Selection of quantitative and qualitative methods for comprehensive evaluation of PPP projects focusing on the Czech Republic

The article deals with the theoretical back-ground and concepts providing the basis for the use of forms of financing and acquisition of public goods and services through partnerships between the public and the private sectors (public-private partnership – PPP). The aim of this article is to introduce a new original methodology using a selection of qualitative and quantitative methods for evaluating investments and to form a complex output that will clearly and distinctly testify about the appropriateness of using the PPP method. For this purpose, processes which are normally used for business valuation – generators of values, property valuation, yield valuation, valuation based on market analysis, are combined and incorporated/recast in the current assessment methodology, which is based on the Public Sector Comparator and determinants of value for money (VFM), are being used. Although this new methodology was developed in response to the problematic situation regarding PPP projects’ evaluation particularly in the Czech Republic, it can also be applied in other countries.</p

Inequality in Cites: Analysis of Income Distributions and Spatial Patterns in American and European Metropolitan Area

This dissertation offers a comprehensive examination of inequality in metropolitan areas, shown in case studies from Europe and the United States. It investigates the urban/rural divide in European Union regions, finding that the level of disposable income is positively influenced by the degree of urbanization. It also finds a positive impact of urbanization on life expectancy. This highlights the divide between urban and rural regions with respect to both the standard of living and average life span.In an analysis of income distribution in the 20 largest metropolitan areas in the United States for the years 2012 and 2017, I found that inequality can result from various aspects of the income distribution and its shape. I also found a number of interesting interlinkages, including, for example, that skewness is likely to move in unison with the coefficient of variation. I also found that mean income negatively influences both skewness and the coefficient of variation. Wealthier metropolitan areas are likely to display both a smaller skewness of income distribution and lower relative dispersion, and can be considered more equal.Additionally, I have found that the spatial mismatch of households, defined as the spatial misallocation of households by income in relation to the location of jobs, is influenced by the overall level of inequality. Higher-income households are more likely to locate closer to central business areas in metropolitan areas with a lower GINI index. The scope of spatial mismatch varies greatly between metropolitan regions, as does its trend between 2012 and 2017. During this period, spatial mismatch decreased statistically significantly in 3 metropolitan areas and did not increase in anyTato disertační práce nabízí komplexní průzkum (příjmových a majetkových) nerovnosti v metropolitních oblastech, zkoumaných na případových studiích z Evropy a ze Spojených států. V první části analýzy zkoumá rozdíly mezi městem a venkovem v regionech Evropské unie a konstatuje, že míra disponibilního důchodu je pozitivně ovlivněna mírou urbanizace. Míra urbanizace má zároveň pozitivní vliv na očekávanou délku života. Tyto závěry poukazují na rozdíly mezi městskými a venkovskými regiony s ohledem na životní úroveň i průměrnou délku života.Dále, v analýze distribucí příjmů ve 20 největších metropolitních oblastech ve Spojených státech mezi roky 2012 a 2017 jsem zjistil, že příjmová nerovnost může vyplývat z různých aspektů distribuce příjmů a jejího tvaru. Našel jsem také řadu zajímavých vzájemných souvislostí, mezi něž patří například to, že velikost šikmosti distribuce se má tendenci měnit stejným směrem jako její variační koeficient. Dále jsem zjistil, že průměrný příjem negativně ovlivňuje jak šikmost, tak variační koeficient distribucí. Bohatší metropolitní oblasti budou pravděpodobně vykazovat jak nižší šikmost, tak nižší relativní rozptyl distribuce příjmů, a budou proto vykazovat nižší příjmovou nerovnost. Dále jsem zjistil, že prostorový nesoulad lokalizace domácností, definovaný jako prostorově neekonomická lokalizace domácností dle příjmů ve vztahu ke prostorovému uspořádání pracovních míst, je ovlivněn celkovou úrovní příjmové nerovnosti. Domácnosti s vyššími příjmy se lokalizují blíže k centrálním oblastem podnikání s větší frekvencí v metropolitních oblastech s nižším indexem GINI. Rozsah územního nesouladu a jeho trend mezi lety 2012 a 2017 se však výrazně liší mezi metropolitními oblastmi. Během sledovaného období se prostorový nesoulad statisticky významně snížil ve 3 metropolitních oblastech a nezvýšil se v žádné

HOW MUCH DOES A MINUTE OF COMMUTING TIME COST? AN EXAMINATION OF PROPERTY PRICES IN RELATION TO DISTANCE TO THE CITY CENTER IN PRAGUE, CZECH REPUBLIC

