Stav a výhledy českého pedagogického výzkumu

Cílem přehledové studie je hodnotit stav českého pedagogického výzkumu a naznačit možné perspektivy jeho vývoje. V první části je čtenář uveden do širšího kontextu problému, jímž je reforma (financování) vědy a výzkumu v České republice. Poukazuje se na upozaďování pojmu věda v současné diskusi, o sporech kolem základního a aplikovaného výzkumu, o marném (zdá se) úsilí obhájit institucionální financování výzkumu a o různých dočasně aktuálních metodikách hodnocení výzkumu a vývoje apod. V druhé části studie je rozbírán současný stav českého pedagogického výzkumu. Ve třetí části studie jsou rozbírány výhledy českého pedagogického výzkumu. Přednostní pozornost je věnována jedné za všechny, a to tvorbě poznatkové základny věd o edukaci. Po rozboru povahy a předmětu vědění, které má výzkum produkovat, je prezentována diferenciace pojmů pedagogický výzkum a výzkum vzdělávání. V návaznosti na to jsou rozebírány relevantní disciplinární přístupy, předmětné oblasti a druhy výzkumných poznatků.Cílem přehledové studie je hodnotit stav českého pedagogického výzkumu a naznačit možné perspektivy jeho vývoje. V první části je čtenář uveden do širšího kontextu problému, jímž je reforma (financování) vědy a výzkumu v České republice. Poukazuje se na upozaďování pojmu věda v současné diskusi, o sporech kolem základního a aplikovaného výzkumu, o marném (zdá se) úsilí obhájit institucionální financování výzkumu a o různých dočasně aktuálních metodikách hodnocení výzkumu a vývoje apod. V druhé části studie je rozbírán současný stav českého pedagogického výzkumu. Ve třetí části studie jsou rozbírány výhledy českého pedagogického výzkumu. Přednostní pozornost je věnována jedné za všechny, a to tvorbě poznatkové základny věd o edukaci. Po rozboru povahy a předmětu vědění, které má výzkum produkovat, je prezentována diferenciace pojmů pedagogický výzkum a výzkum vzdělávání. V návaznosti na to jsou rozebírány relevantní disciplinární přístupy, předmětné oblasti a druhy výzkumných poznatků.The aim of the review study is to evaluate the current state of Czech educational research and to offer possibilities of its further development. In the first part, the author presents the context of the topic: the current changes in the financing of research and development in the Czech Republic; the avoiding of the term (social) science is discussed along with the issue of institutional financing of research and the various presently up-to-date methodologies of quality assessment in research. In the second part, the author analyses the current state of Czech educational research. In the third part, possibilities of further development of Czech educational research are offered. Developing a knowledge base of educational sciences is used as an example. The nature and subject of knowledge that is produced by research is analysed, then the difference between pedagogical research and research in education is discussed. Relevant approaches are discussed along with research areas and types of knowledge

