Formální analýza národních odborných časopisů na příkladu didaktiky biologie a pedagogiky

Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou

Influence of practical courses on the upper secondary school students' motivation to study biology

The reasons for the decline in students' interest in science have been studied for the last decades. The key question is how to stimulate this interest and motivate students and pupils to study science. Part of this thesis was testing the influence of practical courses on upper secondary school students' motivation toward studying biology. To start with, it was found out how many practical courses were taught for each biology topic at Czech upper secondary schools. Molecular biology and genetics emerged as one of the topics with the lowest number of practical courses. Therefore, molecular biology practical courses have been proposed and tested. It was shown that these practical courses can increase students' motivation scores. The possible influece of age, gender and number of practical courses during biology lessons on motivation was tested as well. Motivation of Czech students was compared to motivation of New Zealand students. Younger students and boys were more motivated to study biology in both countries. New Zealand students were more motivated than Czech students. Motivated students like the participants in the Biology Olympiad, Students' Professional Activities, biology summer course and optional biology courses were used to describe the origin of their motivation toward biology

Didaktický výzkum jako součást závěrečných prací studentů učitelství biologie

Opakovaně se objevují apely, že škola má žáky vést mimo jiné ke kritickému myšlení, práci s literárními zdroji, badatelsky orientované výuce a plánování experimentů. Těmi, kdo má tyto přístupy a metody zprostředkovávat, jsou učitelé. Je proto důležité, aby budoucí učitelé rozeznávali důvěryhodné zdroje literatury, kriticky vyhodnocovali informace a v neposlední řadě měli správnou představu o tom, jak probíhá pedagogický a didaktický výzkum. I když není nutné ani možné, aby učitelé z praxe prováděli didaktický výzkum, je vhodné, aby znali metody a trendy, které jim pomohou aktualizovat a zefektivnit výuku. Myslíme si, že jednou z možných cest jak získat představu o úspěchu přípravy učitelů v naznačených doménách, je analýza absolventských prací studentů učitelství. Provedli jsme proto kvalitativní analýzu všech prací obhájených na našich domovských katedrách za poslední tři roky (n = 199) doplněnou o porovnání zastoupení metod a přístupů mezi absolventy dvou kateder, které se věnují přípravě budoucích učitelů biologie na Univerzitě Karlově. Didaktický výzkum obsahovalo 60 prací, absolventi k získání dat nejčastěji volili dotazník, který ale často nebyl pilotně ověřen. V řadě prací chyběly údaje o výběru respondentů. Absolventi obou kateder se lišili pouze v míře použití statistických testů. Zjištění jsou dále diskutována

Výuka molekulární biologie na gymnáziích: analýza současného stavu a možnosti její podpory

Molekulární biologie je rychle se rozvíjející vědní obor a s jejími metodami se setkáváme i v každodenním životě. Proto je důležité, aby byla zastoupena ve výuce biologie na gymnáziích. Jedním z cílů studie bylo analyzovat rozložení vzdělávacího obsahu molekulární biologie na úrovni gymnaziálních školních vzdělávacích programů (ŠVP) do jednotlivých ročníků a zjistit, která molekulárně biologická témata jsou v ŠVP zastoupena a jak často. Dalším cílem bylo otestovat srozumitelnost a atraktivitu pokročilých molekulárně biologických laboratorních cvičení určených pro žáky střední školy. ŠVP celkem 160 gymnázií ze všech krajů ČR byly hodnoceny z hlediska zařazení deseti tematických kategorií výukového obsahu molekulární biologie ve vyučovacích předmětech biologie, chemie a volitelných biologických a chemických seminářích. Data byla analyzována shlukovou analýzou a následným χ2 testem nezávislosti. V letech 2011–2013 byly realizovány čtyři různé typy praktických cvičení z molekulární biologie, kterých se zúčastnilo 466 žáků středních škol. Cvičení probíhala buď na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, nebo na středních školách, vedl je vysokoškolský lektor nebo středoškolský učitel. Po ukončení cvičení žáci vyplnili reflektivní dotazník, ve kterém laboratorní cvičení zhodnotili. Získaná data byla zpracována pomocí analýzy rozptylu. Výsledky ukazují, že molekulárně biologická témata jsou do výuky na gymnáziích zařazena převážně izolovaně v posledním ročníku povinné výuky biologie či chemie. Řada témat je v rámci povinné výuky opomíjena, případně je zařazena pouze v povinně volitelných seminářích. Realizovaná molekulárně biologická cvičení byla žáky celkově hodnocena velmi kladně. Byly zjištěny rozdíly hodnocení cvičení v závislosti na typu cvičení, na vyučujícím a místě průběhu  laboratorního cvičení. Na základě výsledků je možné doporučit více provázat učivo molekulární biologie a ostatních biologických oborů a zařazovat pokročilá laboratorní cvičení do výuky

