Implementation of modern hash functions

V diplomové práci jsou analyzovány moderní hašovací funkce. V první části práce jsou uvedeny požadavky na tyto funkce a stručně nastíněny některé typy útoků. Druhá část je zaměřena na specikaci hašovací funkce Skein, která patří mezi kandidáty na nový standard SHA-3, a na popis platformy JCOP, na které je funkce implementována. V poslední části práce jsou rozebrána problematická místa implementace a zhodnocení zvoleného řešení.Master's thesis analyses modern hash functions. The requirements for these features and briefly outlined some of the types of attacks are given in the first part. The second part focuses on the specication Skein hash function, which is among the candidates for the new SHA-3 standard, and a description of the JCOP platform, which is a function implemented. In the last part of the work there are discussed implementation problematic parts and evaluation of the selected solution.

Invisible watermarking method for images

Bakalářská práce se zabírá vkládáním neviditelného vodoznaku do obrazových dat. V první části práce jsou uvedené tři metody, jimiž toho lze dosáhnout. Metoda s využitím diskrétní kosínové transformace (DCT), diskrétní vlnkové transformace(DWT) a metoda s využitím SPIHT kódování. V druhé části je popsána implementace metody založené na DWT a metody využívající SPIHT kódování v prostředí MATLAB. V poslední části je testována odolnost vodoznaku, vloženým do obrazu pomocí SPIHT kódování, vůči geometrickým útokům. Výsledky odolnosti proti útokům jsou velmi dobré i při narušení kvality obrazu.Bachelor´s thesis deals with embedding of invisible watermark into image. The methods used for reach the main objective of this thesis are given in the first part. I mention three methods: Discrete Cosine Transform method, Discrete Wavelet Transform method and Set Partitioning in Hierarchical Trees method. In the second part I describe implementation of Discrete Wavelet Transform method and Set Partitioning in Hierarchical Trees method in MATLAB setting. The last part deals with the test of the watermark endurance to geometrical attacks. I summarize the results of the watermark endurance test are very satisfactory even by the disruption of the image quality.

WHERE DOES THE WAY LEAD TO?

