Partnerské strachy v období mladé dospělosti

Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny.Objectives. The study aims at describepartnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECR-RS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fearsassociated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impactis limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group

Subjective Health Complaints in Fifteen-Year-Old Czech Adolescents : The Role of Self-Esteem, Interparental Conflict, and Gender

This cross-sectional study aims to 1) investigate the factor structure and measurement invariance of subjective health complaints inventory in terms of gender, 2) examine the role of selfesteem, interparental conflict and gender in Czech adolescents’ subjective health complaints, and 3) examine a possible moderating effect of gender in these relationships. Czech adolescents (N = 1602, 51% girls) from an epidemiological part of the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC) completed questionnaires at home and a psychological sub-sample of ELSPAC (n = 343, 46% girls) completed questionnaires during individual psychological examinations in the years 2006 and 2007. The subjective health complaints inventory used in this study is a unidimensional and scalar invariant for sex. Girls reported more subjective health symptoms than boys. Self-esteem may play a protective role for the adolescents’ subjective health symptoms, especially in boys, whereas self-blame and threat in an interparental conflict may serve as a risk factor similarly for both sexes

Emoční práce a emoční regulace v rodičovství

Tato studie představuje koncept emoční práce, teoretická východiska jeho vymezení a souvislostí s emoční regulací a uvádí jej nově do kontextu rodičovství. Emoční práce byla původně popsána sociology v pracovním prostředí při výkonu povolání, jehož náplň vyžaduje vědomé ovlivňování projevovaných emocí v interakci se zákazníkem nebo klientem. Propojení emoční práce s psychologickými teoriemi emoční regulace umožnilo lépe uchopit a zkoumat mechanismy, skrze něž může emoční práce vést k vyhoření či stresu. Rodiče jsou v současnosti vystaveni velkému množství informací o „správné“ výchově dětí, což společně s jejich vlastní reprezentací dobrého rodiče, dále vlivem blízkého, ale i širšího okolí na ně klade vysoké nároky právě v oblasti prožívání a vyjadřování emocí v interakci s dětmi. Role rodiče se v dnešní době v určitých aspektech více přibližuje tomu, co lze chápat jako povolání, jehož náročnost na práci s emocemi může souviset s negativními dopady v oblasti psychického zdraví. Koncept emoční práce lze pokládat za vhodný pro bližší porozumění tomu, co rodič v každodenních situacích s dítětem zažívá, jak s emocemi záměrně zachází. Perspektiva emoční práce tak může přinést důležité informace o emocích v rodičovství a o dopadech záměrné práce s nimi na psychické fungování rodičů i nad rámec vysvětlení, které poskytuje užití konceptu emoční regulace. Studie také představila i měřící nástroje používané k zachycení emoční práce a jejích jednotlivých dimenzí. Pro budoucí výzkum emoční práce v kontextu rodičovství je nutnou podmínkou vytvoření validního a reliabilního nástroje, který, a to nejen v českém prostředí, dosud chybí.This study introduces the concept of emotional labour, the theoretical underpinnings of its delineation and connections to emotion regulation and brings it into the context of parenthood. Emotional labour was originally described by sociologists in the context of a work environment which requires one to consciously influence one’s emotions when interacting with a customer or a client. The connection of emotional labour with psychological theories of emotion regulation allowed for a better understanding and grasp the mechanisms through which emotional labour can lead to “burning out” or stress. Currently, parents are exposed to a great amount of information about how to “correctly” parent their children, which together with their own idea of a good parent, the influence of their family and close friends as well as other people, creates high demands precisely in the area of experiencing and expressing emotions in their interactions with their children. Today, the parent role approaches that of the job in several aspects. Its demands for emotional labour can be linked to negative impacts on mental health. The concept of emotional labour can be considered to be appropriate for a better understanding of what a parent experiences with the child in mundane situations and how parents handle the emotions. The perspective of emotional labour can therefore bring important information about emotions in parenthood and about the influence of intentionally working with these emotions on the mental functioning of parents even beyond the explanatory confines of emotion regulation. This study also introduces measurement instruments used to capture emotional labour and its dimensions. For future research of emotional labour in parenthood, creating a valid and reliable instrument, which has so far been lacking both in the Czech and international contexts, is a necessity