Formal analysis of national scientific journals: The case of the didactics of biology and pedagogy

Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.The aim of the research was a formal analysis of national scholarly jour­nals that are relevant for the work of biology didactics. 14 Czech and 7 Slovak jour­nals were included in the final study. Formal information was collected from publicly available sources, and divided into four groups: general aspects, accessibility, formal requirements of manuscripts, and content indexing. The analysis of the data showed some limitations of the journals, such as insufficient technical equipment, inconsis­tency of citation standards or shortcomings in the archiving of online journals. Analy­sis of the similarity of journals showed a significant difference between the journals that are indexed in databases such as Scopus or Erih+, and also Czech and Slovak journals. Criteria with significant differences included accessibility of bibliographic metadata, citation standards, and DOI use. Although the formal descriptors have limi­ted informative value, the identified clusters seem valid and corresponded well to the perception of journals by the professional community

Identifying key features of digital resources used during online science practicals.

As in our everyday lives, we use digital elements as part of formal and informal education. To serve their educational purpose well, systematic research is desirable to identify and measure their characteristics. This study focuses on science practicals, which are complex and vary in organizational settings and specific arrangements, including usage of digital elements. We describe the digital resources on which the online instruction of science practicals during the COVID-19 forced lockdowns was built, and their key characteristics were identified. Data were collected from science teachers in Slovakia, Czechia, Slovenia, France, and Spain. The teachers shared the web resources they used and that they would recommend, together with a description of the resources. We recorded 89 inputs representing 50 unique resources. Teachers preferred free resources, mostly for knowledge revision, and newly discovered 36% of them due to forced distant teaching. The best evaluated resources were those supporting interaction (especially among peers), focused on teaching subjects and/or ICT, ready to use, and with a clear structure. The resource most frequently mentioned and used in more than half of the countries was PhET (Interactive Simulations for Science and Math) which provides free simulations of scientific principles. Other characteristics mentioned in the literature (e.g., supporting creativity and independent solving, connecting different levels of organization, authenticity, flexibility) were not that important for the overall rating

Evolution in European and Israeli school curricula – a comparative analysis

The contribution of school curricula to public understanding and acceptance of evolution is still mostly unknown, due to the scarcity of studies that compare the learning goals present in different curricula. To overcome this lack of data we analysed 19 school curricula (18 European and one from Israel) to study the differences regarding the inclusion of learning goals targeting evolution understanding. We performed a quantitative content analysis using the Framework for the Assessment of school Curricula on the presence of Evolutionary concepts (FACE). For each country/region we analysed what this educational system considered the minimum evolution education a citizen should get. Our results reveal that: (i) the curricula include less than half of the learning goals considered important for scientific literacy in evolution; (ii) the most frequent learning goals address basic knowledge of evolution; (iii) learning goals related with the processes that drive evolution are often not included or rarely mentioned; (iv) evolution is most often not linked to its applications in everyday life. These results highlight the need to rethink evolution education across Europe.</p