Historická archeologie jáchymovského pekla. Proměny uranového dolu a tábora Barbora na Vršku

Accessing Campscapes. Inclusive strategies for european conflicted pasts (HERA „Humanities in the European Research Area“: Horizon 2020/no. 649307The paper presents the results of the historical and archaeological research of the development and changes of the mining area around the Barbora pit and the prisoner camp Barbora / Vršek in the Jachymov region (Czechoslovakia

Barley and Malt in the Middle Age and Early Modern Period in Czech Lands

The history of the barley use as a raw material for malt- and beer production in middle ages and early modern era was still in the environment of the czech lands constructed solely on the basis of archival records and historical pictures. Less importance was given to archaeological fi nds. Unjustly neglected remained fi nds of botanical macro remains of barley and barley malt from younger historical epochs, although in the Central European context it is in terms of quantity and quality of the fi ndings a unique fi le. The aim of this article is therefore historical and archaeological context to highlight the benefi ts of archaeo botany for understanding the history of barley, while the integrity of the present all fi ndings malt barley in Czech republic

ARCHEOLOGY OF THE JACHYMOV HELL: CHANGES OF THE URANIUM MINE AND THE CAMP BARBORA/VRSEK

Příspěvek prezentuje výsledky studia vývoje a proměn podoby těžebního areálu u dolu Barbora a trestaneckého tábora Barbora/Vršek na Jáchymovsku. Vůbec poprvé jde o historicko-archeologický pohled na komplex využívající nesvobodné pracovní síly v letech 1949 až 1957, jehož hlavním cílem byla těžba uranové rudy určené k produkci atomové bomby v SSSR. Tento komplex byl po svém zrušení záměrně zbourán a planýrován, aby byly smazány stopy komunistického teroru. Paralelně s tím byly skartovány četné písemnosti, zvláště kartografického charakteru, jež by dovolily posoudit jak areály táborů a dolů vypadaly. Kombinací detailního studia dobových archiválií, leteckých snímků, informačních reportů americké tajné služby a archeologických metod se podařilo vymezit hranice areálů a identifikovat jednotlivé objekty, jež se zčásti podařilo funkčně definovat. Výsledkem je posouzení vývoje a změn prostoru od předválečného období do současnosti. Byly jasně definovány kulisy událostí, jež jsou známé z výpovědí svědků a historických pojednání. Předložený článek a mapy mohou posloužit nejen památkové péči, ale také k edukaci současné generace přímo v hornaté krajině Jáchymovska, jež byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.The paper presents the results of the study of the development and changes of the uranium mining area around the Barbora pit and the prisoner camp Barbora / Vršek in the Jachymov region (Czechoslovakia). For the first time ever, this is a historical-archaeological view of a complex using non-free labor in the years 1949 to 1957, whose main goal was the mining of uranium ore intended for the production of an atomic bomb in the USSR. After its abolition, this complex was deliberately demolished and planned to erase traces of communist terror. In parallel, numerous documents were shredded, especially of a cartographic nature, which would allow us to assess what the camp and mines looked like. The combination of a detailed study of archives, aerial photographs, information reports of the CIA and archaeological methods succeeded in defining the boundaries of the premises and identifying individual objects, which were partly functionally defined. The result is an assessment of the development and changes of space from the pre-war period to the present. The scenery of events known from witness statements and historical treatises was clearly defined. The presented article and maps can serve not only for the care of monuments, but also for the education of the current generation directly in the mountainous landscape of the Jachymov region, which has been included in the UNESCO World Heritage List

ARCHEOLOGY OF THE JACHYMOV HELL: CHANGES OF THE URANIUM MINE AND THE CAMP BARBORA/VRSEK

Příspěvek prezentuje výsledky studia vývoje a proměn podoby těžebního areálu u dolu Barbora a trestaneckého tábora Barbora/Vršek na Jáchymovsku. Vůbec poprvé jde o historicko-archeologický pohled na komplex využívající nesvobodné pracovní síly v letech 1949 až 1957, jehož hlavním cílem byla těžba uranové rudy určené k produkci atomové bomby v SSSR. Tento komplex byl po svém zrušení záměrně zbourán a planýrován, aby byly smazány stopy komunistického teroru. Paralelně s tím byly skartovány četné písemnosti, zvláště kartografického charakteru, jež by dovolily posoudit jak areály táborů a dolů vypadaly. Kombinací detailního studia dobových archiválií, leteckých snímků, informačních reportů americké tajné služby a archeologických metod se podařilo vymezit hranice areálů a identifikovat jednotlivé objekty, jež se zčásti podařilo funkčně definovat. Výsledkem je posouzení vývoje a změn prostoru od předválečného období do současnosti. Byly jasně definovány kulisy událostí, jež jsou známé z výpovědí svědků a historických pojednání. Předložený článek a mapy mohou posloužit nejen památkové péči, ale také k edukaci současné generace přímo v hornaté krajině Jáchymovska, jež byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.The paper presents the results of the study of the development and changes of the uranium mining area around the Barbora pit and the prisoner camp Barbora / Vršek in the Jachymov region (Czechoslovakia). For the first time ever, this is a historical-archaeological view of a complex using non-free labor in the years 1949 to 1957, whose main goal was the mining of uranium ore intended for the production of an atomic bomb in the USSR. After its abolition, this complex was deliberately demolished and planned to erase traces of communist terror. In parallel, numerous documents were shredded, especially of a cartographic nature, which would allow us to assess what the camp and mines looked like. The combination of a detailed study of archives, aerial photographs, information reports of the CIA and archaeological methods succeeded in defining the boundaries of the premises and identifying individual objects, which were partly functionally defined. The result is an assessment of the development and changes of space from the pre-war period to the present. The scenery of events known from witness statements and historical treatises was clearly defined. The presented article and maps can serve not only for the care of monuments, but also for the education of the current generation directly in the mountainous landscape of the Jachymov region, which has been included in the UNESCO World Heritage List

