Use of fractal analysis for bone assessment

Since Mandelbrot announced the concept of the fractal geometry, fractal analysis has been used in the description of various structures found in nature and biosignals. It has been used to interpret biological phenomena such as nervous tissue, vascular system, the electrical conductivity of the heart and EEG. In dentistry, there have been many attempts to analyze the structure of jaw bones to assess periodontal disease and osteoporosis. Many authors indicate that bone tissue has a fractal structure, and that the fractal analysis can be inexpensive and convenient screening instrument in the diagnosis of systemic diseases that cause changes in the image of bones. This article is a review of applications of fractal analysis in bone evaluation

Influence of selected parental forms on fruit and seed set in distant hybridization of three fruit tree species of the genus Prunus (Japanese plum, apricot, myrobalan plum)

Celem badań była ocena efektywności hybrydyzacji oddalonej wybranych genotypów drzew owocowych należących do trzech gatunków z rodzaju Prunus – śliwa japońska (P. salicina Lindl.), morela (P. armeniaca L.) i ałycza (P. cerasifera Ehrh.). Program hybrydyzacji wykonano w wysokim tunelu foliowym w Sadzie Pomologicznym Instytutu Ogrodnictwa w Skierniewicach, wiosną 2019 r. Do badań użyto 8 genotypów rodzicielskich, tj. morela – 4 genotypy (‘Early Orange’, ‘Harcot’, ‘Sirena’, ‘Somo’), śliwa japońska – 3 genotypy (‘Czarnuszka’, ‘Trumlar’,  D 17‒73) oraz ałycza – 1 genotyp (‘Amelia’). Program hybrydyzacji wykonano w układzie: śliwa japońska × morela – 12 kombinacji krzyżowań, śliwa japońska × ałycza – 3 kombinacje krzyżowań. Uzyskane wyniki pokazały, że wpływ genotypu śliwy japońskiej jako formy matecznej jest większy niż moreli jako formy ojcowskiej na zawiązywanie owoców w hybrydyzacji oddalonej tych gatunków. Śliwa japońska ‘Czarnuszka’ znacznie lepiej zawiązywała owoce niż ‘Trumlar’ po zapyleniu pyłkiem tych samych form ojcowskich moreli. W dojrzałych owocach znajdowały się zarówno nasiona wykształcone prawidłowo (żywotne), jak i takie, które miały pomarszczoną okrywę nasienną i w różnym stopniu zniekształcone zarodki (nieżywotne). Udział owoców z niewykształconymi nasionami był różny i zależał od krzyżowanych gatunków oraz od genotypu formy matecznej. W kombinacjach krzyżowań śliwa japońska × ałycza uzyskano więcej wykształconych nasion niż w kombinacjach śliwa japońska × morela, w stosunku do całkowitej liczby uzyskanych nasion (pestek). Obumieranie zarodków i nieprawidłowe wykształcenie otrzymanych nasion wskazuje na istnienie postzygotycznych barier krzyżowalności w krzyżowaniu śliwy japońskiej, moreli i ałyczy.The aim of the study was to evaluate the efficiency of distant hybridization of selected fruit tree varieties in three  species of the genus Prunus – Japanese plum (P. salicina Lindl.), apricot (P. armeniaca L.) and myrobalan plum  P. cerasifera Ehrh.). The hybridization programme was carried out in a high plastic tunnel in the Pomological Orchard of the Research Institute of Horticulture in Skierniewice, in the spring of 2019. Eight parental genotypes, i.e. apricot – 4 genotypes (‘Early Orange’, ‘Harcot’, ‘Sirena’, ‘Somo’), Japanese plum – 3 genotypes (‘Czarnuszka’, ‘Trumlar’, D 17‒73) and myrobalan plum – 1 genotype (‘Amelia’) were used for the study. The hybridization programme was carried out while following the system of Japanese plum × apricot – 12 cross combinations, Japanese plum × myrobalan plum – 3 cross combinations. The obtained results showed that the influence of the Japanese plum genotype as a maternal form was greater than that of apricot as a paternal form on fruit-setting in the distant hybridization of these species. Furthermore, Japanese plum ‘Czarnuszka’ set fruit much better than ‘Trumlar’ after pollination with pollen of the same paternal forms of apricot. The ripe fruit also contained both properly developed seeds (viable), as well as those that had a wrinkled seed coat and malformed embryos (non-viable). The proportion of fruits with underdeveloped seeds varied and depended on the crossed species and on the genotype of the maternal form. In the crossing of Japanese plum × myrobalan plum, less underdeveloped seeds were obtained in relation to the total number of seeds (stones) obtained than in the crossing of Japanese plum × apricot. Embryo mortality and abnormal seed formation indicate the existence of post-zygotic barriers to crossability in the crossing of Japanese plum, apricot and myrobalan plum

Posílení biologické rozmanitosti a ochrany půdy v zemědělské krajině s využitím konceptu konektivity/Enhancement of Biological Diversity and Soil Protection in the Agricultural Landscape Using the Connectivity Concept

