The analysis of thermal annealing on the mechanical properties of WWER 440 type reactor internals

Materiály komponent vnitřních části reaktorů typu VVER 440 jsou za provozu vystaveny významně intenzivnějším degradačním mechanismům než tlaková nádoba reaktoru. Znalost odezvy konstrukčních materiálů vnitřních částí na probíhající degradační procesy je klíčová pro zajištění dlouhodobého provozu. Pro proces zajištění dlouhodobé životnosti komponent vnitřních části se jako perspektivní jeví možné využití technologie regeneračního žíhání, která byla již dříve úspěšně aplikována k žíhání tlakových nádob reaktorů VVER 440. Regenerační žíhání slouží k významnému obnovení výchozích mechanických vlastností a tím i podstatnému prodloužení životnosti. Příspěvek prezentuje výsledky hodnocení mechanických vlastností v žíhaném i nežíhaném stavu (tvrdost, statická lomová houževnatost) na ozářeném materiálu vnitřních části reaktoru VVER 440 – segmentu nosného válce z austenitické korozivzdorné oceli. Prezentované výsledky jsou výstupem rozsáhlého experimentálního programu na ozářeném a neozářeném materiálu vnitřních části reaktoru v žíhaném i nežíhaném stavu, který je v letech 2017-2020 realizován ve spolupráci ÚJV Řež, a. s., a ČVUT v Praze, FJFI, v rámci projektu TH02020565 Technologické agentury České republiky.The materials of reactor pressure vessel internals are exposed to a significantly more intense neutron flux than reactor pressure vessel during their operation. The technology of thermal annealing can be one of the possible solutions to ensure long term service life of reactor pressure vessel internals. This method has been successfully applied for thermal annealing of reactor pressure vessel (RPV) WWER 440. Thermal annealing can be one of the possible solutions to provide and re-establish initial mechanical properties and thus can contribute to long term operation of reactor pressure vessel internals. The paper presents the evaluation of mechanical properties (hardness, static fracture toughness) of irradiated Ti – stabilized austenitic stainlesssteel type 321 WWER 440 reactor pressure vessel internals – core barrel. The paper includes results of experimental program unirradiated and irradiated Ti - stabilized austenitic stainless steel type 321 before and after thermal annealing, within the projects supported by Technology Agency of the Czech republic: TH02020565 ,,Assurance of Safe and Long-Term Operation of Nuclear Reactor Pressure Vessel Internals, which is realized by ÚJV Řež, a. s. in cooperation with Czech Technical University in Prague, FNSPE, in period from 2017 to 2020 with the support of Technology Agency of the Czech Republic

Závěrečné výstupy projektu TH02020565 pro stanovení vhodných parametrů pro obnovu mechanických vlastností materiálů vnitřních částí reaktorů typu VVER 440 metodou regeneračního žíhání

V návaznosti na současný trend prodlužování životnosti průmyslových komponent jsou kromě inovativních zkušebních metod pro stanovení mechanických vlastností průběžně vyvíjeny a modifikovány další metody, jejichž aplikace na konstrukční materiály může mít znatelný přínos v procesu prodloužení životnosti provozovaných zařízení. Jednou z prověřených metod pro obnovení původních mechanických vlastností konstrukčních materiálů je i regenerační žíhání, které bylo v minulosti úspěšně aplikováno na vybrané tlakové nádoby reaktorů typu VVER 440. Pro materiály vnitřních částí reaktorů však analogický postup využit doposud nebyl. Materiály vnitřních částí reaktorů nejsou monitorovány programy svědečných těles, jako je tomu v případě tlakových nádob reaktorů, a stupeň jejich degradace se tak odhaduje převážně z prediktivních vztahů, udávaných v literatuře, nebo výpočetních postupů a norem. Předmětem příspěvku je ucelená prezentace vhodných parametrů regeneračního žíhání pro aplikaci na ozářené materiály vnitřních částí reaktoru VVER 440 k obnovení výchozích mechanických vlastností.Within the current trend of industrial components life extension, in addition to innovative test methods for the mechanical properties determination, other methods are continuously developed and implemented. Their application to structural materials can have a significant benefits in the process of extending the life of equipment. One of the possible solutions for the initial mechanical properties of structural materials re-establishment is thermal annealing, which has been successfully applied on WWER 440 type reactor pressure vessels (RPV). The RPV internals are not monitored by surveillance programs and the degree of internals material degradation is usually based on literature data from tests on similar materials, from predictive formulae or other procedures and normative documents. The paper is focused on the comprehensive presentation of suitable recovery annealing parameters for application to irradiated materials of internal components of the WWER 440 type reactor for the re-establishment of initial mechanical properties

