Structure of SnF2-SnO-P2O5 Glasses

AbstractLow melting point glasses, specifically tin fluorophosphates, have recently received attention as a successful host matrix to rare earth metals to be used in photon conversion for solar cell applications. We have used high resolution X-ray photoelectron spectroscopy and Raman microscopy to investigate the structure of 50SnF2-20SnO-30P2O5 glass. To compliment this experimental study density functional theory was used to predict Raman spectra. The O 1s X-ray photoelectron spectra indicate a high non-bridging to bridging oxygen ratio, a sign of relatively high durability needed for this glass to be applied to solar energy. The experimental results are in good agreement with theoretical calculations

Strukturní původ povrchových transformací v tenkých vrstvách sulfidu arsenitého vyvolaných UV expozicí

Photostructural transformations within AsxS100-x (x = 30, 33, 35, 40) thin films upon exposure to LED light of different wavelengths, in both air and argon environments have been studied by high resolution XPS, Raman spectroscopy and LEIS methods. These complementary results show that light of energies close to the band gap does not modify chemical composition of the surface, but induces simple photopolymerization reactions. Superbandgap UV light, however, significantly increases S/As ratio on the surface due to formation of S-rich layer under both environmental conditions. It is proposed that photovaporization of both oxide and non-oxide cage-like molecules is responsible for the observed effect.Fotostrukturální tranformace ve vrstvách AsxS100-x (x = 30, 33, 35, 40) vyvolané vlivem expozice LED zářením různých vlnových délek jak na vzduchu, tak i v argonu byla studována metodou XPS, Ramanovou spektroskopií a metodou LEIS. Tyto komplementární výsledky ukazují, že světlo o energii blízké optické šířce zakázaného pásu nemění chemické složení povrchu, ale indukuje jednoduché fotopolymerizační reakce. UV záření však výrazně zvyšuje poměr As/S na povrchu materiálu díky formaci na síru bohaté vrstvy v obou použitých prostředích. Za účelem vysvětlení pozorovaných změn byl navržen mechanismus fotoindukovaného odparu jak oxidových, tak i neoxidových molekul (ve tvaru klece)