Problematika měření socio-emočních schopností u dětí : srovnatelnost faktorové struktury posuzovací škály mezi otci, matkami a pedagogy

Cílem studie je s použitím české adaptace metody Škály emoční inteligence (Emotional Intelligence Scale) amerických autorů Vallerové a Pfeiffera z roku 2015 ověřit faktorovou strukturu přeložené verze dotazníku a její srovnatelnost napříč různými skupinami hodnotitelů. Sběru výzkumných dat se zúčastnilo celkem 87 učitelů, 251 matek a 117 otců, kteří s pomocí uvedené metody hodnotili socio-emoční schopnosti 315 dětí z 51 škol. Výsledkem byla identifikace dvoufaktorového modelu české verze dotazníku s faktory Prosociální chování a Emoční sebeuvědomění a seberegulace. Zároveň jsme z jistili, že daný model vykazuje dobrou shodu s daty matek a otců, v případě pedagogů však není akceptovatelný. Výsledky a implikace z jištění jsou diskutovány v kontextu dalšího využití metody a dopadu na budoucí výzkumy socio-emočních dovedností pomocí dotazníkových metod.The aim of this study was to assess the factor structure of the Czech adaptation of the Emotional Intelligence Scale by U.S. researchers Valler and Pfeiffer (2015) and its equivalence across different groups of raters. Altogether, 87 teachers, 251 mothers, and 117 fathers participated in the data collection, rating the socio-emotional competencies of 315 children from 51 schools. A two-factor model, consisting of prosocial behavior and emotional conscientiousness and self-regulation, proved to be most likely, showing an acceptable fit in both mothers and fathers; however, the fit was unsatisfactory in teachers. The results and possible implications are further discussed

Shoda pedagogické nominace a skupinového testu inteligence při skríningu intelektového nadání – sonda do problematiky

Cílem studie je provést sondu do procesu skríningu intelektového nadání žáků v běžné základní škole. Předmětem této sondy je srovnat dva typy postupů pro identifikaci potenciálně intelektově nadaných žáků – nominace pedagogů (včetně seřazení žáků dle míry domnělého nadání) a výsledků skupinově administrovaného testu fluidní inteligence (CFT 20-R). Současně byla zhodnocena délka praxe pedagogů jakožto faktoru, který může ovlivňovat souvislost nominace učitele a výsledků inteligenčního testu. Výzkumu se zúčastnilo 6 třídních učitelů vybrané základní školy, kteří posuzovali celkem 106 žáků ze čtvrtých a pátých tříd. Míra shody mezi oběma postupy je spíše nízká a není ovlivněna délkou praxe zapojených pedagogů. Byl však nalezen slabý vztah mezi pořadím vybraných žáků stanoveným pedagogem v rámci nominace a fluidní inteligencí měřenou testem. Tato z jištění a jejich možné příčiny jsou diskutovány společně s doporučeními pro další směřování v rámci identifikace nadaných dětí a s ním souvisejícím vzděláváním pedagogů.The aim of this pilot study was to describe the process of screening children for intellectual giftedness in a Czech school. The main topic of this study was to compare two procedures for identifying gifted pupils: teacher nomination (including the ranking of children by their assumed level of giftedness) and the results of a groupadministered fluid intelligence test (CFT 20-R). In addition, the length of the teachers' experience was considered as a factor that might influence the relationship between teacher nominations and CFT 20-R results. The sample consisted of 6 form teachers from a selected primary school who evaluated 106 pupils from the 4th and 5th grades. The level of agreement between the two procedures was quite low and was not influenced by the length of experience in our sample of teachers. However, our study found a weak relationship between the teachers' ranking of nominated pupils and the pupils' fluid intelligence as measured by the test. The discussion section of this paper examines these findings and gives possible recommendations for future directions regarding the identification of giftedness and related training of teachers

Willingness to Vaccinate Against COVID-19: The Role of Health Locus of Control and Conspiracy Theories

