Tomek, Václav – Slačálek, Ondřej: Anarchismus. Svoboda proti moci

Knižní recenze / Book review

Balík, Stanislav; Kubát, Michal: Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů

Knižní recenze / Book review

Service triads:a research agenda for buyer–supplier–customer triads in business services

Service triads, in which a buyer contracts with a supplier to deliver services directly to the buyer's customer, represent an emerging business model. This special issue is dedicated to this theme. To set the context, in this lead article, we first define service triads, both as a phenomenon and a research topic. We then provide a review of different strands of existing research and various theoretical frameworks that can inform our study of service triads. This culminates in an outline of a research agenda that can guide future study. As such, this paper not only introduces the articles in the special issue, but is also intended as a point of reference and motivation for further work on service triads, and on triads in general

Romská problematika v agendě Socialistické alternativy Budoucnost

The article deals with a policy of the trotskyist group “Budoucnost“ (Future) concerning Romany minority in the Czech republic. It describes a developement of a minority policy of the group Future since the early 90s of the 20th century. It places emphasis on the activities connected with a publication of the periodical Socialisticko Tajsa. The Future wanted to mobilize Romany minority for socialistic ideas but it failed. The Future considered social and economic factors to be crucial for the integration of Romanies into the czech society. These factors were wiewed by the Future from the marxist perspective. The Future considered capitalism to be the main reason for racism and problematic coexistence of Romanies and the majority

David C. Korten: Keď korporácie vládnu svetu

Knižní recenze / Book Review

Socialistická organizace pracujících: Trockistické organizace v České republice

Revoluční marxisté - trockisté tvoří v České republice nepočetný, zato poměrně významný segment levicově orientované politické scény. Jejich postavení bylo počátkem 90. let určeno rolí, kterou sehrávali v opozici minulému reálně-socialistického režimu a v disentu. Mezi oponenty minulého režimu bylo mnoho významných trockisticky orientovaných aktivistů a po jistou dobu byla revolučně marxistická alternativa konkurentem nejen stalinismu, ale i liberálně demokratickému zřízení, v případě reálně-socialistických zemí pak byla logickým antipodem restaurace kapitalistického modelu ekonomiky. Pokud se budeme zabývat vývojem českého trockismu, zjistíme, že mnoho významných revolučních marxistů bylo v průběhu 90. let kooptováno liberálně demokratickým politickým systémem. Jejich cesta obvykle končila v řadách ČSSD, či KSČM. Paralelně s tímto vývojem přicházela do české politiky nová, mladá generace trockistů a v průběhu 90. let vnikly na území České republiky tři trockistické organizace: Socialistická solidarita, Dělnický vzdělávací spolek - Budoucnost a Socialistická organizace pracujících (SOP)

Anarchismus v České republice

Anarchistické hnutí v České republice 90. let od svého rekonstituování v roce 1989 prošlo rychlým vývojem ke stavu, který do značné míry kopíroval rozložení anarchistických proudů v zemích západní Evropy. Z zárodků, které tvořilo Československé anarchistické sdružení, založené v létě 1989, a někteří lidé aktivní v Nezávislém mírovém sdružení, které vzniklo ještě o něco dříve, se počátkem 90. let začalo utvářet širší anarchistické hnutí, jehož koordinátorem se stala redakce časopisu A-Kontra. V době, která byla ještě do značné míry liberální, se toto hnutí počalo profilovat jako radikálně liberální, zčásti orientované na alternativně zaměřenou mládež a zčásti již tehdy jako sociálně kritické a potenciálně sociálně transformativní. Postupem doby, jak bytněly ekonomické problémy a zároveň ve společnosti opět sílily represivní tendence reprezentované širokým spektrem politických sil, anarchistické hnutí sláblo a zároveň v něm začal dominovat sociální prvek. Anarchisté byli stále méně “alternativní mládeží” a stále více studenty, dělníky i nezaměstnanými. Jejich program se přiblížil k anarchismu jakožto filosofii svobody, která je, jak pochopil již M. Bakunin, podmíněna ekonomickou nezávislostí. V této době na anarchistickou scénu v České republice vstupuje revoluční anarchismus

S.H.A.R.P. – Skinheadi proti rasovým předsudkům

Skinheadské hnutí je ve své podstatě spíše kulturním fenoménem, než-li politickým, a tomu odpovídá, že se studiemi tohoto hnutí a různých jeho odnoží zabývají převážně sociologové. Nelze však pominout, že přes deklarovanou apolitičnost některých směrů o hnutí, které má politické aspekty. Jedním z nejzajímavějších a nejvýraznějších proudů je hnutí S.H.A.R.P. (Skinheads Against Racial Prejudice), které reaguje na nástup ultrapravicově orientovaných skinheadů a odkazuje na tradice skinheadského hnutí. Toto hnutí se objevilo v České republice poměrně záhy, ale od počátku 90. let bylo reprezentováno spíše jednotlivci, či menšími skupinkami. Zejména v první polovině 90. let se čeští SHARPové pohybovali v okruhu tzv. anarcho-autonomní scény a často spolupracovali s jednotlivci, kteří se sebeidentifikovali jako RASH, Redskins či punkové, geneze jednotlivců i skupin vedla k dynamickému toku členů tohoto hnutí mezi jednotlivými ideovými a ideologickými platformami. Jasnější strukturu hnutí SHARP v ČR začalo získávat až v průběhu druhé poloviny 90. let. Zásadní roli při krystalizaci struktury hrálo čitelné identifikování historie skinheadského hnutí a vymezení k ní

Radikálně levicové koncepce menšinové politiky

Radikální levice v České republice je dnes výrazně zastoupena pouze dvěma ideovými proudy. Jedním z nich je revolučně marxistický proud reprezentovaný několika trockistickými uskupeními, druhým, v současné době významnějším proudem, je anarchistické hnutí. Také anarchismus je v ČR zastoupen několika organizacemi, které se liší nejen programy, ale důrazem kladeným na jednotlivé aspekty anarchistických doktrín. Přes všechny otázky, které se v souvislosti se zkoumáním politického spektra nabízejí, je zřejmé, že organizace a politické strany, které vznikly v návaznosti na předlistopadovou KSČ a jsou jejími dědici personálně, či programově, za radikální levici bez výhrad označit nelze

Electrochromic 2,5-Dihydroxyterephthalic Acid Linker in Metal-Organic Frameworks

We report electrochromism of M-MOF-74 (M=Mg, Mn, Co or Zn), a honeycomb nano-framework in which hexagonally packed one-dimensionalarrays of metal cations are coordinated with 2,5-Dihydroxyterephthalic acid linker. Raman spectroscopy upon electrochemical doping combined with density functional theory calculations reveals redox reactions of the linker while the metal cations stay divalent asprobed by X-ray photoemission spectroscopy. Excellent adhesion of the MOFs to glass allows synthesis of quality thin films to be implemented into electrochromic devices that exhibit promising colour contrast and durability