Application of Bonded Joints for Quantitative Analysis of Adhesion

The performance of hot-dip coated steel sheets is associated with properties of the zinc coatings on steel substrate. For the characterization of the adhesion behaviour of zinc coating on steel various tests were employed. The study was focused on quantification assessment of galvanized coating adhesion to substrates. Methods for evaluation of the bonding strength of zinc coating by the shear strength and the T-peel tests applying four special types of adhesives were used. The experimental tests of bonded joints show that the adhesion of the zinc coating to the substrate was higher than that of the applied adhesive with the highest strength

Zpracování Realizačního programu ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství‚ zahradnictví‚ rybářství‚ myslivosti‚ zpracování dřeva‚ atd

Rámcová metodika pro nakládání s biodegradabilními odpady. Rozebírá produkci, způsoby nakládání, prevenci, dovoz a vývoz a zařízení pro nakládání s BRO. Dále doporučuje způsoby nakládání s BRO a navrhuje min. standardy, pilotní projekty - využití BRO ze zemědělsky neobhospodařovaných ploch pro zvýšení výkonnosti stávajících bioplynových stanic, využití technologie kompostování na malých hromadách (faremní kompost) pro přeměnu BRO z údržby parků, rekreačních ploch a sportovišť. Poskytuje vzorové příklady nakládání s odpady z ČR a EU

Zpracování Realizačního programu ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství‚ zahradnictví‚ rybářství‚ myslivosti‚ zpracování dřeva

Realizační program je rozdělen do částí: 1. Způsoby nakládání s odpady v zemědělství. 2. Vyhodnocení a rozpracování provedené SWOT analýzy současného stavu nakládání s BRO. 3. Technicko-ekonomická analýza současného stavu nakládání s BRO (současné a plánované kapacity zařízení pro nakládání s BRO, základní technicko-ekonomické údaje o nakládání s BRO, databázový informační systém, technicko-ekonomická analýza možností využití bioplynu v podmínkách ČR). 4. Postupy vedoucí ke snižování hlavních rizik při nakládání s BRO (prevence a souběžná minimalizace zdravotních rizik při nakládání s biodegradabilním odpadem v rámci Realizačního programu ČR pro BRO, rizika, spojená s kompostováním rybničního bahna a lesních odpadů. 5. Environmentální přijatelnost stavu nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (současně platná česká legislativa týkající, se ochrany životního prostředí ve vztahu k problematice nakládání s BRO, zejména potom jejich zpracovávání kompostováním, sociální faktory v odpadovém hospodářství). 6. Vzorové příklady nakládání s odpady dané komodity v ČR, státech EU apod. (vzorová zařízení, zpracovávající BRO v ČR). 7. Opatření, vedoucí k dosažení cílů POH ČR v oblasti nakládání s BRO, prostřednictvím nástrojů z oblasti legislativní, administrativní, ekonomické, dobrovolné apod. (současné legislativní, administrativní, ekonomické a ostatní nástroje, návrhy nových nástrojů a opatření, vedoucích k dosažení cílů POH ČR v oblasti nakládání s BRO)

Comprehensive assessment of nephrotoxicity of intravenously administered sodium-oleate-coated ultra-small superparamagnetic iron oxide (USPIO) and titanium dioxide (TiO2) nanoparticles in rats

As a main excretory organ, kidney is predisposed to direct/indirect injury. We addressed the potential nephrotoxic effects following expositions of healthy rats to nanoparticle (NP) loads relevant to humans in a situation of 100% bioavailability. Up to 4 weeks after administration, a single iv bolus of oleate-coated ultra-small superparamagnetic iron oxide NPs (in dose of 0.1%, 1.0% and 10.0% of LD50) or TiO2 NPs (1.0% of LD50) did not elicit decline in renal function, damage to proximal tubules, alterations in: renal histology or expression of pro-inflammatory/ pro-fibrotic genes, markers of systemic or local renal micro-inflammation or oxidative damage. Antioxidant enzyme activities in renal cortex, mildly elevated at 24 h, completely restored at later time points. Data obtained by multifaceted approach enable the prediction of human nephrotoxicity during preclinical studies, and may serve as comparison for alternative testing strategies using in vitro and in silico methods essential for the NP-nephrotoxicity risk assessment

Bottom-Up Policy Risk Assessment

Otorepec P, Martin-Olmedo P, Bolivar J, et al. Bottom-Up Policy Risk Assessment. In: Guliš G, Mekel O, Ádám B, Cori L, eds. Assessment of Population Health Risks of Policies. New York, NY: Springer New York; 2014: 131-198.The top-down risk assessment that fits the classical HIA method and its application on policy was in depth presented in the previous chapter. Many public health experts find large policies difficult to assess as for their impact on health. People knowing health outcome and its societal burden well may find it easier to find proper policies starting from the bottom line—from health outcome. The use of complex causal process diagrams for analyzing health impacts of policy interventions was already described. The RAPID guidance based on bottom-up approach might be helpful to act more efficiently in reducing prevalence of health outcomes by identification and selection of proper policies for structural intervention. The health outcome was taken as a starting point and assessment through levels of risk factors and determinants of health lead to identification of policies needed to reduce burden of health outcome. The present chapter illustrates through eight case studies conducted in seven different countries a bottom-up policy risk assessment model aiming to describe casual pathways upstream, from a single health outcome (effect) up through risk factors and health determinants leading to a list of policies. The purpose of this approach is to emphasize that results in health outcomes are related to many different policies at the same time, bringing up the need to adopt proactive inter-sectoral negotiations and putting health in the agenda of non-health sectors. Special interest was put on identifying the type of information needed for the description of the full-chain, possible discrepancies in defining health outcomes, risk factors or health determinants, the availability of data, the designation of possible scenarios related to political options, and the characterization of uncertainties