Pochopení prediktorů ochoty nechat se očkovat proti COVID-19 může pomoci při řešení současných i budoucích pandemií. Zkoumáme, jak ochota věřit konspiračním teoriím a tři dimenze místa kontroly zdraví (HLOC) ovlivňují postoj k očkování. Průřezová studie byla provedena na základě dat z online průzkumu na výzkumném souboru českých vysokoškoláků (n = 866) sesbíraných v lednu 2021 za použití vícerozměrných lineárních regresních modelů a moderace. Výsledky ukázaly, že 60 % českých studentů se chtělo nechat očkovat proti COVID-19. 40 % rozptylu ochoty nechat se očkovat bylo vysvětleno vírou v konspirační teorie související s COVID-19 a HLOC dimenzí - vliv jiných mocných (lékaři, policie apod.). Jedna šestina rozptylu ochoty nechat se očkovat byla vysvětlena HLOC, kognitivní reflexí a digitální zdravotní gramotností [eHealth Literacy Scale (EHEALS)]. HLOC a konspirační mentalita a její prediktory jsou platnými prediktory nerozhodnosti se očkovat proti COVID-19. Kampaně propagující očkování by se měly zaměřit na skupiny specificky náchylné k víře v konspirační teorie a postrádající HLOC související s dimenzí - vliv jiných mocných.Understanding the predictors of the willingness to get vaccinated against COVID-19 may aid in the resolution of current and future pandemics. We investigate how the readiness to believe conspiracy theories and the three dimensions of health locus of control (HLOC) affect the attitude toward vaccination. A cross-sectional study was conducted based on the data from an online survey of a sample of Czech university students (n = 866) collected in January 2021, using the multivariate linear regression models and moderation analysis. The results found that 60% of Czech students wanted to get vaccinated against COVID-19. In addition, 40% of the variance of willingness to get vaccinated was explained by the belief in the COVID-19-related conspiracy theories and the powerful others dimension of HLOC. One-sixth of the variance of the willingness to get vaccinated was explained by HLOC, cognitive reflection, and digital health literacy [eHealth Literacy Scale (EHEALS)]. HLOC and conspiracy mentality (CM) and its predictors are valid predictors of a hesitancy to get vaccinated against COVID-19. The campaigns promoting vaccination should target the groups specifically vulnerable to the conspiracy theories and lacking HLOC related to powerful others

Replikovatelnost českého psychologického výzkumu

Východiska: Bezdíček, Preiss a Dočkalová (2009) a Preiss a Mačudová (2012) sledovali počet publikací českých docentů a profesorů psychologie a zhodnotili ji jej jako nedostatečný – samotné množství publikací však neříká nic o jejich kvalitě. Jedním z ukazatelů kvality výzkumu je jeho replikovatelnost, která je přitom jedním z nosných témat současné světové psychologie. Ukazuje se totiž, že přinejmenším část psychologického výzkumu replikovatelná není (zejm. Open Science Collaboration, 2015; Klein a kol., 2016) a že nalezené efekty ve skutečnosti neexistují. Naopak efekty, které existují, mohou zůstat skryty v důsledku špatně naplánovaného výzkumu a nízké síly testů. Cíle: Představíme statistické postupy pro odhad replikovatelnosti výzkumu a aplikujeme je na české psychologické publikace. Soubor: Vzorek byl náhodně vybrán ze všech českých časopiseckých publikací indexovaných na Web of Science, u nichž bylo možné získat full-text a které testovaly alespoň jednu hypotézu. Ke každé publikaci byly dohledány údaje o autorech (počet publikací, citovanost aj.). Metody: V každé publikaci jsme identifikovali hlavní hypotézy a zaznamenali reportované statistiky. Na jejich základě jsme odhadli replikovatelnost těchto studií pomocí několika různých statistických testů, a to jak pro celý soubor dohromady, tak i zvlášť podle počtu publikací autorů a dalších ukazatelů. Výsledky: Výsledky popisují replikovatelnost českého psychologického výzkumu. Zároveň ukazujeme souvislosti mezi publikační aktivitou autora a replikovatelností jeho výzkumu.Background: Bezdíček, Preiss and Dočkalová (2009) and Preiss and Mačudová (2012) rated the number of publications of Czech academics (professors and associate professors) and evaluated it as insufficient– however, the number of publications says nothing about their quality. One indicator of research quality is its replicability, which is one of the main topics in the present psychology science. It has been shown that at least part of psychological research is not replicable (e.g. Open Science Collaboration, 2015; Klein et al., 2016) and some of the published psychological effects actually do not exist. On the contrary, some effects can remain hidden due to poor research and underpowered design. Objectives: We introduce statistical methods to estimate the replicability of research and apply them to the Czech psychological publications. Sample: The sample was randomly selected from all Czech journal publications indexed on the Web of Science, where it was possible to get a full-text and which tested at least one hypothesis. For each publication, we search their authors and publication impact (number of publications, their citation etc.). Method: In each publication, we identified the main hypotheses and reported statistics. Then we estimated the replicability of these studies using several different statistical tests, both for the whole set and also stratified by the authors and other indicators. Results: The results describe the replicability of the Czech psychological research. We also show the relationship between authors’ publication activity and replicability of their research

