A novel human recombinant single-chain antibody targeting CD166/ALCAM inhibits cancer cell invasion in vitro and in vivo tumour growth

Screening a phage-display single-chain antibody library for binding to the breast cancer cell line PM-1 an antibody, scFv173, recognising activated leukocyte cell adhesion molecule (ALCAM, CD166) was isolated and its binding profile was characterized. Positive ALCAM immunohistochemical staining of frozen human tumour sections was observed. No ALCAM staining was observed in the majority of tested normal human tissues (nine of ten). Flow cytometry analyses revealed binding to 22 of 26 cancer cell lines of various origins and no binding to normal blood and bone marrow cells. Antibody binding inhibited invasion of the breast cancer cell line MDA-MB-231 by 50% in an in vitro Matrigel-coated membrane invasion assay. Reduced growth of tumours in nude mice was observed in an in vivo model in which the mice were injected subcutaneously with colorectal carcinoma HCT 116 cells and treated with scFv173 when compared to control. In summary, we have characterized a novel fully human scFv antibody recognising ALCAM on cancer cells and in tumour tissues that reduces cancer cell invasion and tumour growth in accordance with the hypothesised role for ALCAM in cell growth and migration control

MET and AKT Genetic Influence on Facial Emotion Perception

Background: Facial emotion perception is a major social skill, but its molecular signal pathway remains unclear. The MET/ AKT cascade affects neurodevelopment in general populations and face recognition in patients with autism. This study explores the possible role of MET/AKT cascade in facial emotion perception. Methods: One hundred and eighty two unrelated healthy volunteers (82 men and 100 women) were recruited. Four single nucleotide polymorphisms (SNP) of MET (rs2237717, rs41735, rs42336, and rs1858830) and AKT rs1130233 were genotyped and tested for their effects on facial emotion perception. Facial emotion perception was assessed by the face task of Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test (MSCEIT). Thorough neurocognitive functions were also assessed. Results: Regarding MET rs2237717, individuals with the CT genotype performed better in facial emotion perception than those with TT (p = 0.016 by ANOVA, 0.018 by general linear regression model [GLM] to control for age, gender, and education duration), and showed no difference with those with CC. Carriers with the most common MET CGA haplotype (frequency = 50.5%) performed better than non-carriers of CGA in facial emotion perception (p = 0.018, df = 1, F = 5.69, p = 0.009 by GLM). In MET rs2237717/AKT rs1130233 interaction, the C carrier/G carrier group showed better facial emotion perception than those with the TT/AA genotype (p = 0.035 by ANOVA, 0.015 by GLM), even when neurocognitive functions were controlled (p = 0.046 by GLM)

Exploring Predictors of Outcome in the Psychosis Prodrome: Implications for Early Identification and Intervention

Functional disability is a key component of many psychiatric illnesses, particularly schizophrenia. Impairments in social and role functioning are linked to cognitive deficits, a core feature of psychosis. Retrospective analyses demonstrate that substantial functional decline precedes the onset of psychosis. Recent investigations reveal that individuals at clinical-high-risk (CHR) for psychosis show impairments in social relationships, work/school functioning and daily living skills. CHR youth also demonstrate a pattern of impairment across a range of cognitive domains, including social cognition, which is qualitatively similar to that of individuals with schizophrenia. While many studies have sought to elucidate predictors of clinical deterioration, specifically the development of schizophrenia, in such CHR samples, few have investigated factors relevant to psychosocial outcome. This review integrates recent findings regarding cognitive and social-cognitive predictors of outcome in CHR individuals, and proposes potential directions for future research that will contribute to targeted interventions and improved outcome for at-risk youth

