Beyond the nation-state and its units of analysis: towards a new research agenda for migration studies: essentials of migration theory ; paper presented at the conference on ‘Transnationalisation and Development(s): Towards a North-South Perspective’, Center for Interdisciplinary Research, Bielefeld, Germany, May 31 - June 01, 2007

Migranten sind nationale und internationale Akteure. Einerseits tragen sie in ihren Herkunftsländern u.a. durch ihre Heimatüberweisungen zur Entwicklung bei, andererseits wird ihnen oftmals vorgeworfen, sich nicht in ihr Gastland zu integrieren und letztendlich eine Bedrohung für die nationale Sicherheit darzustellen. Der vorliegende Beitrag befasst sich mit der Frage, wie die Migrationstheorie mit diesen Widersprüchlichkeiten umgeht. Die Autorin weist nach, dass Migrationstheoretiker die Perspektiven ihrer jeweiligen Nationalstaaten übernommen haben, und kritisiert diesen methodologischen Nationalismus. Als Alternative plädiert sie für eine globale Perspektive auf Migration, die die Analyse sozialer Prozesse erleichtern würde und darüber hinaus internationale Machtfaktoren mit einbeziehen könnte. (ICD)Contents: Introduction; The Methodological Nationalism of Migration Studies: Rooted Concepts; (a) Migration research as projects situated in national territories; (b) From national origins to national stocks - developing the “scientific essentialism” of migration studies; (c) National stocks, national territories, and the development of assimilationist theory; (d) The Ethnic Lens; Transnational community studies: Haunted by the spirit of methodological nationalism; Global cities literature: Speaking Global and Reinforcing the National; Migration, Development and Scalar Perspectives on Locality; Transnational Fields of Power; Conclusions

Refugee resettlement in New Hampshire: pathways and barriers to building community

This report discusses a study on New Hampshire refugee perspectives and responses to the resettlement process after the first eight months of federal assistance

Singing a New Song? Transnational Migration, Methodological Nationalism and Cosmopolitan Perspectives

The question posed by this article is how all of us - scholars, musicians, citizens of the world can step out of the migrant/native divide and still leave room to study and theorize creative processes that bring together the intertwining of cultural influences. How can we discard a concept of hybridity with its implications of a prior state of native purity and address the ongoing mutual interactions that unfold within migration processes? This is an ever pressing question for cultural theory in a world in which there is widespread migration and a cyberspace environment of multiple interconnections. Migration provides a base for theorizing cultural processes that extend beyond the specificity of people crossing borders. In order to begin answering this question it is useful to ask when and why do we see a migrant/ foreigner vs. native divide in the first place. This divide reflects and reinforces a tendency in various disciplines to equate nation-state boundaries with the concept of society. In the first section of this article, we will explore the nature and implications of methodological nationalism and place it within a historical context. In its stead we will offer what Glick Schiller has called “a global power perspective on migration” (Glick Schiller, 2009, 2010b). In the second part of the paper we will apply this perspective to case studies of the transnational social field of musical creation that stretches between Europe and localities of artistic production in Africa. Focusing on the movements and interconnections of musicians of Malagasy origin, we will illustrate the ways in which transnational networking can give rise to substantial ‘transcultural capital’, (Kiwan and Meinhof, 2011; Meinhof, 2009; Meinhof and Triandafyllidou, 2006b) and thus underpin the professionalization of some artists, but can also reflect the inequalities and multiple pressures for authenticity in the world music market

Metodologický nacionalismus a pohled za jeho hranice: budování národního státu, migrace a společenské vědy

Metodologický nacionalismus je chápán jako předpoklad, že národ/stát/společnost je přirozenou sociální a politickou formou moderního světa. Nejprve rozlišujeme tři druhy metodologického nacionalismu příznačné pro hlavní proud sociální vědy a poté ukazujeme, jak ovlivnily výzkum migrace. Odkrýváme paralely mezi nacionalistickým myšlením a konceptualizací migrace v poválečných společenských vědách. V historickém tour d’horizon ukazujeme, že tato koncepce hlavního proudu se rozvinula v úzké interakci s procesy budování západních národních států a s rolí, již v nich sehrály imigrační a integrační politiky. Posun směrem k výzkumu „trasnacionálních komunit“, což je poslední fáze tohoto procesu, vyplynul spíše z epistemického opuštění metodologického nacionalismu než ze vzniku nových předmětů pozorování. V závěru článku doporučujeme nové analytické koncepty, které nejsou zabarvené metodologickým nacionalismem a současně překračují fluidismus značné části současné sociální teorie

Az egyidejűség konceptualizálása: a társadalom a transznacionális társadalmi mező perspektívájából

A tanulmány a transznacionális migrációval foglalkozó kutatásokat alátámasztó társadalmi elméletet és az abból következő módszertant vizsgálja. Elsőként javaslatot teszünk a migrációkutatás társadalmi mező alapú megközelítésére, különbséget téve a ‘létezés’ és a ‘valahova tartozás’ módjai között. Ezt követően amellett érvelünk, hogy az asszimiláció és a tartós transznacionális kötődések nem összeegyeztethetetlenek egymással, és nem is egymás bináris ellentétei. A harmadik lépésben olyan társadalmi folyamatokat és intézményeket világítunk meg, amelyek a hagyományos migrációs szakirodalomban csak homályosan látszódnak, de amelyek egyből világossá válnak, ha transznacionális szemüvegen keresztül vizsgálódunk. Végezetül elhelyezzük migrációkutató megközelítésünket egy olyan nagyobb intellektuális projektben, amelyet számos tudományterületen alkalmaznak a transznacionális folyamatokkal foglalkozó kutatók abból a célból, hogy újragondolják és újraalkossák a társadalom fogalmát egy olyan keretben, ahol a társadalom határai nem érnek véget automatikusan a nemzetállam határainál