Bio art. Živé organismy a biologie v umění

Článek pojednává o bio artu, současném uměleckém proudu, který vytváří díla jejichž součástí jsou živé organismy (s výjimkou člověka), nebo jsou vytvářena za spoluúčasti živých organismů. Zatímco většina teoretických textů o tomto umění vychází z tzv. nových médií, tento text klade důraz především na živost artefaktů a biologický kontext jejich tvorby. V první části textu je definován pojem bio artu a jeho subkategorie jako je biotech art, transgenní umění a genetické umění. Článek dále popisuje historii užívání živých organismů v umění ve 20. a 21. století od prvních pokusů avantgard po rostoucí podíl biotechnologií (např. modifikací DNA, tkáňové kultury atp.). Druhá část článku analyzuje jednotlivá témata uměleckých projektů, jak jsou prezentována umělci a teoretiky bio artu. Na závěr textu je jako dodatek přidána kritická analýza ne vždy domyšleného pojetí evoluce u umělců a teoretiků tohoto proudu.This article deals with bio art, a contemporary artistic movement, which creates art made entirely or partly from living organisms (with the exception of humans), or art that is created in cooperation with living organisms. Whereas theoretical works about this type of art consider new media, this article emphasizes above all the livingness of the artefacts and the biological context of their origins. In the first part the term itself is dealt with, and its sub-categories such as biotech art, transgenic art, and genetic art are defined. The article describes in further detail the history of using living organisms in art in the 20th and 21th centuries, from the first attempts of the avant-garde to the gradual appearance of biotechnology (e. g. DNA modification). The second part of the article deals with the themes that bio artists and theorists presents. In this vein the text includes a critical supplement dealing with the concept of evolution among artists and theorists

Durdík a Hostinský: počátky darwinismu v Čechách

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků

“Landscape and Evolution”? Landscape perception and evolutionary-psychological theories

Článek se věnuje kritickému zhodnocení evolučně psychologických teorií věnujících se problematice původu lidských estetických preferencí ve vnímání krajiny. Sledujeme zde kořeny těchto úvah v konceptu EEA (Environment of Evolutionary Adaptedness) a rozlišujeme jejich jednotlivé proudy a vývoj - habitat theory, prospect-refuge theory a konečně i vrcholně problematické a populární savanna theory. U poslední jmenované poukazujeme na její problematická místa. Především upozorňujeme na neadekvátní ztotožnění lidského EEA s prostředím pleistocénní Afriky a neproblematické stanovení lidských estetických preferencí jako „orientovaných na savanu". Krom toho, že takový přístup lze považovat za de facto neevoluční, lze položit i několik argumentů proti univerzálnosti těchto preferencí z oblasti kulturních dějin. Oproti úzce definovaným a konkrétním představám o evolučně-biologické relevanci preferencí krajin savanového typu stavíme méně známou, ale věrohodnější a obecnější teorii Kaplana a Kaplanové (1989).The article critically evaluates evolutionary-psychological theories of human landscape preference and its aesthetical appreciation. We follow the roots of these thoughts within the EEA concept and their divergent development in separate theoretical trends - habitat theory, prospect-refuge theory and lastly the highly problematic savanna theory. Dealing with the last mentioned, its dubious elements are highlighted. We draw attention to the inadequate connection between human EEA and Pleistocene Africa and the unproblematic determination of human aesthetical preferences as "savanna oriented". Such an attitude is de facto anti-evolutionary and several arguments against it can be given from the field of cultural history. The narrowly defined notions of evolutionary-biological relevance of the preference of savanna-type landscapes are in a strict contrast with other lesser known, yet much more credible and general theory of Kaplan and Kaplan (1989)

Make EU trade with Brazil sustainable

Brazil, home to one of the planet's last great forests, is currently in trade negotiations with its second largest trading partner, the European Union (EU). We urge the EU to seize this critical opportunity to ensure that Brazil protects human rights and the environment