Inventarizace zásahů do vodního režimu rašelinišť na území NP Šumava a vyhodnocení úspěšnosti prováděných revitalizačních opatření

Ve druhém roce řešení pokračovala inventarizace rašelinišť v oblastech Křemelná, Srní, Kvildské pláně a Knížecí pláně. Byla upravena detailní verze metodiky mapování rašelinišť. Inventarizace zásahů do vodního režimu byla prováděna v oblastech Křemelná, v části Modravských slatí a Kvildské pláně. byly zpracovány revitalizační projekty a provedena revitalizace na lokalitách JV Cikánské slatě, Luzenské údolí a Hučina. byly provedeny vegetační záznamy na dalších lokalitách (Schachtenfilz, nad Rybárnou, Blatenské slatě a Biskupská slať)

Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině

Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. V roce 2007 pokračoval monitoring na sledovaných lokalitách - byly zjištěny vyšší hladiny podzemní vody na rašeliništích v porovnání s předchozími roky, což koresponduje s výrazně vyšším množstvím srážek v letním období 2007. Výsledky: 1. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v oblasti Modravských slatí, 2. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v kotlině Křemelné

A genetic perspective on Longobard-Era migrations

From the first century AD, Europe has been interested by population movements, commonly known as Barbarian migrations. Among these processes, the one involving the Longobard culture interested a vast region, but its dynamics and demographic impact remains largely unknown. Here we report 87 new complete mitochondrial sequences coming from nine early-medieval cemeteries located along the area interested by the Longobard migration (Czech Republic, Hungary and Italy). From the same areas, we sampled necropoleis characterized by cultural markers associated with the Longobard culture (LC) and coeval burials where no such markers were found, or with a chronology slightly preceding the presumed arrival of the Longobards in that region (NLC). Population genetics analysis and demographic modeling highlighted a similarity between LC individuals, as reflected by the sharing of quite rare haplogroups and by the degree of genetic resemblance between Hungarian and Italian LC necropoleis estimated via a Bayesian approach, ABC. The demographic model receiving the strongest statistical support also postulates a contact between LC and NLC communities, thus indicating a complex dynamics of admixture in medieval Europe