Proměny učitelské profese a přípravy na ni v kontextu celkové transformace školství

N/

Současné proměny vzdělávání učitelů v zemích Evropské unie

Stať je věnována analýze současných západoevropských přístupů k pojetí učitelské profese a přípravy na ni. V centru pozornosti je model tzv. široké profesionality, proměny rolí a kompetencíjako základní východisko pro strukturu, cíle a obsah vzdělávání učitelů primárních škol

Mentoring jako prostředek podpory profesního učení studentů učitelství a učitelů

Úvodní část příspěvku je věnována fenoménu mentoringu v učitelství jako nástroje podpory profesního rozvoje učitelů a studentů učitelství. Jsou prezentována teoretická východiska a klíčové koncepty důležité pro hlubší porozumění mentoringu. Hlavním cílem studie je prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu věnovaného kontextu, podmínkám a možným bariérám spolupráce mentora a menteeho v učitelské profesi v širším kontextu hledání prostředků k posílení profesionalizace učitelů a podpoře jejich celoživotního profesního růstu. Výsledky výzkumu identifikují klíčové aspekty mentoringu, mezi něž patří dovednost zpětné vazby ze strany mentora a otevřenost reflexi na straně menteeho, stejně jako sebejistota mentora a kultura spolupráce napříč školou. Studie rovněž poukazuje na hlavní přínosy mentoringu pro začínající učitele, studenty učitelství, pro učitele s delší praxí, pro rozvoj školy i školství obecně.The introductory part discusses the phenomenon of mentoring as an instrument of professional development of both teachers and student teachers. Theoretical foundations and key concepts necessary for the understanding of the research on mentoring are presented. The main aim of the study is the presentation of qualitative research on the context and conditions of successful mentoring and possible barriers inhibiting mentoring cooperation. These findings are explored in light of the context of the aim to increase professionalization of the teaching profession and support lifelong professional development. The study identifies key aspects of mentoring, such as mentor’s feedback skills and mentee’s reflective competence, as well self-esteem of the mentor and cooperative school culture. The paper concludes with a summary of main benefits of mentoring for beginner teachers, student teachers, experienced teacher, school improvement and schooling in general

Approaches to the Teaching of Pedagogy in the Context of Changing Paradigms of Teacher Education

Cílem teoretické studie je reflektovat proměny paradigmatu v oblasti pedeutologie jako fenoménu, který zásadním způsobem ovlivňuje celkové pojetí, smysl, cíle, obsah a způsoby výuky pedagogiky v přípravném vzdělávání učitelů. Úvodní část studie je věnována prezentaci dominantních pedeutologických paradigmat, přičemž podrobněji je analyzováno bipolární pojetí akademický versus kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Předmětem zájmu je také zkoumání možností a mezí akademického pojetí, které je spojeno s procesem univerzitarizace učitelského vzdělávání. V tomto kontextu je uvedena diskuse ke kritice akademizace přípravy učitelů a „zvědečťování pedagogiky“ v pojetí W. Brezinky. Těžiště studie spočívá v reflexi klíčových charakteristik profesionalizačně orientovaného pojetí přípravy učitelů, které je v mezinárodním rozměru vůdčím pedeutologickým konceptem. V tomto koncepčním rámci jsou hledány odpovědi na otázky po smyslu, cílech, obsahu a způsobech výuky pedagogiky v učitelských studijních programech. V závěru jsou formulovány výzvy k sebereflexi oboru pedagogika, tj. k hledání její „nové“ identity a jiných cest k jejímu rozvoji.The aim of this theoretical study is to reflect critically on changes in paradigms in paedeutology as a phenomenon that has been fundamentally affecting the whole conception, meaning, goals, content and form of the teaching of pedagogy in teacher education courses. The core of the study consists in reflection on the dominant paedeutological paradigms and on the key characteristics of the professionalisation-focused conception of teacher education, which in international terms is the leading paedeutological concept

The Key Trends in Changes to Primary Education in the Czech Republic after the 1989 Velvet Revolution

The aim of the review study is to reflect on key trends in the process of transformation of primary education in the Czech Republic after the 1989 Velvet Revolution. The major milestones in the transformation process in terms of education policy are reflected upon. The core of the study is an analysis of the changes to primary education in the reality of school practice, including the most significant innovative approaches. The study concludes with an evaluation of the development of Czech primary education in the context of international trends and with reflection on the prospects for its further development

The Concept of Quality in Education, Quality of School in the Context of Decentralised School System

The article discusses changes in education management methods over the past decades on a Europe wide scale, a process of finding a balance between autonomy for schools and teachers on the one hand and the responsibilities of the government and public authorities on the other. Particular attention will be paid to the situation in post communist countries, where given the tradition of a strongly centralised education system, finding such a balanced is a very complicated problem. In decentralised education with broad autonomy for schools, there is a greater importance placed on external evaluation, systematic monitoring and the assessment of schools. This however assumes precisely defined assessment criteria, that is, the concepts of quality in education, good quality, effective, good school. To date, an accord has not been reached in the Czech Republic (between politicians, specialists and the public) on what is a good quality, good school, which is a serious obstacle to the internal transformation of schools. Empirical research is currently underway, which it is hoped shall contribute to the solution of the question – What is a good quality, good school? By which attributes can it be identified? Which attributes or characteristics will be considered key to the concept of a good quality, good school? What types of research instruments are best suited to investigate the quality of schools? The indicators of a good quality, good, effective school and the possibilities for their verification, are being investigated with an emphasis on the procedural approach –investigating education processes at a specific class level. The article presents selected research results, in particular those related to the verification of suitable research instruments (questioning techniques and especially monitoring real tuition) in the case study of one school. The possibilities and limits of quantitative and qualitative methods in determining the quality of schools are discussed

