Krajina vzpomínek. Kdo kreslí mapu „brněnského Bronxu“?

Ústředním tématem plánovaného textu je vytváření identity městského prostoru skrze kulturně ustálené formy vzpomínání, a také reprodukce sociálních nerovností skrze vytěsňování vzpomínek marginalizovaných obyvatel na okraj zájmu i společenského žebříčku hodnot. Na teoretické rovině se text věnuje vztahu sociologického utváření vědomí o místě a vzpomínání. Zde se opírá především o texty Pierra Norry, Jefreyho Alexandra, Radima Marady, Csaby Szaló, Talji Blokland Davida Sibleyho a Ryana Centnera. Zvláštní pozornost je věnována perspektivě sousedství a sousedských vztahů, stejně jako utváření vztahu k městu jako místu všedního života ve smyslu utváření domova jako místa rodinného života (v kontrastu k např. místu nerezidentní realizace kariéry, prostoru zábavy a konzumu či místu turistických návštěv). Na rovině empirické text pracuje se dvěma sadami poznatků, přičemž obě se váží na prostor tzv. brněnského Bronxu (ulice Bratislavská a Cejl a okolí). Jedna tvoří kulturní milieu vzpomínání na osídlení této oblasti Němci a jejich následné vyhnání v roce 1945. Literární reprezentace těchto událostí v knize Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch ukazuje zacházení s židovskou, německou, českou, ale také romskou stopou v prostoru. Druhá sada poznatků pochází z rozhovorů s pamětníky příchodu slovenských Romů do Brna po roce 1945, které realizovali v roce 2012 potomci přistěhovalců ze Slovenska, socioložky a filmoví dokumentaristé

Česká romská rodina v Anglii a zase zpátky - vymístěni

Cílem této stati je popsat dimenze kulturního vymístění, které můžeme pozorovat na případu rodiny českých Romů, která odešla v roce 2000 do Anglie a po několika měsících se vrátila zpět do České republiky. Pokusím se zodpovědět otázku, jak se kvalitativně proměnila situace Romů, kteří z České republiky odešli (a znovu se do ní vrátili), a to z hlediska vymístění jejich kulturní identity. Stať si neklade za cíl přinést zobecnitelnou odpověď na tuto otázku, odpovědí je spíše v osobní a společenské historii zakotvená analýza konkrétních činů konkrétních lidí. Průvodcem na cestě poznání nám bude rodina Balunova. Po představení rodiny se zaměřím na vybrané významné vrstvy zkušenosti jednotlivých členů rodiny, které mají dohromady vytvořit konzistentní obraz kulturního vymístění. V textu se střídají popisné etnografické pasáže s analytickými interpretacemi ve snaze zachovat věrnost rytmu života, tak jak jsem ho ve vyprávění Balunových zaznamenala, stejně jako přinést sociologicky inovativní pohled na zkoumané skutečnosti. Nezbytným doplňkem etnografické sociologie je také několik sebereflexivních autorských poznámek

Moderní migrace. Stěhování se zvláštním významem

Pojem migrace podstupuje v posledních letech proces zmnožování významů. Článek představuje migraci obyvatelstva jednak jako fenomén, jednak jako výzvu ke konceptuálnímu vyrovnání se se zmíněným "stěhováním se zvláštním významem" napříč různými vědními disciplínami. První část článku představuje vedle současných statistik světové migrace také terminologii, která se v politice a vědě používá pro označení migrujících osob. V další části se článek soustředí na relevantní sociálněvědná paradigmata migrace s přihlédnutím k problematice její politické regulace. Jsou zde představena třídící hlediska, která lze na migrační teorie a koncepty aplikovat, stejně jako různé způsoby, jakými se sociální vědy s fenoménem migrace vyrovnávají. Text, byť přehledový, není zcela hodnotově neutrální. K migraci přistupuje spíše jako k intelektuální výzvě promýšlet současné společenské podmínky moderních post-industriálních společností než jako k problému, který má být jednou a provždy vyřešen. Právě neexistence snadných řešení činí moderní migraci přitažlivou; bohužel také pro ideology orientující se na nabídky snadných řešení