Ve své práci využívám hračky, jako symbolu představujícího produkt, ke kterému si, jako k neživé věci, člověk vytváří první osobní vztah. Snaha o podchycení lidské mentality a budování návyku k produktu je dnes zcela legitimní a oficiálně podporovaná. Hračka, ikona, idol, prezentovány reklamou, před kterou není úniku, a my se skrze nové technologie a legislativní benevolenci dobrovolně vystavujeme nepřetržité propagační masáži. Lidské smíření se s konzumováním téměř všeho všemi možnými způsoby s sebou přináší vzrůstající poptávku, touhu, chtíč, jenž je motorem této mašinerie. Základním problémem není vytváření bez-hodnot, ale jejich přijímání. Nemluvím o záměrné degradaci environmentu, ale o ignoraci a lhostejnosti v souvislosti s uspokojením naší touhy. Topíme se v přílišném množství informací a nejsme schopni je kriticky a analyticky přijímat, příjem těchto informací máme tendenci vyhodnocovat cestou co nejmenšího odporu a s co nejmenší zátěží. Chatrná bdělost a pohodlnost vytváří prostředí pro vznik "skládky" v našich hlavách, vznik sedliny jednorázových a účelových hodnot. Přežití člověka se stalo závislým na pumpování surovin planety, které jsou rozmělňovány do každodenního štěstí. Tato radost z drancování a plýtvání je ospravedlňována a upevňována společenskými a spotřebitelskými normami. Nadprodukce jednorázového zboží se stala trendem a vznikl model vytvářet produkty, jež jsou předurčeny k opotřebení v co nejkratším čase, za cílem co nejrychlejší obměny. Cesta od suroviny k odpadu je tak stále přímočařejší a stádia užitku jsou co nejefektivněji redukována. Cyklus těžby, výroby, propagace a spotřeby je pak jen vzorcem použitým k těžbě z lidské existence. Člověk samotný se stává zbožím, ze kterého je snaha získat co největší zisk od jeho vzniku až do jeho úplné konzumace. Stírá se hranice mezi spotřebujícím a spotřebovávaným. Pro ztvárnění úvah jsem si vybral skládku, shromaždiště nepotřebných či nechtěných člověkem vytvořených předmětů. Odpad, kterému je věnován další prostor existence nad rámec své funkce. Tento nekontrolovaně vytvořený prostor funguje jako přenesené místo úpadku. Použit věci pro konkrétní účel a záhy ignorovat jejich existenci. Zde nacházím paralelu s rolí dnešního člověka zmítajícího se ve společenském marasmu. Nový smysl odpadu, který ztvárňuje objekt, pramení z nesmyslného jednání jeho tvůrců. Člověk dokázal vytvořit něco téměř nesmrtelného, skloubil zánik s věčností, který bychom mohli nazvat jeho odkazem. To dokládá naše schopnost přeměnit po miliony let izolované látky, díky čemuž, vůbec mohl vzniknout zázrak, jako je život, v každodenní jednorázové potěšení. Potěšení, které zároveň nechává dusivou stopu pro všechny a všechno, i všemu, co přijde po nás.ObhájenoIn my work, I use toys as a symbol of representing a product -- an inanimate thing with which one creates his or her first personal relationship. Attempts to capture human mentality and build a habitual use of a product are currently fully legitimate and officially supported. Toys, icons, and idols are presented to us by omnipresent advertising we cannot possibly escape. Due to new technologies and the benevolence of legislation, we, by our own consent, are being exposed to a continuous stream of promotion and advertising. Human resignation to consume almost everything in all possible ways brings about an ever-growing demand, desire, lust, which is the engine of this machine. The main problem here is not just creating the non-values, but also their acceptance. The point is not just the intentional degradation of the environment, but also the ignorance and indifference in connection with gratification of our desires. We are overwhelmed by too much information, not being able to accept it critically and analytically; we tend to evaluate the reception of this information with the least possible resistance and without giving it much consideration. Poor alertness and a lack of effort out of laziness create an environment for the creation of a "dump" in our heads, a sediment of disposable and purpose-built values. The survival of man has become dependent on pumping the planet's raw materials, which are being reduced into everyday bliss. This joy of plundering and wasting is being justified and consolidated by social and consumer standards. Overproduction of disposable goods has become a trend and a model was established to create products that are designed to be worn out in the shortest possible time, aiming at the fastest possible change. The path from raw material to waste is thus more straightforward and the stages of utility are reduced as efficiently as possible. The cycle of extraction, production, promotion and consumption is then just a formula used to benefit and profit from human existence. Man himself becomes a commodity; there is an effort to obtain the greatest gain from his creation to his complete consumption. The boundaries between the consumer and the consumed are being wiped out. For the rendering of my reflections I chose a landfill, a "dump", a place where all the unneeded or unwanted human-made objects find their way. Waste, which is bestowed with another space of existence beyond its original function. This uncontrollably created space functions as a metaphorical location of decline and decay. To use the things for their specific purpose and then immediately ignore their existence. Here, I find a parallel with the role of the contemporary man in the quagmire of social decay. The new meaning of waste, as depicted by the object, stems from the absurd behaviour of its creators. One was able to create something almost immortal, combining the extinction with eternity, which we could call his or her legacy. This is evidenced by our ability to convert into everyday pleasure substances which for millions of years were isolated, so that a miracle, such as life, could be created. Such pleasure leaves a suffocating trace for everyone and everything that comes in our wake

Projekt rodinného domu jako dřevostavba rámové konstrukce

The wooden family house is designed as a frame structure by current building legislation. Project documentation is part of the family house project on level building permit i.e. drawing truss, foundations of the house, ground plan, cuts, view. In addition, a situation of broader relationships and a technical report are included., Individual structures of the peripheral envelope, i.e. the floor, the peripheral walls, the ceiling, the roof, are evaluated and compared with the actual standard requirements for thermal protection of residential buildings. Characteristic building materials which are used for the selected construction system of the wooden house of the family house as a frame structure, which are presented together with a type of construction system. Acquainting with the possibilities of assembling a wooden building is the reason for the most suitable choice of variant for this particular building

Creating of the 3D Model of Selected Objects in Scientific-Technological Park Ostrava, a.s. by the Method of Intersection Photogrammetry

Import 29/09/2010V předložené diplomové práci je zpracován postup vytvoření 3D modelů vybraných objektů Vědecko-technologického parku Ostrava, a.s. v softwarovém prostředí programu PhotoModeler. První část je věnována teoretické části fotogrammetrie. Jsou zde popsány prvky vnitřní a vnější orientace, souřadnicové systémy, které se používají ve fotogrammetrii a hlavně je zde uveden princip průsekové fotogrammetrie. V další části je zpracováno praktické vytváření 3D modelů a s ním související geodetické zaměření objektů. Na závěr práce je uvedeno posouzení přesnosti a kvality vytvořených modelů.In the present diploma work is processed 3D model creation of the chosen objects in the Science-Technological Park Ostrava, j.s.c. in the software program PhotoModeler. The first part is devoted to the theory of Photogrammetry. Are also described elements of internal and external orientation, coordinate systems, which are using in Photogrammetry and especially the principle is given here vista Photogrammetry. The next part contains practical creating 3D models and related geodetic surveying buildings. At the conclusion is that assessment of accuracy and quality of the developed models.Prezenční544 - Institut geodézie a důlního měřictvívýborn