The Main Directions of the Transformation of Primary Education in the Czech Republic after 1989 and the Prospects for Its Future Development

Cílem studie je reflektovat hlavní směry transformace české primární školy v posledních třiceti letech v širším kontextu společenských a politických změn po roce 1989. Vybrané fenomény jsou sledovány na pozadí trendů ve vyspělých zemích i naší vzdělávací tradice v této oblasti. Reformní procesy jsou analyzovány z hlediska (1) vzdělávací politiky (proklamované a projektované změny), (2) teoretických východisek a vůdčích konceptů, (3) praktických pokusů o proměnu primárního vzdělávání v realitě školní praxe. Optikou vzdělávací politiky jsou v centru pozornosti hlavní tendence, které se postupně uplatnily v řízení, legislativě, koncepčních materiálech, kurikulárních dokumentech apod. Na základě relevantní literatury domácí i zahraniční provenience jsou charakterizovány klíčové principy na dítě orientovaného pojetí primárního vzdělávání z hlediska celkové koncepce, cílů, obsahu a strategií výuky. Jádro studie je věnováno proměnám primárního vzdělávání z hlediska vnější i vnitřní reformy, přičemž důraz je položen na otázky vnitřní proměny primární školy. V návaznosti na záměry vzdělávací politiky, projektované změny a teoretická východiska je pozornost zaměřena na realitu transformačních procesů v praxi primárních škol. Jsou reflektovány hlavní směry v úsilí o výraznou změnu v pojetí primárního vzdělávání s cílem odpovědět na otázku, které pedagogické přístupy, inovativní projekty a alternativní koncepce se ve školské praxi nejvýrazněji prosadily. V závěru studie jsou diskutovány problémy, otevřené otázky a kritická místa dosavadního vývoje. Jsou zvažovány také perspektivy dalšího vývoje v oblasti primárního vzdělávání v souvislosti s měnícími se kontexty (společenské požadavky, měnící se charakteristiky dětské populace aj.) a novými výzvami.The aim of this review study is to reflect on the main directions of the transformation of primary education in the Czech Republic in the last thirty years in the broader context of the social and political changes since 1989 and from an international perspective. Selected phenomena will be analysed with respect to the trends in primary education in developed countries, as well as with respect to the traditional concepts of education in our region.The reform processes will be presented in terms of: (1) education policy; (2) the theoretical background and key concepts, and (3) practical attempts to transform primary education in the reality of school practice. In terms of education policy the study focuses on major trends in management, legislation, curriculum materials, etc. The next part deals with the transformation of primary education in relation to external and internal reforms, with an emphasis on the internal reform of primary schools. On the basis of a careful analysis of relevant sources, the study will define the key principles of child-centred primary education with respect to its overall concept, goals, content, and teaching strategies. Furthermore, as a follow-up to the goals of education policy, planned changes, and the theoretical framework, the study will analyse the real-life transformation of primary schools, focusing on major trends in transforming the concept of primary education, including preeminent pedagogic approaches, innovative projects, and alternative theories. Finally, in the concluding part I will discuss the difficulties and challenges of the present state of affairs. Against the background of the changing context (social requirements, changing characteristics of the child population) and current challenges, possible ways of developing the field of primary education further will be presented

Les tentatives de mise en place des « Pédagogies nouvelles » dans les écoles fondamentales tchèques après 1989