Obory ve škole a jejich enkulturační funkce

Jednou z funkcí školy, která se jeví jako klíčová, a to navzdory proměnám, jimiž škola prochází, je funkce enkulturační. Škola je jedinou relativně systematizovanou formou seznamování členů společnosti s kulturními obsahy. Ty zde figurují v podobě učiva systematizovaného prostřednictvím kurikulárních dokumentů do vzdělávacích oblastí, oborů, předmětů, průřezových témat apod. V přehledové studii je tematizována problematika vztahu mezi obory a školními vyučovacími předměty. V souvislosti s tím autoři rozebírají některé problémy kurikula, zejména problém (ne)korespondence mezi kurikulem projektovaným, realizovaným a dosahovaným. Následně se zamýšlejí nad možnými příčinami (ne)úspěchu českých žáků v mezinárodně srovnávacích studiích TIMSS a PISA. V závěru zdůvodňují potřebu chápat pedagogický výzkum mj. v roli "kritického přítele" probíhající kurikulární reformy.Jednou z funkcí školy, která se jeví jako klíčová, a to navzdory proměnám, jimiž škola prochází, je funkce enkulturační. Škola je jedinou relativně systematizovanou formou seznamování členů společnosti s kulturními obsahy. Ty zde figurují v podobě učiva systematizovaného prostřednictvím kurikulárních dokumentů do vzdělávacích oblastí, oborů, předmětů, průřezových témat apod. V přehledové studii je tematizována problematika vztahu mezi obory a školními vyučovacími předměty. V souvislosti s tím autoři rozebírají některé problémy kurikula, zejména problém (ne)korespondence mezi kurikulem projektovaným, realizovaným a dosahovaným. Následně se zamýšlejí nad možnými příčinami (ne)úspěchu českých žáků v mezinárodně srovnávacích studiích TIMSS a PISA. V závěru zdůvodňují potřebu chápat pedagogický výzkum mj. v roli "kritického přítele" probíhající kurikulární reformy.One of the key functions of the school is the enculturative function. The school presents one of the systematic organisations in which the members of the society meet cultural contents. These cultural contents take the form of subject matter which is systematised through curricular documents into educational fields, areas, subjects etc. The overview study concentrates on the relationship between (scientific) fields and school subjects. The authors discuss selected curricular issues, namely the problem of (non)correspondence between intended, realised and achieved curriculum. They also consider possible causes of the success/failure of Czech pupils in the international comparative surveys TIMSS and PISA. Towards the end of the paper, the necessity is argued to perceive educational research as the "critical friend" of the current curricular reform

Didaktische Videokasuistik: Ansatz – Vorgehen – Ergebnisse

Die didaktische Videokasuistik als empirisch begründete Lehre von Fällen entwickelt sich an der Schnittstelle der Unterrichtsforschung und der Lehrer*innenbildung. Im Beitrag wird vorgestellt, wie der Ansatz der didaktischen Videokasuistik (3A) am Forschungsinstitut für Schulbildung an der Pädagogischen Fakultät der Masaryk-Universität in Brno (CZ) konzipiert ist. Es handelt sich um einen fachdidaktisch orientierten Zugang zur Unterrichtsqualität, der auf den Schritten Annotation, Analyse und Alteration basiert. Diese 3A-Methodik besteht in der Arbeit mit Unterrichtssituationen, die auf Video aufgenommen sind. Die Situationen werden zunächst genau untersucht, anschließend werden Möglichkeiten zu ihrer Veränderung (Verbesserung bzw. Alteration) vorgeschlagen. Überdies werden im Beitrag ausgewählte Ergebnisse einer Studie präsentiert, die auf die Entdeckung und Dokumentation von sog. didaktischen Formalismen und didaktischer Exzellenz abzielt. Basierend auf der Analyse von 44 didaktischen Kasuistiken wird gezeigt, wie die zwei identifizierten Formalismen (entfremdetes Lernen und verheimlichtes Lernen) die Unterrichtsqualität einschränken und wie umgekehrt die identifizierte didaktische Exzellenz (kognitiv aktivierende Verarbeitung des Unterrichtsinhalts) zum Ideal des restrained teaching (vgl. Hopmann 2007) führen kann

Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení

Přehledová studie uvádí do českého odborného diskursu profesní vidění jako jeden z perspektivních pojmů využitelných při úvahách na téma (učitelské) profesionalizace. V úvodu textu se autoři zmiňují o vybraných pokusech o vymezení znaků profesí a představují pohled na problematiku učitelské profesionality, resp. expertnosti, který se opírá o tři dimenze – profesní vidění, profesní vědění a profesní jednání. Dále naznačují vztahy mezi těmito třemi dimenzemi, a to v rámci modelu pedagogického uvažování a jednání (Shulman, 1986) a modelu reflexe ALACT (Korthagen, 2011). V dalším textu autoři rozebírají profesní vidění u profesí obecně a poté specificky u učitelů. Představují existující konceptualizace tohoto pojmu a na základě teoretických i empirických studií souvisejících s tímto konceptem se propracovávají k vlastnímu pojetí profesního vidění učitelů. Dále naznačují vztah profesního vidění a reflexe na spirále pedagogického uvažování a jednání. V závěru nastiňují využití konceptu profesního vidění v učitelském vzdělávání, konkrétně při tvorbě elektronického učebního a diagnostického (video)prostředí pro (budoucí) učitele.Tato studie navazuje na disertační výzkum autorky a rozpracovává jeho východiska.Přehledová studie uvádí do českého odborného diskursu profesní vidění jako jeden z perspektivních pojmů využitelných při úvahách na téma (učitelské) profesionalizace. V úvodu textu se autoři zmiňují o vybraných pokusech o vymezení znaků profesí a představují pohled na problematiku učitelské profesionality, resp. expertnosti, který se opírá o tři dimenze – profesní vidění, profesní vědění a profesní jednání. Dále naznačují vztahy mezi těmito třemi dimenzemi, a to v rámci modelu pedagogického uvažování a jednání (Shulman, 1986) a modelu reflexe ALACT (Korthagen, 2011). V dalším textu autoři rozebírají profesní vidění u profesí obecně a poté specificky u učitelů. Představují existující konceptualizace tohoto pojmu a na základě teoretických i empirických studií souvisejících s tímto konceptem se propracovávají k vlastnímu pojetí profesního vidění učitelů. Dále naznačují vztah profesního vidění a reflexe na spirále pedagogického uvažování a jednání. V závěru nastiňují využití konceptu profesního vidění v učitelském vzdělávání, konkrétně při tvorbě elektronického učebního a diagnostického (video)prostředí pro (budoucí) učitele.Tato studie navazuje na disertační výzkum autorky a rozpracovává jeho východiska.This review study introduces the concept of professional vision into Czech academic discourse as one of the potential concepts that can be used when contemplating (teacher) professionalization. At the beginning the authors mention selected attempts to define characteristics of a profession and introduce their view of the issue of teacher professionalism, or expertise, that is built on three dimensions: professional vision, professional knowledge and professional action. They further suggest the relationships among these dimensions in the modle of pedagogical reasoning and action (Shulman, 1986) and the ALACT model of reflection (Korthagen, 2011). Professional vision in general and specifically in the teaching profession is discussed and its existing conceptualizations are described. Based on other theoretical and empirical studies connected to this issue, the authors then suggest their own approach to teachers professional vision. The relationship between professional vision and reflection on the spiral of pedagogical reasoning and action is elaborated on. In the end, the usability of the concept of professional vision in teacher education is discussed, specifically in the process of development of an e-learning (video)environment for (prospective) teachers. This study is connected to dissertation research project of one of the authors and summarizes its theoretical background

Studium oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ v úvahách studentů

N/

Service Exploration Robot Amphibian

Import 05/08/2014JANÍK, Tomáš. Servisní průzkumný robot obojživelník: diplomová práce. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra robototechniky, 2014, 61 s. Vedoucí práce: Konečný, Zdeněk. Diplomová práce se zabývá konstrukcí obojživelného průzkumného robotu. V úvodu je věnována pozornost analýze současných obojživelných robotů, díky níž byl následně sestaven požadavkový list, který je reflektován navrženými variantami řešení s různou koncepcí podvozku. Hlavní část práce se věnuje detailní konstrukci vybrané varianty. Navržený obojživelný robot má speciální pásový podvozek zajišťující možnost provozu v převráceném stavu. Po hladině je dopředná síla vyvozena pouze rotací pásů. Robot je vybaven polohovatelným ramenem s kamerovým a senzorickým subsystémem. Pro monitorování prostředí pod hladinou je vespod robotu druhá kamera vybavena silným osvětlením.JANÍK, Tomáš. Service Exploration Robot Amphibian: Master Thesis. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of robotic technology, 2014, 61 p. Thesis head: Konečný, Zdeněk. This master thesis deals with the construction of amphibious exploration robot. The introduction is devoted to analysis of the current amphibious robots, thanks to which there was subsequently compiled request list, which is reflected by the proposed alternative solutions with different chassis design. In the main part is attention paid to a detailed design of the selected variant. Designed amphibious robot has a special tracked chassis providing the possibility to operate in reverse mode. After the water surface is the forward force produced by rotation of the belts. The robot is equipped with a positionable arm with a camera and sensoric subsystem, for monitoring of underwater environment there is second camera equipped with strong flashlights underneath of the robot body.354 - Katedra robototechnikyvýborn