Socio-edutainment within Summer Camps? A Missed Opportunity!

Text se zabývá obecným přesahem dětských táborů do běžného života jeho účastníků s důrazem na potenciál, který dětský tábor má pro rozvoj v období mladšího školního věku. Pojednává krátce o ideových kořenech dětských táborů, které jsou typické pro český kontext. Klíčovým tématem, které autoři příspěvku otvírají, je teorie socioedutainmentu. Tento koncept autoři staví na tzv. edutainmentu a rozšiřují tak chápání pojmu na sociální rozměr osobnosti, přičemž za základní metodu pro rozvoj osobnosti je považována hra. Hra pojímaná teorií sociedutainmentu jako činitel umožňující učit se sociálním dovednostem v sociálním prostředí. Celý koncept následně propojují s procesem socializace. Druhá část příspěvku popisuje koncept socioedutainmentu pomocí empirické sondy provedené mezi bývalými účastníky dětských táborů. Autoři využili pro získání dat polostrukturované rozhovory s bývalými účastníky dětských táborů a s rodiči těchto účastníků. Pro zpracování dat byla využita rámcová analýza. Autoři popisují detailní postup rámcové analýzy dat včetně jejího teoretického zakotvení. Následně předkládají podrobný popis zjištěných informací. Výstupy jsou autory vzájemně propojovány a zobecňovány, a přináší tak komplexní popis zjištění celého šetření. Zjištění jsou autory prezentována odděleně pro danou skupinu respondentů, což autorům následně umožňuje zjištění vzájemně porovnávat a poukázat tím na shody či neshody v pojetích obou skupin respondentů. V závěru příspěvku autoři shrnují zjištění z empirického šetření a staví je do kontrastu s realitou skutečných dětských táborů a tím, jak instruktoři těchto táborů využívají prostředků pro dosažení edukačního potenciálu tábora.The text deals with the general overlap of children’s camps with the everyday life of their participants. The aim of this paper is to highlight the educational potential of children’s summer camps in the Czech Republic within the context of an empirical study examining the viewpoints of children who have participated in them as well as the view of their parents. It briefly presents the ideological roots of children’s camps. The authors also open up a key topic – the theory of socio-edutainment. The second part of the paper describes the concept of socio-edutainment through an empirical probe conducted among former participants of children’s Catholic camps. The authors used semi-structured interviews with former participants of children’s camps and their parents to obtain the data. The framework analysis was used to process the data. The authors present their findings separately for each group of respondents, which subsequently allows for comparison, revealing the differences in the concepts of the two groups of respondents. According to the statements of the participants, the summer camps contributed primarily by establishing contacts with peers; however, general social learning can also be included. An important impact which parents pointed out was making friends and learning to communicate. Finally, the authors summarise the findings of the empirical survey and contrast them with the reality of real children’s camps, i.e., how the camp instructors use the means to achieve the educational potential of the camp

Informal education for boys only? The theme of gender in the work of Jaroslav Foglar

The paper deals with the work of the Czech children's author Jaroslav Foglar from a gender perspective, reflecting on two themes in particular: the absence of heroines; and his understanding of boys' reciprocity and friendship with the adoration of physicality. The impetus for this analysis was data from a questionnaire survey, the aim of which was to determine which aspects of Jaroslav Foglar's work are most appreciated by readers and which they think apply to real life. The quantitative analysis of the data (n=1174) did not reveal any statistically significant differences in the men's and women's responses; however, the qualitative analysis of the open - ended statements is illustrative of the underrepresentation of girls among literary heroes. The diverse ways in which Foglar's work captures friendships between boys allow even today's readers to expand their perceptions of masculinity beyond traditionally defined boundaries

The theme of outdoor education in the work of Jaroslav Foglar as seen by pedagogical staff