Dřevostavba bytového domu na bázi CLT

The thesis is focused on the construction of an apartment building from CLT panels from the dekpanel system in Brno, Lesná. The apartment building is designed as a three-storey with a total of 17 apartments. The submitted design of an apartment building arose from the idea of a quick return on investment in real estate, which consists in the rapid construction of real estate and the constant increase in land and housing prices. The apartment building project and the construction itself will meet the valid legislative conditions in the Czech Republic

Řízení výroby v hlubinném uhelném dole a stanovení vývojových tendencí do r. 2000

PrezenčníNeuvedenoNeuveden

freak show

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma panoptikum. Uchopil ho, a s ohledem na mou předešlou tvorbu ho dál rozvíjel. Samotný pojem je pro mě definicí dnešní autoimunní společnosti, vzývající nejnovější neplatné pravdy a chránící si své zdeformované vědomí. Společnosti, jenž povýšila spotřební systém na nové náboženství a topí se ve svém vlastním pokrytectví. Cílem mé práce bylo vytvořit monument, pomník současnosti, zobrazující stav společnosti tak, jak jej vnímám já. Satirické dílo, znázornění člověka uvězněného v systémovém mechanismu, naprosto bezmocný, nemocný a oddaný, který podlehl svým touhám a rozmarům. Objekt je volně inspirován obrazem od Francisca Goyi - "Saturn požírající svého syna". Goya obraz vytvořil v období Napoleónova uchvácení Španělska. Jednou z možných interpretací je frustrace z devastujícího objetí nového patrona. Tento zničující stisk můžeme pak v přeneseném slova smyslu cítit i dnes, avšak osoba diktátora se proměnila ve společenský jev, u kterého můžeme jen obtížně obviňovat konkrétní osoby. Vytvořili jsme si ho my všichni, každý svým dílem přispívá k živení tohoto monstra a co hůř, nekrmíme ho ničím jiným než sami sebou a ještě ho s láskou opečováváme, nevnímaje, jak nám pomalu ohlodává maso z údů. Chtěl jsem zobrazit samotný pocit z této beznaděje, kdy to, co nás rozsápe, není nic jiného než vlastní představa o životě, která není ani tak naše, jako spíše vnuknutá naším okolím jak blízkým, tak vzdáleným, či virtuálním. Socha se mimojiné také snaží o ilustraci podivného vztahu mezi modernou a tendencemi postmoderními, jež dominují i na poli současného umění. Myslím, že hlavní přínos mé práce spočívá ve snaze zachovat principy klasické sochy a přesto nabídnout jistou svěžest a současnost zpracování. Nabídnout smysluplnou syntézu dvou odlišných přístupů v mém oboru. V práci jsem se zaměřil na nepatrný rozpor v dnešní soše, který tvoří jen zlomek problematiky soudobého sochařství a umění vůbec. Výstupem je dílo vytvořené na základě mých dosavadních poznatků v oboru a zároveň propojené se subjektivním pohledem na společnost 21. stol. u něhož záměrně využívám paradoxu, kdy se nezdráhám použitím postmoderních prostředků zastat velkých ideálů moderny.Fakulta umění a designuObhájenoThe theme of my thesis is panopticon. I grasped it, and taking into consideration my previous work I developed it even further. For me, the term itself is a definition of contemporary autoimmune society, which worships its newest invalid truths and protects its deformed consciousnes. Of a society, which presented consumerism as a religion and is now drowning in its own hypocrisy. The goal of my thesis was to create a monument. A reminder of present, depicting the state of society as I see it. A satirical piece, presenting a person entrapped in the systemic mechanism, completely powerless, ill, and devoted. A person that surrendered to her own desires and whims. My work is loosely inspired by painting "Saturn Devouring His Son" by Francisco Goya. He gave birth to the painting during Napoleon's conquer of Spain and one of the possible interpretations is the frustration stemming from ruthless embrace of the new patron. This devastating grasp can be in a way felt even today, though the persona of a dictator vanished and we are left with societal phenomenon. In a setting like this it is hard to blame specific people. We all created it, everyone helps with its feeding and what's even worse, we are not feeding it anything but our own selves, all this being done with loving care. I wanted to depict the very feeling of despair, the feeling of realization that what tears us apart is nothing else but our own preconception of life, which is not as much ours as it is projected into us by our environment, be it close one, remote one, or even virtual one. The scultpure is also trying to illustrate the strange relationship between modern and post-modern tendencies in contemporary art. I believe, that the main contribution of my thesis lies in its effort to conserve classical approaches to sculpture, yet also to offer freshness and contemporariness. I focused on barely noticeable struggle in today's sculpture, which is just a fraction of problems in current sculpturing and art in general. The results is a piece based on the knowledge I have obtained so far in my field, entangled with my subjective view of 21st century's society, where I knowingly come with a paradox of using post-modern means to stand by and defend great ideals of modernism

