Systém plánování dlouhodobého rozvoje, zpracování a posouzení variant koncepce ekonomických efektů v k. p. Sigma Slatina Brno

Prezenční156 - Katedra národohospodářskáNeuveden

Monitoring of the development of the Huntington's disease in transgenic minipigs with N-terminal part of human mutated huntingtin: biochemical and motoric changes of F0, F1 and F2 generation

Huntington's disease (HD) belongs to neurodegenerative disorders. It is a monogenic disease caused by trinucleotic CAG expansion in exon 1 of gene coding protein huntingtin. Even though the cause of HD is known since 1993, the pathophysiology and cure for HD reminds to be found. The animal models are being used for better understanding of HD. The most common animal models for HD are rodents, especially mice but it was also important to create large animal models, which will be more like human. Therefore, TgHD minipig was created in Academic of Science in Liběchov in 2009. This model was created by microinjection of lentiviral vector carrying N-terminal part of human HTT with 124 repetitive CAG in exon 1. This model is viable and in every generation, is part of the offspring transgenic. In this thesis, I specialized to biochemical and behavioral changes of this model. I compared transgenic and wild type siblings. I found that biochemical changes are manifested mostly by increased level of mtHtt fragments in testes and brain. In behavioral part of this thesis I established new methods for testing behavioral changes in this model. The introduced methods showed some changes between wild type and transgenic animals at the tested ages but these changes were not significant due to the low number of..

Review of karyotype races of mole rats of the genera Spalax and Nannospalax and their geographic distribution

Mole rats are divided into two genera, Spalax and Nannospalax who live in the territory of South-East Europe and the Middle East. 5 different karyotypic races found in the genus Spalax that can be assigned to individual taxonomically recognized species. The genus Nannospalax has described in 83 karyotypic form or cytotypes that differ in fundamental characteristics of sets of chromosomes (2n, NF). The diploid number of chromosomes varies from 36 to 62, the number of autosomal arms from 62 to 120 and the number of arms of chromosome sets of females from 68 to 124. The three most commonly recognized species (Nannospalax leucodon, N. xanthodon, N. ehrenbergi) cannot clearly distinguish by karyological

Monitoring of the development of the Huntington's disease in transgenic minipigs with N-terminal part of human mutated huntingtin: biochemical and motoric changes of F0, F1 and F2 generation

Huntington's disease (HD) belongs to neurodegenerative disorders. It is a monogenic disease caused by trinucleotic CAG expansion in exon 1 of gene coding protein huntingtin. Even though the cause of HD is known since 1993, the pathophysiology and cure for HD reminds to be found. The animal models are being used for better understanding of HD. The most common animal models for HD are rodents, especially mice but it was also important to create large animal models, which will be more like human. Therefore, TgHD minipig was created in Academic of Science in Liběchov in 2009. This model was created by microinjection of lentiviral vector carrying N-terminal part of human HTT with 124 repetitive CAG in exon 1. This model is viable and in every generation, is part of the offspring transgenic. In this thesis, I specialized to biochemical and behavioral changes of this model. I compared transgenic and wild type siblings. I found that biochemical changes are manifested mostly by increased level of mtHtt fragments in testes and brain. In behavioral part of this thesis I established new methods for testing behavioral changes in this model. The introduced methods showed some changes between wild type and transgenic animals at the tested ages but these changes were not significant due to the low number of..

