Geo‑Cultural Aspects of Building Stone Extracted Within Brno City (Czech Republic): a Bridge Between Natural and Cultural Heritage

Building stone, its deposits, its extraction, and its use represents an element that may be considered a bridge between cultural and natural heritage of a given area. The research on building materials includes numerous aspects such as geological and geomorphological settings of the deposits, cultural aspects, overlaps with geoconservation efforts and urban geotourism development. The case study from Brno (Czech Republic) presents examples of building stones used in the city with an emphasis on Crinoidea Limestone and Old Red Conglomerate and Sandstone. These materials have been extracted since Middle Ages and they have left an imprint in the identity and look of the city. Both extraction sites and building stones present several mutually interconnected aspects, including the specifics of the deposits, history of mining, use of the stone in architecture, its importance within archaeological and historical research, its reflection in toponyms, the importance of old quarries (landforms) for geoconservation and their role in urban development. Based on the research and assessment of extraction sites, geotourist and geoeducational activities are designed with an emphasis on the complex promotion of natural and cultural heritage. Proposals for the activities which could be available even during the times of social distancing are also outlined.Building stone, its deposits, its extraction, and its use represents an element that may be considered a bridge between cultural and natural heritage of a given area. The research on building materials includes numerous aspects such as geological and geomorphological settings of the deposits, cultural aspects, overlaps with geoconservation efforts and urban geotourism development. The case study from Brno (Czech Republic) presents examples of building stones used in the city with an emphasis on Crinoidea Limestone and Old Red Conglomerate and Sandstone. These materials have been extracted since Middle Ages and they have left an imprint in the identity and look of the city. Both extraction sites and building stones present several mutually interconnected aspects, including the specifics of the deposits, history of mining, use of the stone in architecture, its importance within archaeological and historical research, its reflection in toponyms, the importance of old quarries (landforms) for geoconservation and their role in urban development. Based on the research and assessment of extraction sites, geotourist and geoeducational activities are designed with an emphasis on the complex promotion of natural and cultural heritage. Proposals for the activities which could be available even during the times of social distancing are also outlined

Stav poznání raně středověkého hradu Brna

Článek se zabývá poznáním raně středověkého hradu Brna. Tento hrad byl již v 1. polovině 11. století důležitým mocenským centrem v rámci Moravy a po jistou dobu v něm sídlila údělná větev Přemyslovců. Ležel v nížinné poloze historického katastru Starého Brna, byl podobně jako jiné soudobé hrady opevněn dřevozemní hradbou, měl dřevozemní zástavbu a byl rozdělen na několik areálů, hlavní rezidenční areál a areály vedlejší neboli nerezidenční. Přesnou podobu tohoto hradu setřela sice následná zástavba, dlouhodobý archeologický výzkum však již přinesl dostatek důkazů, že se nejstarší hrad Brno nacházel v této poloze. V dějinách Brna však v průběhu 12. století došlo k důležité změně jeho struktury. Teprve v této době vzniká osídlení pod jižní částí historického městského jádra a patří sem také výstavba románského kostela sv. Petra. Pravděpodobně spolu s touto prostorovou změnou dochází k přesunu rezidenčního areálu, hradských úřadů, hradského trhu a části podružných hradských areálů do nové polohy. Brno však nepřestává být důležitým královským hradem ani ve 13. století a po vzniku města.Článek se zabývá poznáním raně středověkého hradu Brna. Tento hrad byl již v 1. polovině 11. století důležitým mocenským centrem v rámci Moravy a po jistou dobu v něm sídlila údělná větev Přemyslovců. Ležel v nížinné poloze historického katastru Starého Brna, byl podobně jako jiné soudobé hrady opevněn dřevozemní hradbou, měl dřevozemní zástavbu a byl rozdělen na několik areálů, hlavní rezidenční areál a areály vedlejší neboli nerezidenční. Přesnou podobu tohoto hradu setřela sice následná zástavba, dlouhodobý archeologický výzkum však již přinesl dostatek důkazů, že se nejstarší hrad Brno nacházel v této poloze. V dějinách Brna však v průběhu 12. století došlo k důležité změně jeho struktury. Teprve v této době vzniká osídlení pod jižní částí historického městského jádra a patří sem také výstavba románského kostela sv. Petra. Pravděpodobně spolu s touto prostorovou změnou dochází k přesunu rezidenčního areálu, hradských úřadů, hradského trhu a části podružných hradských areálů do nové polohy. Brno však nepřestává být důležitým královským hradem ani ve 13. století a po vzniku města.The article deals with the knowledge concerning the early medieval Brno castle. This castle was an important centre of power in Moravia as early as in the first half of the 11th century, and the appanage branch of Přemyslids resided here for a certain time. It was situated in a lowland location of the historical cadastre of Old Brno and had, similarly to other contemporary castles, fortifications made of earth and wood. The constructions were made of wood and earth and the castle was divided into several areas — the main residential area and adjacent, non‑residential areas. The precise form of this castle was erased by the subsequent constructions, but the long‑term archaeological research has brought enough evidence showing that the oldest castle in Brno was situated in this location. An important change in the structure of the city occurred in the history of Brno in the course of the 12th century. The settlement below the southern part of the historical town centre came into existence and the Romanesque St. Peters church was built as well. It was probably in relation to these changes that the residential area, castle authorities, castle market and a part of the non‑residential castle areas were moved to a new location. However, Brno continued to be an important royal castle in the 13th century as well as after the town was established

