Testing Equipment of Pneumatic Motors

Import 02/11/2016V rámci své diplomové práce jsem se zabýval návrhem experimentálního zařízení pro měření statických a dynamických charakteristik pneumatických motorů s elastickými pracovními členy. Do skupiny těchto motorů patří membránové motory, měchové motory a fluidní svaly. Uvedené typy motorů se od sebe značně liší svou konstrukcí i funkcí. To muselo být zohledněno při návrhu experimentálního zařízení, aby splňovalo nejen požadavky na dostatečnou tuhost, ale bylo zároveň i univerzální. V úvodu práce je proveden obecný rozbor a popis jednotlivých motorů. Dále jsou navrženy varianty konstrukčního řešení experimentálního zařízení. Následuje návrh a výpočet hydraulického a pneumatického obvodu, včetně specifikace prvků. Dle návrhu byla provedena realizace experimentálního zařízení a ověření jeho funkčnosti. V závěru práce je zpracována metodika měření a provedeno měření vybraných typů motorů.In terms of my thesis I dealt with the design of experimental device for measuring static and dynamic characteristics of air motors working with elastic members. The group of these motors includes diaphragm motors, bellows motors and fluid muscles. Mentioned types of motorsare very different in their design and function. That must be taken into account in the design of experimental equipment to meet both the requirements for sufficient strength, but it was also the universal. The introduction is made a general analysis and description of the individual motors. Furthermore, the proposed construction solution experimental device. Following the calculation of hydraulic and pneumatic circuit, including elements of the specification. According to the proposal carried out an experimental device implementation and verification of its functionality. In the end, there is a methodology to measure and made measurements of selected types of motors.338 - Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízenívelmi dobř

Camera Platform

Import 05/08/2014Bakalářská práce je zaměřena na návrh polohovatelné kamerové plošiny pro dálkové pořizování snímků. V úvodní části jsou uvedeny současné kamerové plošiny, dále je zde rozpracováno několik variant kinematického zapojení a na základě hodnotové analýzy je vybrána optimální varianta, která je dále podrobně řešena. V další část se zabývá konstrukčním řešením kamerové plošiny, dimenzování vhodných pohonů a volbou senzorického a akčního subsystému včetně vhodné komunikace mezi operátorem a kamerovou plošinou. Dále byla zpracována výkresová dokumentace a vytvoření 3D modelu v programu PTC Creo.This Bachelor thesis is focused on the design adjustable camera platform for remote shooting. In the introductory part are worked out the current camera platforms, there is also elaborated several variations of kinematic engagement and selected optimal solution based on the analysis , which is further addressed in detail. The next section deals with the structural design of camera platforms, sizing and selection of suitable actuators and sensory action subsystem including appropriate communication between the operator and camera platform. Was also prepared drawings and creating 3D model in PTC Creo.354 - Katedra robototechnikydobř

Evaluation of an electro-pneumatic device for artificial capillary pulse generation used in a prospective study in animals for surgical neck wound healing

The paper examines the development and testing of an electro-pneumatic device for wound healing therapy after surgery in the neck area. The device generates air pressure values in a miniaturized cuff using electronic circuitry to drive an electro-valve and air compressor. The device works in two distinct modes: continuous pressure mode and pulsating pressure mode. The pressure value setting can vary from 3 to 11 mmHg, and the pulsating pressure mode's operating frequency range is approximately 0.1 to 0.3 Hz. Laboratory measurements were conducted to evaluate the device's correct functioning in both continuous and pulsating pressure modes. A four-day prospective study with animals (n = 10) was also conducted to evaluate neck wound healing therapy using the electro-pneumatic device. Out of the twelve histological parameters analysed to reveal the differences between the experimental and control wounds, only one demonstrated a significant difference. Out of the ten animals treated with the device, three showed a significant difference in terms of benefit after therapy. We can therefore conclude that the device potentially improves the wound healing process in the neck area if the pre-set air pressure value does not exceed 8 mmHg.Web of Science9art. no. 983

Experimental device for measuring the dynamic properties of diaphragm motors

The subject of this paper is to design and description of the experimental device for the determination dynamic properties of diaphragm pneumatic motors. These motors are structurally quite different from conventional pneumatic linear cylinders. The working fluid is typically compressed air, the piston of motor is replaced by an elastic part and during the working cycle there is a contact of two elastic environments. In the manufacturers catalogs of these motors are not given any working characteristics. Description of the dynamic behavior of diaphragm motor will be used for verification of mathematical models

Screening sluchu u předškolních dětí: Porovnání řečové zkoušky šepotem a zkoušky audiometrií čistým tónem