Možnost uplatnění statistického řízení jakosti pitné vody v a.s. Ostravské vodárny a kanalizace

Import 20/04/2006Prezenční výpůjčkaVŠB - Technická univerzita Ostrava. Ekonomická fakulta. Katedra (152) podnikohospodářsk

Představení projektu Zéta: Využití mikrostrukturní analýzy pro vývoj technologie nástřiku na bázi keramiky deponovaného s využitím kaskádového plazmatu

Díky možnosti dosahovat vysokých teplot umožňuje technologie plazmatického nástřiku jako jediná z dostupných technologií žárového nástřiku deponovat kvalitní povlaky na bázi oxidických keramik (Al2O3, Cr2O3, TiO2, atd.). V posledním desetiletí byla tato technologie výrazně inovována v několika směrech. Jedním z perspektivních řešení je nástřik pomocí kaskádového zdroje plazmatu, poskytujícího plazma s vysokou hustotou a nízkou teplotou. Tato technologie poskytuje ve srovnání s předcházejícími technologiemi řadu příležitostí k dosažení kvalitnějších parametrů deponovaného nástřiku, a to jak z pohledu depoziční účinnosti, tak charakteru mikrostruktury, která je určující z hlediska výsledných funkčních vlastností. Povlaky stříkané plazmatickým nástřikem obsahují velké množství trhlin a pórů, čímž jsou limitovány v aplikacích vyžadujících schopnost chránit materiál substrátu proti korozi. Zvýšení hustoty povlaku by umožnilo jejich použití v širší škále aplikací. Kvalifikované řízení technologických parametrů nástřiku a využití potenciálu technologie kaskádového plazmatu umožní optimalizaci mikrostruktury s ohledem na funkční vlastnosti – odolnost proti opotřebení a korozi. Moderní keramické povlaky mohou být aplikovány např. za účelem prodloužení životnosti přesných strojních součástí, ochraně proti opotřebení a korozi, zvýšení životnosti a účinnosti turbín, zvýšení efektivity spalovacích motorů a prodloužení životnosti jejich částí atd. Mezi hlavní cílové skupiny – průmyslová odvětví, které mohou tyto povlaky využívat, jsou výroba energetických zařízení včetně trvale udržitelných zdrojů, strojírenské podniky s vysokou přidanou hodnotou např. letecký průmysl, energetický průmysl, automotive, chemický či biomedicínský průmysl. Keramické povlaky na bázi oxidů chromu by při dosažení vhodných vlastností povlaku mohly sloužit jako náhrada tzv. tvrdého chromování. Povlaky na bázi oxidických keramik jsou standardně nanášeny pomocí technologií atmosférického plazmatického nástřiku. Jedna z nejnovějších technologií, využívající kaskádového zdroje plazmatu, poskytuje ve srovnání s předcházejícími technologiemi řadu příležitostí k dosažení kvalitnějších parametrů deponovaného nástřiku, a to jak z pohledu depoziční účinnosti, tak charakteru mikrostruktury. K dosažení těchto cílů je však nutná podrobná znalost závislosti mikrostrukturních charakteristik na použitých parametrech nástřiku. Na nástřicích připravených s použitím různých parametrů jsou prováděny podrobné mikrostrukturní analýzy s využitím světelné a řádkovací elektronové mikroskopie, včetně lokální kontroly chemického složení v různých oblastech nástřiku. Tímto způsobem je hodnocena kvalita a homogenita získaných povlaků, rovnoměrnost jejich chemického složení přítomnost pórů a trhlin a stav rozhraní povlaku a substrátu. Pro ověření základních mechanických vlastností povlaků je dále prováděno měření mikrotvrdosti a průběhů mikrotvrdosti na výbrusech. Pro systémy povlak-substrát je z hlediska jejich praktického využití rovněž velmi důležitá odolnost systému proti cyklickému zatěžování, a to jak mechanickému, tak teplotnímu, a to zejména pro aplikace s vysokou přidanou hodnotou, v leteckém či energetickém průmyslu. Tyto zkoušky jsou typicky časově i finančně velmi náročné, databáze dostupných informací je doposud velmi omezená. V rámci řešení projektu jsou proto ověřovány možnosti využití inovativních metod infračervené nedestruktivní termografie, která má potenciál k možnému zrychlení a zjednodušení těchto typů testů.PING Junior 2019 is organized with the support of funds for specific university research project SVK1-2020-005

Influence of printing direction during upsetting of samples produced by 3D printing from MS1 maraging steel