Die Problematik der Lage der Machtzentren und ihrer Nebenareale im Rahmen des frühmittelalterlichen Brno und dessen Umgebung.

Článek rekapituluje poznání raně středověkého brněnského hradu, dosažené k roku 2007.Článek rekapituluje poznání raně středověkého brněnského hradu, dosažené k roku 2007...

Rajhradské Adovo martyrologium a jeho historický kontext.

Článek se zabývá hodnocením kodexu R 388 Knihovny benediktinů v Rajhradě z kulturně-historického hlediska. Kodex se skládá ze starší latinské složky cizího původu, obsahující převážně Adovo martyrologium, a z mladší složky převážně bohemikálního původu. Tu tvoří jednak texty latinské psané karolinskou minuskulou, jednak texty církevněslovanské psané cyrilicí. Některé z textů jsou opatřeny neumovou notací. Kodex byl v 11. století bezpečně přítomen v břevnovském klášteře. Není tedy vyloučeno, že se jedná o doklad nejstarší knižní výbavy tohoto konventu a zároveň i dar biskupa Vojtěcha.Článek se zabývá hodnocením kodexu R 388 Knihovny benediktinů v Rajhradě z kulturně-historického hlediska. Kodex se skládá ze starší latinské složky cizího původu, obsahující převážně Adovo martyrologium, a z mladší složky převážně bohemikálního původu. Tu tvoří jednak texty latinské psané karolinskou minuskulou, jednak texty církevněslovanské psané cyrilicí. Některé z textů jsou opatřeny neumovou notací. Kodex byl v 11. století bezpečně přítomen v břevnovském klášteře. Není tedy vyloučeno, že se jedná o doklad nejstarší knižní výbavy tohoto konventu a zároveň i dar biskupa Vojtěcha.Codex R 388, preserved in the library of the Benedictine monastery in Rajhrad, in which especially Martyrologium Adonis is recorded, is of foreign origin. However, it contains numerous Bohemical additions, namely Latin ones written in Carolingian minuscule and Church Slavonic ones written in the Cyrillic script. D. Havel has recently managed to attribute the Latin Bohemical component to the Břevnov scribal workshop of the second half of the 11th century. The same pertains to entries in the Cyrillic script which was only sporadically used in the Czech lands. The codex also contains neume notation which, when compared with other Bohemian notated codices, points to a musical culture very similar to that flourishing in our Benedictine monasteries. Thanks to the legend of Saint Gorgonius, which is preserved in an early medieval codex from the former Metternich library in Kynžvart, we know that Saint Adalbert of Prague already worked with the text of Martyrologium Adonis. With regard to the South European style of treating the parchment, it cannot be ruled out that codex R 388 might be his personal acquisition and therefore a real touch relic of our national martyr. At the same time, it is also one of the few pieces of evidence for the earliest book collections of Czech church institutions and probably directly the Břevnov monastery

Drobný příspěvek k nejstarší břevnovské sfragistice.

