Love and Friendship in the Lysis and the Symposium: Human and Divine

The paper claims that we cannot understand properly Platonic conception of love and friendship unless we read the Lysis in the light of the Symposium and vice verse. Dealing with the crucial question of what made Plato write two different dialogues on the same topic, it advocates an alternative intertextual reading that does not deny progress of Plato’s thinking. Though the Symposium offers, in comparison to the Lysis, a more developed philosophical theory of love, Plato still has good reasons to articulate the dilemmas presented in the Lysis. Combining the contrast in dialogue endings with the similarity in structure and in argumentation, Plato makes clear that, between the Lysis and the Symposium, there is progress and constancy at the same time: while the Symposium gives a philosophical account of what we can call “divine love”, it accepts and even emphasizes the insight of the Lysis that philosophical love can imply lack of what we usually consider worth loving. Plato in the Symposium does not discard “human love” and does not conceal possible troubles of philosophical, i.e. divine love. Therefore, the critique of Plato as being champion of impersonal or “ideal” love is unpersuasive

Analogie dobra u Platóna a Aristotela

Platónovy pokusy o určení dobra lze nalézt v celém jeho díle. Zahrnují jak relativně „univoční“ koncepci dobra ve smyslu sókratovského intelektualismu, tak pluralističtější koncepci obsaženou v politickém projektu Zákonů. Podle vývojové interpretace Platónových dialogů to naznačuje posun v autorově myšlení způsobený poznáním obtížnosti problému. Byl to přitom údajně teprve Aristotelés, kdo vyřešil Platónův problém dobra pomocí pojmu analogie. Proti této interpretaci článek zdůrazňuje, že aristotelské pojetí analogie je hluboce zakořeněno v Platónově vlastním potýkání se s rozdílem mezi morálním a politickým dobrem. Byla to především Platónovo pochopení specifické hodnoty politické plurality, které stojí v základě akademického rozlišení mezi analogia a pros he

Aristotelés o panství: mezi Heideggerem a Gagarinem

Je otrok podle Aristotela vykořisťovaným nástrojem výroby stojícím na úrovni zvířete, nebo méně nadaným jedincem, jenž může svoje omezené možnosti naplnit pouze jako podřízený člen domácnosti? Aristotelští badatelé zdůrazňují jednu z možností podle toho, nakolik jsou sami liberálně, či komunitaristicky orientováni: buď je Aristotelova teorie panství vykládána jako nelidská a ideologická, nebo jako realistická a solidární. Spor se však netýká pouze „liberalismu“ a „komunitarismu“ v Aristotelovi, nýbrž – jelikož je otrok v obou výkladech chápán jako nástroj pána – také dvou základních pojetí techniky a v důsledku moderní civilizace obecně, jež jsou zastoupeny na jedné straně Lévinasovým Gagarinem a na druhé straně Heideggerem. Aristotelés naznačuje – a to pomocí technicky přesného důkazu – možnost techniky, která osvobozuje od nutnosti, přitom si je však vědom podmíněnosti každého takového osvobození. Výdobytkem Aristotelovy teorie panství je to, že se v ní hledisko rovnosti a svobody a hledisko podřízení a nutnosti nikoli vylučují, nýbrž vzájemně doplňuj

Die beste Staatsverfassung zwischen Komik und Ernst

The chapter, while exploring the interconnections between Plato’s Republic and Aristophanes’ Ecclesiazusae, postulates the existence of a third common source, which was presumably Hippodamus’ project of the best constitution. Hippodamus embraced the Pythagorean idea that the leading role in the polis should pertain to a group of morally and intellectually perfect philosophers who live on a communist basis; on this background, he proposed a tripartite functional division of the city. Aristophanes had adopted this model and reformulated it comically by identifying the ruling group with women. This comical travesty then successfully manifested the fundamental connection between nourishing, sexuality and ruling. In the Republic, Plato integrates all these impulses into the dialectical context and develops a theory of naturalness of the political community

Aleš Havlíček (1956-2015) in memoriam

Obituar

Genome editing in potato via CRISPR-Cas9 ribonucleoprotein delivery

Clustered regularly interspaced short palindromic repeats and CRISPR-associated protein-9 (CRISPR-Cas9) can be used as an efficient tool for genome editing in potato (Solanum tuberosum). From both a scientific and a regulatory perspective, it is beneficial if integration of DNA in the potato genome is avoided. We have implemented a DNA-free genome editing method, using delivery of CRISPR-Cas9 ribonucleoproteins (RNPs) to potato protoplasts, by targeting the gene encoding a granule bound starch synthase (GBSS, EC 2.4.1.242). The RNP method was directly implemented using previously developed protoplast isolation, transfection and regeneration protocols without further adjustments. Cas9 protein was preassembled with RNA produced either synthetically or by in vitro transcription. RNP with synthetically produced RNA (cr-RNP) induced mutations, i.e. indels, at a frequency of up to 9%, with all mutated lines being transgene-free. A mutagenesis frequency of 25% of all regenerated shoots was found when using RNP with in vitro transcriptionally produced RNA (IVT–RNP). However, more than 80% of the shoots with confirmed mutations had unintended inserts in the cut site, which was in the same range as when using DNA delivery. The inserts originated both from DNA template remnants from the in vitro transcription, and from chromosomal potato DNA. In 2–3% of the regenerated shoots from the RNP-experiments, mutations were induced in all four alleles resulting in a complete knockout of the GBSS enzyme function.Fil: Andersson, Mariette. Swedish University Of Agricultural Sciences; SueciaFil: Turesson, Helle. Swedish University Of Agricultural Sciences; SueciaFil: Olsson, Niklas. Swedish University Of Agricultural Sciences; SueciaFil: Fält, Ann Sofie. Swedish University Of Agricultural Sciences; SueciaFil: Ohlsson, Pia. Swedish University Of Agricultural Sciences; SueciaFil: Gonzalez, Matías Nicolás. Consejo Nacional de Investigaciones Científicas y Técnicas. Centro Científico Tecnológico Conicet - Mar del Plata; Argentina. Instituto Nacional de Tecnología Agropecuaria. Centro Regional Buenos Aires Sur. Estación Experimental Agropecuaria Balcarce; ArgentinaFil: Samuelsson, Mathias. Lyckeby Starch AB; SueciaFil: Hofvander, Per. Swedish University Of Agricultural Sciences; Sueci