The enzyme kinetics of the NADP-malic enzyme from tobacco leaves

Malic enzyme (L-malate: NADP + oxidoreductase (oxaloacetate-decarboxylating), EC 1.1.1.40, NADP-ME), which was found in chloroplasts, was isolated from tobacco leaves (Nicotiana tabacum L.) almost homogenous. The specific enzyme activity was 0.95 µmol min -1 mg -1 . The enzyme pH optimum was found between pH 7.1 and 7.4. Malic enzyme (L-malate: NAD(P) + oxidoreductase (decarboxylating)) catalyzes oxidative decarboxylation of L-malate using NAD + or NADP + as coenzymes in the presence of divalent metal ions to produce pyruvate, NAD(P)H and CO 2 1,2 . This is ascribed to three related forms of malic enzymes. The first, EC 1.1.1.38, which uses NAD + as a coenzyme and ca

Závěrečné výstupy projektu TH02020565 pro stanovení vhodných parametrů pro obnovu mechanických vlastností materiálů vnitřních částí reaktorů typu VVER 440 metodou regeneračního žíhání

V návaznosti na současný trend prodlužování životnosti průmyslových komponent jsou kromě inovativních zkušebních metod pro stanovení mechanických vlastností průběžně vyvíjeny a modifikovány další metody, jejichž aplikace na konstrukční materiály může mít znatelný přínos v procesu prodloužení životnosti provozovaných zařízení. Jednou z prověřených metod pro obnovení původních mechanických vlastností konstrukčních materiálů je i regenerační žíhání, které bylo v minulosti úspěšně aplikováno na vybrané tlakové nádoby reaktorů typu VVER 440. Pro materiály vnitřních částí reaktorů však analogický postup využit doposud nebyl. Materiály vnitřních částí reaktorů nejsou monitorovány programy svědečných těles, jako je tomu v případě tlakových nádob reaktorů, a stupeň jejich degradace se tak odhaduje převážně z prediktivních vztahů, udávaných v literatuře, nebo výpočetních postupů a norem. Předmětem příspěvku je ucelená prezentace vhodných parametrů regeneračního žíhání pro aplikaci na ozářené materiály vnitřních částí reaktoru VVER 440 k obnovení výchozích mechanických vlastností.Within the current trend of industrial components life extension, in addition to innovative test methods for the mechanical properties determination, other methods are continuously developed and implemented. Their application to structural materials can have a significant benefits in the process of extending the life of equipment. One of the possible solutions for the initial mechanical properties of structural materials re-establishment is thermal annealing, which has been successfully applied on WWER 440 type reactor pressure vessels (RPV). The RPV internals are not monitored by surveillance programs and the degree of internals material degradation is usually based on literature data from tests on similar materials, from predictive formulae or other procedures and normative documents. The paper is focused on the comprehensive presentation of suitable recovery annealing parameters for application to irradiated materials of internal components of the WWER 440 type reactor for the re-establishment of initial mechanical properties

The analysis of thermal annealing on the mechanical properties of WWER 440 type reactor internals

Materiály komponent vnitřních části reaktorů typu VVER 440 jsou za provozu vystaveny významně intenzivnějším degradačním mechanismům než tlaková nádoba reaktoru. Znalost odezvy konstrukčních materiálů vnitřních částí na probíhající degradační procesy je klíčová pro zajištění dlouhodobého provozu. Pro proces zajištění dlouhodobé životnosti komponent vnitřních části se jako perspektivní jeví možné využití technologie regeneračního žíhání, která byla již dříve úspěšně aplikována k žíhání tlakových nádob reaktorů VVER 440. Regenerační žíhání slouží k významnému obnovení výchozích mechanických vlastností a tím i podstatnému prodloužení životnosti. Příspěvek prezentuje výsledky hodnocení mechanických vlastností v žíhaném i nežíhaném stavu (tvrdost, statická lomová houževnatost) na ozářeném materiálu vnitřních části reaktoru VVER 440 – segmentu nosného válce z austenitické korozivzdorné oceli. Prezentované výsledky jsou výstupem rozsáhlého experimentálního programu na ozářeném a neozářeném materiálu vnitřních části reaktoru v žíhaném i nežíhaném stavu, který je v letech 2017-2020 realizován ve spolupráci ÚJV Řež, a. s., a ČVUT v Praze, FJFI, v rámci projektu TH02020565 Technologické agentury České republiky.The materials of reactor pressure vessel internals are exposed to a significantly more intense neutron flux than reactor pressure vessel during their operation. The technology of thermal annealing can be one of the possible solutions to ensure long term service life of reactor pressure vessel internals. This method has been successfully applied for thermal annealing of reactor pressure vessel (RPV) WWER 440. Thermal annealing can be one of the possible solutions to provide and re-establish initial mechanical properties and thus can contribute to long term operation of reactor pressure vessel internals. The paper presents the evaluation of mechanical properties (hardness, static fracture toughness) of irradiated Ti – stabilized austenitic stainlesssteel type 321 WWER 440 reactor pressure vessel internals – core barrel. The paper includes results of experimental program unirradiated and irradiated Ti - stabilized austenitic stainless steel type 321 before and after thermal annealing, within the projects supported by Technology Agency of the Czech republic: TH02020565 ,,Assurance of Safe and Long-Term Operation of Nuclear Reactor Pressure Vessel Internals, which is realized by ÚJV Řež, a. s. in cooperation with Czech Technical University in Prague, FNSPE, in period from 2017 to 2020 with the support of Technology Agency of the Czech Republic