The most serious degradation factor affecting soil quality in the Czech Republic, as in other countries, is water erosion. This threatens more than 50% of agricultural land. One of the contributing factors to accelerated water erosion is the structure of the agricultural land fund where there was land consolidation in the post-war period and disposal of landscape elements, including greenery. The present fragmented landscape thus forms a mosaic of significantly larger “grain” than it did in the pre-war period. For example, the average size of arable land blocks is now approximately 11 hectares, and this was much lower before World War II. The result is a remarkable decline in biodiversity, bound to the original heterogenous landscape which has disappeared from today’s dull environment. This paper presents a new approach to soil protection solutions while supporting biodiversity in the landscape. It offers a developed method for changes to landscape structure which considers erosion threats and the land’s potential to contribute to preserving both landscape and species biodiversity. Based on raster modelling of erosion processes and landscape connectivity in GIS and Statistics, we propose measures that will reduce the overall risk of erosion and other related degradation changes and increase functional connectivity of the landscape; thus resulting in increased biodiversity in areas of interest

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Obrazové přílohy k závěrečné zprávě tvoří mapy oblastí výskytu rysů, jeřábka lesního, tetřeva hlušce, vlka, medvěda hnědého v CHKO, mapy zátěže turistických tras v letním a zimním období, mapy intenzity zátěže komunikací v letním a zimním období, mapy lyžařských areálů a sídel v CHKO, mapy zimních a letních aktivit a průvodních jevů v CHKO

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Tato část závěrečné zprávy přináší shrnutí výsledků řešení jednotlivých tematických okruhů v průběhu realizace projektu (2003 – 2007), vyslovení závěrů a navržení konkrétních doporučení monitoringu a managementu rekreačních aktivit v souladu se zadáním projektu. Ve druhém svazku I. části pokračuje kapitola Zhodnocení dosavadního vlivu rekreačního využívání na dotčené ekosystémy a předměty ochrany na vybraných modelových lokalitách. Zpracování návrhu metod hodnocení a monitoringu vlivů rekreačních aktivit (Shrnutí výsledků za ochranářsky významné druhy živočichů vysokých teritoriálních škál, chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, geomorfologické procesy, mikroklimatické charakteristiky, vybrané ekosystémové procesy a návrh metod hodnocení a monitoringu vlivů rekreačních aktivit na přírodní prostředí)

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po čtvrtém roce jeho trvání (r. 2006). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných územích (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). V předložené zprávě jsou prezentovány ucelené výsledky sledování vybraných jevů za r. 2006. Rozpracované výsledky sledování nejsou v této zprávě uvedeny. II. část projektu je věnována následujícím jevům: 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy a 6. krajinný ráz a faktor pohody

Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve východních Sudetech (CHKO Jeseníky‚ NPR Kralický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů

Výsledky řešení projektu v roce 2005. Práce byly soustředěny na území Hrubého Jeseníku. Byla zpracována rešerše ve všech oblastech plánovaného výzkumu, byly založeny pokusné plochy a zahájeno měření. Práce byly zaměřeny na: zmapování současného rozsahu kleče, zjištění věkové struktury porostů kleče, určení vitality a porostní dynamiky kleče, zjištění historického prostorového vývoje kleče z leteckých snímků, posouzení vlivu kleče na stávajícící aktivitu a tvar periglacálních tvarů, určení rozdílů v půdních pohybech pod klečí a mimi kleč, popis vlivu kleče na reliktní entomocenózy, popis vlivu kleče na půdní subsystém, stanovení přibližné polohy přirozené alpinské hranice lesa, stanovení původnosti stromových ostrůvků smrku nad alpinskou hranicí lesa, vyhodnocení odstranění kleče na pohyby a odnos půdy

Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve východních Sudetech (CHKO Jeseníky‚ NPR Kralický Sněžník):Návrh managementu těchto porostů

Výsledky práce jsou shrnuty ve studiích: Paleontologická analýza profilů Mezikotlí a Keprník, Analýza pedologických dokladů o rozsahu alpinského bezlesí, Teplotní poměry alpinské hranice lesa v Hrubém Jeseníku, Hodnocení růstových parametrů smrkových skupin nad alpinskou hranicí lesa, Vývoj plošného rozšíření klečových porostů - analýza leteckých snímků, Hodnocení růstové rychlosti klečových porostů, Zdravotní stav porostů kleče, Vliv borovice kleče na strukturu půdy v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku, Vliv borovice kleče na půdní ekosystém - případová studie Z NPR Praděd, Vliv klečových porostů na arkto-alpinskou vegetaci svazu Junction trifidi a svazu Nardo-Caricion rigidae, Stav vegeteace na pasekách po odstranění kleče (Pinus mug) v Malé kotlině v Hrubém Jeseníku a Vliv alochtonní borovice kleče na vybrané skupiny bezobratlých