Database Output Storage Support in PyWPS Framework

Cílem této bakalářské práce je navrhnout rozšíření frameworku PyWPS, jenž by umožnilo využít vzdálené databázové úložiště pro ukládání výstupů jednotlivých procesů. PyWPS je implementace standardu OGC Web Processing Service. Výstupní data jsou momentálně ukládána v souborových formátech na výpočetním serveru, odkud si je klient může stáhnout. Integrace databázového úložiště může zefektivnit přesun výstupních dat ke klientovi i jejich následnou správu. Rozšíření je - stejně jako framework PyWPS - napsáno v programovacím jazyce Python. Jako vhodný databázový systém byl zvolen PostgreSQL, respektive jeho nadstavba PostGIS, která přidává podporu pro geografické objekty. Součástí práce je i předběžný návrh implementace tohoto rozšíření do zdrojového kódu PyWPS.The aim of this bachelor thesis is to design an extension for the PyWPS framework that would enable output data derived from PyWPS processes to be stored in a remote database. PyWPS is an implementation of the OGC Web Processing Service standard. Currently, output data is saved in a standard file format on the server from which the client can download it. Integration of a database output storage can make more effective both transfering data to the client and its further processing and analysis. Like PyWPS, the extension is written in Python. As for the database management system, PostgreSQL and PostGIS were used. PostGIS is an extension that adds support for geographic objects to PostgresSQL. The problem of implementing this extension within the PyWPS source code is, to some extent, also adressed in this thesis

Mapping drivers of tropical forest loss with satellite image time series and machine learning

The rates of tropical deforestation remain high, resulting in carbon emissions, biodiversity loss, and impacts on local communities. To design effective policies to tackle this, it is necessary to know what the drivers behind deforestation are. Since drivers vary in space and time, producing accurate spatially explicit maps with regular temporal updates is essential. Drivers can be recognized from satellite imagery but the scale of tropical deforestation makes it unfeasible to do so manually. Machine learning opens up possibilities for automating and scaling up this process. In this study, we developed and trained a deep learning model to classify the drivers of any forest loss—including deforestation—from satellite image time series. Our model architecture allows understanding of how the input time series is used to make a prediction, showing the model learns different patterns for recognizing each driver and highlighting the need for temporal data. We used our model to classify over 588 ′000 sites to produce a map detailing the drivers behind tropical forest loss. The results confirm that the majority of it is driven by agriculture, but also show significant regional differences. Such data is a crucial source of information to enable targeting specific drivers locally and can be updated in the future using free satellite data

Disociace, kognitivní reflexe a zdravotní gramotnost mají mírný vliv na víru v konspirační teorie o COVID-19

Pochopení prediktorů víry v konspirační teorie související s onemocněním COVID-19 a ochota nechat se proti němu očkovat může pomoci při řešení současných i budoucích pandemií. Zkoumáme, jak psychologické a kognitivní charakteristiky ovlivňují obecnou konspirační mentalitu a konspirační teorie související s onemocněním COVID-19. Průřezová studie byla provedena na základě údajů z online průzkumu vzorku českých vysokoškolských studentů (n = 866) shromážděného v lednu 2021 s využitím vícerozměrné lineární regrese a mediální analýzy. Šestnáct procent respondentů věřilo, že COVID-19 je podvod, a 17 % věřilo, že COVID-19 byl záměrně vytvořen lidmi. Sedm procent rozptylu teorie náhody a 10 % rozptylu teorie vzniku bylo vysvětleno (v sestupném pořadí podle relevance) nízkou kognitivní reflexí, nízkou digitální zdravotní gramotností, vysokými zkušenostmi s disociací a do určité míry i vysokou vnímavostí nepravdivých sdělení. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 závisela méně na psychologických a kognitivních proměnných ve srovnání s konspirační mentalitou (vysvětleno bylo 16 % rozptylu). Vliv digitální zdravotní gramotnosti na víru v konspirační teorie související s COVID-19 bylo zmírněn kognitivní reflexí. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 byla ovlivněna zkušenostmi s disociací, kognitivní reflexí, digitální zdravotní gramotností a vnímavostí nepravdivých sdělení.Understanding the predictors of belief in COVID-related conspiracy theories and willingness to get vaccinated against COVID-19 may aid the resolution of current and future pandemics. We investigate how psychological and cognitive characteristics influence general conspiracy mentality and COVID-related conspiracy theories. A cross-sectional study was conducted based on data from an online survey of a sample of Czech university students (n = 866) collected in January 2021, using multivariate linear regression and mediation analysis. Sixteen percent of respondents believed that COVID-19 is a hoax, and 17% believed that COVID-19 was intentionally created by humans. Seven percent of the variance of the hoax theory and 10% of the variance of the creation theory was explained by (in descending order of relevance) low cognitive reflection, low digital health literacy, high experience with dissociation and, to some extent, high bullshit receptivity. Belief in COVID-related conspiracy theories depended less on psychological and cognitive variables compared to conspiracy mentality (16% of the variance explained). The effect of digital health literacy on belief in COVID-related theories was moderated by cognitive reflection. Belief in conspiracy theories related to COVID-19 was influenced by experience with dissociation, cognitive reflection, digital health literacy and bullshit receptivity

Paul Kupelwieser: Vize poprvoválečné střední Evropy

Komentovaný překlad politologicko-národohospodářského spisu předního rakouského manažera a podnikatele Paula Kupelwiesera (1843-1919) "Návrhy na uspořádání Německého Rakouska" je uveden biografickým přehledem (Aleš Zářický) a dvěma studiemi mapujícími poprvoválečný vývoj v Předlitavsku (Jan Županič) a Zalitavsku (Dušan Škvarna). Publikace představuje formou úvodními studiemi opatřeného komentovaného překladu politologicko-národohospodářský text předního rakousko-uherského manažera a podnikatele Paula Kupelwiesera "Vorschläge für die Gestaltung Deutschösterreich: Arbeit- und Kapitalförderne / Massnahmen allgemeine Dienstpflicht", který vydal těsně před svou smrtí ve Vídni v roce 1919, a v němž se zamýšlí nad otázkami fungování nového státního útvaru, Republiky Německé Rakousko, který se na mapě Evropy objevil záhy po skončení první světové války.Publikace je výstupem projektu "SGS14/FF/2024 Člověk v čase změny", řešeného v roce 2024 na Filozofické fakultě Ostravské univerzity