freak show

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma panoptikum. Uchopil ho, a s ohledem na mou předešlou tvorbu ho dál rozvíjel. Samotný pojem je pro mě definicí dnešní autoimunní společnosti, vzývající nejnovější neplatné pravdy a chránící si své zdeformované vědomí. Společnosti, jenž povýšila spotřební systém na nové náboženství a topí se ve svém vlastním pokrytectví. Cílem mé práce bylo vytvořit monument, pomník současnosti, zobrazující stav společnosti tak, jak jej vnímám já. Satirické dílo, znázornění člověka uvězněného v systémovém mechanismu, naprosto bezmocný, nemocný a oddaný, který podlehl svým touhám a rozmarům. Objekt je volně inspirován obrazem od Francisca Goyi - "Saturn požírající svého syna". Goya obraz vytvořil v období Napoleónova uchvácení Španělska. Jednou z možných interpretací je frustrace z devastujícího objetí nového patrona. Tento zničující stisk můžeme pak v přeneseném slova smyslu cítit i dnes, avšak osoba diktátora se proměnila ve společenský jev, u kterého můžeme jen obtížně obviňovat konkrétní osoby. Vytvořili jsme si ho my všichni, každý svým dílem přispívá k živení tohoto monstra a co hůř, nekrmíme ho ničím jiným než sami sebou a ještě ho s láskou opečováváme, nevnímaje, jak nám pomalu ohlodává maso z údů. Chtěl jsem zobrazit samotný pocit z této beznaděje, kdy to, co nás rozsápe, není nic jiného než vlastní představa o životě, která není ani tak naše, jako spíše vnuknutá naším okolím jak blízkým, tak vzdáleným, či virtuálním. Socha se mimojiné také snaží o ilustraci podivného vztahu mezi modernou a tendencemi postmoderními, jež dominují i na poli současného umění. Myslím, že hlavní přínos mé práce spočívá ve snaze zachovat principy klasické sochy a přesto nabídnout jistou svěžest a současnost zpracování. Nabídnout smysluplnou syntézu dvou odlišných přístupů v mém oboru. V práci jsem se zaměřil na nepatrný rozpor v dnešní soše, který tvoří jen zlomek problematiky soudobého sochařství a umění vůbec. Výstupem je dílo vytvořené na základě mých dosavadních poznatků v oboru a zároveň propojené se subjektivním pohledem na společnost 21. stol. u něhož záměrně využívám paradoxu, kdy se nezdráhám použitím postmoderních prostředků zastat velkých ideálů moderny.Fakulta umění a designuObhájenoThe theme of my thesis is panopticon. I grasped it, and taking into consideration my previous work I developed it even further. For me, the term itself is a definition of contemporary autoimmune society, which worships its newest invalid truths and protects its deformed consciousnes. Of a society, which presented consumerism as a religion and is now drowning in its own hypocrisy. The goal of my thesis was to create a monument. A reminder of present, depicting the state of society as I see it. A satirical piece, presenting a person entrapped in the systemic mechanism, completely powerless, ill, and devoted. A person that surrendered to her own desires and whims. My work is loosely inspired by painting "Saturn Devouring His Son" by Francisco Goya. He gave birth to the painting during Napoleon's conquer of Spain and one of the possible interpretations is the frustration stemming from ruthless embrace of the new patron. This devastating grasp can be in a way felt even today, though the persona of a dictator vanished and we are left with societal phenomenon. In a setting like this it is hard to blame specific people. We all created it, everyone helps with its feeding and what's even worse, we are not feeding it anything but our own selves, all this being done with loving care. I wanted to depict the very feeling of despair, the feeling of realization that what tears us apart is nothing else but our own preconception of life, which is not as much ours as it is projected into us by our environment, be it close one, remote one, or even virtual one. The scultpure is also trying to illustrate the strange relationship between modern and post-modern tendencies in contemporary art. I believe, that the main contribution of my thesis lies in its effort to conserve classical approaches to sculpture, yet also to offer freshness and contemporariness. I focused on barely noticeable struggle in today's sculpture, which is just a fraction of problems in current sculpturing and art in general. The results is a piece based on the knowledge I have obtained so far in my field, entangled with my subjective view of 21st century's society, where I knowingly come with a paradox of using post-modern means to stand by and defend great ideals of modernism

Vlaxicon

N, P(2C06008