Gravitační mapy litosférické struktury pod Indickým oceánem

Litosférická struktura pod Indickým oceánem je pravděpodobně nejsložitější, ale zároveň nejméně pochopená mezi světovými oceány. Výsledky tomografických, geochemických, magnetických a jiných průzkumů svědčí o jeho komplexní geologické historii. Seismické průzkumy byly primárním zdrojem informací o litosférické struktuře pod Indickým oceánem, ale tyto experimenty jsou soustředěny hlavně na místech s vysokým geofyzikálním zájmem. Údaje o mořské gravitaci získané zpracováním měření družicové výškoměry naopak poskytují podrobný obraz reliéfu celého mořského dna, čímž se dále rozšiřují znalosti o jeho tvorbě, tektonismu a vulkanismu. V této studii používáme údaje o gravitační, bathymetrické, mořské sedimentu a litosférické hustotě pro sestavení gravitačních map Bouguer a pláště. Poté použijeme obě gravitační mapy k interpretaci litosférické struktury pod Indickým oceánem. Bouguerova gravitační mapa odhaluje hlavní tektonické a sopečné rysy, které jsou prostorově korelovány s odchylkami tloušťky kůry. Mapa gravitačního pláště vykazuje hlavně tepelný podpis litosférického pláště. Gravitační minima v této gravitační mapě značí výrazně aktivní oceánské divergentní tektonické okraje podél středových, jihovýchodních a jihozápadních indických hřebenů, včetně také Carlsbergského hřebene. Gravitační minima se rozprostírá podél Rudého moře - Adenského zálivu a východoafrických trhlin, což potvrzuje spojení mezi středo oceánskými hřebeny šíření (v Indickém oceánu) a kontinentálními trhlinami (ve východní Africe). Kombinovaná interpretace Bouguerových a plášťových gravitačních map potvrzuje kolizní původ horských pásem podél kontinentálních trhlin ve východní Africe. Důkaz o jižním rozšíření východoafrického riftového systému a jeho spojení s jihozápadním indickým hřbetem v mapě gravitačního pláště chybí. Podobně se neprojevuje pokračující rozpad složené indo-australské desky. Chybějící tepelný podpis v gravitační mapě pláště na těchto dvou místech je vysvětlen skutečností, že jižní hranice Nubian-Somálska (tj. Lwandleova deska) a Indo-australská hranice (tj. Capricornova deska) jsou rozptýlené zóny konvergence, charakterizované nízkou deformací a seismicitou v důsledku velmi pomalých rychlostí relativních pohybů ubytovaných přes tyto hranice. Chybí také jasný projev tepelného podpisu horkých míst uvnitř destičky v mapě gravitace pláště. Toto zjištění souhlasí s důkazy z přímých měření tepelného toku, které nenaznačují přítomnost významné pozitivní teplotní anomálie ve srovnání s oceánskou litosférou podobného věku.The lithospheric structure beneath the Indian Ocean is probably the most complicated, but at the same time, the least understood among world’s oceans. Results of tomographic, geochemical, magnetic and other surveys provide the evidence of its complex geological history. Seismic surveys have been a primary source of information about the lithospheric structure beneath the Indian Ocean, but these experiments are mainly concentrated at locations of a high geophysical interest. Marine gravity data obtained from processing the satellite altimetry measurements, on the other hand, deliver a detailed image of the whole seafloor relief, advancing further the knowledge about its formation, tectonism and volcanism. In this study, we use gravitational, bathymetric, marine sediment and lithospheric density structure data to compile the Bouguer and mantle gravity maps. We then use both gravity maps to interpret the lithospheric structure beneath the Indian Ocean. The Bouguer gravity map reveals major tectonic and volcanic features that are spatially correlated with crustal thickness variations. The mantle gravity map exhibits mainly a thermal signature of the lithospheric mantle. Gravity lows in this gravity map mark distinctively active oceanic divergent tectonic margins along the Central, Southeast and Southwest Indian Ridges including also the Carlsberg Ridge. Gravity lows extend along the Red Sea–Gulf of Aden and East African Rift Systems, confirming a connection between mid-oceanic spreading ridges (in the Indian Ocean) and continental rift systems (in East Africa). The combined interpretation of the Bouguer and mantle gravity maps confirms a non-collisional origin of mountain ranges along continental rift systems in East Africa. The evidence of a southern extension of the East African Rift System and its link with the Southwest Indian Ridge in the mantle gravity map is absent. Similarly, the ongoing breakup of the composite Indo-Australian plate is not manifested. A missing thermal signature in the mantle gravity map at these two locations is explained by the fact that the southern Nubian-Somalian plate boundary (i.e., the Lwandle plate) and the Indo-Australian plate boundary (i.e., the Capricorn plate) are diffuse zones of convergence, characterized by low deformation and seismicity due to very slow rates of relative motions accommodated across these boundaries. The clear manifestation of the thermal signature of intraplate hot spots in the mantle gravity map is also absent. This finding agrees with the evidence from direct heat flow measurements that do not indicate the presence of a significant positive temperature anomaly compared to the oceanic lithosphere of a similar age