La visibilité des femmes migrantes dans l’espace public

Les femmes ont toujours participé aux migrations, certes souvent minoritaires dans les flux par rapport aux hommes. Cette présence féminine, pourtant statistiquement avérée, s’est dans le passé rarement traduite par une visibilité correspondante dans la recherche. En effet, la problématique « femmes et genre en migrations »est longtemps restée doublement occultée, en marge à la fois des recherches sur les migrations et de celles sur les femmes. Je m’interroge à la fois sur les origines et su..

Die Kehrseite der Mode: Migranten als Flexibilisierungsquelle in der Pariser Bekleidungsproduktion: Ein Vergleich mit Berlin

Neustrukturierung und Einführung fortgeschrittener Technologien in der Bekleidungsproduktion und -distribution gehen mit einer starken Tendenz zur Informalisierung und zur Beibehaltung scheinbar überholter Produktionsstrukturen einher. Die letztgenannte Entwicklung und die Rolle, die Immigranten und Minderheiten dabei spielen, bildet den Schwerpunkt des Artikels. Er beleuchtet ein fortwährendes Zusammenspiel einerseits zwischen den Anforderungen der Bekleidungsproduktion und andererseits den ökonomischen Beschränkungen, Erwartungen und allgemeinen Merkmalen der Immigranten. Die Bekleidungsproduktion, besonders die modeorientierte Damenkonfektion, begünstigt Flexibilität und kleine Produktionseinheiten und verlangt Toleranz für Unwägbarkeiten und informelle Arbeitsformen. Genau dies macht sie attraktiv für jene, die fähig sind, sich bereitwillig auf solche Anforderungen einzulassen. Genau dies trifft für die Immigranten zu. Sie haben keine attraktiven Alternativen. Gleichzeitig sind aber manche von ihnen in der Lage, Ressourcen zu mobilisieren und auf die Unterstützung durch Netzwerke sozialer Gemeinschaften zurückzugreifen

"Usazeni v mobilitě": genderové souvislosti evropské migrace po roce 1989

Zánik bipolárního světa a zhroucení komunistických režimů vyvolalo nebývalou mobilitu lidí a předznamenalo novou fázi evropských migrací. Východoevropanům se již nenabízela pouze „svoboda odejít“ na Západ, nyní mohli „svobodně odejít a vrátit se“. V tomto textu se zaměřím na genderované transnacionální, přeshraniční praktiky a schopnosti Středoevropanů a Východoevropanů, kteří jsou takzvaně v pohybu a kteří využívají svou prostorovou mobilitu k přizpůsobení se novému kontextu postkomunistické transformace. Zabýváme se zde praktikami, které se velice liší od těch, jichž se většinou týká literatura o „přistěhovaleckém transnacionalismu“. Místo toho, aby spoléhali na vytváření transnacionálních sítí jako prostředku zlepšení svých podmínek v zemích svého usazení, mají tito lidé sklon „usazovat se v rámci mobility“ a zůstat pohybliví „tak dlouho, jak můžou“, aby zlepšili anebo zachovali životní úroveň doma. Zkušenost migrace se tak stává jejich životním stylem, jejich opouštění domova a odchod pryč paradoxně strategií zůstávání doma, a tudíž alternativou k tomu, za co se migrace obvykle považuje – k emigraci/imigraci. Přístup k mobilitě a její řízení jsou genderované a závislé na institucionálním rámci. Mobilita coby strategie může posilňovat, představovat zdroj a nástroj sociálních inovací a jednání a také důležitý rozměr sociálního kapitálu – pokud nad ní mají migranti kontrolu. Mobilita může ovšem odrážet i zvýšené závislosti, nárůst počtu nejistých pracovních míst a absenci pohybu a svobody, jako je tomu v případě obchodu se ženami

La mobilité transnationale comme ressource : le cas des migrants de l'Europe de l'Est

Depuis le début des années 1990 le paysage migratoire a changé : les flux se sont diversifiés, les lieux d’origine et de destination se sont multipliés, imbriqués les uns dans les autres par une nouvelle dynamique où la mobilité joue un grand rôle dans les stratégies des acteurs. De toutes les dimensions qui caractérisent le nouveau paysage migratoire européen depuis la fin des années 80, l’une des plus importantes est la possibilité qu’ont la plupart des ressortissants de l’Europe centrale e..

Femmes, genre, migration et mobilités

Il est des exercices incontournables : parler de la féminisation des courants migratoires en fait partie, pour toutes celles et ceux qui prétendent un jour parler des femmes en migration. Tout se passe comme si l’on devait légitimer sans cesse cet objet de recherche. Personne jamais – ou si peu – n’entame une présentation de la migration masculine en indiquant des sex ratio. Constat réitéré d’un androcentrisme qui traverse encore les sciences sociales et qui fait de l’homme le référent univer..

Women in (Dis)placement: The Field of Studies on Migrations, Social Remittances, Care and Gender in Chile

This article presents current perspectives on the gender approach to the study of migration in Chile between 1990 and 2018, contextualizing it in light of international debates in the social sciences. We will discuss how the feminization and the growth of Latin American migrations have given rise to a prolific field of research, as exemplified by studies conducted in central and northern Chile. We will show how the concepts of social remittances and caregiving permeate the Chilean debate on migrant women. We conclude with reflections on topics and perspectives to be incorporated into the Chilean research agenda on gender and migration.Se presenta un estado del arte sobre el enfoque de género en los estudios de la migración en Chile entre 1990 y 2018, contextualizándolo a la luz de debates internacionales de las ciencias sociales. Abordaremos cómo la feminización y el incremento de las migraciones latinoamericanas inauguran un prolijo campo de investigaciones, articulado a través de estudios desarrollados en el centro y en el norte de Chile. Señalaremos cómo los conceptos de remesas sociales y cuidados permean el debate chileno sobre las mujeres migrantes. Finalizamos con reflexiones sobre temas y perspectivas a ser incorporados en la agenda chilena de investigaciones sobre género y migración.The authors would like to thank the Chilean National Commission for Scientific and Technological Research (CONICYT) for funding the study that led to this article through Fondecyt Regular Project number 1160683: “Ser Mujer Mayor en Santiago. Organización social de los cuidados, feminización del envejecimiento y desigualdades acumuladas” (“Being an older woman in Santiago. Social organization of care, feminization of ageing and accumulated inequalities”), led by Herminia Gonzálvez Torralbo and Fondecyt Regular Project number 1190056: “The Boundaries of Gender Violence: Migrant Women’s Experiences in South American Border Territories” led by Menara Lube Guizardi