Editor I. svazku českého diplomatáře Gustav Friedrich sice věděl o existenci listiny waldsasského opata Daniela, považoval ji však za deperditum. Opis jejího textu však později nalezl v klášterním kopiáři Bedřich Mendl. Opat Daniel jí stvrdil koupi pozemků u Přívlak na Žatecku od břevnovského opata Jindřicha, uskutečněnou se souhlasem břevnovského konventu. Listina byla podle koroborace opatřena pečetí sv. Vojtěcha a také opatovou pečetí. Obsahuje tedy přehlédnutou indicii pro rané počátky užívání pečeti v břevnovském klášteře. Ty spadají do doby úřadu opata Jindřicha, pravděpodobně do 80. let 12. století.Editor I. svazku českého diplomatáře Gustav Friedrich sice věděl o existenci listiny waldsasského opata Daniela, považoval ji však za deperditum. Opis jejího textu však později nalezl v klášterním kopiáři Bedřich Mendl. Opat Daniel jí stvrdil koupi pozemků u Přívlak na Žatecku od břevnovského opata Jindřicha, uskutečněnou se souhlasem břevnovského konventu. Listina byla podle koroborace opatřena pečetí sv. Vojtěcha a také opatovou pečetí. Obsahuje tedy přehlédnutou indicii pro rané počátky užívání pečeti v břevnovském klášteře. Ty spadají do doby úřadu opata Jindřicha, pravděpodobně do 80. let 12. století.Although the editor of the first volume of Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae Gustav Friedrich knew about the existence of the deed of Waldsassen Abbot Daniel, he considered it a deperditum. However, Bedřich Mendl later found a copy of its text in the monastery cartulary. Abbot Daniel confirmed in it the purchase of land near Přívlaky in the Žatec region from the Břevnov Monastery Abbot Jindřich, carried out with the agreement of the Břevnov Monastery. The deed was provided with the seal of St. Adalbert of Prague and the seal of the abbot, according to the corroboration. It therefore contains overlooked evidence of the early use of seals in the Břevnov Monastery. This dates back to the period of the office of Abbot Jindřich, i.e. probably the 1180’s

Starobrněnské pravobřeží Svratky v raném středověku.

Příspěvek mapuje raně středověké sídelní a pohřební aktivity na pravém břehu Svratky na Starém Brně, známé k roku 2006.Příspěvek mapuje raně středověké sídelní a pohřební aktivity na pravém břehu Svratky na Starém Brně, známé k roku 2006...

Počátky rajhradského kláštera – monastické nebo kolegiátní?

Studie se vyrovnává s hypotézou L. Jana, že byl rajhradský klášter založen jako samostatný ústav a navíc nikoli jako benediktinský klášter, ale kolegiátní kapitula. Později autor prohlásil Rajhrad ještě za významné církevní středisko 10. století pro jižní část Moravy a dokonce snad i za biskupskou expozituru. Ačkoli své hypotézy dostatečně nedoložil, začaly být v odborné literatuře přejímány. Většinu důvodů, které autor na jejich podporu vyslovil, však lze popřít, o což se autorka v předkládané studii pokouší.Studie se vyrovnává s hypotézou L. Jana, že byl rajhradský klášter založen jako samostatný ústav a navíc nikoli jako benediktinský klášter, ale kolegiátní kapitula. Později autor prohlásil Rajhrad ještě za významné církevní středisko 10. století pro jižní část Moravy a dokonce snad i za biskupskou expozituru. Ačkoli své hypotézy dostatečně nedoložil, začaly být v odborné literatuře přejímány. Většinu důvodů, které autor na jejich podporu vyslovil, však lze popřít, o což se autorka v předkládané studii pokouší.The study discusses Libor Jan’s hypothesis that the Rajhrad Monastery was not only founded as an independent institution, but was also a collegiate chapter and not a Benedictine cloister. Howeever, most of the arguments in favour of this idea can be disproved. The author analyses documents, whitch do not show the independence of Rajhrad Monastery on the Břevnov Monastery

Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace.

