Changing climate both increases and decreases European river floods

Climate change has led to concerns about increasing river floods resulting from the greater water-holding capacity of a warmer atmosphere. These concerns are reinforced by evidence of increasing economic losses associated with flooding in many parts of the world, including Europe. Any changes in river floods would have lasting implications for the design of flood protection measures and flood risk zoning. However, existing studies have been unable to identify a consistent continental-scale climatic-change signal in flood discharge observations in Europe, because of the limited spatial coverage and number of hydrometric stations. Here we demonstrate clear regional patterns of both increases and decreases in observed river flood discharges in the past five decades in Europe, which are manifestations of a changing climate. Our results—arising from the most complete database of European flooding so far—suggest that: increasing autumn and winter rainfall has resulted in increasing floods in northwestern Europe; decreasing precipitation and increasing evaporation have led to decreasing floods in medium and large catchments in southern Europe; and decreasing snow cover and snowmelt, resulting from warmer temperatures, have led to decreasing floods in eastern Europe. Regional flood discharge trends in Europe range from an increase of about 11 per cent per decade to a decrease of 23 per cent. Notwithstanding the spatial and temporal heterogeneity of the observational record, the flood changes identified here are broadly consistent with climate model projections for the next century, suggesting that climate-driven changes are already happening and supporting calls for the consideration of climate change in flood risk management

Extrémní hydrologické jevy v kontextu klimatické variability a změny klimatu =Hydrological exteremes in the context of climate variability and change

Změny extrémních projevů hydrologického cyklu (povodně, sucha) patří mezi často předpokládané dopady nárůstu teploty vzduchu. Tento příspěvek prezentuje výsledky vyhodnocení pozorovaných trendů průměrných a minimálních průtoků ve vodoměrných stanicích s přirozeným odtokovým režimem pro období 1961-2005. Trendy byly nalezeny pro průměrné měsíční průtoky v březnu, květnu a červnu. Trendy minimálních průtoků byly nalezeny jen výjimečně. Dále byly simulovány 1000leté řady průtoků v 6h kroku odvozené z vybraných klimatických scénářů (celkem 32) odpovídajících referenčnímu klimatu (1961-1990), předpokládaným budoucím hodnotám (pro období 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099) ale i chladnějšímu klimatu. Vyhodnocení prokázalo velkou variabilitu a nejistotu výsledků závislou zejména na volbě klimatického scénáře. Přitom na základě výsledků lze předpokládat s rostoucí teplotou pokles hodnot minimálních průtoků. V případě změn velikosti povodní byly výsledky nejednoznačné z hlediska trendu případné změny.Impact on hydrological extremes is one of expected negative impacts of expected temperature increase. This paper summarizes the evaluation of trends in mean and low flows of rivers with natural runoff regime for 1961-2005. Results showed the change in mean flow for several months (January to March, May, June), in case of low flows trends were found rarely. In addition the simulation of changed climate condition was done based on 32 scenarios covering reference period (1961-1990), future periods (2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099), as well as colder conditions. Analysis of 1000years long runoff time series in 6h time step showed a great variability and uncertainty of results (depended mostly on selection of driving climate scenario). While results indicate decrease of low flow with increasing temperature no significant change or trend was found for flood characteristics.788

Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002:Hodnocení extremity povodně

Zpráva stanovila opakování kulminačních průtoků statistickými přístupy, porovnala srpnové povodně s výskytem historických povodní. Byly porovnávány hydrometeorologické příčiny a průběhy minulých povodní, které vykazovaly určitou podobnost s povodní v srpnu 2002. Povodeň 2002 byla hodnocena z hlediska pravděpodobné maximální srážky, která je v zeměpisných šířkách České republiky ještě možná

Vliv‚ analýza a možnosti využití ochranné funkce údolních nádrží pro ochranu před povodněmi v povodí Labe

Zpráva shrnuje výsledky řešení úkolu v roce 2005. Řešení úkolu bylo zaměřeno na tyto oblasti: 1. Dokončení přípravy datových souborů (výpisy, resp. digitalizace vodních stavů, výsledků hydrometrických měření, srážek, teplot vzduchu a údajů o manipulacích na nádržích) z období, kdy tato data ještě nebyla ukládána na paměťová média počítačů, již v návaznosti na výsledky simulací povodňových vln; 2. Další výzkum historických povodní a zhodnocení získaných poznatků; 3. Simulace povodňových vln, jak pro stav bez nádrží, tak pro model soustavy s nádržemi; 4. Statistické hodnocení neovlivněných a ovlivněných řad, posouzení míry ovlivnění a výpočet N-letých průtoků; 5. Zpracování odhadu charakteristiky chyb výsledků; 6. Vývoj jednoduchého programu pro posuzování transformace povodňové vlny při rozlivu do inundací a aplikace této metodiky a modelu HEC-SIM na povodeň 2002 v úseku Labe Lovosice-Žernoseky

Vliv‚ analýza a možnosti využití ochranné funkce údolních nádrží pro ochranu před povodněmi v povodí Labe

Zpráva shrnuje výsledky řešení úkolu v roce 2004. Řešení úkolu bylo zaměřeno do dvou směrů: 1. příprava datových souborů (výpisy, resp. digitalizace vodních stavů, výsledků hydrometrických měření, srážek, teplot vzduchu a údajů o manipulacích na nádržích) z období, kdy tato data ještě nebyla ukládána na paměťová média počítačů; 2. Kalibrace dílčích srážko-odtokových modelů a říčních modelů, z kterých je složen model odtoku z povodí Vltavy a z povodí Labe pod Vltavou a ladění tohoto celkového modelu včetně simulací ovlivnění povodňových průtoků nádržemi