This prospective study compares the efficiency of two hearing screening tests performed on preschool children. These tests are known as whispered voice test and pure tone audiometry. Standard hearing screenings were performed on five-year old children using a whispered voice test followed by ENT examination with pure tone audiometry. A total of 827 children were included in the study. Hearing loss (>25 dB) was observed in 5.8% of the evaluated children (n = 48), being bilateral in only 1.6% (n = 13) of these cases. Slight hearing impairment (hearing loss of 16–25 dB) was observed in 25.4% (n = 210) of the children, with 14.5% bilateral cases (n = 120). Interestingly, 62 children (7.5%) were under suspicion of hearing loss by their parents; however, an audiogram revealed the poor consistency of this diagnosis (sensitivity 20.8%, Cohen's kappa coefficient of 0.048). The whispered voice test (6 m distance) throwed a hearing impairment diagnosis in 807 (48.8%) of examined ears; however, its sensitivity was of only 56.5%, with a specificity of 51.6% and Cohen's kappa coefficient of 0.0254 (poor). The hearing loss incidence in preschool children coupled with the low efficacy of whispered voice tests and the parents' unreliability during the hearing impairment survey advocate for a more efficient audiometric hearing screening before beginning school attendance.Tato prospektivní studie porovnává účinnost dvou screeningových testů sluchu prováděných u dětí předškolního věku. Tyto testy jsou známé jako řečová zkouška šepotem a audiometrie čistého tónu. Děti, které dosáhly pěti let věku, podstoupily standardní screeningové vyšetření sluchu řečovou zkouškou šepotem. Následně absolvovaly audiometrické vyšetření sluchu ENT. Incidence sluchového postižení dětí v předškolním věku a nízká výtěžnost screeningového vyšetření sluchu řečovou zkouškou šepotem svědčí pro smysluplnost audiometrického screeningu sluchu před zahájením povinné školní docházky

Diagnostic and therapy of a cervical emphysema

Úvod: Krční emfyzém bývá jedním z průvodních příznaků poranění polykacích/ dýchacích cest nebo přechází na krk z jiných oblastí. V prvních hodinách po jeho vzniku může být klinický obraz dramatický, provázený dušností, odyno-/ dysfagií, případně bolestí na hrudi nebo mezi lopatkama. V diferenciální diagnostice je kromě traumatické etiologie třeba vyloučit i další akutní stavy, např. akutní koronární syndrom aj. Emfyzém bývá různého rozsahu, často je provázen pneumomediastinem a/nebo plášťovým pneumotoraxem. Publikace si klade za cíl především diagnostickou a terapeutickou rozvahu, nikoliv zjištění incidence emfyzému. Metodika: Jedná se o retrospektivní studii z ORL pracovišť Pardubické nemocnice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Nemocnice Liberec za období 15 let (2005–2020). Sledovány byly pouze klinicky významné emfyzémy, emfyzémy nejasné etiologie a emfyzémy s nutností intenzivní péče. Výsledky: V souboru 15 nemocných jsou následující příčiny krčního emfyzému – 3 úrazy hrtanu, 3 Hammanovy syndromy, 2 tracheální intubace, 2 úrazy polykacích cest, 2 onemocnění covid-19, 1 tonzilektomie, 1 urgentní tracheostomie a 1 kýchnutí. Etiologicky je významným (spolu)faktorem Valsalvův manévr, který dominuje zejména u mladistvých a mladých dospělých (53 %, 8 pacientů). Úrazová etiologie se vyskytovala ve věku 17–53 let (33 %, 5 pacientů). Iatrogenní postižení je častější u pacientů nad 55 let. Pneumomediastinum se vyskytlo u 47 %, plášťový pneumotorax u 40 % nemocných. Čtyři zpočátku diagnosticky nejasné případy rozebíráme podrobněji. Závěr: U nemocného s krčním emfyzémem jsou indikována zobrazovací a endoskopická vyšetření. V terapii je vždy nutné profylaktické nasazení širokospektrých antibiotik, observace na lůžku a mezioborová spolupráce.Introduction: Emphysema of the neck represents a crucial symptom of swallowing/respiratory pathways injuries or rarely passes to the neck area from different locations. The clinical image can develop dramatically in the first hours after onset and frequently the etiology remains unclear. Dyspnoea, dysphagia, retrosternal or interscapular pain usually follows. In the differential diagnosis, not only traumatic etiology but also other acute conditions must be considered – e. g. acute coronary syndrome etc. The size of emphysema varies, also head and chest area can also be affected. Pneumomediastinum or partial pneumothorax are also often presented. The primarily aim of this paper is to discuss a diagnostic and therapeutic possibilities, not to determine the incidence of emphysema. Methodology: This is a retrospective multicenter study involving patients from three regional ENT departments – Pardubice Hospital, Hradec Králové University Hospital and Liberec Hospital over a period of 15 years (2005–2020). Only clinically significant emphysema, emphysema of unclear origin and emphysema requiring intensive care were in-rolled. Results: In a group of 15 patients, there are the following causes of cervical emphysema – 3 laryngeal injuries, 3 Hamman’s syndromes, 2 tracheal intubations, 2 traumas of swallowing pathways, 2 in COVID-19 disease, 1 tonsillectomy, 1 urgent tracheostomy and 1 sneezing. Etiologically, the Valsalva maneuver is an important (co)factor, dominating especially in adolescents and young adults (53%, 8 patients). Traumatic etiology occurred at the age of 17–53 years (33%, 5 patients). Iatrogenic involvement is more common over the age of 55 years. Pneumomediastinum occurred in 47% and partial pneumothorax in 40% of patients. Four of those initially unclear cases are discussed in detail. Conclusion: Imaging methods and endoscopic examination are indicated in a patient with cervical emphysema of unclear origin. Prophylactic use of broad-spectrum antibio tics, observation and interdisciplinary cooperation are always necessary

