Hans RENDERS — Binne de HAAN — Jonne HARMSMA (edd.), The Biographical Turn. Lives in history, Abingdon — Oxon — New York, Routledge, 2016

21121

Steffi DE JONG, The Witness as Object: Video Testimony in Memorial Museums, New York — Oxford 2020

13513

Rizika jinakosti: kulturní opozice před rokem 1989 jako předmět výzkumu

Projekt COURAGE, v rámci kterého vznikla i tato kniha, pracuje s po- jmem „kulturní opozice“ (cultural opposition).2 Autoři základního metodo- logického textu projektu, ve snaze zjemnit tradiční dichotomický pohled, upozorňují, že: „v termínu, kterým se zde zabýváme, se slovo »kulturní« musí osvobodit od nadvlády slova »opozice«.“3 Toto tvrzení směřuje pozornost na problematičnost geneze a podoby „opozičnosti“, konkrétní skupiny, život- ního stylu, díla či aktu. Vedle otevřených kritiků režimu zahrnuje pojem kulturní opozice také ty, kterým byla role opozice přisouzena samotným režimem, nebo se tak stalo až v důsledku celospolečenského vývoje a šlo spíše o nezamýšlený efekt než promyšlenou strategii

Forms of representations of czechoslovakian historians in first half of twentieth century. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)

The thesis is dealing with the term "representation of historian" on the example of czechoslovakian historiography of the first half of twentieth century. For understanding of this work is important the context of my bachelor thesis, which dealed with the same problem using quantitative approaches on Kulturní adresář (Culture adressary) written by Antonín Dolenský. This thesis is an antropologization of the same issue in the meaning og underscoring the multiplicity of representations and its independence on the macroperspective of usual interpretations of czechoslovakian historiography. This perspective is enabled by choosen sources, which are texts of three historians - schoolmates, who studied together field of study history - geography on the Faculty of arts of Charles university. But their careers had differnt ways. Fridolín Macháček was during his whole professional life connected with Plzeň and its archive, Josef Pešek was teacher on high school in Prague (Akademické gymnázium) and historian of east bohemia and last but not least Václav Chaloupecký archivist in Roudnice nad Labem, professor of czekoslovakian history at university in Bratislava and than in Prague. The advantage of these sources is possibility to focus on the term "representation of historian" like a result of process of..

Forms of representations of czechoslovakian historians in first half of twentieth century. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)

Práce se zabývá pojmem "reprezentace historika" na příkladu československé historiografie první poloviny 20. století. Pro její porozumění je důležité její východisko z bakalářské práce, která se zabývala reprezentací historika v Kulturním adresáři Antonína Dolenského na základě kvantitativní analýzy. Diplomová práce je antropologizováním téhož problému ve smyslu zdůraznění mnohosti reprezentací a jejich nezávislosti na obvyklém makroskopickém pohledu na československou historiografii. Tuto perspektivu mi umožnila volba materiálu, kterým jsou texty tří historiků - spolužáků, kteří společně studovali obor historie - geografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nicméně jejich kariéry se posléze odvíjely odlišnými směry. Jsou to Fridolín Macháček spojený celým svým profesním životem s Plzní a jejím archivem, Josef Pešek profesor Akademického gymnázia v Praze a regionální historik východních Čech a v neposlední řadě Václav Chaloupecký archivář v Roudnici nad Labem, profesor československých dějin na univerzitě v Bratislavě a posléze i v Praze. Výhodou takto zvolené pramenné základny je možnost zaměřit se na samotný pojem "reprezentace historika" jako výsledek procesu symbolické komunikace mezi historikem a jeho čtenáři. Výsledkem práce tak je konstrukce vnitřní struktury tohoto pojmu, založená...The thesis is dealing with the term "representation of historian" on the example of czechoslovakian historiography of the first half of twentieth century. For understanding of this work is important the context of my bachelor thesis, which dealed with the same problem using quantitative approaches on Kulturní adresář (Culture adressary) written by Antonín Dolenský. This thesis is an antropologization of the same issue in the meaning og underscoring the multiplicity of representations and its independence on the macroperspective of usual interpretations of czechoslovakian historiography. This perspective is enabled by choosen sources, which are texts of three historians - schoolmates, who studied together field of study history - geography on the Faculty of arts of Charles university. But their careers had differnt ways. Fridolín Macháček was during his whole professional life connected with Plzeň and its archive, Josef Pešek was teacher on high school in Prague (Akademické gymnázium) and historian of east bohemia and last but not least Václav Chaloupecký archivist in Roudnice nad Labem, professor of czekoslovakian history at university in Bratislava and than in Prague. The advantage of these sources is possibility to focus on the term "representation of historian" like a result of process of...Institute of Economic and Social HistoryÚstav hospodářských a sociálních dějinFilozofická fakultaFaculty of Art

„Historia — Masa — Popkultura“ (Krakov, Muzeum PRL-u, 12.–13. května 2017)

19719

Collective biography of Czechoslovak historiography of year 1934

Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.This thesis deals with an analysis of symbolic representation of Czechoslovak historiography to year 1934. Its source is primary the Culture Directory from the year 1934, respectively the kvantification of its informations. This informations or profiles are analyzed through categories of position in hieararchy in historography, nationality, lokalization and specialization. According this categories we can see many different ways of creating symbolic representation in our set of historians. The phenomene of change in time and trends we can see by using category of generation, defined objectively every ten years according the date of birth. Thanks variability of categories we can see the plurality of ways of creating symbolic representation. For exact analysis of symbolic representation we use a concept of "field of representations" where the representations make a really exactly defined units. Their complicated struktures create a symbolic representation of whole czechoslovac historiography. By using a kvantification we can see the facts, which are by other method unachievable.Institute of Economic and Social HistoryÚstav hospodářských a sociálních dějinFaculty of ArtsFilozofická fakult