Kanonické právo a kultura

Článek se zabývá vztahem kanonického práva a kultury – analogicky v oné tripartici, kterou ve své Teorii práva nastínil Viktor Knapp: jednak kanonickým právem jako součástí kontinentální právní kultury (právního stylu), dále kulturností (kultivovaností) kanonického práva a konečně (a zejména) přínosem kanonického práva k právní kultuře obecně a k některým recentním právním odvětvím zvláště. Kanonické právo, vyrůstající od počátku v prostředí práva římského, stalo se v průběhu právních dějin jeho nejvýznamnějším recepčním faktorem.This paper examines the relation of canon law and culture in three meanings analogous to the division outlined by Viktor Knapp in his Theory of Law. Thus, the paper deals with canon law as part of the continental legal culture (legal style), then with the culture of canon law and finally and in particular with the contribution of canon law to the legal culture in general and also to some specific recent legal areas of law. The canon law in the beginnings grew in the environment of Roman law and in the course of legal history it became the most important reception factor of Roman law

The Criminal Agenda of Ecclesiastical Courts Today

Je to již podruhé, co se zabývám přiblížením současné církevní justice naší odborné právnické veřejnosti. Poprvé se tak stalo roku 1999 v časopisu Právník v článku nadepsaném Církevní soudy – k čemu dnes? A je třeba říci, že svůj osvětový úkol článek splnil; sám nynější ředitel Ústavu státu a práva AV ČR JUDr. Jan Bárta, CSc. v reakci na tento článek poněkud překvapivě doznal, že se o existenci nějakých církevních soudů dověděl právě až z něj. Tento článek se však týkal jen kanonického řádného řízení sporného (tedy kanonickou obdobou našeho občanskoprávního řízení), jmenovitě v manželských věcech, které tvoří převážnou část agendy církevních soudů. Podnět k jeho sepsání byl tehdy aktuální – soudci senátu církevního soudu se měli ocitnout na lavici žalovaných v občanskoprávním řízení, protože prý svým rozsudkem poškodili dobrou pověst jedné ze stran sporu. Na tento článek proto případné zájemce tímto odkazuji. Čtenář se v něm však nic nedočte o dalším předmětu činnosti církevních soudů, a sice o rozhodování trestních záležitostí. Tento deficit má odstranit právě tato stať, která se zaměří mimo jiné na rozdíly v kanonickém a světském trestním řízení.The text freely follows the article „Ecclesiastical Courts – Why Today?“ (Církevní soudy – k čemu dnes?) published in 1999 in the „Právník“ journal, that dealt with civil law matters, whereas this text is focused on criminal agenda of current ecclesiastical courts. The text is dealing with the question of competence, jurisdiction as well as the procedure itself. Roman law influence on canon procedure is also touched upon

Fungování církevních soudů v trestních věcech

Je to již podruhé, co se zabývám přiblížením současné církevní justice naší odborné právnické veřejnosti. Poprvé se tak stalo roku 1999 v časopisu Právník v článku nadepsaném Církevní soudy – k čemu dnes? A je třeba říci, že svůj osvětový úkol článek splnil; sám nynější ředitel Ústavu státu a práva AV ČR JUDr. Jan Bárta, CSc. v reakci na tento článek poněkud překvapivě doznal, že se o existenci nějakých církevních soudů dověděl právě až z něj. Tento článek se však týkal jen kanonického řádného řízení sporného (tedy kanonickou obdobou našeho občanskoprávního řízení), jmenovitě v manželských věcech, které tvoří převážnou část agendy církevních soudů. Podnět k jeho sepsání byl tehdy aktuální – soudci senátu církevního soudu se měli ocitnout na lavici žalovaných v občanskoprávním řízení, protože prý svým rozsudkem poškodili dobrou pověst jedné ze stran sporu. Na tento článek proto případné zájemce tímto odkazuji. Čtenář se v něm však nic nedočte o dalším předmětu činnosti církevních soudů, a sice o rozhodování trestních záležitostí. Tento deficit má odstranit právě tato stať, která se zaměří mimo jiné na rozdíly v kanonickém a světském trestním řízení

Reaction of 3-Amino-1H,3H-quinoline-2,4-diones with Nitrourea. Synthetic Route to Novel 3-Ureidoquinoline-2,4-diones and Imidazo[4,5-c]quinoline-2,4-diones.

V příspěvku jsou popsány reakce nitrourey s 3-alkyl/aryl-3-aminochinoliny-2,4(1H,3H) diony1-Unsubstituted 3-amino-1H,3H-quinoline-2,4-diones react with nitrourea in dioxane affords novel 3-ureidoquinoline-2,4-diones or imidazo[4,5-c]quinoline-2,4-diones. All products were converted to 2,6-dihydro-imidazo[1,5-c]quinazoline-3,5-diones by refluxing in acetic acid

Reaction of 3-aminoquinoline-2,4-diones with isocyanates. Synthesis of novel 3-(3´-alkyl/arylureido)quinoline-2,4-diones and their cyclic carbinolamide isomers

Titulní sloučeniny reagují s alkyl- nebo arylisokyanáty a poskytují odpovídající ureidoderiváty a jejich cyklické isomery.The title compounds react with alkyl/arylisocyanates to give correspopnding ureido derivatives and/or their cyclic isomers

New Approaches to the Synthesis of 4-(2-Aminophenyl)imidazolin-2-ones and 3-Ureidoindoles and a Study of Their Interconversion

Titulní sloučeniny byly připraveny molekulárním přesmykem aduktů 3-aminochinolindionů s isokyanáty. Tyto látky mohou být vzájemně přeměněny působením kyseliny chlorovodíkové nebo octové.The title compounds were prepared by molecular rearrangement of aducts of 3-aminoquinolinediones with isocyanates. These compounds can be mutually transformed by the action of hydrochloric or acetic acid

Trios - Mus. Hs. 969 : vl (2), bc; A

František Ignác TůmaQuelle: manuscript. - Alte Bleistiftsignatur (durchgestrichen): "217"[title page, b:] Trio Ex A | Viol: Primo: | Viol: Secundo | Con | Basso. | Del Sig|e: Tumma. | [incipit: vl 1