Psycho-social factors associated with mental resilience in the Corona lockdown.

The SARS-CoV-2 pandemic is not only a threat to physical health but is also having severe impacts on mental health. Although increases in stress-related symptomatology and other adverse psycho-social outcomes, as well as their most important risk factors have been described, hardly anything is known about potential protective factors. Resilience refers to the maintenance of mental health despite adversity. To gain mechanistic insights about the relationship between described psycho-social resilience factors and resilience specifically in the current crisis, we assessed resilience factors, exposure to Corona crisis-specific and general stressors, as well as internalizing symptoms in a cross-sectional online survey conducted in 24 languages during the most intense phase of the lockdown in Europe (22 March to 19 April) in a convenience sample of N = 15,970 adults. Resilience, as an outcome, was conceptualized as good mental health despite stressor exposure and measured as the inverse residual between actual and predicted symptom total score. Preregistered hypotheses (osf.io/r6btn) were tested with multiple regression models and mediation analyses. Results confirmed our primary hypothesis that positive appraisal style (PAS) is positively associated with resilience (p < 0.0001). The resilience factor PAS also partly mediated the positive association between perceived social support and resilience, and its association with resilience was in turn partly mediated by the ability to easily recover from stress (both p < 0.0001). In comparison with other resilience factors, good stress response recovery and positive appraisal specifically of the consequences of the Corona crisis were the strongest factors. Preregistered exploratory subgroup analyses (osf.io/thka9) showed that all tested resilience factors generalize across major socio-demographic categories. This research identifies modifiable protective factors that can be targeted by public mental health efforts in this and in future pandemics

Snijders-Oomen neverbální inteligenční test - recenze metody

SON-R 2½-7 je baterie pro měření fluidní inteligence určena pro děti ve věku 2;4 až 7;7 let. Jedná se o třetí revizi neverbálního inteligenčního testu původně určeného neslyšícím dětem. Později došlo k rozšíření metody i pro děti slyšící a poslední revize už obsahuje normy obecné. Svými autory je test považován za kulturně univerzální právě díky neverbální povaze, která na testované dítě neklade specifické nároky v podobě jazykových schopností.Dle našeho názoru je metoda použitelná v oblasti klinické, školní a poradenské psychologie. Omezená je pouze svou menší diferenciační schopností na obou koncích věkového rozložení. Kromě PPP a dalších specializovaných center najde využití i ve výzkumu. Vhodné je SON-R 2½ – 7 používat jako potvrzení výsledků předešlých metod či v situacích, kdy nelze administrovat běžnější inteligenční test. Metodu považujeme za kvalitní a je podle nás škoda, že česká adaptace nedosahuje kvalit odpovídajících testu samotnému, čímž jeho interpretační možnosti spíše narušuje

The Issue of Measuring Socio-Emotional Abilities in Children: Comparability of the Factor Structure of a Rating Scale Across Fathers, Mothers, and Teachers

