Vývoj leishmanií z komplexu L.donovani v různých přenašečích.

This thesis focuses on the development of protozoan parasites from Leishmania donovani complex in their insect vectors and summarizes results of five parts of the project I participated in during my Ph.D. studies. Sand flies of genera Phlebotomus and Lutzomyia are the only proven vectors of leishmaniasis, however, the role of alternative vectors, like ticks, fleas and biting midges is frequently discussed in the literature. In this work, we showed that Eurasian species of biting midge Culicoides nubeculosus does not support late stage infections of L. major and L. infantum. We also demonstrated that microscopical observation of Leishmania promastigotes in the digestive tract of bloodfeeding arthropods remains a crucial method for any conclusion about the vector competence of the suspected insect. In the second part of our study were compared the life-cycle parameters and vector competence of two Ethiopian P. orientalis colonies for L. donovani. Marked differences between colonies were found in life-cycle parametes, however, molecular analyses did not reveal any genetic differences. Experimental infections showed that both P. orientalis colonies are very susceptible to L. donovani infection and even the lowest infective dose tested (2 × 103 promastigotes/ml; corresponding to 1-2 promastigotes) was...Tato práce se zabývá vývojem parazitických prvoků z komplexu Leishmania donovani v jejich hmyzích přenašečích a shrnuje výsledky pěti částí mého doktorského projektu. Jedinými potvrzenými přenašeči leishmaniózy jsou dva rody flebotomů, Phle- botomus a Lutzomyia, i když otázka alternativních přenašečů jako jsou klíšt'ata, ble- chy a tiplíci, je v současnosti v literatuře velmi intenzivně diskutována. V této práci jsme prokázali, že v eurasijském druhu tiplíka Culicoides nubeculosus se není schopna vyvíjet L. major ani L. infantum. Názorně jsme demonstrovali, že mikroskopie zůstává i nadále zásadní metodou pro posuzování vektorové kompetence daného krevsajícího přenašeče. Ve druhé studii byly porovnávány případné odlišnosti v biologii, životním cyklu a vektorové kompetenci dvou kolonií P. orientalis pocházejících z Etiopie. Přestože molekulární metody neodhalily žádné genetické odlišnosti, pozorovali jsme mar- kantní rozdíly v biologii a životním cyklu těchto dvou kolonií. Experimentální infekce prokázaly, že druh P. orientalis je velice náchylný k infekci parazity L. donovani a že i nejmenší použitá infekční dávka (odpovídající 1-2 promastigotům) je schopna vyvo- lat infekci přibližně u...Department of ParasitologyKatedra parazitologieFaculty of SciencePřírodovědecká fakult

Synthesis, fluorescence and two-photon absorption properties of push-pull 5-aryl[3,2-b]thienothiophene derivatives

Three series of novel push-pull 5-aryl[3,2-b]thienothiophene derivatives functionalized with potent electron-withdrawing terminal moieties) were synthesized in moderate to excellent yields through Suzuki coupling followed by Knoevenagel condensation. These novel chromophores combine intense absorption in the near-UV down to the orange visible region in relation with a strong intramolecular charge transfer transition. By combining strong donor and acceptor, large fluorescence quantum yield are achieved as well as large two-photon absorption responses. Interestingly, due to the improved rigidity and electronic delocalization provided by the thienothiophene moiety (compared to the bis-thiophene one) larger one- and two-photon brightness values are achieved. As a result, a library of new fluorescent dyes showing enhanced brightness (up to and tunable fluorescence (ranging from blue to the NIR region) has been obtained which offer interesting promises for bioimaging applications.FCT, FEDER, QREN PEst-C/QUI/UI0686/2013 (FCOMP-01-0124-FEDER-037302

Ferroelectric nanofibers with an embedded optically nonlinear benzothiazole derivative

We report measurements of the molecular first hyperpolarizability, thermal stability, photophysical, piezoelectric and ferroelectric properties of a benzothiazole derivative bearing an arylthiophene π-conjugated bridge both in solution and when embedded into a poly (L-lactic acid) (PLLA) matrix in the form of electrospun fibers with an average diameter of roughly 500 nm. The embedded nanocrystalline phenylthienyl-benzothiazole derivative, with crystal sizes of about 1.4 nm resulted in a good piezoelectric response from these functionalized electrospun fibers, indicative of a polar crystalline structure.Fundação para a Ciência e a Tecnologia (FCT

Vývoj leishmanií z komplexu L.donovani v různých přenašečích.

This thesis focuses on the development of protozoan parasites from Leishmania donovani complex in their insect vectors and summarizes results of five parts of the project I participated in during my Ph.D. studies. Sand flies of genera Phlebotomus and Lutzomyia are the only proven vectors of leishmaniasis, however, the role of alternative vectors, like ticks, fleas and biting midges is frequently discussed in the literature. In this work, we showed that Eurasian species of biting midge Culicoides nubeculosus does not support late stage infections of L. major and L. infantum. We also demonstrated that microscopical observation of Leishmania promastigotes in the digestive tract of bloodfeeding arthropods remains a crucial method for any conclusion about the vector competence of the suspected insect. In the second part of our study were compared the life-cycle parameters and vector competence of two Ethiopian P. orientalis colonies for L. donovani. Marked differences between colonies were found in life-cycle parametes, however, molecular analyses did not reveal any genetic differences. Experimental infections showed that both P. orientalis colonies are very susceptible to L. donovani infection and even the lowest infective dose tested (2 × 103 promastigotes/ml; corresponding to 1-2 promastigotes) was...Tato práce se zabývá vývojem parazitických prvoků z komplexu Leishmania donovani v jejich hmyzích přenašečích a shrnuje výsledky pěti částí mého doktorského projektu. Jedinými potvrzenými přenašeči leishmaniózy jsou dva rody flebotomů, Phle- botomus a Lutzomyia, i když otázka alternativních přenašečů jako jsou klíšt'ata, ble- chy a tiplíci, je v současnosti v literatuře velmi intenzivně diskutována. V této práci jsme prokázali, že v eurasijském druhu tiplíka Culicoides nubeculosus se není schopna vyvíjet L. major ani L. infantum. Názorně jsme demonstrovali, že mikroskopie zůstává i nadále zásadní metodou pro posuzování vektorové kompetence daného krevsajícího přenašeče. Ve druhé studii byly porovnávány případné odlišnosti v biologii, životním cyklu a vektorové kompetenci dvou kolonií P. orientalis pocházejících z Etiopie. Přestože molekulární metody neodhalily žádné genetické odlišnosti, pozorovali jsme mar- kantní rozdíly v biologii a životním cyklu těchto dvou kolonií. Experimentální infekce prokázaly, že druh P. orientalis je velice náchylný k infekci parazity L. donovani a že i nejmenší použitá infekční dávka (odpovídající 1-2 promastigotům) je schopna vyvo- lat infekci přibližně u...Department of ParasitologyKatedra parazitologieFaculty of SciencePřírodovědecká fakult