Handbook of standardized protocols for collecting plant modularity traits

Plant modularity traits relevant to functions of on-spot persistence, space occupancy, resprouting after disturbance, as well as resource storage, sharing, and foraging have been underrepresented in functional ecology so far. This knowledge gap exists for multiple reasons. First, these functions and related traits have been considered less important than others (e.g., resource economics, organ-based traits). Second, collecting data for modularity traits can be difficult. Third, as a consequence of the previous points, there is a lack of standardized collection protocols. We now feel the time is ripe to provide a solid conceptual and terminological framework together with comparable protocols for plant modularity traits that can be applicable across species, regions and biomes. We identify a suite of 14 key traits, which are assembled into five groups. We discuss the functional relevance of each trait, supplying effective guidelines to assist in the use and selection of the most suitable traits in relation to specific research tasks. Finally, we are convinced that the systematic study and widespread assessment of plant modularity traits could bridge this knowledge gap. As a result, previously overlooked key functions could be incorporated into the functional ecology research-agenda, thus providing a more comprehensive understanding of plant and ecosystem functioning.Fil: Klimešová, Jitka. Charles University; República Checa. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República ChecaFil: Martínková, Jana. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República ChecaFil: Pausas Garcia, Juli. Universidad de Valencia. Centro de Investigaciones Sobre la Desertificacion.; EspañaFil: Gomes de Moraes, Moemy. Universidade Federal de Goiás; BrasilFil: Herben, Tomáš. Czech Academy of Sciences; República Checa. Charles University; República ChecaFil: Yu, Fei Hai. Taizhou University; ChinaFil: Puntieri, Javier Guido. Universidad Nacional de Río Negro. Sede Andina. Instituto de Investigaciones en Recursos Naturales, Agroecología y Desarrollo Rural; Argentina. Consejo Nacional de Investigaciones Científicas y Técnicas. Centro Científico Tecnológico Conicet - Patagonia Norte; ArgentinaFil: Vesk, Peter A.. University of Melbourne; AustraliaFil: de Bello, Francesco. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República Checa. Universidad de Valencia. Centro de Investigaciones Sobre la Desertificacion.; España. University of South Bohemia; República ChecaFil: Janeček, Štěpán. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República Checa. Charles University; República ChecaFil: Altman, Jan. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República ChecaFil: Appezzato da Glória, Beatriz. Universidade de Sao Paulo; BrasilFil: Bartušková, Alena. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República ChecaFil: Crivellaro, Alan. Università di Padova; Italia. University of Cambridge; Reino UnidoFil: Doleža, Jiři. Czech Academy of Sciences. Institute of Botany; República Checa. University of South Bohemia; República ChecaFil: Ott, Jacqueline P.. Forest and Grassland Research Laboratory, US Forest Service, Rocky Mountain Research Station, South Dakota; Estados UnidosFil: Paula, Susana. Universidad Austral de Chile; ChileFil: Schnablová, Renáta. Czech Academy of Sciences. Institute of Experimental Botany; República ChecaFil: Schweingruber, Fritz Hans. Swiss Federal Institute for Forest Snow and Landscape Research WSL, Birmensdorf; SuizaFil: Ottaviani, Gianluigi. Czech Academy of Sciences. Institute of Experimental Botany; República Chec