Analysis of Unemployment Development in Ostrava

Bakalářská práce "Analýza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě" se zabývá teoretickými aspekty nezaměstnanosti. Dále se zaměřuje na psychologii nezaměstnaného a význam práce pro člověka. Jsou zde rozebrány jednotlivé typy nezaměstnanosti a také zaměření se na rizikové skupiny nezaměstnaných. V práci je představena činnost úřadu práce a jsou zde nevržena opatření hospodářské politiky, která mohou ovlivňovat trh práce v Ostravě. V analytické části jsou zobrazeny počty uchazečů na jednotlivých kontaktních pracovištích v Ostravě. Z práce je patrný útlum těžkého průmyslu a jeho vliv na nezaměstnanost v Ostravě. V práci byly použity metody analýzy a syntézy.The Bachelor Thesis "Analysis of Unemployment Development in Ostrava“ deals with theoretical aspects of unemployment. Further, it focuses on psychology of an unemployed person and the importance of work for a man. The thesis develops individual types of unemployment as well as it analyses risk groups of the unemployed. The thesis presents activities of Job Centres and it suggests economic policy measures which may impact Ostrava job market. The analytical part presents number of job candidates at Ostrava workplaces. In the thesis, there is a significance of the heavy industry downturn and its impact on Ostrava unemployment rate. Methods of analysis and synthesis were applied within the thesis.153 - Katedra veřejné ekonomikyvelmi dobř

Komparace vývoje nezaměstnanosti v České republice a na Slovensku

This article deals with a comparison of a trend of unemployment together with factors, which caused different trend of unemployment in Czech Republic and in Slovakia. The state policy of unemployment is executed in this two countries. Since 2004 are implemented new tools of the active policy of unemployment, which serve to decrease unemployment and deepen cooperation with the job applicants

Variabilita vývoje nezaměstnanosti na úrovni NUTS 3 v ČR v evropských souvislostech

Cílem práce je obecné vymezení determinant určujících vývoj zaměstnanosti na regionální úrovni v České Republice. Výše regionální zaměstnanosti je ovlivněna celou řadou vzájemně působících faktorů. Tyto faktory (přímé a nepřímé), se nacházejí na různé úrovni rozhodovacího procesu a zároveň vzájemně působí na vývoj nezaměstnanosti. Tento vývoj je dokumentován pomocí ukazatelů míry variability. Datovou základnu pro analýzu úrovně variability regionální míry nezaměstnanosti tvoří údaje Českého statistického úřadu.Variability of Unemployment Development at the NUTS 3 Level in the Czech Republic in the European Consequences The aim of this paper is to describe determinants that can become conversant with regional unemployment in the Czech Republic. The regional level of employment is influenced with many factors that are in mutual interaction. These factors can be divided as direct ones and indirect ones and can be found at the different levels of the decision – making process and all together influence the unemployment development. This development is proved by indicators of variability. For the analysis data from Czech statistical office are used

Evaluation of the growth potential of the region

Článek se zabývá zhodnocením růstového potenciálu regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Práce se pokouší nalézt určitá doporučení pro tvorbu strategie dalšího rozvoje regionu. Pro vypracování určitého doporučení, byla provedena SWOT analýza regionu na základě charakteristiky regionu. Uvedena SWOT analýza vystihuje a zaměřuje se na rozvojové aktivity a problémy regionu.This paper deals with evaluating the growth potential of the region Moravska Trebova and Jevicko. This work attempts to find some recommendations for creating a strategy for further development of the region. For the development of specific recommendations were made SWOT analysis of the region based on the characteristics of the region. Commissioned captures the SWOT analysis and focuses on development activities and problems of the region

Generační rozdíly ve vnímání společenského klimatu po roce 1989

The article deal with the problematics of the reception of the sociable clime by the citizens of Czech Republic – with a view to intergenerational differences. It is created by virtue of interview elaborated in the spring 2007 and in its virtue of it try to interprets view of the czech inhabitans to the prezent course of the events by aspect not only economical and political, but also sociable a social. It tries to catch the atmosphere of certain first intergenerational nuance and problem of growing disparities

Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni

Kvalita sociálního prostředí je nedílnou součástí kvality života jako celku. Sociální prostředí města formuje jeho tvář, naše dojmy a emoce, které na nás ve městě působí. O tom, jak měřit sociální prostředí města je vedeno nesčetné množství úvah, přístupů, postupů. Víme, co sociálním prostředí města chápeme. Sociální prostředí vytváří sociální struktura jedinců i sociální chování skupiny. Chování skupiny popisuje názory, postoje mezi skupinami a jednotlivci a je samozřejmě ovlivněno prostředím. Sociální prostředí spoluvytváří též míra komunitního života, sociální soudržnosti, role občanské společnosti a obecně zájem o věci společné. Dokážeme jej však měřit? Dokážeme stanovit, kdy je život ve městě „kvalitní“, kdy je sociální prostředí na „dobré“ úrovni? Jak a čím toto těžko hmatatelné prostředí indikujeme? Odpověď alespoň z části na tyto otázky je cílem mé disertační práce

The political business cycle in the Czech Republic

One of the failures of the political market is the existence of the politically motivated cycle, which is driven by the tendency of politicians to maximise their profit in elections by influencing macroeconomic indicators. The purpose of this article is to prove or contradict the existence of the political business cycle and to define its type in the Czech Republic. Specific political business cycle models are tested by using estimates from linear regression models. With the addition of the tested political variable, the linear regression model has an autoregressive form. This article analyses data from the first quarter of 1993 to the fourth quarter of 2012. We conclude, based on our empiric analysis, that in the Czech Republic it is possible to influence macroeconomic indexes during the preelection period. Indexes are influenced in the sense of the Nordhaus model of the political business cycle, which assumes the adaptive expectations of electors and opportunistic behaviour by the political authorities

Economic Factors in the Choice of Profession and School in the Case of Secondary Education in Prague

n this paper we study three crucial questions of economic decision-making: a) How are the people motivated in the choice of profession (career) and schools? This is also a decision that deals with the criteria for building the human capital of various specialisations. b) Can enterprises rely on the supply of new workers that should be qualified by skills for filling the future specialised demands of enterprises? c) Do the admissions into secondary schools, as intermediaries between the previous two, adjust to labour inputs with specific skills as required by firms? We have found by analysing the data for the agglomeration of Prague that the specialisation structure the supply of new cohort of workers (i.e. the school leavers) was highly consistent with the structure of expected demand of empoyers (i.e. enterprises). Our analysis working with 28 professional types of secondary schools in Prague reveals that the choice of school and profession depends primarily on the industrial structure of both employment opportunities and unemployment threats. As a secondary observation, the structure of new admissions to schools is related to the level of wages, profits, unemployment rates and R&D expenditures in industries. At the same time we could see that the existing official statistics about educational specialisation are insufficiently structured for serving as an efficient instrument for underpinning the labour market-dependent decision making in both families and schools.education; human capital; supply and demand for working skills; employment in industries