Příspěvek je stručnou bilancí stavu bádání o poloze raně středověkých mocenských center na území Brna a v jeho nejbližším okolí. Zvýšená pozornost je věnována mladohradištnímu období, kdy je Brno podle písemných pramenů jedním z nejdůležitějších hradů moravských údělníků, archeologický výzkum se však stále vyrovnává s problémem jeho lokalizace, popř. možnými s přesuny rezidenčních areálů. Příspěvek se snaží na základě dosavadních poznatků předběžně analyzovat, je-li u známých raně středověkých lokalit (Staré Brno, Dornych, historické jádro města) doložena přítomnost vyšší společenské vrstvy, popř. o jaké funkci lze u nich uvažovat.Příspěvek je stručnou bilancí stavu bádání o poloze raně středověkých mocenských center na území Brna a v jeho nejbližším okolí. Zvýšená pozornost je věnována mladohradištnímu období, kdy je Brno podle písemných pramenů jedním z nejdůležitějších hradů moravských údělníků, archeologický výzkum se však stále vyrovnává s problémem jeho lokalizace, popř. možnými s přesuny rezidenčních areálů. Příspěvek se snaží na základě dosavadních poznatků předběžně analyzovat, je-li u známých raně středověkých lokalit (Staré Brno, Dornych, historické jádro města) doložena přítomnost vyšší společenské vrstvy, popř. o jaké funkci lze u nich uvažovat.This contribution is a brief overview of thestate of research into the location of early medieval power centres on the territory of Brno and in its immediate environs. Greater attention is paid to the Late "Hillfort" period, when according to written sources Brno was one of the most important strongholds of the appanaged prince of Moravia, although archaeology is still coming to terms with the question of its actual location, or the possible shifting of the residence. This article attempts on the basis of knowledge available to date to preliminarily assess whether there is evidence from any of the known Early Medieval localities (Old Brno, Dornych, the historic city core) for the presence of upper social classes, or of the functions thas they might have fulfilled

Dva brněnské románské emporové kostely a jejich vztah k další brněnské zděné architektuře. Co prozrazuje krinoidový vápenec?