This paper sets out to explore the strength of the relationship between the proximity of a property to the city center and its price. Buyers are willing to pay extra for apartments or houses closer to the city center, but the extent of this willingness remains largely unexplored. Our research question is: How much does a minute of commuting time influence the price of an apartment in Prague? In other words, with every minute of commuting time, how much more is paid for a house or an apartment closer to the central business district (CBD)? Our analysis has found that on average, every minute of commuting time closer to the city center corresponds to an additional cost of CZK 43,390.45 for an average sized apartment in Prague. A regression analysis is graphically plotted in the Chart 1. We have also found that this relationship changes according to distance from the city center. For a commuting time of 1-20 minutes to the city center, the price increase is the highest: CZK 259,466.18 per minute. However, this figure is only CZK 55,809.01 for the interval of 21-40 minutes, and CZK 33,924.29 per minute for the interval of 41-55 minutes

HOW MUCH DOES A MINUTE OF COMMUTING TIME COST? AN EXAMINATION OF PROPERTY PRICES IN RELATION TO DISTANCE TO THE CITY CENTER IN PRAGUE, CZECH REPUBLIC

This paper sets out to explore the strength of the relationship between the proximity of a property to the city center and its price. Buyers are willing to pay extra for apartments or houses closer to the city center, but the extent of this willingness remains largely unexplored. Our research question is: How much does a minute of commuting time influence the price of an apartment in Prague? In other words, with every minute of commuting time, how much more is paid for a house or an apartment closer to the central business district (CBD)? Our analysis has found that on average, every minute of commuting time closer to the city center corresponds to an additional cost of CZK 43,390.45 for an average sized apartment in Prague. A regression analysis is graphically plotted in the Chart 1. We have also found that this relationship changes according to distance from the city center. For a commuting time of 1-20 minutes to the city center, the price increase is the highest: CZK 259,466.18 per minute. However, this figure is only CZK 55,809.01 for the interval of 21-40 minutes, and CZK 33,924.29 per minute for the interval of 41-55 minutes

50 let hlavní gravimetrické základny =50 years of the Fundamental Gravimetric Base

In 2009 we celebrate 50 years from building of the fundamental gravimetric base of the Czech Republic (HGZ). It was built in 1959 by former Geodetic and Topographic Institution (GTI) as a part of 1964 gravimetric system (S-Gr64). Outline of the history of gravimetric observations on the HGZ together with publication of some results obtained from rich surveyed materialV roce 2009 uplynulo 50 let od vybudování hlavní gravimetrické základny (HGZ) České republiky. Ta byla vybudována tehdejším Geodetickým a topografickým ústavem (GTÚ) v průběhu roku 1959, jako součást budování tíhového systému 1964 (S-Gr64). Nástin historie tíhových měření na HGZ a současná publikace některých výsledků získaných z bohatého měřického materiálu24625

Komplexní analýza alternativních zdrojů elektřiny

Hlavními výstupy projektu jsou: podrobné rešerše posledního vývoje OZE a jejich shrnutí, nejdůležitější specifika jednotlivých zdrojů OZE (vlivy na ŽP, zaměstnanost, připojení do sítě), sestavení katalogu jednotlivých reprezentativních technických řešení pro využití katalogu jako báze hodnocených variant (spolu s rešeršemi poskytují identifikaci souboru technologií v podmínkách ČR, sestavení softwarového modelu pro shromažďování a aktualizaci údajů soubory technologií OZE), předběžné vyhodnocení vhodnosti jednotlivých zdrojů pro ČR pomocí SWOT analýz, sestavení obecné metodiky řešení pomocí metody multikriteriálního hodnocení variant, návrh kritérií a výběr metod hodnocení (zejména vydefinování komplexní soustavy hodnotících kritérií OZE pro posouzení perspektivnosti OZE v podmínkách ČR), sestavení báze hodnot kritérií, sestrojení softwarového modelu pro multikriteriální hodnocení variant pomocí vybraných metod a pro podporu výsledků hodnocení včetně výsledků analýz s názvem Multika, sestavení expertního systému TESES Multika (jeho nejdůležitější součásti jsou databáze technologií, expertní znalosti, výpočetní modul), sestavení týmu expertů, přiřazení vah jednotlivým skupinám (oblastem) a hodnot kritériím pro jednotlivé technologie (výsledky expertního zjišťování názoru o důležitosti jednotlivých faktorů pro OZE v ČR, rešerše a katalog technologií spolu s expertním šetřením vedly ke stanovení hodnot kritérií pro jednotlivé technologie), provedení vyhodnocení a zpracování výsledků včetně citlivostní analýzy, interpretace výsledků, stanovení pořadí perspektivnosti OZE v podmínkách ČR, které umožňuje posoudit způsob zajištění požadovaného potenciálu OZE a ekonomické hledisko zajištění tohoto potenciálu jako návrh konkrétních opatření, sestavení zjednodušeného modelu pro doplnění báze dat a praktické rychlé vyhodnocení a zpracování doporučení pro navazující výzkumné práce pro konkrétní aplikace výsledků řešeného projektu v praxi