Historická archeologie jáchymovského pekla. Proměny uranového dolu a tábora Barbora na Vršku

Accessing Campscapes. Inclusive strategies for european conflicted pasts (HERA „Humanities in the European Research Area“: Horizon 2020/no. 649307The paper presents the results of the historical and archaeological research of the development and changes of the mining area around the Barbora pit and the prisoner camp Barbora / Vršek in the Jachymov region (Czechoslovakia

Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách

Disertační práce hodnotí vývoj a proměny keramiky v 16. a v 1. polovině 17. století v jižních a západních Čechách. Novověká keramika tvoří početnou skupinu artefaktů, která je důležitá zejména jako pramen pro datování archeologických situací na základě rozboru morfologických, technologických a výzdobných atributů ve vztahu ke stratigrafickým jednotkám. Zároveň umožňuje studovat širokou škálu témat vztahu člověka a keramiky v minulosti, například v problematice produkce, transferu a spotřeby keramického zboží. Po geografickém vymezení studované oblasti jižních a západních Čech, následuje nástin vývoje bádání o raně novověké keramice v regionech a přiblížení současného stavu archeologického výzkumu zvoleného tématu. Formou katalogu je přiblížen výběr důležitých keramických souborů a nálezů. Následuje prezentace výsledků analýz vybraných raně novověkých keramických souborů a nálezů z Cetkova, Slavonic, Českého Krumlova, Plzně ad. Na základě dosud známých poznatků z archeologických výzkumů prezentovaných formou katalogu a výsledků vlastních analýz jsou následně představeny vývojové trendy v morfologii, výzdobě a technologii mezi roky ca 1500 až 1650. Výsledkem je definování kontinuit a diskontinuit v čase u jednotlivých artefaktů. Definovány jsou základní změny v lokální produkci a obchodu s hrnčířským zbožím v jižních a západních Čechách. Představena je podoba trhu s lokálním, regionálním a nadregionálním hrnčířským zbožím. Poukázáno je na potenciál, jaký mají archeologické nálezy keramiky pro studium socioekonomické úrovně domácností spotřebitelů v regionu.NeobhájenoThe thesis evaluates the development and transformation of ceramics in the 16th and the first half of the 17th century in southern and western Bohemia. Modern ceramics form a large group of artefacts, which is important especially as a source for the dating of archaeological situations based on the analysis of morphological, technological and decoration attributes in relation to stratigraphic units. It also allows studying a wide range of themes about human relation to ceramic in the past, such as the production, transfer and consumption of ceramic goods. After the geographical delineation of the study area, follows the outline of the development of the research of early modern ceramics in the regions and summary of the current state of archaeological research. A selection of important ceramic sets and finds is presented in the form of the catalogue. Followed by the presentation of the results of analyses of selected early modern ceramic sets and finds from Cetkov, Slavonic, Český Krumlov, Pilsen and others. Based on previously known findings from archaeological research also presented in the form of catalogues and results of authors own analyses, the development trends in morphology, decoration and technology between the years ca 1500-1650 are introduced. The result is the definition of continuity and discontinuity in time for individual artefacts. Basic changes in local production and pottery trade in southern and western Bohemia are defined. Author created the image of the local, regional and superregional pottery market. The thesis points to the potential of archaeological finds of ceramics to study the socio-economic level of consumer households in the region

The historical and archaeological investigation of the period of the Thirty Years’ War (1618–1648). The current state of research and its perspectives

S rozvojem archeologie konfliktu se do popředí zájmu dostává zejména výzkum bojišť, polních opevnění, obléhacích prací a táborů. Méně pozornosti archeologie věnuje systematickému studiu širšího socio‑kulturního kontextu „velkých vojenských událostí“ raného novověku. Předložená studie prezentuje současný stav a perspektivy archeologického studia stop, které zanechala třicetiletá válka ve střední Evropě v letech 1618 až 1648. Přináší základní informace nejen o bojištích, militárních pozicích a trendech ve výzkumu obětí války, ale poukazuje i na dlouhodobý zájem archeologů o zaniklé lokality a zánikové horizonty v žijících sídlech. Díky dílčím lokálním výzkumům se daří studovat globální dopady války na širší sídelní síť, její zázemí, hospodářství a rozkrývat změny, jimiž válka poznamenala společnost i kulturu doby.The development of conict archaeology has brought to the fore, in particular, the investigation of battleelds, eld fortications, siege structures and military camps. Less attention has been devoted to the systematic study of the broader socio‑cultural context of major military conicts in the early modern age. This article presents the current state and perspectives of archaeological research concerning the traces of the Thirty Years’ War in central Europe in the years 1618–1648. It brings basic information about battlefields, military positions and trends in the research into war casualties, and it also points out a long‑term interest of archaeologists in deserted sites and desertion horizons in functioning settlements. Thanks to local investigations, archaeologists can study the global impact of the war on a broader settlement network, its hinterland and economy, and disclose changes in society and culture brought about by the Thirty Years’ War

Archaeology of Bohemian Revolt and final accounting

Článek pojednává o stavu a perspektivách archeologického bádání v oblasti výzkumu období mezi lety 1618 až 1621 v době třicetileté války.The article discusses the state and perspectives of archaeological research in the field of Bohemian revolt and final accounting between 1618 and 1621