Cílem studie je s použitím české adaptace metody Škály emoční inteligence (Emotional Intelligence Scale) amerických autorů Vallerové a Pfeiffera z roku 2015 ověřit faktorovou strukturu přeložené verze dotazníku a její srovnatelnost napříč různými skupinami hodnotitelů. Sběru výzkumných dat se zúčastnilo celkem 87 učitelů, 251 matek a 117 otců, kteří s pomocí uvedené metody hodnotili socio-emoční schopnosti 315 dětí z 51 škol. Výsledkem byla identifikace dvoufaktorového modelu české verze dotazníku s faktory Prosociální chování a Emoční sebeuvědomění a seberegulace. Zároveň jsme z jistili, že daný model vykazuje dobrou shodu s daty matek a otců, v případě pedagogů však není akceptovatelný. Výsledky a implikace z jištění jsou diskutovány v kontextu dalšího využití metody a dopadu na budoucí výzkumy socio-emočních dovedností pomocí dotazníkových metod.The aim of this study was to assess the factor structure of the Czech adaptation of the Emotional Intelligence Scale by U.S. researchers Valler and Pfeiffer (2015) and its equivalence across different groups of raters. Altogether, 87 teachers, 251 mothers, and 117 fathers participated in the data collection, rating the socio-emotional competencies of 315 children from 51 schools. A two-factor model, consisting of prosocial behavior and emotional conscientiousness and self-regulation, proved to be most likely, showing an acceptable fit in both mothers and fathers; however, the fit was unsatisfactory in teachers. The results and possible implications are further discussed

Agreement Between Teacher Nomination and Group-Administered Intelligence Testing in the Process of Intellectual Giftedness Screening: A Pilot Study

Cílem studie je provést sondu do procesu skríningu intelektového nadání žáků v běžné základní škole. Předmětem této sondy je srovnat dva typy postupů pro identifikaci potenciálně intelektově nadaných žáků – nominace pedagogů (včetně seřazení žáků dle míry domnělého nadání) a výsledků skupinově administrovaného testu fluidní inteligence (CFT 20-R). Současně byla zhodnocena délka praxe pedagogů jakožto faktoru, který může ovlivňovat souvislost nominace učitele a výsledků inteligenčního testu. Výzkumu se zúčastnilo 6 třídních učitelů vybrané základní školy, kteří posuzovali celkem 106 žáků ze čtvrtých a pátých tříd. Míra shody mezi oběma postupy je spíše nízká a není ovlivněna délkou praxe zapojených pedagogů. Byl však nalezen slabý vztah mezi pořadím vybraných žáků stanoveným pedagogem v rámci nominace a fluidní inteligencí měřenou testem. Tato z jištění a jejich možné příčiny jsou diskutovány společně s doporučeními pro další směřování v rámci identifikace nadaných dětí a s ním souvisejícím vzděláváním pedagogů.The aim of this pilot study was to describe the process of screening children for intellectual giftedness in a Czech school. The main topic of this study was to compare two procedures for identifying gifted pupils: teacher nomination (including the ranking of children by their assumed level of giftedness) and the results of a groupadministered fluid intelligence test (CFT 20-R). In addition, the length of the teachers' experience was considered as a factor that might influence the relationship between teacher nominations and CFT 20-R results. The sample consisted of 6 form teachers from a selected primary school who evaluated 106 pupils from the 4th and 5th grades. The level of agreement between the two procedures was quite low and was not influenced by the length of experience in our sample of teachers. However, our study found a weak relationship between the teachers' ranking of nominated pupils and the pupils' fluid intelligence as measured by the test. The discussion section of this paper examines these findings and gives possible recommendations for future directions regarding the identification of giftedness and related training of teachers

Disociace, kognitivní reflexe a zdravotní gramotnost mají mírný vliv na víru v konspirační teorie o COVID-19

