Spatial analysis of ethnopolitical mobilisation in the Caucasus in the 1980s and 1990s.

The paper aims to create a set of indicators which could best explain the varying intensity of ethnopolitical mobilisation in the Caucasian region. Selected data on social indicators of individual Caucasian territorial units are examined with help of correlation and regression analysis. The analysis results also show relations among individual social indicators which can help understand social and ethnic processes within the units

Political geography topics in the Czech grammar school curriculum. Is geography an outsider or top of the class of political education?

Článek navazuje na současnou diskuzi o podobě výuky regionální geografie, jejíž starší pojetí vede k redukci problémově zaměřených témat typických i pro politickou geografii. Cíli článku bylo pomocí obsahové analýzy zjistit, jaká politicko-geografická témata se vyskytují ve školních vzdělávacích programech českých gymnázií v předmětech geografie, dějepis a základy společenských věd a jaké je postavení geografie ve výuce politicko-geografických témat ve srovnání se zmíněnými předměty. Zjištění poukazují na nevhodné rozdělení témat mezi několik předmětů, které mají odlišný přístup k jejich výuce a které nemusí studentům zprostředkovat geografickou orientaci v prostorových souvislostech a mezioborovou interpretaci problémů. Téma evropské integrace naopak považujeme za příklad ideálního multidisciplinárního pojetí výuky, které by mělo být reflektováno už v samotných kurikulárních dokumentech. Závěr nabízí zamyšlení nad řešením aktuálního stavu.The article follows up a contemporary discussion of the form of regional geography teaching, whose older concept leads to the reduction of problem-oriented topics typical of political geography, too. The aim of the article was to find out by the content analysis what political geography topics occur in school educational programs of Czech grammar schools in such subjects as geography, history and basics of social sciences, and what is the position of geography in teaching political geography topics in comparison with the mentioned subjects. The findings point out an inappropriate division of topics between several subjects, which have a different approach to their teaching and which do not have to provide students with geographical orientation in spatial context and interdisciplinary interpretation of problems. On the contrary, the issue of European integration is considered an example of ideal multidisciplinary concept of teaching, which should be reflected in the curricular documents themselves. The conclusion offers reflections on the solutions to the current situation

Změny etnické struktury v kavkazském regionu od konce 80. let : primární statistický rozbor =Changes in ethnic structure in the Caucasus region since the end of the 1980's : primary statistical analysis

The article deals with changes in ethnic structure in 13 political units of the North and the South Caucasus resulting from societal processes going on after the last 1989 Soviet census and illustrated by the outcome of censuses held in 1999-2005. The study deals with changes in population share of titular groups, Russians and other ethnic groups, with changing urbanization level and general regional population growth. It also makes an assessment of substantial changes in the ethnic structure in selected territories in connection with political and economical factors influencing the post-1989 development of the region and its ethno-territorial entities13014

The ethnopolitical mobilization in Caucasus a its regional differentiation

The research is trying to extend a discussion about the causes and the course of the ethno-political mobilization leading to conflicts in the consideration of Caucasian events. The research has set two main targets : (1) the analysis of geographical, historical, demographical and social factors contributed to ethno-political mobilization and conflicts in the Caucasus in the late 80's. (2) the searching regional diferencies which should explain various mobilization intensity between the Caucasian ethnics. Three methodologicaly different parts shape this research. First part deals with historical analysis of events conected with the Russian colonization and subsequent "sovetization" of Caucasus. Secondly, in statistical analysis are proved selected historical, demographical and social factors (variables) through the use of correlation and regression analysis. The results should documented both relationships between the individual independent variables and their influence on dependent variable, i.e. intensity of the ethno-political mobilization. Last research part consists in analysis of geographical distrubution of particular factors in the Caucasian political units. The aim is to reveal regional specificity, which could determinate ethno-political mobilization and political development during the Soviet..

Kavkazská politická nestabilita z historické perspektivy

6

Studentský projekt Světová škola 2

202

The ethnopolitical mobilization in Caucasus a its regional differentiation

Results and conclusion The process of Caucasian ethno-political mobilization began in the 60's of 20th century (somewhere has been running since the begenning of the Russian colonization), however its acceleration came on in the second of 80's. This period is connected with the Gorbachev's political and economical reforms aiming to multinational empire modernization. Unintended consequent of the reforms became absolute soviet power decline leading to dismantling of Soviet union. The totalitarian system release and the political decentralization are appeared to be key catalysts of the ethnic clashes with roots liying in ethnic trauma of the last century. Ethno- mobilization arised then out of ethnic interactions given by historical reminiscence and asymetric status of particular groups within the federal system defined by the soviet authorities during 20's and 30's of the last century. In its implication, social, economical and cultural discrimination called "internal colonization" occured. On the contrary, the "ethnic competition" about economical and political resource control within given territory happend in cases of a titular group superior status or equal status of two titular groups. Separatism, iredentism or territorial autonomism were final goals of ethno-mobilization efforts in both theoretical...Výsledky a závěry Proces etnopolitické mobilizace kavkazských národů začal již v 60. letech 20. století (někde s klidnějšími intermezzy trvá od počátku ruské kolonizace), nicméně nejdůležitější období pro jeho akceleraci nastává v druhé polovině 80. let. Tato doba v oblasti bývalého Sovětského svazu neodmyslitelně souvisí se politickými a ekonomickými reformami tehdejšího hlavního představitele komunistické strany Michaila Gorbačova, jehož hlavním úkolem se stala modernizace multinárodního kolosu. Nezamýšleným výsledkem jeho reforem se však stal totální úpadek sovětské totalitní moci na jehož konci stál rozpad impéria. Právě uvolnění totalitního režimu a politická decentralizace se jeví být klíčovým katalyzátorem etnických sporů, jejichž kořeny spočívají v etnických traumatech posledního století (někde i staršími). Mobilizace národů vycházela ze vzájemných etnických interakcí ovlivněných, kromě historických reminiscencí, asymetrickým postavením jednotlivých skupin v rámci federálního systému, který definovaly sovětské úřady při organizaci impéria během 20. a 30. let minulého století. V jeho důsledku docházelo v některých případech k evidentní socioekonomické a kulturní diskriminaci jedné skupiny druhou, teoretiky popsané jako vnitřní kolonizace, v jiných jednotkách byl status národa natolik silný (nebo v...Department of Social Geography and Regional Develop.Katedra sociální geografie a region. rozvojeFaculty of SciencePřírodovědecká fakult

Rusko-obr na hliněných nohou =Russia-A Giant with Legs of Clay

101

Sýrie - hlavní zdrojová země uprchlické krize =Syria: Primary source country of the refugee crisis

5