Mezigenerační solidarita ve stárnoucí společnosti

Tato stať se věnuje problematice mezigenerační solidarity v současné české společnosti a to optikou hodnot a norem. Soustředí se na normativní solidaritu ve vztahu rodič-dospělé dítě, tedy na vzájemná očekávání odpovědnosti a na normy určující důležitost rodinných hodnot. Vzhledem ke stárnutí společnosti se totiž zdá podstatná otázka, zda v české populaci existuje názorová shoda generací na míře či existenci mezigeneračních závazků. Především, zda se představy seniorů výrazně neodlišují od představ mladších generací. Jsou také zjišťovány faktory ovlivňují v současnosti míru mezigenerační solidarity. A to na základě analýzy dat z Evropského výzkumu hodnot, který poskytuje data z let 1991, 1999 a 2008. Vzhledem k longitudinální povaze dat jsou nejen srovnávány postoje seniorů s postoji mladší generace, ale i jejich proměna v čase. V závěrečné části je pozornost věnována i pozici České republiky mezi ostatními evropskými zeměmi.Tato stať se věnuje problematice mezigenerační solidarity v současné české společnosti a to optikou hodnot a norem. Soustředí se na normativní solidaritu ve vztahu rodič-dospělé dítě, tedy na vzájemná očekávání odpovědnosti a na normy určující důležitost rodinných hodnot. Vzhledem ke stárnutí společnosti se totiž zdá podstatná otázka, zda v české populaci existuje názorová shoda generací na míře či existenci mezigeneračních závazků. Především, zda se představy seniorů výrazně neodlišují od představ mladších generací. Jsou také zjišťovány faktory ovlivňují v současnosti míru mezigenerační solidarity. A to na základě analýzy dat z Evropského výzkumu hodnot, který poskytuje data z let 1991, 1999 a 2008. Vzhledem k longitudinální povaze dat jsou nejen srovnávány postoje seniorů s postoji mladší generace, ale i jejich proměna v čase. V závěrečné části je pozornost věnována i pozici České republiky mezi ostatními evropskými zeměmi.This paper focuses on the issue of intergenerational solidarity in the contemporary Czech society from the perspective of values and norms. It concentrates on normative solidarity in the parent adult child relationship, i.e. on mutual expectations of responsibility and on the norms determining the importance of family values. Due to population ageing the important question whether there is agreement among generations on the degree and existence of intergenerational obligations turns up, mainly whether seniors expectations are not considerably different from the conception of the youngest generation. The factors affecting the degree of intergenerational solidarity are being searched for. The search is based on a data analysis from European Value Study (EVS) which surveyed values in 1991, 1999 and 2008. Due to the longitudinal nature of the data not only attitudes of seniors and the youngest generations are compared but also their change in the course of time. Lastly the position of the Czech Republic among other European countries is looked into

Dobrovolnictví seniorů jako součást aktivního stárnutí

Panuje přesvědčení, že senioři jsou velkým potenciálním zdrojem dobrovolníků a dobrovolnictví je vnímáno jako prospěšné pro obě strany, pro společnost i jedince. Vzhledem k populačnímu stárnutí se vliv individuálního stárnutí na dobrovolnictví ukazuje jako podstatný. V tomto textu je pomocí věkové a kohortní analýzy zjišťován na příkladu české společnosti vliv věku na míru dobrovolnictví. Pomocí binární logistické regrese jsou hledány faktory ovlivňující podíl dobrovolníků. Soustředíme se na zachycení změny v čase a na rozdíl mezi seniory a mladší populací. Výsledky neukázali variabilitu dobrovolnictví na základě věku, ale odhalili, že postoje podporované koncepty aktivního a produktivního stárnutí vliv mají.It’s believed that older people are a potentially rich source of volunteers and volunteering is perceived as beneficial for both society and individuals. Due to the ageing of the population, the influence of individual ageing on volunteering has become crucial. The age and cohort connections of volunteering in Czech society are explored in this paper. Moreover, the factors leading to volunteering are researched using binary logistic regression. Focus is put on changes over time and differences between older people and younger ones. The findings do not show differences in volunteering based on age but demonstrate that the attitudes supported by productive ageing and active ageing concepts are influential. The rate of volunteering in Czech society has not changed since the beginning of the 90s

Vliv věku a pohlaví tazatele a respondenta na náročnost výběrového šetření v seniorské populaci

Text se zaměřuje na výběrová šetření seniorské populace. Konkrétně na tazatelem rutině zaznamenanou náročnost dotazování. Ta je analyzována dle věku a pohlaví tazatele a dle sociodemografických charakteristik respondenta a jeho životní spokojenosti. Jsou k tomu využívána data ze čtyřech výběrových šetření uskutečněných v ČR v letech 2007-2011 na seniorské populaci či s tématem stárnutí. Výsledky ukazují zásadní vliv životní spokojenosti respondenta a jeho vzdělání.This paper focuses on the issue of surveying older people. Increasing interest in the issue of ageing and old age has been accompanied by infrequent debate on the methodological pitfalls that might influence research into this specific, albeit very heterogeneous population. Interviewers routinely complete post-interview questions that provide important information on such criteria as respondent difficulty in answering the questions posed. This article examines such difficulty in terms of interviewer and respondent characteristics. It investigates three potential explanations of why interviewers judge an interview as difficult: (1) interviewer characteristics (age and gender), (2) socio-demographic characteristics of the respondent and (3) respondents’ sense of well-being. The data used in this study were obtained from four surveys conducted with older people in the Czech Republic between 2007 and 2011. These surveys explored ageing and old age. The findings show the crucial importance of respondents’ sense of well-being and level of education. No interviewer age or gender effects were observed

