Ethics and Ecoethics by Josef Petr Ondok: Between the Sciences, Philosophy, and Theology

Článek Etika a ekoetika Josefa Petra Ondoka: Mezi přírodními vědami, filosofií a teologií analyzuje část teoretického díla J. P. Ondoka, zejména na základě jeho knihy Člověk a příroda: Hledání etického vztahu. Zvláštní důraz je kladen na vymezení Ondokova přínosu etickému a ekoetickému myšlení a na vazbu (tohoto myšlení) s aristotelsko-tomistickou filosofií.This article analyzes one part of the theoretical works by J. P. Ondok related in particular to his book called Člověk a příroda: Hledání etického vztahu (Man and Nature: In search of an Ethical Relationship). Special attention is devoted to defining Ondok’s contribution to considerations on ethics and ecoethics, as well as to the link between these reflections to the philosophy of Aristotle and Thomas Aquinas

Plevele v ekologickém zemědělství

Plevele jsou specifickou skupinou rostlin, kterou příroda sama nevytvářela. Jejich vznik je spojen s činností člověka – zemědělce. Jejich původ můžeme odvodit od „pionýrských“ rostlin. Ty se vyskytují v počátečním stadiu rostlinné sukcese. Právě podmínky tohoto stadia jsou velmi podobné podmínkám panujícím na orné půdě. Část druhů se tedy přizpůsobila podmínkám opakované kultivace půdy a staly se z nich polní plevele

Heideggerův výklad pojmu mathéma a mathématického charakteru novověké vědy

In the mid 30s of the 20th century Martin Heidegger attempted to explain the “history of Being” leading to what he called “the oblivion of Being”. In this he focused on the impact of the modern science, which he grants to be a sort of metaphysics. According to Heidegger, the main feature of the modern science consists in what he calls the mathéma-character. The Greek word “to mathéma” means “it what can be learned” and “what must be know beforehand”. It is Heidegger’s intention to show that the mathéma-character of the modern science is deciding about the general understanding of the meaning of “being” and that modern science is replacing the metaphysics, which is the origin of the modern science

Když se lidé mění ve lvy: problém překladu

Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným

In memoriam of RNDr. Pavel Lauterer (1933 – 2016)

Nachruf auf Dr. Pavel Lauterer (1933 - 2016)Obituary in memoriam of RNDr. Pavel Lauterer (1933 – 2016

Model of Strategic Interaction in the Marias Card Game

Tato práce popisuje návrh a implementaci modelů použitých pro hraní karetní hry Mariáš. Práce také obsahuje výsledky testování a analýzu zajímavých strategických situací.This thesis describes design and implementation of models used for playing card game Marias. Thesis also contains results of testing and analysis of interesting strategic situations.