Rinogenní očnicové komplikace – co se změnilo za posledních 50 roků?

The purpose of the study was to compare the incidence, diagnostics, and treatment of rhinogenic inflammatory complications over the past 50 years. Retrospective study of 292 patients of ENT department, University hospital: Group A treated from 1966 to 1995, Group B treated from 1996 to 2015. RESULTS: Preseptal inflammation was the most common type (73% vs. 74%), followed by subperiosteal abscess (21% vs. 20%). Surgery was indicated in 35% vs. 37% of the patients (p = 0.434). The most commonly used surgical approach was the external route (80%) in Group A and endoscopic endonasal surgery (60%) or a combination of endoscopic surgery of the paranasal sinuses and external orbitotomy (30%) in Group B (p < 0.001). The percentage of reoperations was 13% vs. 14%. In cases of revision surgery, the orbit was always treated using the external surgical approach. Complete recovery was achieved in 92% and 98.5% of the patients belonging to Group A and B, respectively (p = 0.622). CONCLUSION: Nowadays, the endoscopic endonasal approach is the most frequently used surgical technique for paranasal sinuses. The technique used to treat the orbital complication itself depends on several factors. Nowadays, the endoscopic approach is preferred. The external approach can be considered in the case of recurrent or persistent abscesses, especially if they are located in the upper or the lateral part of the orbit.Účelem publikované studie je porovnat výskyt, diagnostiku a léčbu rinogenních zánětlivých komplikací na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v Hradci Králové v letech 1966-1995 a 1996-2015. Hlavní rozdíl je spatřován v dnešním, převážně endoskopickém, přístupu při řešení zánětů vedlejších nosních dutin. Zevní přístupy mohou být použity při opakovaných abscesech, zvláště pokud jsou lokalizovány v horní a laterální části očnice

Respiratory Epithelial Adenomatoid Hamartoma.

Respirační epiteliální adenomatoidní hamartom (REAH) patří do skupiny benigních sinonazálních lézí; projevuje se jako izolovaná afekce v nosní dutině a vedlejších nosních dutinách či v souvislosti s chronickou rinosinusitidou s polypy, výskyt může být oboustranný.Respiratory epithelial adenomatoid hamartoma (REAH) belongs to the group of benign sinonasal lesions, manifesting as an isolated lesion or in coincidence with chronic rhinosinusitis with polyps. Objective: Herein, we present clinical data of our REAH patients and provide an overview of the literature on the subject. Materials and Methods: Retrospective analysis of age, sex, symptoms, imaging examination, operation methods, and recurrence. Results: During the period 2013--2018, six REAH patients aged 48--76 (median 61.5 years) were diagnosed at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, University Hospital Hradec Kralové. Before the diagnosis of REAH, the smell disorder was detected in five cases, nasal obstruction and secretion in five patients as well. In isolated form, REAH was found once at the posterior edge of the septum, twice in the olfactory cleft. In association with chronic rhinosinusitis with polyps, REAH was detected twice in olfactory cleft and once in ethmoids. Five patients have been operated by endonasal endoscopic surgery, four patients under general anesthesia and one patient under local anesthesia. Five patients are followed-up without recurrence (range 5 months -- 5 years, median 48 months). One patient refused surgery and is not followed-up. Conclusion: Respiratory epithelial adenomatoid hamartoma is a benign sinonasal lesion. Histological examination is essential for the differential diagnosis of lesions needing other treatment strategies. After complete surgical removal, recurrence is rar