Active Ageing Index as a Tool for Country Assessment and Comparison : The Case of the Czech Republic and Slovakia

The Active Ageing Index was developed as a tool to monitor the potential for active and healthy ageing among European countries and to identify strengths and weaknesses in the country. It is used for policy setting in the ageing agenda. However broadly used, some methodological issues remain, and caution is necessary with its interpretation. Comparison of two countries is used for discussion of these issues. The Czech Republic and Slovakia shared a long history, joined in one state as Czechoslovakia. The current generations of older adults have spent most of their lives in that shared country. Yet, the now separate countries differ substantially in their positions in the Active Ageing Index, with Slovakia ranking much lower than the Czech Republic. In this article, the causes of the differences between the two countries are researched using a thorough comparison of survey indicator rankings, and explained with statistical data and the European Values Study survey 2017. Particular attention is paid to the indicators with the lowest and highest rankings. The results show surprisingly minor differences in most indicators. The most significant difference lay in older adults' employment and health situation, with Slovakia ranking lower. Together, these indicators are very powerful in the overall ranking of the Active Ageing Index

Enviromental Attitudes in an Intergenerational Perspective

Environmentally oriented attitudes and values can be one of the sources of intergenerational tension or consent. Considering that climate change has become one of the major societal themes today, the issue of intergenerational tension or consent in approach to the environment is crucial. This issue could bring about a generational gap. Questions about intergenerational tensions bring us to age influence on environmental values. The influence of age on environmental values has been researched using the European Values Study (EVS) 1991-2017 in six countries. The cohort/age period effect is differentiated using cross-country comparison, comparison of age groups and cohorts. The results showed that the differences in environmental values are not affected by the cohort effect; age has only a weak influence. The period effect, the change in societies seems to be the major explaining factor. Great differences among European countries were found and this diversity is much higher than the effect of age

Transitions in Old Age : The Meanings of Body from the Perspective of Older Adults with Acquired Impairment

This paper summarises the knowledge about transition from the third age to what is called the fourth age. The study understands ageing as an embodied process and explores the meanings that are attached to the body in the narratives of older persons who have acquired impairment in later life and are receiving care. Because the onset of impairment and infirmity marks a point of transition, the study considers the bodily aspects of the ageing process as key elements, despite this being highly problematic in current social gerontology. The authors call for a complex approach to understanding the meanings of the body in the transitions into old age and drawing on their own study based on three repeated interviews with ten older adults conducted over the course of one year (8 women, mean age = 83.8 years), they explore the meanings that are attached to the body in the context of receiving care. Their analysis of the personal accounts and narratives of everyday activities from the participants in their study revealed that embodiment in action is the main topic through which participants experienced their everydayness. The meanings of embodiment in action are shaped and reconstructed on three dimensions that capture important processes of embodiment in action: the sensing of the body (the Body as an Organiser of Activities), anticipation of the body (the Body as an Uncertain Companion), and the managing of the body (the Body as Work to Be Done). The findings offer insights into the processes of transitions in old age, in which the emotional, social, and behavioural aspects of embodiment in action, rather than age, play the key role. The study further highlights that the meanings of the body are complex, highly relevant, and should not be overlooked within the organisational practice of social and health care

Aktivity seniorů ve velkých městech: zdraví, prostor a subjektivní kvalita života

