Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry :představení projektu VaV

2

Příspěvek k mikroprocesorovému řízení pohonu se synchronním motorem a cyklokonvertorem

PrezenčníNeuvedenoNeuveden

Ekotoxikologické hodnocení úrovně znečištění vodního prostředí v povodí řeky Odry

91

Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodní oblasti povodí Odry :souhrn výsledků z řešení projektu VAV

1

Vliv vybraných induktorů na aktivaci jaterních enzymů pstruha duhového

141

Identifikace významných antropogenních vlivů z oblastí průmyslové činnosti

4

Sivi vodni odtis novodobnih onesnaževal iz odpadnih vod v porečju Save

Water pollution by contaminants of emerging concern (CECs) causes risks to both the environment and human health. We assessed water pollution by CECs in the Sava River basin in two monitoring campaigns carried out in May and July 2017. The grey water footprint (GWF) is a tool that converts the level of pollution by particular substances into the volume of water needed for dilution to a harmless level. Therefore, it can serve as an indicator for comparing various pollutants. The results show that substances that determine the GWF differ in individual locations. The highest value of the GWF was associated with 17β-estradiol, however, found only in one wastewater sample. The study showed that the value of the GWF in individual locations fluctuates and does not depend on the size of the wastewater treatment plant from which the wastewater is discharged. At selected wastewater treatment plants, a sustainability assessment was carried out using the Water Pollution Level indicator. The values in all cases were below the level of 1.0, indicating sustainable dischargeonly in two cases did values reach the defined threshold to question the potential of non-sustainable discharge. The study contributes to earlier studies on the GWF and enlarges knowledge regarding the GWF of CECs.Prisotnost novodobnih onesnaževal (NO) v vodi povzroča tveganje za okolje in zdravje ljudi. Onesnaženost vode z NO v porečju reke Save smo ocenjevali na podlagi dveh vzorčenj v okviru monitoringa, izvedenega maja in julija 2017. Sivi vodni odtis pretvori onesnaženost s posameznimi snovmi v količino vode, ki je potrebna za njihovo razredčenje, na neškodljivo raven. Zato lahko služi kot kazalnik za primerjavo različnih onesnaževal. Rezultati meritev kažejo, da se snovi, ki določajo sivi vodni odtis, razlikujejo od lokacije do lokacije. Najvišja vrednost sivega vodnega odtisa je bila povezana s snovjo 17β-estradiol, ki pa je bila ugotovljena le v enem vzorcu odpadne vode. Študija je pokazala, da se vrednosti sivega vodnega odtisa zelo razlikujejo od lokacije do lokacije in niso odvisne od velikosti čistilnih naprav. Za izbrane čistilne naprave je bila izvedena ocena trajnostnosti z uporabo kazalnika stopnje onesnaženosti vode. Vrednosti so bile v vseh primerih pod ravnjo 1,0, ki pomeni trajnostni izpust onesnaženja, v dveh primerih pa sta vrednosti že spadali v območje negotovosti. Študija prispeva k prejšnjim študijam o sivem vodnem odtisu in povečuje znanje o sivem vodnem odtisu pri tej vrsti onesnaženja

Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe:Hodnocení atropogenních tlaků v oblasti hydrosféry za využití ekotoxikologických metod

Určení stupně rizika toxicity a genotoxicity znečištění povrchových vod v pěti vybraných profilech na Labi a dále v profilu Jizera pod Mladou Boleslaví. Stupeň rizika chronických účinků znečištění byl stanovován u screeningových vzorků a u znečištění dlouhodobou absorpcí pomocí nově vyvíjených vzorkovačů. Bylo zjištěno zlepšení u ukazatelů rizika chronického účinku ve všech sledovaných profilech na řece Labi. V profilu Jizera pod Mladou Boleslaví bylo opět zaznamenáno zvýšené riziko genotoxicity u dlouhodobého znečištění povrchových vod - stupeň IV

Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe:Hodnocení antropogenních tlaků v oblasti hydrosféry za využití ekotoxikologických metod

Z výsledků průzkumů provedených v letech 2008-2011 plyne, že v české části povodí řeky Labe je nejvyšší míra ohrožení vodních ekosystémů spojená s antropogenní činností v oblasti pardubické aglomerace. Tato nevyhovující situace je dlouhodobá a stále nedochází k jejímu zlepšení. Dosud přijatá nápravná opatření se nijak výrazně neprojevila ve zlepšení ekotoxických vlastností vodního prostředí. Jsou stanoveny chronické účinky znečištění povrchových vod, ekotoxicita znečištění říčních sedimentů a uvedeny výsledky chemické analýzy říčních sedimentů