Intenzivní rodičovství a jeho souvislost s kvalitou strategické pomoci (scaffolding) matky při společné hře s dítětem předškolního věku

Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přiroze-ném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času.The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time

Association between Stress Urinary incontinence and Depressive Symptoms after Birth : the Czech eLSpAc Study

The study objectives were to (1) identify risk factors related to stress urinary incontinence (SUI) and postnatal depression (PD) after birth, and (2) investigate both possible directions of association between SUI and PD in population-based sample of Czech mothers. 3,701 nulliparous and multiparous women completed the self-reported questionnaires at 6 weeks and 6 months after birth and were included into the analyses of this prospective cohort study. Unadjusted and adjusted logistic regressions examined relationship between SUI a PD accounting for range of other risk factors. During the first 6 months after birth, 650 mothers (17.6%) developed SUI and 641 (17.3%) displayed signs of PD. The mode of delivery, parity and higher BMI were associated with SUI. The rate of PD symptoms was higher in mothers with positive history of prenatal depression, and in divorced or widowed mothers. Both conditions were associated with worse self-reported health, back pain and stop-smoker status. Initially, SUI at 6 weeks was slightly, but significantly associated with onset of PD at 6 months (OR 1.51, 95% CI 1.02–2.23) while PD at 6 weeks was not significantly related to new cases of SUI at 6 months (OR 1.48, 95% CI 0.91–2.39). After full adjustment these OR reduced to 1.41 and 1.38 (both non-significant), respectively. SUI and PD are common conditions in women postpartum that share some risk factors. Our study suggests that both directions of their relationship are possible although a larger study is needed to confirm our findings

Experiences in Close Relationships : České verze metod pro měření vazby vycházející z dotazníku ECR

Cílem této práce je představit české verze metod na měření vazby v dospělosti, konkrétně metody Experiences in Close Relationships a dalších variant, které jsou z ní odvozeny, spolu s jejich základními psychometrickými vlastnostmi a specifiky. Tento přehled společně s plným zněním jednotlivých dotazníků v přílohách by měl sloužit k možnosti výběru vhodného nástroje pro různé výzkumné otázky. Informace o jednotlivých metodách, jejich výhodách a nevýhodách společně s plným zněním položek by měla přispět k sjednocení používání v českém prostředí adaptovaných metod. Tento přehled by měl také přispět k omezení dalších duplicitních překladů stejných měřících nástrojů.The aim of this paper is to present the Czech version of the methods used to measure attachment in adulthood, specifically we are concerned with the Experiences in Close Relationship method and its derived variants together with their basic psychometric properties and specifics. With the full texts of the individual questionnaires enclosed, this overview should help researchers select the appropriate version for their research questions. The information about the individual methods, their advantages and disadvantages together with the items in full ought to contribute to the unification ofthe use of adapted methods and to lowering the risk of repeated translations of the same methods in the context of the Czech Republic

Kariérová adaptabilita : její podoby, proměny, souvislosti a role v životě mladých dospělých procházejících středním odborným vzděláváním