Text prezentuje analýzu vybraných aktivit seniorů v prostředí centrálních částí velkých českých měst. Vycházíme z předpokladu, že aktivity jsou faktorem oživujícím fyzické prostředí a spolu s kvalitou fyzického prostředí představují důležitý příspěvek pro kvalitu života seniorů. Tyto souvislosti ilustrujeme na základě výběrového šetření mezi seniory staršími šedesáti let, žijícími ve čtrnácti velkých městech České republiky. Z analýz vyplývá, že senioři jsou skrze aktivity, které s různou frekvencí provozují, aktivními participanty na venkovním prostředí. Intenzita a variabilita jednotlivých typů aktivit vzešlých z faktorové analýzy je však ovlivněna především narůstajícími zdravotními omezeními, která také nejsilněji působí na zmenšování akčního pole seniora. V našem šetření se také potvrzuje vliv fyzického okolí, ovšem v podstatně menší míře než jsme očekávali. Zejména aktivity typu zaměstnání a volnočasové jsou ovlivněny řadou dalších faktorů, které se zdají spíše souviset s životním stylem jedince a potažmo s jeho kulturním a sociálním kapitálem. Diskusi uzavíráme doporučením pro další výzkum aktivit seniorů ve městech jako důležitého příspěvku k urbánním ekonomikám.The article presents an analysis of selected activities engaged in by seniors older adults in the central areas of large Czech townscities. The authors set out from the assumption that activities are a factor that animate the physical environment and, together with its ? the actual quality of that environment of the physical environment, importantly contribute to the quality of life of seniors. The authors illustrate this on the basis of a sample survey conducted among seniors over the age of sixty living in fourteen large towns around the Czech Republic. The analysis shows that through the activities they engage in seniors are active participants in the rural urban environment. However, the intensity and variability of individual types of activities, asas determined by a factor analysis, are mainly influenced by increasing health limitations, which have the biggest impact on reducing the level and scope of the activities older people engage inactivitiesy of seniors. The survey also confirmed that the physical environment influences the activity of seniors as well, but much less so than the authors expected. Participation inEngagement in ?? eEmployment and leisure-time activities in particular are is? influenced by numerous other factors that are related more to the lifestyle of the individual and, by extension, to the individual’s cultural and social capital. The authors close the discussion with recommendations for further research on the activities of older adultsseniors in towns as an important contribution to urban economies

Význam práce v životě českých a slovenských starších pracovníků

Vzhledem k populačnímu stárnutí se čeští a slovenští starší pracovníci stanou významným prvek na trhu práce, jejich ekonomická aktivita však stále zůstává poměrně nízká. Ke zvýšení jejich ekonomické aktivity je potřeba nejen zvýšit jejich kvalifikaci a odstranit předsudky vůči nim, ale také zvýšit jejich motivaci k setrvání v zaměstnání. V tomto kontextu je klíčový význam, který práce pro starší pracovníky má. Tato stať se soustředí na význam práce a postoje k práci českých a slovenských starších pracovníků. Je založena na analýze longitudinálních dat z Evropského výzkumu hodnot (European Values Study, EVS) z let 1991, 1999 a 2008. Postoje starších pracovníků k práci se v současnosti v České republice a na Slovensku výrazně liší. Tyto rozdíly se netýkají jen generace starších pracovníků, ale také mladších jedinců. Rozdílnost postojů k práci nemůžeme vysvětlit věkem, jsou odrazem rozdílného vývoje české a slovenské společnosti od rozdělení společného státu v roce 1993. V české společnosti došlo k výraznému poklesu významu práce v životě, ale zároveň k nárůstu pracovní spokojenosti a ambicí. Na Slovensku zůstal význam práce v posledních dvou desetiletí nezměněn. Práce je pro slovenské starší pracovníky stále velmi důležitá, vyzdvihují přitom požadavek jistoty práce a dobrého platu.Meaning of Work among the Elderly Czech and Slovak Workers. Due to population ageing, Czech and Slovak elderly workers have been becoming an important element in the labour market while their economic activity has been still rather low. To increase it, it is essential not only to enhance the competencies of elderly workers and eliminate prejudices of employers against them but also to encourage their motivation to work. In such context, value of work for elderly workers may be crucial. This paper focuses on the value of work and the attitudes to work of elderly Czech and Slovak workers. It is based on the European Value Study (EVS) longitudinal data which surveyed work values in 1991, 1999 and 2008. As the paper illustrates, attitudes to work of elderly workers are very different in Czech Republic and Slovakia nowadays. The differences are not evident only in the generation of elderly workers but in younger generations too. The diversity of the attitudes to work is not caused by age but has been reflecting the different development of Czech and Slovak society since the separation in 1993. There has been a considerable decrease of work value in the Czech Republic as well as the decrease of work satisfaction and ambitions. Work attitudes of the Slovak population have remained stable in the last two decades. The value of work has remained very important for elderly Slovak workers emphasising job security and good salary

Užívání prostoru a venkovní mobilita městských seniorů

Text se soustředí na problematiku stárnutí v environmentálním kontextu, konkrétně v prostředí městských center. Venkovní mobilita, tedy schopnost pohybu po venkovním prostředí, je základním předpokladem pro plnohodnotné participování na životě společnosti i pro udržení soběstačnosti. Text se věnuje době, kterou senioři tráví mimo svůj domov, a způsobům, jakými své mobilitní potřeby naplňují. Soustředí se na odlišnosti vzhledem k věku, pohlaví a zdravotnímu stavu. Vychází z výběrového šetření, které bylo realizováno v roce 2011 ve třinácti největších městech jednotlivých krajů a hl. m. Praze na populaci starší šedesáti let. Z analýz vyplývá, že senioři jsou aktivními uživateli venkovního prostředí, environmentální bariéry však společně se zdravotním stavem jejich možnosti venkovní mobility značně omezují.This paper focuses on ageing in environmental context - in inner-cities. Outdoor mobility is a key element for full participation in society. This paper concentrates on outdoor mobility of the older adults living in big Czech cities and the time they spent out of there homes. It is based on survey which was made in 13 biggest Czech cities and in the Prague