Intencionálne uloženie koňa - obeť nebo pohreb? Niekoľko postrehov na základe nálezov z Břeclavi-Pohanska

V európskom prostredí sa už od doby sťahovania národov stretávame s uloženiami koňských kostier respektíve s pohrebmi koní aj na regulárnych pohrebiskách, aj na sídliskách. Tento zvyk je archeologicky doložiteľný ešte v 11.-12. storočí. Pohreby koní boli buď súčasťou magických rituálov spojovaných s mýtom alebo mal pochovaný kôň funkciu milodaru, ktorý prináležal určitému postaveniu člena v spoločenstve. V predloženom článku je vyslovená úvaha ako možno interpretovať 6 prípadov zámerného uloženia koňa v sídliskovom kontexte z areálu hradiska Břeclav-Pohansko, a to na základe rozboru terénnej situácie v kombinácii s porovnaním podobných publikovaných ranostredovekých nálezov a taktiež s využitím známych skutočností o slovanskej mytológii a religiozite.Článek řeší problematiku intencionálních uložení koní v rámci opevnění i na jižním předhradí sídelní aglomerace Břeclav-Pohansko.In European environment it is already since the Migration Period that we come upon intentionally deposited horse skeletons or horse burials in both usual graveyards and settlements. This custom is archaeologically provable still in the 11th–12th centuries. Horse burials either were part of magic rituals related to mythology or have served as an offering relevant to a specific social rank of the deceased. The presented paper reflects on how to interpret six examples of intentionally disposed horses within the settlement context in the area of the Břeclav-Pohansko stronghold by analysing the excavation findings, comparing them to similar early medieval findings published, and making use of hitherto knowledge on Slavic mythology and religiosity

Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters

Die Datierung des sogenannten großmährischen Schmucks und der großmährischen Kirchenfriedhöfe gehört zu den zentralen Aufgaben der Archäologie des frühen Mittelalters. In den vergangenen 60 Jahren wurden reiche Gräber untersucht, auf deren Basis chronologische Systeme entwickelt wurden, die dabei helfen, europaweit Funde des 9. bis 10. Jahrhundert zu datieren. Diese Studie beschäftigt sich mit der Frage, wie lange herausragende Objekte wie luxuriöser Schmuck als Teil der lebenden Kultur noch in Verwendung war, außerdem mit dem Zeitpunkt, bis zu dem in Mähren Menschen in ihrer traditionellen einheimischen Tracht auf den Kirchfriedhöden bestattet wurden. Zur Klärung der Frage wurden Grabbeigaben aus Pohansko bei Břeclav sowie Radiokarbondatierungen herangezogen, deren Anwendung in der Archäologie des frühen Mittelalters noch wenig üblich ist. Das Ergebnis der vorliegenden Forschungen ist die Feststellung, dass entsprechende Bestattungen auf Friedhöfen der großmährischen Kirchen bis zur Mitte des 10. Jahrhunderts konstant und zum Teil noch darüber hinaus erfolgten. Dort wurden Menschen beigesetzt, welche eine mit luxuriösem Schmuck kombinierte typisch mährische Tracht trugen. Ab den 1970er Jahren präferierte Datierungsansätze konnten damit korrigiert werden, Vorstellungen aus den 1950er und 1960er Jahren zur Datierung der großmährischen materiellen Kultur erwiesen sich hingegen als zutreffend.Datování tzv. velkomoravského šperku a velkomoravských kostelních hřbitovů patří k důležitým úkolům archeologie raného středověku. Chronologické systémy vypracované na základě bohatých hrobů prozkoumaných v posledních 60 letech na území České republiky pomáhají při datování archeologických památek z 9. a 10. stol. v celé Evropě. Tato studie se zabývá otázkou jak dlouho zůstal honosný šperk součástí živé kultury a do kdy existovaly na Moravě nejstarší kostelní hřbitovy, kde pochovávali lidé, odění do tradičního velkomoravského kroje. Řešení této problematiky se opírá o vyhodnocení nálezů z hrobových celků objevených na Pohansku u Břeclavi a především o radiokarbonové datování, jehož použití stále není v raně středověké archeologii úplně běžné. Výsledkem prezentovaného výzkumu je zjištění, že na velkomoravských kostelních hřbitovech se kontinuálně pohřbívalo až do poloviny 10. stol., někde možná i o něco déle. Lidé zde byli pochovaní v typickém velkomoravském kroji, jehož součástí byl i diskutovaný šperk. Jde o podstatnou korekci dosavadních názorů a částečný návrat k původnímu datování velkomoravské materiální kultury z 50. a 60. let 20. stol.The Fall of Great Moravia. Reflections on relativeand absolute chronology of Early Middle Ages in theEast-Central Europe. Dating the so-called Great Moravianjewelry and Great Moravian church graveyards is one ofthe crucial tasks of archaeology of the Early Middle Ages.The chronological systems developed based on the richgraves investigated over the past 60 years within theCzech Republic help in dating archaeological finds fromthe 9th to the 10th century all over Europe. This studyaddresses the question of how long the luxury jewelryexisted as part of living culture and until when the earliestchurch graveyards with burials of people clad in thetraditional Great Moravian costume existed in Moravia.The solution to this problem is supported by assessmentsof finds from graves excavated at Pohansko near Břeclavand, most importantly, by radiocarbon dating the applicationof which is still not common in archaeology of theEarly Middle Ages. The result of the present research is afinding that in Great Moravian church graveyards burialscontinued consistently until the mid-10th century, occasionallyprobably even a little longer. People were interredthere wearing the typical Great Moravian costume whichincluded the luxury jewelry as its component. It is a significantcorrection of the previous opinions and a partialreturn to the original dating of Great Moravian materialculture from the 1950s and 1960s