Pochopení prediktorů víry v konspirační teorie související s onemocněním COVID-19 a ochota nechat se proti němu očkovat může pomoci při řešení současných i budoucích pandemií. Zkoumáme, jak psychologické a kognitivní charakteristiky ovlivňují obecnou konspirační mentalitu a konspirační teorie související s onemocněním COVID-19. Průřezová studie byla provedena na základě údajů z online průzkumu vzorku českých vysokoškolských studentů (n = 866) shromážděného v lednu 2021 s využitím vícerozměrné lineární regrese a mediální analýzy. Šestnáct procent respondentů věřilo, že COVID-19 je podvod, a 17 % věřilo, že COVID-19 byl záměrně vytvořen lidmi. Sedm procent rozptylu teorie náhody a 10 % rozptylu teorie vzniku bylo vysvětleno (v sestupném pořadí podle relevance) nízkou kognitivní reflexí, nízkou digitální zdravotní gramotností, vysokými zkušenostmi s disociací a do určité míry i vysokou vnímavostí nepravdivých sdělení. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 závisela méně na psychologických a kognitivních proměnných ve srovnání s konspirační mentalitou (vysvětleno bylo 16 % rozptylu). Vliv digitální zdravotní gramotnosti na víru v konspirační teorie související s COVID-19 bylo zmírněn kognitivní reflexí. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 byla ovlivněna zkušenostmi s disociací, kognitivní reflexí, digitální zdravotní gramotností a vnímavostí nepravdivých sdělení.Understanding the predictors of belief in COVID-related conspiracy theories and willingness to get vaccinated against COVID-19 may aid the resolution of current and future pandemics. We investigate how psychological and cognitive characteristics influence general conspiracy mentality and COVID-related conspiracy theories. A cross-sectional study was conducted based on data from an online survey of a sample of Czech university students (n = 866) collected in January 2021, using multivariate linear regression and mediation analysis. Sixteen percent of respondents believed that COVID-19 is a hoax, and 17% believed that COVID-19 was intentionally created by humans. Seven percent of the variance of the hoax theory and 10% of the variance of the creation theory was explained by (in descending order of relevance) low cognitive reflection, low digital health literacy, high experience with dissociation and, to some extent, high bullshit receptivity. Belief in COVID-related conspiracy theories depended less on psychological and cognitive variables compared to conspiracy mentality (16% of the variance explained). The effect of digital health literacy on belief in COVID-related theories was moderated by cognitive reflection. Belief in conspiracy theories related to COVID-19 was influenced by experience with dissociation, cognitive reflection, digital health literacy and bullshit receptivity

Psycho-social factors associated with mental resilience in the Corona lockdown.

The SARS-CoV-2 pandemic is not only a threat to physical health but is also having severe impacts on mental health. Although increases in stress-related symptomatology and other adverse psycho-social outcomes, as well as their most important risk factors have been described, hardly anything is known about potential protective factors. Resilience refers to the maintenance of mental health despite adversity. To gain mechanistic insights about the relationship between described psycho-social resilience factors and resilience specifically in the current crisis, we assessed resilience factors, exposure to Corona crisis-specific and general stressors, as well as internalizing symptoms in a cross-sectional online survey conducted in 24 languages during the most intense phase of the lockdown in Europe (22 March to 19 April) in a convenience sample of N = 15,970 adults. Resilience, as an outcome, was conceptualized as good mental health despite stressor exposure and measured as the inverse residual between actual and predicted symptom total score. Preregistered hypotheses (osf.io/r6btn) were tested with multiple regression models and mediation analyses. Results confirmed our primary hypothesis that positive appraisal style (PAS) is positively associated with resilience (p < 0.0001). The resilience factor PAS also partly mediated the positive association between perceived social support and resilience, and its association with resilience was in turn partly mediated by the ability to easily recover from stress (both p < 0.0001). In comparison with other resilience factors, good stress response recovery and positive appraisal specifically of the consequences of the Corona crisis were the strongest factors. Preregistered exploratory subgroup analyses (osf.io/thka9) showed that all tested resilience factors generalize across major socio-demographic categories. This research identifies modifiable protective factors that can be targeted by public mental health efforts in this and in future pandemics