BRAZILSKÝ POBYT FERDINANDA HÝŽI

ABSTRAKT:Po vytvoření samostatného československého státu, musela nová středoevropská republika vyřešit, kromě jiných věcí, i své mezinárodní vztahy. Ministr Edvard Beneš se soustředil spíše na Evropu, proto zbytek světa nehrál v jeho záměrech důleţitou roli. Vytvořila se sice síť diplomatických misí, nicméně k prohloubení vztahů ve dvacátých letech nedošlo. Jedním z prvních, kdo se snaţili tento stav napravit, byl Ferdinand Hýţa, rada z ministerstva obchodu, který se vydal do Jiţní Ameriky v letech 1927-1928. Mimo španělsky hovořících zemí pobýval také měsíc a půl v Brazílii, kde svým působením učinil mnoho pro budoucí rozvoj, především hospodářských vztahů mezi oběma republikami. Tento článek vychází obzvláště z dobového tisku a nevydaných pramenů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, které jsou doplněny sekundární literaturou. Práce se opírá zejména o jeho vlastní vzpomínky, které zasílal do valašskomeziříčských Novin z pod Radhoště svému příteli a vydavateli Eduardu Kavanovi. Právě v nich Hýţa vykresluje pozoruhodné detaily brazilské společnosti, její hospodářství a také prostředí dvou velice důleţitých měst Rio de Janeira a Santosu. Ve svých poznámkách Hýţa neopomněl ani na pestrou brazilskou tropickou přírodu, s níţ se seznámil hlavně u slavného přírodního divu, vodopádů Iguazú. Snahou článku je přiblíţit osobnost Ferdinanda Hýţi a jeho pobyt v Brazílii, kam se podíval během své výpravy celkem třikrát. Předkládaná práce se také pokouší vyzdvihnout jeho význam pro Brazilsko-Československé vztahy, neboť ve dvacátých letech uplynulého století byl sice přirovnáván ke slavnějšímu vyslanci Vlastimilu Kybalovi, ovšem v naší době se na jeho osobu a jeho význam neoprávněně pozapomnělo

Czechoslovakia, Guatemala and Mexico in period of guatemalan revolution

Práce se zabývá doposud prakticky neprobádaným vztahem Československa a Guatemaly v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944-1954. Ohled je také brán na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Guatemaly, Mexika a Spojených států amerických. Práce se opírá především o dosud nepublikovaný archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Ministerstva zahraničních věcí Mexika, Národního archivu České republiky a také americké Central Intelligence Agency. Československý vztah ke Guatemale vnikl již v meziválečném období, kdy se malá středoevropská republika stala jedním z největších odběratelů guatemalské kávy. Právě obchodní zájmy Československa napomohly vzniku oficiálních diplomatických styků v tomto období, na jehož konci byla uzavřena významná obchodní dohoda v roce 1936 a Guatemalou byly ve stejném roce nakoupeny v Československu zbraně. Po skončení 2. světové války tyto styky nebyly obnoveny, nicméně nový demokratický režim presidenta Arévala měl eminentní zájem na obnovení vztahů a jako gesto dobré vůle uznával nadále obchodní smlouvu z roku 1936, byť nebyla aktualizována. Ve stejném duchu pak pokračoval i Arévalův nástupce ve funkci, prezident Jacobo Arbenz. Tomu se skutečně podařilo obnovit vztahy na diplomatické bázi a v roce 1954...This work occupies until now practically not researched relation of Czechoslovakia and Guatemala in the period of so called Guatemalan Revolution in the years 1944-1954. It also considers explaining the context of the international relations, especially of Guatemala, Mexico and the United States. The thesis in based above all on the until now unpublished archive material from the archives of Ministry of Foreign Relations of the Czech Republic, Secretary of Foreign Relations of Mexico, National Archive of the Czech Republic, and also from American Central Intelligence Agency. Czechoslovak relation with Guatemala was created already in the period in-between World Wars, when the small central European country became one of the greatest purchasers of the Guatemalan coffee. Exactly commercial interests of Czechoslovakia helped to create official diplomatic relations in this period, at which end was sealed in 1936 the commercial agreement and Guatemala bought in the same year arms in Czechoslovakia. After the end of the Second World War these relations were not renewed, however the new democratic regime of the president Arévalo had imminent interest to renew this relationship and as gesture of good will still recognized the commercial agreement from 1936, although in had not been actualized. In the same...Centre for Ibero-American StudiesStředisko ibero-amerických studiíFaculty of ArtsFilozofická fakult

