Atlas of the Carpathian macroregion

This article presents selected topics of the Atlas of the Carpathian Macroregion. By means of over 40 maps and fi gures of the most important socio-economic and natural indicators as well as concise interpretations, the Atlas shows the developments over the last 20 years as well as visualising disparities within this heterogeneous and changing region. The University of Olomouc and EURAC research elaborated this Atlas together within the scope of the Carpathian Project (EU INTERREG III B CADSES). The atlas represents an extensive harmonised database focused primarily on the socio-economic aspects of the Carpathian space. It presents the region’s advantages and potentials, and addresses the challenges of region in an innovative and coordinated manner. The Atlas of the Carpathian Macroregion contributes to the overall analysis of the Carpathian region and facilitates the implementation of the Carpathian Convention by the policy makers. In addition, the Atlas of the Carpathian Macroregion represents a tool helping to develop the follow-up activities in the Carpathian space providing comprehensive and concise information base for areas such as population development, tourism development, cultural heritage, transborder cooperation etc.Dieser Artikel behandelt ausgewählte Themen des Atlasses der karpatischen Makroregion. Anhand von mehr als 40 Karten und Abbildungen der wichtigsten sozio-ökonomischen und natürlichen Indikatoren mit kurzen prägnanten Interpretationen zeigt der Atlas die Entwicklungen im Verlauf der letzten 20 Jahre und veranschaulicht dabei die Disparitäten innerhalb dieser heterogenen und sich verändernden Region. Die Universität von Olomouc und die EURAC-Forschung erarbeiteten diesen Atlas gemeinsam im Rahmen des Karpaten-projektes (EU INTERREG II B CADSES). Der Atlas bildet eine umfassende harmonisierte Datengrundlage, die hauptsächlich die sozio-ökonomischen Aspekte des Karpatenraumes erfasst. Er zeigt die Vorteile und Potentiale der Region und beschreibt in innovativer und koordinierter Form die Herausforderungen der Region. Der Atlas der karpatischen Makroregion trägt zur Gesamtanalyse der Karpatenregion bei und erleichtert den Politikern die Umsetzung der Karpatenkonvention. Ferner ist der Atlas der karpatischen Makroregion ein Instrument, das durch eine umfassende und solide Informationsgrundlage für Bereiche wie Bevölkerungsentwicklung, Tourismusentwicklung, Kulturerbe, grenzüberschreitende Kooperation usw. zur Entwicklung von Folgemaßnahmen in dem Karpatenraum beiträgt

Využití softwaru PhotoModeler 6.0 pro vizualizaci geomorfologických objektů

PhotoModeler is the software for creating accurate, high quality 3D models and measurements from photographs. This software produced by Eos Systems Inc. is used by specialists in the field of architecture, archeology, engineering, 3D graphics, accident reconstruction, forensics. This powerful tool can help physical geographers with modelling their study objects too. Article is aimed to introduction of software capabilities in the field of geomorphological mapping. The way of its use can help users to simplify mapping and modelling their objects of study

Astronomically determined localities, the core part of Ptolemy's Geography

ABSTRACTThe paper deals with ancient methods of astronavigation and their potential use in finding geographical locations in Ptolemy’s Geographike Hyphegesis. Further, it describes the systematic errors in these methods and suggests how to correct them. The results include a new map which compares the locations of Ptolemy’s sites after removing the errors with their real locations. Subsequently, significant ancient locations according to Ptolemy’s list of noteworthy cities are identified on the map. In some cases, we presume that they were located on the map using astronavigation. The results of this Study imply that Ptolemy may have adopted a comparatively regular network of points from some older authors which was the basis of his extensive work

Institutional fragmentation as an impediment to sustainable land-use in the Morava river floodplain

152

An Evaluation of physical and functional changes to the internal spatial structure of the historical centre of Olomouc, Czech Republic, 1980-2000

21

Relics and transformation of former ponds in the urban environment of the historical region of Bohemia (Czech Republic)

The rapid expansion of urban areas has been a feature of the industrial age. Landscape features have been replaced or transformed to accommodate the needs of an increasingly urban society. Our study focuses on the disappearance or transformation of man-made ponds in the historic region of Bohemia in the Czech Republic. Using current and historic maps, orthophotography and a digital terrain model, we have identified over one thousand former ponds within the 34 cities that were selected. The original dam structures have been identified in association with 437 ponds, most of which have been used as embankments for transport infrastructure. In areas within the immediate vicinity of the cities, modern agriculture now utilizes the sites of former ponds. The Main Map shows the results of our survey, revealing the quantity and nature of this landscape change together with a detailed case study in the city of Pilsen

