The fingerprint of tropospheric ozone on broadleaved forest vegetation in Europe

Tropospheric ozone (O3) increased globally in the 20th century, contributes to climate change and can have adverse effects on terrestrial ecosystems. The response of forest vegetation to ozone is modulated by species- and site-specific factors and visible foliar symptoms (VFS) are the only direct evidence of ozone effects on vegetation. VFS have been observed and reproduced under (semi-) controlled conditions and their field assessment has been largely harmonized in Europe. We analyzed ozone concentration and VFS data as measured at (respectively) 118 and 91 intensive monitoring sites of the International Co-Operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests (ICP Forests) spanning over five European biogeographic regions from 2005 to 2018. Average values for VFS were calculated accounting for the number of species present and their observed frequency. Spatial and temporal variation of ozone concentrations, VFS, and their relationships across Europe were then investigated by applying Generalized Linear Mixed Models (GLMMs) and combined GLMMs. Ozone concentrations exceeded 40 ppb on 37.3 % of the sites and were significantly higher (p < 0.05) in the Alpine and the Mediterranean regions. Over the 2005–2018 period there was a substantial stagnation of ozone concentrations with a tendency towards decreasing values in the Alpine-Boreal sites and increasing values in the Atlantic sites. Ozone left a “fingerprint” in terms of VFS on 38 % of the observed broadleaved woody species across Europe, with no significant difference among biogeographic regions. Overall, and again with the exception of an increase at the Atlantic sites, the frequency of VFS remained unchanged or has been slightly declining over the investigated period. We found positive relationship between ozone concentrations and VFS across Europe (p < 0.05), while their temporal trends (both insignificant) were not related. The species with the highest frequency of VFS were those classified as sensitive species under controlled/semi-controlled experimental conditions. Frequency of VFS tends to be modulated by vegetation traits such as specific leaf area and leaf thickness (p < 0.10). Our results showed that, although ozone levels suggested a North-to-South gradient of increasing potential risk to vegetation with hot spots in the Alps and in the Mediterranean, VFS observed on the actual species assemblage at the sites modifies this picture. According to frequency of VFS, ozone risk for vegetation may be higher in parts of the Alpine and Continental Europe than in the Mediterranean regio

Design status of ASPIICS, an externally occulted coronagraph for PROBA-3

The "sonic region" of the Sun corona remains extremely difficult to observe with spatial resolution and sensitivity sufficient to understand the fine scale phenomena that govern the quiescent solar corona, as well as phenomena that lead to coronal mass ejections (CMEs), which influence space weather. Improvement on this front requires eclipse-like conditions over long observation times. The space-borne coronagraphs flown so far provided a continuous coverage of the external parts of the corona but their over-occulting system did not permit to analyse the part of the white-light corona where the main coronal mass is concentrated. The proposed PROBA-3 Coronagraph System, also known as ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun), with its novel design, will be the first space coronagraph to cover the range of radial distances between ~1.08 and 3 solar radii where the magnetic field plays a crucial role in the coronal dynamics, thus providing continuous observational conditions very close to those during a total solar eclipse. PROBA-3 is first a mission devoted to the in-orbit demonstration of precise formation flying techniques and technologies for future European missions, which will fly ASPIICS as primary payload. The instrument is distributed over two satellites flying in formation (approx. 150m apart) to form a giant coronagraph capable of producing a nearly perfect eclipse allowing observing the sun corona closer to the rim than ever before. The coronagraph instrument is developed by a large European consortium including about 20 partners from 7 countries under the auspices of the European Space Agency. This paper is reviewing the recent improvements and design updates of the ASPIICS instrument as it is stepping into the detailed design phase

Notes for genera: basal clades of Fungi (including Aphelidiomycota, Basidiobolomycota, Blastocladiomycota, Calcarisporiellomycota, Caulochytriomycota, Chytridiomycota, Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Monoblepharomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Neocallimastigomycota, Olpidiomycota, Rozellomycota and Zoopagomycota)