Pomocí aditivních technologií je možné z různých materiálů vyrábět tvarově složité díly, což vede k jejich rychlému rozšiřování do různých oblastí průmyslu. Vlastnosti součástí vyráběných 3D tiskem jsou velmi ovlivněny nejenom parametry nastavení laseru, tloušťkou nanášené vrstvy prášku a jeho kvalitou a zkušeností operátora, ale i směrem tisku. Otázkou stále zůstávají vlastnosti tištěných dílů v porovnání s konvenčně vyráběnými součástmi. Vedle mechanických vlastností jsou důležité i vlastnosti technologické, jako je např. tvařitelnost. Na válečcích z maragingové oceli MS1, vytištěných metodou DMLS (Direct Metal Laser Sintering), byl zjišťován vliv směru tisku na chování materiálu při pěchování za různých teplot. Válečky byly tištěny v ose X, Z a pod úhlem 45°. Pěchování bylo provedeno na hydraulickém lisu na polovinu výšky vzorku po ohřevu na teplotu 900°C nebo 450°C. Po zkoušce bylo provedeno jejich proměření a vizuální kontrola stavu povrchu.Additive technologies make it possible to produce complicated parts from various materials, which leads to their rapid expansion into various areas of industry. The properties of the parts produced by 3D printing are very influenced not only by the laser setting parameters, the thickness of the applied powder layer and its quality and operator's experience but also by the direction of printing. The question still remains properties of printed parts in comparison with conventionally manufactured components. In addition to mechanical properties, technological properties such as formability are also important. The influence of the printing direction on the material behaviour during an upsetting test at different temperatures was investigated on the cylinders from MS1 maraging steel printed by the DMLS method (Direct Metal Laser Sintering). The cylinders were printed in the X, Z axis and at an angle of 45°. Upsetting was performed on a hydraulic press on the half the sample height after heating to 900° C or 450° C. After the test, the measurement of samples and visual inspection of the surface was carried out

Influence of printing direction during upsetting of samples produced by 3D printing from MS1 maraging steel

Pomocí aditivních technologií je možné z různých materiálů vyrábět tvarově složité díly, což vede k jejich rychlému rozšiřování do různých oblastí průmyslu. Vlastnosti součástí vyráběných 3D tiskem jsou velmi ovlivněny nejenom parametry nastavení laseru, tloušťkou nanášené vrstvy prášku a jeho kvalitou a zkušeností operátora, ale i směrem tisku. Otázkou stále zůstávají vlastnosti tištěných dílů v porovnání s konvenčně vyráběnými součástmi. Vedle mechanických vlastností jsou důležité i vlastnosti technologické, jako je např. tvařitelnost. Na válečcích z maragingové oceli MS1, vytištěných metodou DMLS (Direct Metal Laser Sintering), byl zjišťován vliv směru tisku na chování materiálu při pěchování za různých teplot. Válečky byly tištěny v ose X, Z a pod úhlem 45°. Pěchování bylo provedeno na hydraulickém lisu na polovinu výšky vzorku po ohřevu na teplotu 900°C nebo 450°C. Po zkoušce bylo provedeno jejich proměření a vizuální kontrola stavu povrchu.Additive technologies make it possible to produce complicated parts from various materials, which leads to their rapid expansion into various areas of industry. The properties of the parts produced by 3D printing are very influenced not only by the laser setting parameters, the thickness of the applied powder layer and its quality and operator's experience but also by the direction of printing. The question still remains properties of printed parts in comparison with conventionally manufactured components. In addition to mechanical properties, technological properties such as formability are also important. The influence of the printing direction on the material behaviour during an upsetting test at different temperatures was investigated on the cylinders from MS1 maraging steel printed by the DMLS method (Direct Metal Laser Sintering). The cylinders were printed in the X, Z axis and at an angle of 45°. Upsetting was performed on a hydraulic press on the half the sample height after heating to 900° C or 450° C. After the test, the measurement of samples and visual inspection of the surface was carried out