Texty Jaroslava Foglara zasáhly několik generací čtenářů a opakovaně pod­nítily i zájem odborné veřejnosti. Dílčí výsledky, které popisujeme v tomto příspěvku, jsou součástí komplexního dotazníkového šetření (n = 1 174) s cílem popsat míru ovlivnění dílem J. Foglara; zejména jsme zjišťovali, které aspekty díla respondenti nej­více oceňovali a které z nich následně aplikovali v reálném životě. Celkem se jednalo o 15 možných oblastí, z nichž jsme do analýzy pro tuto studii vybrali čtyři, které se nejvíce dotýkají tématu „výchova v přírodě“ – pobyt v přírodě a táboření, emotivní vnímání popisů přírody a krajiny, skupinovou soudržnost a celostní seberozvoj. Zjis­tili jsme, že respondenti s pedagogickou zkušeností významněji aplikují jednotlivé as­pekty Foglarova díla. Toto poznání jsme identifikovali jak u respondentů z řad profesionálních pedagogů, tak i dobrovolných instruktorů, vedoucích a lektorů. Nejzásadnějším způsobem dílo J. Foglara ovlivnilo skauty, a to i přes skutečnost, že žádný z textů ani jiných prvků Foglarova výchovného systému nemá své zastoupení v oficiálním výchovném programu Junáka.Texts by Jaroslav Foglar (JF) have affected several generations of readers and have even repeatedly aroused the interest of the professional public. The results described in this contribution are partial outcomes of a complex questionnaire (n = 1174) aimed at the description of the degree of the influence of J. Foglar’s work; specifically, we have tried to find out which aspects of JF’s work were the most appreciated by the respondents and which of them they subsequently applied in their real lives. Altogether there were some 15 fields to be dealt with, out of which 4 have been chosen for this study as they are closely related to the subject of “open-air education” – staying out in the country and camping; emotional perception of nature and landscape; group cohesion; and holistic self-development. It has been discovered that the respondents with some pedagogical experience are able to apply individual aspects of JF’s work to their own performance more significantly. This is true for both professional schoolteachers and the voluntary instructors-lecturers. However, it is the Scouts who have been influenced most of all by Foglar’s work, even in spite of the fact that none of the texts or other components of Foglar’s educational system have been in any way represented in the JUNAK official educational program

The multifaceted phenomenon of animation: Analysing the background and aims of different types of animations

The word animation is used in different contexts (film, theatre, computers,culture). The object of this study is animation in the context of social pedagogy, socialwork and pastoral care. The importance of animation in education lies in nondirectiveeducational influence, which is enabled by the use of the animation approach. Theessence of animation is derived not only from the etymology of the word animation(imparting life), but also from its understanding in the particular historical development.The authors analysed in detail the development of animation in France andthen in other countries (Italy, Germany, Switzerland, United Kingdom, Czech Republic,Slovakia). They drew on foundational works of renowned authors in the field (Gillet,Opaschowski, Pollo) as well as on the comparison of the individual – often fragmented– bits of information that can be found on animation in educational literature. Theresult is an attempt to summarise common and different attributes of various typesof animation in the social science fields in Europe. It seems that all current types ofanimation are created on foundations of at least two of the four social variables: thesociety – education – culture – art

Péče o krajinu II:Významné krajinotvorné prvky

Zpráva shrnuje závěry dílčích projektů 3 - 8. Projekt 3: Významné krajinotvorné prvky - Lesy: na základě analýzy současné situace stavu lesů je navrhován systém diferencované péče o lesy jako o významný krajinotvorný prvek. Rybníky: je navržena typologie rybníky a postup adekvátní péče. Jsou diskutovány vlivy, které rybníky poškozují. Registrované významné krajinné prvky: kritické zhodnocení dosavadní evidence, kvantifikace i přístupu k ochraně a péči těchto prvků. Jsou shrnuty hlavní problémy péče o tyto prvky a navržena některé zlepšení. Projekt 4: Přírodní parky - je popsán legislativní rámec a předloženo kritické zhodnocení současného souboru přírodních parků. Vymezení typů přírodních parků reprezentujících krajinu po stránce přírodních, kulturních, estetických a funkčních hodnot. Projekt 5: Experimentální zakládání skladebných částí ÚSES uvádí metodické postupy sledování nově založených částí ÚSES (abiotické faktory, vývoj dřevin, botanické výzkumy, bezobratlí živočichové, motýli, drobní savci, velcí savci, ptáci). Předkládá návrh na další monitorování vývoje experimentálně založených biokoridorů na Jižní Moravě. Projekt 6: Krajinný ráz obsahuje regionalizace prostoru ČR z hlediska typů krajinného rázu. Chápe krajinu jako vrstvu vztahů a popisuje primární, sekundární a terciální krajinný systém. Zásadní je vnímaní krajiny společností a individuální život člověka v ní. Projekt 7: Biologické hodnocení předkládá problematiku vymezení biologického hodnocení podle právních norem a uvádí, jak probíhá stanovení náležitostí pro biologické hodnocení