Diskuse o evoluci mezi neo-lamarckismem a neo-darwinismem v českých zemích

Studie se zabývá tím, jak se v českých zemích obráželo bouřlivé období vývoje biologického myšlení od přelomu 19. a 20. století do první světové války, kdy vedle sebe existovaly velmi různé názory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturní a vědecká mnohovrstevnatost českých zemí, kde se jednak mísí vlivy německé a české biologie na svých autonomních institucích, a jednak lze spatřovat rozdíly i mezi lokálními centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezávislými vazbami na další centra ve Vídni a evropských univerzitách. Centrem zájmu jsou teoreticky uvažující biologové, kteří buď sami dlouhodobě profilovali české biologické myšlení, anebo na něj měli díky zdejšímu působení přímý vliv. V letech ca 1900–1915 došlo k prvnímu otevřenému a diskutovanému vrcholu v české recepci evolucionismu a před jednoznačnými pozicemi a „velkými teoriemi“ má navrch spíše prostředkování diferencované zahraniční diskuse, podněty vlastní experimentální práce a opatrné očekávání od nového studia variability a dědičnosti

O technických obrazech v sociálních vědách

Recenzní stať antologie David ČENĚK – Tereza PORYBNÁ, Vizuální antropologie – kultura žitá a viděná. Pavel Mervart: Červený Kostelec 2010, 332 s., postihuje vybrané tendence, které formují postavení technických obrazů v soudobých sociálních vědách. Po základním představení antologie a jejím zařazení do kontextu diskuse o vizuálních sociálních vědách se tak článek věnuje zejména třem klíčovým tématům: kritice a návrhům na transformaci subjekt-objektového vztahu; nástupu tzv. participatorních metod; požadavkům na vytváření mimotextových reprezentací a ustavení sdílené antropologie. Stať vždy nejdříve ilustruje, jak jsou tato témata pojednána v recenzované antologii, a následně se snaží nastínit diskusi, která se kolem těchto témat vede v sociálních vědách. Závěrem se věnuje důsledkům, které má pro zvažovaná témata nástup digitalizace a hypermedializace sociálních věd

Popularizace sociálních věd v kontextu digitálního a dialogického obratu

Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědné praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy-hypermédia Phillip VANNINI, Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 s.; Phillip VANNINI, Popularizing Research [online]. 2012. Dostupné z: [cit. 4. 1. 2013], přičemž jejím cílem je zejména postižení souvislostí mezi digitálním a dialogickým obratem v sociálních vědách a vymezení vztahu těchto obratů ke konceptu veřejné vědy

Propagation Channel Modeling for Low Elevation Links in Urban Areas

Katedra elektromagnetického pol

Evaluating soil nitrate dynamics in an intercropping dripped ecosystem using HYDRUS-2D.

The competition mechanisms between crop species for water and nutrients, especially nitrate (NO3-N), in intercropping ecosystems are still poorly understood. Therefore, an experiment involving high (300 kg ha-1 for corn and 250 kg ha-1 for tomato), medium (210 kg ha-1 for corn and 175 kg ha-1 for tomato), and low (150 kg ha-1 for corn and 125 kg ha-1 for tomato) N-fertilizer applications (HF, MF, LF, respectively) was conducted in the corn and tomato intercropping ecosystem during 2014 (a calibration period for modeling) and 2015 (a validation period for modeling). The modified HYDRUS-2D code was used to analyze soil NO3-N concentrations (SNC) in the middle between corn rows (Pc), between corn and tomato rows (Pb), and between tomato rows (Pt), NO3-N exchange in the horizontal direction between different regions, NO3-N leaching from the corn, the bare, and the tomato region, and N uptake by crops. Simulated SNCs were in good agreement with measurements, with RMSE, NSE, and MRE of 0.01-0.06 mg cm-3, 0.75-0.98, and 8.7-19.1%, respectively, during the validation period (2015). Average SNCs in the 0-40 cm soil layer were different between Pc, Pt, and Pb. Intensive NO3-N exchange in the horizontal direction occurred during the second stage (Day After Sowing [DAS] 37-113 in 2014; DAS 29-120 in 2015). NO3-N exchange between the corn and bare regions was lower than between the tomato and bare regions due to smaller concentration gradients. However, in the vertical direction, NO3-N leaching from the corn region in both years was 4.1 and 8.8 times larger, respectively, than from the tomato region under HF since NO3-N mainly moved from the tomato region to the corn region. Our results reveal the competition between corn and tomato for N and provide a rationale for formulating and optimizing different fertilizer regimes for different crops in the intercropping ecosystem

Evidence for the critical role of nanoscale surface roughness on the retention and release of silver nanoparticles in porous media.

Although nanoscale surface roughness has been theoretically demonstrated to be a crucial factor in the interaction of colloids and surfaces, little experimental research has investigated the influence of roughness on colloid or silver nanoparticle (AgNP) retention and release in porous media. This study experimentally examined AgNP retention and release using two sands with very different surface roughness properties over a range of solution pH and/or ionic strength (IS). AgNP transport was greatly enhanced on the relatively smooth sand in comparison to the rougher sand, at higher pH, and lower IS and fitted model parameters showed systematic changes with these physicochemical factors. Complete release of the retained AgNPs was observed from the relatively smooth sand when the solution IS was decreased from 40 mM NaCl to deionized (DI) water and then the solution pH was increased from 6.5 to 10. Conversely, less than 40% of the retained AgNPs was released in similar processes from the rougher sand. These observations were explained by differences in the surface roughness of the two sands which altered the energy barrier height and the depth of the primary minimum with solution chemistry. Limited numbers of AgNPs apparently interacted in reversible, shallow primary minima on the smoother sand, which is consistent with the predicted influence of a small roughness fraction (e.g., pillar) on interaction energies. Conversely, larger numbers of AgNPs interacted in deeper primary minima on the rougher sand, which is consistent with the predicted influence at concave locations. These findings highlight the importance of surface roughness and indicate that variations in sand surface roughness can greatly change the sensitivity of nanoparticle transport to physicochemical factors such as IS and pH due to the alteration of interaction energy and thus can strongly influence nanoparticle mobility in the environment