Compared to the higher fungi (Dikarya), taxonomic and evolutionary studies on the basal clades of fungi are fewer in number. Thus, the generic boundaries and higher ranks in the basal clades of fungi are poorly known. Recent DNA based taxonomic studies have provided reliable and accurate information. It is therefore necessary to compile all available information since basal clades genera lack updated checklists or outlines. Recently, Tedersoo et al. (MycoKeys 13:1--20, 2016) accepted Aphelidiomycota and Rozellomycota in Fungal clade. Thus, we regard both these phyla as members in Kingdom Fungi. We accept 16 phyla in basal clades viz. Aphelidiomycota, Basidiobolomycota, Blastocladiomycota, Calcarisporiellomycota, Caulochytriomycota, Chytridiomycota, Entomophthoromycota, Glomeromycota, Kickxellomycota, Monoblepharomycota, Mortierellomycota, Mucoromycota, Neocallimastigomycota, Olpidiomycota, Rozellomycota and Zoopagomycota. Thus, 611 genera in 153 families, 43 orders and 18 classes are provided with details of classification, synonyms, life modes, distribution, recent literature and genomic data. Moreover, Catenariaceae Couch is proposed to be conserved, Cladochytriales Mozl.-Standr. is emended and the family Nephridiophagaceae is introduced

Inventarizace lesních ekosystémů v Národním parku Šumava

Velkoplošná statistická inventarizace (VIL) v pojetí navrženém pro NPŠ se neomezuje na produkční stránku, ale zahrnuje všechny indikátory biodiverzity lesa a věnuje pozornost stabilitě porostů.Údaje zjištěné metodami VIL na území NPŠ umožní objektivně zhodnotit, jak jsou plněna kritéria kladená na národní parky a jak jsou dosahovány strategické cíle v oblasti ochrany přírody a hospodaření. Údaje mohou být následně využity k dlouhodobé kontrole důsledků státní politiky i přímých opatření managementu NP na stav lesních ekosystémů. VIL v NPŠ bude realizována v síti s optimální hustotou inventarizačních bodů, které umožní dostatečnou přesnost získaných údajů a technicky a finančně zvládnutelná. Metodika terénního šetření byla převzata z programu NIL ČR a upravena pro potřeby NP. Popis metodiky řešení, použité technologie a dosažených výsledků

Hospodářská úprava lesa v strukturálně bohatých lesích‚ pokračování pilotního projektu v podmínkách NP Šumava

Cílem projektu je ověřit zpracované Metodiky tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace v podmínkách lesních porostů, které stojí na počátku přeměn dnešních porostů na porosty s nepravidelnou nebo bohatou strukturou v NP Šumava a získané zkušenosti a obecně použitelné postupy zpracovat formou metodického dodatku do zmíněné metodiky. V roce 2004 byl pro vybrané území zpracován návrh typů vývoje lesa, byly vymezeny současné typy porostů a definovány jejich segmenty. Pro definované území byl zpracován lesní hospodářský plán na podkladu provozní inventarizace v odlehčené podobě (bez pozemkové evidence). Tento LHP obsahuje textovou část v podobě zprávy z pilotního projektu, hospodářskou knihu, vyhodnocení provozní inventarizace a porostní mapu

Inventarizace lesních ekosystémů v Národním parku Šumava:Inventarizace lesů Národního parku Šumava 1999-2002

Velkoplošná statistická inventarizace (VIL) v pojetí navrženém pro NPŠ se neomezuje na produkční stránku, ale zahrnuje všechny indikátory biodiverzity lesa a věnuje pozornost stabilitě porostů.Údaje zjištěné metodami VIL na území NPŠ umožní objektivně zhodnotit, jak jsou plněna kritéria kladená na národní parky a jak jsou dosahovány strategické cíle v oblasti ochrany přírody a hospodaření. Údaje mohou být následně využity k dlouhodobé kontrole důsledků státní politiky i přímých opatření managementu NP na stav lesních ekosystémů. VIL v NPŠ bude realizována v síti s optimální hustotou inventarizačních bodů, které umožní dostatečnou přesnost získaných údajů a technicky a finančně zvládnutelná. Metodika terénního šetření byla převzata z programu NIL ČR a upravena pro potřeby NP. Metody řešení a výsledky pro NP Šumava a pro I. zónu NP Šumav