Czechoslovakia, Guatemala and Mexico in period of guatemalan revolution

This work occupies until now practically not researched relation of Czechoslovakia and Guatemala in the period of so called Guatemalan Revolution in the years 1944-1954. It also considers explaining the context of the international relations, especially of Guatemala, Mexico and the United States. The thesis in based above all on the until now unpublished archive material from the archives of Ministry of Foreign Relations of the Czech Republic, Secretary of Foreign Relations of Mexico, National Archive of the Czech Republic, and also from American Central Intelligence Agency. Czechoslovak relation with Guatemala was created already in the period in-between World Wars, when the small central European country became one of the greatest purchasers of the Guatemalan coffee. Exactly commercial interests of Czechoslovakia helped to create official diplomatic relations in this period, at which end was sealed in 1936 the commercial agreement and Guatemala bought in the same year arms in Czechoslovakia. After the end of the Second World War these relations were not renewed, however the new democratic regime of the president Arévalo had imminent interest to renew this relationship and as gesture of good will still recognized the commercial agreement from 1936, although in had not been actualized. In the same..

Czechoslovakia, Guatemala and Mexico in period of guatemalan revolution

This work occupies until now practically not researched relation of Czechoslovakia and Guatemala in the period of so called Guatemalan Revolution in the years 1944-1954. It also considers explaining the context of the international relations, especially of Guatemala, Mexico and the United States. The thesis in based above all on the until now unpublished archive material from the archives of Ministry of Foreign Relations of the Czech Republic, Secretary of Foreign Relations of Mexico, National Archive of the Czech Republic, and also from American Central Intelligence Agency. Czechoslovak relation with Guatemala was created already in the period in-between World Wars, when the small central European country became one of the greatest purchasers of the Guatemalan coffee. Exactly commercial interests of Czechoslovakia helped to create official diplomatic relations in this period, at which end was sealed in 1936 the commercial agreement and Guatemala bought in the same year arms in Czechoslovakia. After the end of the Second World War these relations were not renewed, however the new democratic regime of the president Arévalo had imminent interest to renew this relationship and as gesture of good will still recognized the commercial agreement from 1936, although in had not been actualized. In the same..

Mexican revolution and Spain

Španělsko-mexické vztahy připomínaly po celé období revoluce houpačku. Nejprve tady byl Porfirio Díaz, který měl se Španěly výborné vztahy, stejně jako s dalšími cizinci o které se opírala jeho ekonomika. Francisco I. !vladero nebyl oblíbencem španělské politiky, ani jejího reprezentanta Cológana, který se podílel na jeho svržení. Přesto udělali Španělé vstřícný krok, že jej uznali, jako prezidenta !vlexika, ovšem to bylo všechno. Po Maderovi nastoupil Victoriano Huerta, který naplnil Španěly nadějí na návrat starých dobrých časů dona Porfrria. Dokázal to tak intenzivně, že zatímco Španělsko neustále stálo za Huertou, ostatní státy světa od podpory jeho režimu upustily. !vlezi Villou a Carranzou se nedokázali dlouho rozhodnout, nakonec podpořili vítěze, který si je získal i tím, že počítal s náhradou španělského majetku. Po jeho smrti se už na dobrých vztazích nic nezměnilo. Vyvrcholení dobrého vztahu se událo za vlády Cárdenase, který spolupracoval se Španělskou republikou. Když byla rozvrácena, ochotně poskytl azyl mnoha uprchlíkům. Řada autorů si v pracích o Španělské kolonii během Mexické revoluce pokládá zásadní otázku. Zda byla hispanofobní nebo xenofobní. Nebyla ani jedno, ačkoli mnohé události, které postihly cizince v Mexiku byly strašné. Jenomže jejich důvodem nebyla ani tak nesnášenlivost, jako...Ústav světových dějinInstitute of General HistoryFaculty of ArtsFilozofická fakult

The social welfare system in Bata company towns (1920s-1950s): Between transnational vision and local settings

In the early twentieth century, the Bata company became one of the largest shoe manufacturers in the world, and an emblematic icon of family capitalism. This paper presents an overview of the social welfare system developed by the firm, first in its hometown of Zlin (Moravia) and then in more than thirty company towns founded in Czechoslovakia, Europe, and other continents from the 1920s to the 1950s. It shows how the initial model provided by the city of Zlin took different forms after being exported to other settlements, and aims to identify the causes of this divergence. Following a transnational perspective, this research contributes to a better understanding of how policies, models, and practices transferred around the world by multinational companies can be reshaped according to national and local contexts