Aktuální problémy mezinárodních klimatických vyjednávání

Aktuální klimatická vyjednávání na mezinárodní úrovni jsou rámována historickými nespravedlnostmi mezi rozvinutými zeměmi globálního Severu a rozvojovými státy globálního Jihu. Tyto nespravedlnosti pramení z podílu na emisích skleníkových plynů, jež lidstvo vypouští do atmosféry po takřka tři století a jež bezprecedentním způsobem ovlivňují globální klima. Cílem této práce bylo definovat dominantní sféry klimatické spravedlnosti (distributivní, mezigenerační, procesní a uznávací spravedlnost) a jejich prizmatem zanalyzovat dvě globální politiky, jež mají největší potenciál cíle klimatické spravedlnosti naplnit (fond Ztrát a škod a systém emisních povolenek). Protože tomu ale jejich dosavadní nastavení zatím zcela neodpovídá, představuje práce několik doporučení, jež by k vytyčenému cíli mohly přispět.ObhájenoCurrent climate negotiations at the international level are framed by historical injustices between the developed countries of the global North and the developing states of the global South. These inequities stem from the share of greenhouse gas emissions that humanity has been releasing into the atmosphere for nearly three centuries, and which are affecting the global climate in unprecedented ways. The aim of this work was to define the dominant spheres of climate justice (distributive, intergenerational, procedural and recognition justice) and through their prism to analyze two global policies that have the greatest potential to fulfill the goals of climate justice (the Loss and Damage Fund and the emission allowance system). However, since their current settings do not fully correspond to this, the work presents several recommendations that could contribute to the set goal

Aktuální problémy mezinárodních klimatických vyjednávání

Aktuální klimatická vyjednávání na mezinárodní úrovni jsou rámována historickými nespravedlnostmi mezi rozvinutými zeměmi globálního Severu a rozvojovými státy globálního Jihu. Tyto nespravedlnosti pramení z podílu na emisích skleníkových plynů, jež lidstvo vypouští do atmosféry po takřka tři století a jež bezprecedentním způsobem ovlivňují globální klima. Cílem této práce bylo definovat dominantní sféry klimatické spravedlnosti (distributivní, mezigenerační, procesní a uznávací spravedlnost) a jejich prizmatem zanalyzovat dvě globální politiky, jež mají největší potenciál cíle klimatické spravedlnosti naplnit (fond Ztrát a škod a systém emisních povolenek). Protože tomu ale jejich dosavadní nastavení zatím zcela neodpovídá, představuje práce několik doporučení, jež by k vytyčenému cíli mohly přispět.ObhájenoCurrent climate negotiations at the international level are framed by historical injustices between the developed countries of the global North and the developing states of the global South. These inequities stem from the share of greenhouse gas emissions that humanity has been releasing into the atmosphere for nearly three centuries, and which are affecting the global climate in unprecedented ways. The aim of this work was to define the dominant spheres of climate justice (distributive, intergenerational, procedural and recognition justice) and through their prism to analyze two global policies that have the greatest potential to fulfill the goals of climate justice (the Loss and Damage Fund and the emission allowance system). However, since their current settings do not fully correspond to this, the work presents several recommendations that could contribute to the set goal