Podpora biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu horských lesů Hrubého Jeseníku

Cílem projektu bylo shromáždit podklady o lesních ekosystémech v pásmu horských lesů Hrubého Jeseníku (konkrétně lokalit I. zóny SCHKO Jeseníky v oblasti centrální části hlavního hřebene). Řešení se opírá o kombinaci metod pozemní inventarizace lesních ekosystémů, vyhodnocení údajů dálkového průzkumu Země (letecké snímky), zpracování dat v prostředí GIS a postupů pro kvantitativní hodnocení funkcí lesů. Závěrečná zpráva se skládá u několika oddílů: Vyhodnocení současného stavu porostů (statistická inventarizace), interpretace a vyhodnocení leteckých snímků, vyhodnocení zdravotního stavu lesních porostů a formulace doporučení pro podporu řízení mimoprodukčních funkcí

Způsoby omezení negativního vlivu spárkaté zvěře na stav lesa

Cílem projektu je přispět objektivní argumentaci k hodnocení vlivu spárkaté zvěře na vývoj obnovy a biodiverzitu lesních ekosystémů porovnáním charakteru a stavu vegetačního krytu na lokalitách. Nedostatky stávajícího legislativního, politického a správního systému budou dokumentovány na modelových územích. Bude zpracována analýza lesního ekosystému, bude provedeno ekonomické hodnocení, modelově budou odvozeny náklady na hospodaření a v neposlední řadě bude analyzováno myslivecké a lesnické hospodaření, které bylo v objektech aplikováno v posledních deceniích. Oceňování ekonomických ztrát způsobených zvěří na lesních ekosystémech bude rozšířeno i na oceňování mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů. Zjištěné údaje budou vyhodnoceny v návaznosti na výsledky předchozích výzkumných aktivit a budou formulovány do návrhu vhodných opatření omezujících negativní vliv spárkaté zvěře na stav lesa. Ve 2. roce řešení byly vybrány lokality, na kterých probíhá výzkumná část projektu, byla připravena dokumentace, která umožňuje posoudit vývoj hospodaření pro lokality. Byl formulován pracovní postup inventarizačního šetření, terénní šetření proběhlo na všech lokalitách

Design status of ASPIICS, an externally occulted coronagraph for PROBA-3.

The “sonic region” of the Sun corona remains extremely difficult to observe with spatial resolution and sensitivity sufficient to understand the fine scale phenomena that govern the quiescent solar corona, as well as phenomena that lead to coronal mass ejections (CMEs), which influence space weather. Improvement on this front requires eclipse-like conditions over long observation times. The space-borne coronagraphs flown so far provided a continuous coverage of the external parts of the corona but their over-occulting system did not permit to analyse the part of the white-light corona where the main coronal mass is concentrated. The proposed PROBA-3 Coronagraph System, also known as ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun), with its novel design, will be the first space coronagraph to cover the range of radial distances between similar to 1.08 and 3 solar radii where the magnetic field plays a crucial role in the coronal dynamics, thus providing continuous observational conditions very close to those during a total solar eclipse. PROBA-3 is first a mission devoted to the in-orbit demonstration of precise formation flying techniques and technologies for future European missions, which will fly ASPIICS as primary payload. The instrument is distributed over two satellites flying in formation (approx. 150m apart) to form a giant coronagraph capable of producing a nearly perfect eclipse allowing observing the sun corona closer to the rim than ever before. The coronagraph instrument is developed by a large European consortium including about 20 partners from 7 countries under the auspices of the European Space Agency. This paper is reviewing the recent improvements and design updates of the ASPIICS instrument as it is stepping into the detailed design phase