Když máš práci, máš všechno

Po druhé světové válce nastal v komunistickém Československu rozmach těžkého průmyslu a Romové žijící ve slovenských osadách a vesnicích přicházely hromadně do českých měst za prací v továrnách, podnicích a dolech. Do procesu budování socialistického Československa tak byly zapojeny desítky tisíc romských obyvatel, jejichž životy se nikdy nestaly veřejně přiznanou součástí národní paměti. Film Když máš práci, máš všechno byl součástí projektu Paměť romských dělníků Katedry sociologie Masarykovy univerzity v Brně. Dokumentuje čtyřleté úsilí socioložky Kateřiny Janků a jejího týmu tvořeného zástupci mladé romské generace o navrácení vzpomínek romských pamětníků do povědomí české veřejnosti.After the Second World War the communist Czechoslovakia experienced the expansion of heavy industry. Roma living in Slovak settlements and villages were coming on a large scale into Czech cities for work in factories, companies and mines. Tens of thousands Roma inhabitants were engaged into the process of building the socialist Czechoslovakia, but their lives never became declared part of the memory of a nation. The movie „When you have work, you have everything“ was part of the project Memory of Roma Workers from the Department of Sociology at Masaryk university in Brno. It documents for-years endeavor of a sociologist Kateřina Janků and her team of representatives of young Roma generation to bring the memories of Roma witnesses back into the Czech public conscious

Six Researchers in Search of A Meaning In Lockdown: A Collective Essay (RN03)

‘Stay at home!’. Biographical researchers are accustomed to, and they are well equipped (methodologically) to reflect on, changing life trajectories in unprecedented circumstances. This collective essay maps our individual experiences of a lockdown (see the list of contributors at the bottom)

Anthropology as Necessary Unlearning. Examples from Camps, Courts, Schools and Businesses

U ovom radu istražujem poteškoće do kojih dolazi u pokušajima komunikacije preko kulturnih granica. Oslanjam se na svoj terenski rad u različitim sredinama u Istočnoj i Srednjoj Europi – u izbjegličkim kampovima, sudnicama, školama i poduzećima – u kojem sam zaključila da komunikacija najbolje funkcionira kada se uspostavi povjerenje, a korak koji je potreban da bi do toga došlo je na obje strane naučiti kako odučiti duboko ukorijenjene pretpostavke. Rad započinje raspravom o rasnim i etničkim stereotipima, u kojoj se oslanjam na niz uvida iz evolucijske psihologije i kognitivne znanosti. Zatim se okrećem mitovima o pamćenju te predlažem kako primijeniti najnovija otkrića specijaliziranih istraživanja pamćenja. U drugom dijelu rada problematiziram koncept "interkulturnosti", koji često legitimizira ideologiju "sukoba civilizacija". Predlažem da za uspostavu stvarne interkulturne komunikacije moramo napustiti modele doslovnog prevođenja i umjesto toga iskoristiti recentne antropološke uvide u načine funkcioniranja jezika, društvene konstrukcije značenja i postizanja zajedničkog razumijevanja. Pritom se nastavljam na radove lingvističkih i pravnih antropologa u ovom području te članak zaključujem razmišljanjima o povezanim temama kontradominantnosti i smijeha.This paper explores the problems which arise when people attempt to communicate across cultural boundaries. I draw on my fieldwork experience in various settings in Eastern and Central Europe – camps, courts, schools and businesses – where I found that communication works best when trust is established, and that the necessary step to fulfil this condition was to learn how to unlearn deeply rooted assumptions on both sides. The paper begins with a discussion of racial and ethnic stereotypes, drawing on a range of insights from evolutionary psychology and cognitive science. I then turn to memory myths, suggesting how to apply recent findings from specialized memory research. In the second part of the paper, I challenge the concept of "intercultural", which can all too easily legitimate the "clash of civilisations" ideology. In order to establish real intercultural communication, I suggest that we must abandon models of verbatim translation and instead take advantage of recent anthropological insights into how language works, how meanings are socially constructed and how shared understandings are achieved. In all this, I build on the work of linguistic and legal anthropologists who are already contributing to this endeavour and conclude with some meditations on the related themes of counter-dominance and laughter

"Curiosity and serendipity - a conference on qualitative methods in the social sciences" :6. Research Network 20 (Qualitative research) ESA Midterm conference Lund, Švédsko 20.-21. 9. 2012

1041104

Konference „Urban Marginality and the State: The Production of Precarity in the City“, Paříž, Francie 20.-21. 6. 2012

18518