Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání

Necháme-li stranou institucionalizovanou podobu environmentálních aktivit, vidíme, že snahy jedince o nápravu ekologických škod jsou vystaveny nebezpečí rezignace. Pro úvahy nad „zelenou únavou“ jsme si vypůjčili z psychologizujícího pojetí ekonoma Alberta O. Hirschmana koncept potenciálu zklamání. Zda a v jaké míře dokáže jedinec neúspěchu odolávat, záleží na jeho psychické výbavě a na míře podpory, kterou mu poskytuje sociální skupina, do níž se integruje, na historické situaci a na dalších okolnostech. Tento článek stojí na úvaze, že potenciál zklamání do značné míry závisí i na tom, jakou má jedinec k ekologicky příznivému jednání motivaci. Pracujeme s typologií motivací, kterou odvozujeme z kategorií normativní etiky: z etiky teleologické, deontologické a z etiky ctností. Náš text přináší nejprve charakteristiku těchto motivačních typů na obecné úrovni, aby se dál zabýval jejich environmentálními souvislostmi. Zjištění mohou být zajímavá nejen z hlediska teoretického, mají praktický význam: zmírňování environmentálních problémů nemůže spočívat pouze v technické a přírodovědné připravenosti, založené na účelových, teleologických motivacích; ty jsou vystaveny silnému riziku zklamání a únavy. Znovu vychází najevo potřeba přistupovat k environmentálním problémům v široce pojaté rovině humanitní. Právě na ní se utváří a rozvíjí etika environmentální ctnosti a upevňují se deontologické motivace – dva přístupy, které nestojí na velkých očekáváních. Zklamání z environmentálně nepříznivého vývoje tak relativně odolávají a vytvářejí bázi pro efektivní účelové jednání.Outside institutionalised environmental activities, we find that individual efforts to combat environmental damage are at risk of succumbing to resignation. For their reflections on ‘green fatigue’ the authors borrowed economist Alberta O. Hirschman’s psychological concept of the potential for disappointment. Whether and to what extent an individual is able to withstand failure depends on one’s mental fitness, the degree of support received from one’s social group, and historical and other circumstances. This article considers the proposition that the potential for disappointment largely hinges on what a person’s motivation is to engage in environmentally-oriented behaviour. The authors work with a typology of motivations derived from categories of normative ethics: teleological and deontological ethics and virtue ethics. The article first describes these motivational types on a general level and then examines them in relation to environmentalism. The findings of this study may have practical as well as theoretical significance: environmental problems cannot be tackled solely through technical and scientific efforts founded on goal-directed, teleological motivations, as these are at risk of succumbing to disappointment and fatigue. Environmental problems must be approached from a broad humanistic perspective, as it is on that level that the ethics of environmental virtue take shape and develop and deontological motivations are reinforced – two approaches that are not grounded in great expectations and are thus relatively resistant to disappointment from negative environmental development and provide a basis for effective goal-directed behaviour

The Environmentally Friendly Lifestyle:Simple or Complicated?

Simplicity is generally considered an important characteristic of the environmentally friendly lifestyle. This article questions this tenet. Nine dimensions of simplicity are proposed: non-ownership, lack of power, aesthetics, behaviour, naturalness, freedom of movement, the sedentary life/faithfulness to a place, education, and living lightly. Using these categories, the question is asked whether the cultural stereotype of simplicity corresponds to reality. The images of the environmentally friendly lifestyles are analysed from an everyday perspective, including radical forms of self-sufficiency. The result is a conclusion contrary to the common belief: while the life of the typical consumerist is simple, the life of environmental virtue is complex. This finding directs attention to one part of N. Elias’ sociological theory, which understands the civilisation process as the replacement of simple behaviour with complex rituals

Čtyři dimenze individualizmu v environmentální perspektivě

Text se snaží vnést do environmentálního diskurzu plnější pochopení individualizmu. V laických diskusích, ale i v odborných textech, environmentalisté individualizmus ztotožňují s egoizmem, s neochotou korigovat ekologicky riskantní chování, spotřební životní způsob a sobecké lpění na soukromí. V našem textu jsme použili typologii amerického sociologa Stevena Lukese, která je postavena na sémantických dimenzích individualizmu. Díky nim se můžeme zamýšlet nad environmentálními souvislostmi individualizmu z širšího zorného úhlu. Lukes na základě historické a sémantické analýzy navrhuje chápat individualizmus v jedenácti dimenzích: důstojnost člověka, autonomie rozhodování, soukromí, seberozvoj, abstraktní individuum, individualizmus politický, individualizmus ekonomický, individualizmus náboženský, individualizmus etický, individualizmus epistemologický a individualizmus metodologický. Článek pracuje zejména s prvními čtyřmi z těchto kategorií; snaží se dokázat, že šířeji chápaný individualizmus nemusí vždy znamenat ekologicky riskantní postoj sobeckého individua, ale že v mnoha ohledech naopak přináší do postoje k přírodě a do každodenního chování prvky, které jsou ekologicky příznivé

Mystika jako cesta k uzdravení Matky Země?