Research of sediments of extinct Leštinský pond in the Zábřeh region

V okolí Zábřehu na Moravě bylo během 15. století vybudováno několik rybníků, které postupem času zanikaly, přičemž do současnosti byl dochován pouze jeden (Oborník). Jediným dokladem existence těchto rybník v krajině jsou v současné době hráze, dochované v různé kvalitě. Dalším potencionálním dokladem přítomnosti rybníků je rybniční sediment, jehož existence a rozsah je předmětem zkoumání tohoto textu. Pro výzkum byl vybrán zaniklý Leštinský rybník, který se nacházel východně od Zábřehu. Tento rybník byl zachycen pouze na mapách z I. vojenského mapování, v novějších mapách už zobrazen není. Na jeho přítomnost nasvědčuje částečně zachovalá hráz nepříliš zřetelná v krajině ale patrná z Lidarových snímků. Rybniční sedimenty byly zkoumány kombinací geologického průzkumu (mělké vrty) a geofyzikální prospekce (ERT a georadar). Celkem bylo odebráno 5 vrtných jader, na kterých byla měřena magnetická susceptibilita, zrnitost, prvkové složení a spektrální odraznost. Na základě litologie a provedených analýz byly identifikovány 4 facie, které byly interpretovány jako recentní půdní vrstva (facie P1), rybniční sediment (facie R) a fluviální sedimenty tvořené předrybniční nivní půdou (facie P2) a hrubozrnnými písky (facie F). Geofyzikální průzkum koreluje z litologií zjištěnou ve vrtech a rozšiřuje tyto informace do prostoru. Především georadarová facie RF3, interpretovaná jako báze rybničních sedimentů je v georadarových profilech dobře sledovatelná. Získané výsledky poskytují informace o výskytu a mocnosti rybničního sedimentu. Rybniční sediment se povedlo zachytit ve vrtech v mocnostech od 12 do 38 cm, přičemž nebyla pozorována žádná vnitřní stratigrafie rybničních sedimentů. Pravděpodobným důvodem tak malé mocnosti sedimentu může být původně malá hloubka rybníka nebo proces letnění rybníku, při kterém v pravidelných cyklech docházelo k vysoušení a odstraňování rybničního sedimentu.Several ponds were built in the vicinity of city of Zábřeh (Czech republic) during the 15th century, which disappeared over time, while only one (Oborník) has survived to the present day. Currently, the only proof of the existence of these ponds in the landscape are dams, preserved in varying quality. Another potential proof of the presence of ponds is pond sediment, the existence and extent of which is the subject of this text. The abandoned  Leštinský pond, which is located east of Zábřeh, was chosen for this research. This pond was captured only on the maps from the 1st military mapping, it is no longer pictured in newer maps. Its presence is indicated by a partially preserved dam, not very clear in the landscape but visible from Lidar images. The pond sediments were investigated by a combination of geological survey (shallow boreholes) and geophysical prospecting (ERT and ground penetrating radar). A total of 5 drill cores were taken, on which magnetic susceptibility, grain size, elemental composition and spectral reflectance were measured. 4 facies were identified based on the lithology and the used analyses. Those facies are interpreted as a recent soil layer (facie P1), pond sediment (facie R) and fluvial sediments formed by pre-pond alluvial soil (facie P2) and coarse-grained sands (facie F). The information from geophysical survey correlates with boreholes lithology and extends this informations into space. Above all, GPR facie RF3, interpreted as the base of pond sediments, can be easily observed in GPR profiles. The obtained results provide information on the presence and thickness of the pond sediment. Pond sediment was captured in boreholes at thickness of 12 to 38 cm, with no internal pond sediment stratigraphy observed. The probable reason for such a small thickness of the sediment may be the initially small depth of the pond or the pond's summering process (“letnění”), during which no water was present in the pond and removal of the pond sediment took place in regular cycles

Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích:Posouzení vlivu managementu na biotu přírodní rezervace Plané loučky

Plané loučky jsou nejvýznamnější mokřadní nelesní lokalitou CHKO Litovelské Pomoraví. V současnosti se z těchto rozsáhlých ploch mokřadů a luk dochovala pouze malá část, právě v přírodní rezervaci Plané loučky a jejím blízkém okolí. První rok výzkumu spočíval ve shromáždění vstupních podkladů a založení monitorovacích ploch, příp. v pokračování již probíhajících průzkum