Vladimíra Spilková "Neue Pädagogik“ in der tschechischen Republik nach 1989 und praktische Versuche ihrer Anwendung an Grundschulen. Das Ziel vorliegenden Artikels ist es, die wichtigsten Vorgänge der Verwandlung im tschechischen Schulsystem nach 1989 (in Verbindung mit den tiefgreifenden politischen Veränderungen) zu erklären und dabei die Verwandlungen im Gebiet der Grunderziehung hervorzuheben. Die Untersuchung der Reformprozessen ist auf drei Hauptpunkten zentriert: Ziele der Erziehungspolitik, theoretische Ausgangspunkte und leitende Idee der Schulreform, praktische Versuche der Veränderung in den Schulpraktiken. Drei Haupttendenzen werden vorgestellt, die nach und nach in der Erziehungspolitik angewendet werden (oft in der Form auseinandergehender Prinzipien). Wir charakterisieren die "neue Pädagogik“, die "neue“ Auffassung des Schulunterrichts, das Unterrichten und das Lehren in der - hauptsächlich tschechischen - Fachliteratur im letzten Jahrzehnt. Zum Schluss identifizieren wir die wichtigsten Orientierungen in den Versuchen der Anwendung der "neuen Pädagogik“ in den Praktiken der Grundschule, ohne die Probleme zu vergessen, die ihrer stärkeren Anwendung auf breiterer Skala im Wege stehen.Vladimíra Spilková "New educational methods” in the Czech Republic after 1989 and practical attempts to set them up in the fundamental schools. The goal of this article is to explain the main processes of transformation of the Czech school system after 1989 (in relation to the big political changes) by highlighting the changes made in the field of fundamental education. The study of the changing processes is directed towards three main points: goals of educational policies, theoretical starting points and main ideas of the school system reform, and practical attempts at transforming, taking into account the reality of school teaching. Three main trends, progressively implemented in education policies (often as divergent principles), are presented here: •New educational methods”, the •new” conception of school teaching, and teaching and learning in specialized, mainly Czech literature of the last decade. To conclude, the main orientations and attempts to set up the •new educational methods” in practice in fundamental schools, including the problems preventing them from being set to work better on a larger scale, are herein discussed.L’objectif de l’article est d’expliciter les principales procédures de transformation du système scolaire tchèque après 1989 (en lien avec les profonds changements politiques de cette époque) en mettant l’accent sur le domaine de l’éducation fondamentale. L’étude des processus de réforme est centrée sur trois questions principales: les objectifs de la politique éducative, les bases théoriques et l’idée directrice de la réforme scolaire, les tentatives pratiques de transformation de la pratique scolaire. Trois tendances principales sont présentées, qui ont été progressivement intégrées à la politique éducative (souvent sous forme de principes divergents): la «pédagogie nouvelle», la «nouvelle» conception de l’enseignement scolaire, les conceptions de l’enseignement et de l’apprentissage dans la littérature spécialisée, surtout tchèque, de la dernière décennie. En conclusion, on identifie les axes majeurs de la mise en place de la «pédagogie nouvelle» dans la pratique des écoles fondamentales, sans négliger les obstacles qu’a rencontré ce processus quand il a été appliqué à une échelle plus large.Vladimíra Spilková -«Nuevas pedagogías» en República checa después de 1989 y tentativas prácticas de su aplicación en las escuelas fundamentales (la escuela de base). El objetivo del artículo es aclarar los principales métodos de la transformación del sistema escolar checo después de 1989 (en relación con los profundos cambios políticos) insistiendo en las transformaciones en el campo de la educación fundamental. El estudio del proceso de reforma se orienta hacia tres puntos principales: objetivos de la política educativa, puntos de partida teóricos e idea directora de la reforma escolar, tentativas prácticas de transformación en la realidad de la práctica escolar. Se presentan tres tendencias principales, aplicadas progresivamente en la política educativa (a menudo bajo forma de principios divergentes). Se caracterizan la «nueva pedagogía», la «nueva» concepción de la enseñanza escolar, la enseñanza y el aprendizaje en la literatura especializada, sobre todo checa, en el último decenio. En conclusión, se identifican las principales orientaciones de las tentativas de aplicación de la «nueva pedagogía» en la práctica de las escuelas fundamentales, incluso los problemas que impiden su instalación más fuerte en una escala más amplia.Spilková Vladimíra. Les tentatives de mise en place des « Pédagogies nouvelles » dans les écoles fondamentales tchèques après 1989 . In: Revue française de pédagogie, volume 153, 2005. pp. 25-38

The de-professionalizing bill in the international perspective of approaches to the teaching profession

Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je de­tailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V cen­tru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvět­lení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitos­ti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hle­diska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací po­litiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace uči­telství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pe­deutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdů­vodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.The aim of this review study, based on desk research methodology, is to analyze in detail the most controversial sections of the proposed amendment to Act No. 563/2004 Coll. on pedagogical staff in the wider context of the approaches of Czech education policy towards the teaching profession and teacher education after 1989. The critical reflection of the amendment, referred to as de-professionalizing and de-qualifying, focuses on the legitimacy of the reasons and the correctness and relevance of the arguments used to legitimize the need for such a radical change. Significant attention is paid to explaining the de-professionalizing nature of the amendment, which questions the importance of specific professional knowledge and skills necessary for the quality performance of the profession, which differentiate the work of professionals from informed, albeit personally disposed, pedagogical laypersons. Risks of de-professionalizing teaching in terms of the impact on the quality of school education and short-term and long-term effects on the teaching profession, its recognition, and prestige in society are identified. The Czech education policy’s intention to support the de-professionalizing of teaching is contrasted with leading trends in advanced Western European countries, particularly supporting the professionalization of teaching and emphasizing the improvement of the quality of teacher education in relation to the significantly increasing demands on teachers. The presentation of key pedeutological concepts, particularly the professionalization of teaching, teacher professionalism, and its core – professional knowledge and knowledge base for teaching – is the focus of attention. Based on data from comparative, historical, and pedeutological analyses, as well as empirical research, the study evaluates whether such a fundamental change in the approach to the teaching profession is justified, convincingly supported by correct and relevant data, corresponds to current knowledge, and is in line with important strategic educational policy documents (e.g., Strategy 2030+) and key international trends and recommendations