Při svém hledání řešení ekologické krize Matthew Fox tvrdí, že křesťanství musí do svého světonázoru, vedle Člověka a Boha, zahrnout Přírodu a Kosmos. Za tímto účelem Fox čerpá inspiraci jak z východních náboženství, tak ze středověké křesťanské spirituality. Tato stať také poukazuje na slabá místa Foxovy argumentace, jako jsou jeho blízkost naivním alternativním koncepcím éry 60. let nebo odmítnutí akademické diskuse. Fox dostatečně nebere v potaz filozofické a teologické kritiky mystické spirituality. Foxova kniha nabízí několik dobrých důvodů k úvaze o mystice jako naději pro řešení environmentálních problémů. Na druhou stranu, podřízení reality, které je vědomě zahrnuto v mystickém pohledu. je v zásadním rozporu s komplexitou ekologických a environmentálních otázek

The Faithful and the Reasonable

This book follows the successful titles “The Colourful and the Green: Chapters on Voluntary Simplicity” and “The Half-Hearted and the Hesitant: Chapters on Ecological Luxury.” The author poses the question of why, at a time of continuing devastation of nature, people’s interest in nature conservation has been decreasing. Are the media to blame or is our numbness toward ecological problems rooted in our mental makeup that tends to supress unpleasant realities? The author also wants to find out why some people have remained faithful to nature. To get to the answers, she applies sociological, philosophical, psychological, and theological perspectives. An unexpected question that may surprise some readers then becomes: Actually, why should we protect nature when it can take care of itself? It is not weak; it is strong and cruel. Librová’s students Vojtěch Pelikán, Lucie Galčanová, and Lukáš Kala interview the children of “the Colourful,” too: have they inherited their parents’ modest lifestyle

Spotřeba domácností a proces individualizace v environmentální perspektivě

Článek se z environmentálního hlediska zabývá vztahem spotřeby domácností a procesu individualizace. Ukazuje se, že domácnosti se svým spotřebitelským chováním podílí významně na devastaci životního prostředí. Na otázku, zda je proces individualizace hybnou silou rostoucí spotřeby, však nelze jednoznačně odpovědět. Text nabízí oba pohledy na možné působení individualizace. Empirický výzkum prokázal nižší a strukturálně ekologicky příznivější spotřebu u vybraných environmentálně uvědomělých domácností. Je tato výsledkem udržování tradičních vzorců chování, nebo projevem individualizace? Jednoznačný vliv individualizace na růst lidské spotřeby pak vidí dosud publikované práce (např. Sanne a Ropke) především ve zvyšujícím se počtu domácností a jejich materiálové vybavenosti. Vývojem českých domácností, jejich počtu a možnými dopady jejich spotřeby na životní prostředí se zabýváme ve druhé části stati

Motivation for Environmental Direct Action in the Czech Republic: The Case of the 2011 Blockade at the Šumava National Park

This article is a case study of the most significant Czech environmental direct-action over the past few years – the blockade that was to stop the logging taking place in a wilderness zone of the Šumava National Park in the summer 2011. The empirical findings draw on two surveys that were carried out among the blockade participants more than a year apart. The article focuses on the participants’ motivation. The types of motivation are analyzed by the three types of motivation categories as they are formulated in normative ethics: teleological, deontological, and virtue ethics. Results are interpreted within the context of normative ethics and of theories dealing with the dynamics of contention. The theoretical premise is that different types of motivation for environmentally-oriented behaviour contain different levels of expectations, and through these expectations they carry different levels of the potential for disappointment and resignation. Despite the fact that the blockade did not stop the logging – and so in fact could be seen as a failure – the respondents did not express disappointment. On the contrary, their attitudes showed a strikingly unified resistance and determination to participate in the blockade again. The analysis of the responses reveals why this could be so: the participants’ motivation is not directly linked to protecting the Šumava landscape, it is not of the teleological type that contains specific expectations. It is largely inspired by virtue ethics, by a civic mind-set that strives for personal integrity, does not contain high expectations in terms of external changes, and is resistant to fatigue

The Influence of Changes in the Civil Code and Tax Impact on Non-profit Organizations

Tato diplomová práce se zabývá transformací občanského sdružení do jedné z nově vzniklých právních forem, které zavádí nový občanský zákoník. Pro účely rozhodnutí, kterou z právních forem zvolit, je nutné provést analýzy transformačních kritérií. Významným kritériem jsou daňové dopady, proto jsou analyzovány zvlášť. Výstupem práce je doporučení konkrétní právní formy a určení daňových dopadů, které s sebou tato nová právní forma přináší.This master thesis concerns a transformation of the civil association into one of the legal forms, which were created along with the new civil code. A various analysis of transformation criteria have to be done, in order to decide which legal form is suitable. The tax impacts are one of the major criteria and therefore they are analysed separately. A recommendation of specific legal form and identification of regarding tax impacts are the main goals of this thesis.