Život v dnešní uspěchané době plné nejrůznějších změn zvyšuje nároky na schopnosti jedince přizpůsobovat se těmto změnám. Významnou roli při zvládání měnících se nároků v pracovní oblasti hraje kariérová adaptabilita. Co to je kariérová adaptabilita? Proč je důležitá a co ovlivňuje? Odpovědi na tyto otázky i řadu dalších přináší monografie s názvem „Kariérová adaptabilita: její podoby, proměny, souvislosti a role v životě mladých dospělých procházejících středním odborným vzděláváním“. Autorský tým v knize, která je první česky psanou publikací na toto téma, představuje konstrukt kariérové adaptability a výsledky ojedinělého výzkumu realizovaného v České republice. V první části čtenář najde analytický přehled různých pojetí kariérové adaptability a příbuzných konceptů. Hlavní část publikace je věnována výsledkům kvantitativně vedeného longitudinálního výzkumu, jehož cílem bylo poznat kariérovou adaptabilitu a její vztahy k řadě vybraných demografických, školních, sociálních a osobnostních proměnných u žáků a později absolventů středního odborného vzdělávání – tedy těch, kteří se nacházejí v klíčové fázi konstruování své kariéry. Mnohá empirická zjištění koncentrovaná právě v této knize jsou přínosná nejen pro rozvoj teorií kariérového poradenství a výzkum kariérové adaptability, ale i pro odborné vzdělávání či praxi kariérového poradenství.Living in today’s rushed time full of various changes increases the demands on the individual’s ability to adapt to these changes. Career adaptability plays an important role in coping with changing demands in the field of work. What is career adaptability? Why is it important, and what does it affect? The answers to these questions and many others are provided in the monograph, entitled “Career adaptability: Its Forms, Changes, Contexts, and Roles in the Lives of Young Adults Undergoing Upper-Secondary Vocational Education,” which is the first publication written on this topic in the Czech language. In the book, a team of authors presents the construct of career adaptability and the results of unique research carried out in the Czech Republic. In the first part, the reader may find an analytical overview of various concepts of career adaptability and related concepts. The central part of the publication is devoted to the results of quantitatively conducted longitudinal research, which aimed to identify career adaptability and its relationships to several demographic, school, relational, and personality variables in the case of students and later graduates of upper-secondary vocational education—those who are in the crucial stages of their career construction. Many empirical findings concentrated in this book are beneficial not only for the career counseling theories and research on career adaptability but also for vocational education or career counseling practitioners

Dotazník zmatení rolí pro adolescenty : Předběžné sdělení o vývoji sebeposuzovací metody

Cílem studie bylo vyvinout dotazník, který by zachytil míru zmatení rolí tak, jak ji aktuálně prožívají adolescenti. Postup tvorby dotazníku je popsán prostřednictvím dvou studií, které na sebe navazují. Ve studii I bylo pilotováno 9 sebehodnotících položek dotazníku na vzorku adolescentů (n=56; 13-17 let; M=15,02; SD=1,8; z toho 65,5% dívky). Byla ověřena vnitřní konzistence a faktorové příslušnosti položek do dvou faktorů – instrumentální zmatení rolí a emocionální zmatení rolí. Ve studii II bylo pilotováno 16 položek dotazníku (stávající ze studie I, pozměněné a doplněné) na vzorku adolescentů (n=154; 12-19 let; M=15,23; SD = 2,02; 61,7% dívky). Bylo zde odlišeno zmatení rolí směrem k otci a matce zvlášť, položky jsou rozděleny do tří faktorů: instrumentálního zmatení rolí, emocionálního zmatení rolí v dyádě matka/dítě a emocionální zmatení rolí otec/dítě. Vzhledem k tomu, že obsahově podobné položky pro matku a otce byly administrovány po sobě a sdílely rozptyl, který nebyl možný vysvětlit jejich příslušností do škál, bude dotazník s odlišným pořadím položek podroben následnému zkoumání v rámci kvantitativního výzkumu ve studii III. Výzkumný soubor tvořili studenti střední odborných škol a učilišť (n=293; 15-21 let, M=16,23; 67,6% dívky). Byla provedena konfirmační faktorová analýza a byla ověřena faktorová struktura dotazníku ZRA.The aim of the study was to develop a questionnaire to capture the degree of role confusion as it is currently experienced by adolescents. The process of creating a questionnaire is described through two follow-up studies. In Study I, 9 self-assessment items were piloted on a sample of adolescents (n=56; 13-17 years; M=15,02; SD=1,8; 65,5% girls). The internal consistency and factor relevance of the items into two factors was verified - instrumental role confusion and emotional role confusion. In Study II, 16 questionnaire items (existing from Study I, amended and supplemented) were piloted on a sample of adolescents (n=154; 12-19 years; M=15,23; SD = 2,02; 61,7% girls). The distinction of role confusion towards father and mother was differentiated, the items being divided into three factors: instrumental role confusion, emotional role confusion in the mother / child dyad, and emotional role confusion in father / child dyad. Since the content-related items for the mother and father were administered one after another and shared the variance, which was not possible to explain their belonging to the scales, the questionnaire with different order of items were subjected to quntitative study III. The research sample consisted of high school students (n=293; 15-21 years, M=16,23; 67,6% girls). The factor structure of the ZRA questionnaire was verified by confirmatory factor analysis