Předmětem mého referátu jsou dva brněnské románské emporové kostely, zčásti dosud stojící. Jedná se o kostely klášterní, které představují ve vývoji brněnské architektury určitý lokální zlom a mají tak vliv na dataci jiných sakrálních staveb. První je kostel sv. Jiljí v Komárově, jehož dějiny jsou spjaty s proboštstvím benediktinského kláštera v Třebíči. Locum in luco prope castrum Brnen sancti Benedicti, na počátku 12. století patrně neosídlené inundační území pokryté lužním lesem, dostal třebíčský klášter při založení. Dnes stojící románské fázi kostela předcházela drobná sakrální stavba, z níž se dochovala na hlínu pojená kamenná podezdívka. Románský kostel měl ještě západní přístavbu, rovněž ještě románskou a propojenou s interiérem kostela. V horních partiích této přístavby byl detekován Crinoidea-limestone. A to je důležitý chronologický ukazatel. Druhý z emporových kostelů je totiž kostel sv. Kunhuty premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, jenž byl s nejvyšší pravděpodobností vysvěcen 14. března 1211. U něj bylo již Crinoidea-limestone užito i na hrubé zdění. V první dekádě 13. století bylo tedy již ložisko tohoto unikátního kamene, nacházeného jen na blízké Stránské skále, těženo. Poznatky z těchto dvou kostelů ukazují ale především na vyšší stáří nejstarší fáze brněnského kostela sv. Petra, jež musela být postavena v průběhu 12. století, protože se na ní Crinoidea-limestone neuplatnil. U pozdějších brněnských kostelů a zděných staveb se již tento kámen využíval standardně.Předmětem mého referátu jsou dva brněnské románské emporové kostely, zčásti dosud stojící. Jedná se o kostely klášterní, které představují ve vývoji brněnské architektury určitý lokální zlom a mají tak vliv na dataci jiných sakrálních staveb. První je kostel sv. Jiljí v Komárově, jehož dějiny jsou spjaty s proboštstvím benediktinského kláštera v Třebíči. Locum in luco prope castrum Brnen sancti Benedicti, na počátku 12. století patrně neosídlené inundační území pokryté lužním lesem, dostal třebíčský klášter při založení. Dnes stojící románské fázi kostela předcházela drobná sakrální stavba, z níž se dochovala na hlínu pojená kamenná podezdívka. Románský kostel měl ještě západní přístavbu, rovněž ještě románskou a propojenou s interiérem kostela. V horních partiích této přístavby byl detekován Crinoidea-limestone. A to je důležitý chronologický ukazatel. Druhý z emporových kostelů je totiž kostel sv. Kunhuty premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, jenž byl s nejvyšší pravděpodobností vysvěcen 14. března 1211. U něj bylo již Crinoidea-limestone užito i na hrubé zdění. V první dekádě 13. století bylo tedy již ložisko tohoto unikátního kamene, nacházeného jen na blízké Stránské skále, těženo. Poznatky z těchto dvou kostelů ukazují ale především na vyšší stáří nejstarší fáze brněnského kostela sv. Petra, jež musela být postavena v průběhu 12. století, protože se na ní Crinoidea-limestone neuplatnil. U pozdějších brněnských kostelů a zděných staveb se již tento kámen využíval standardně.My presentation focuses on two Romanesque matronea churches in Brno, partly still standing. These are monasterial churches which represent a local turn in development of the architecture in Brno; they also affect dating of other sacral buildings. The first one is the Church of St Giles in Komarov whose history is tied to the Provostry of the Benedictine Monastery in Třebič. Locum in luco prope castrum Brenense sancti Benedicti, presumably an uninhabited area from the early 1100’s covered with a riparian forest, was donated to the Třebič Monastery at its founding. Today’s Romanesque stage of the church was preceded by a tiny sacral structure, of which a soil‑connected stone underpinning survived to these days. The Romanesque church had a western annexe, also of a Romanesque style and connected to the church interior. Crinoidea‑limestone was detected in the upper portion of the annexe. And this is an important chronological indicator, since the second matronea church is the Church of St. Cunigunde in the Premonstratensian Monastery in Zabrdovice that was most probably consecrated on March 14, 1211. In this church, Crinoidea‑limestone was also used to build its structural walls. Therefore, the only deposit of this unique stone found at the nearby Stranska skala location was already mined in the 1200’s. However, the findings from these two churches primarily indicate a higher age of the oldest phase of the St. Peter’s church in Brno, which must have been built during the 12th century, since the Crinoidea‑limestone was not used to build it. Then, the stone was commonly used to build newer churches and stone buildings in Brno

Chemické a mikroskopické rozbory odpadu středověké zvonařské nebo kovolitecké výroby z Pekařské ulice v Brně.

Článek obsahuje rozbor kovových slitků, které představují odpad po odlévání velkých předmětů z barevných kovů a jejich slitin, možná i zvonů. Slitky byly vyzvednuty v zadní části parcely domu Pekařská 4 a jsou datovány do pozdního středověku nebo raného novověku.Článek obsahuje rozbor kovových slitků, které představují odpad po odlévání velkých předmětů z barevných kovů a jejich slitin, možná i zvonů. Slitky byly vyzvednuty v zadní části parcely domu Pekařská 4 a jsou datovány do pozdního středověku nebo raného novověku.This paper deals with SEM-EDX analysis of archaeological finds. Practical examples are selected from investigations of ceramic objects from excavations in the Czech Republic