Chemical composition of early medieval glass beads from the southern part of the stronghold at Břeclav-Pohansko

Archaeological research in the southern bailey of the Great Moravian stronghold at Břeclav-Pohansko revealed that funerary equipment in several graves comprised glass beads and buttons. With regard to chemical composition of the raw material from which they were made it can be concluded that beads from alkaline glass containing more than 10 wt. % Na2O are dominant, whereas beads from siliceous glass containing more than 75 wt. % SiO2 and up to 10 wt. % Na2O as well as chemically unclassifiable beads are less frequent.Archaeological research in the southern bailey of the Great Moravian stronghold at Břeclav-Pohansko revealed that funerary equipment in several graves comprised glass beads and buttons. With regard to chemical composition of the raw material from which they were made it can be concluded that beads from alkaline glass containing more than 10 wt. % Na2O are dominant, whereas beads from siliceous glass containing more than 75 wt. % SiO2 and up to 10 wt. % Na2O as well as chemically unclassifiable beads are less frequent

Břeclav - Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí : archeologické výzkumy v letech 2008-2016

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016. Monografie obsahuje kapitoly, ve kterých jsou analyzovány a interpretovány jak nemovité, tak movité archeologické prameny. Například, na základě prostorové distribuce keramiky, kuchyňského odpadu a mazanice se podařila jasná identifikace raně středověkých nadzemních staveb, které by za jiných podmínek nebylo možné odhalit. Studie obsahuje dílčí závěry a interpretace výsledků devítiletého archeologického výzkumu. Vše je doplněno podrobným textovým katalogem prozkoumaných terénních reliktů, doprovázeným bohatou obrazovou a plánovou přílohou.This book is the result of many years continual research of the archaeologists from Department of Archaeology and Museology FA MU in the area of the Northeast Suburb at Pohansko near Břeclav. Publication is aimed at archaeology professionals or students and describes in some detail the settlement structure of the suburb, the inventory of finds and the first interpretations of the archaeological sources gathered by excavations carried out in the 2008–2016 period. The monograph contains chapters in which immovable and movable archaeological sources are analysed and interpreted. For instance, the authors were successful of the functional interpretation of the individual excavated settlement sectors based on the using the spatial distribution of pottery, kitchen waste and daub. One of the important results of the method employed is the relatively unambiguous identification of early medieval above-ground buildings which could not have been revealed under different conditions. There is an additional detailed text catalogue of the investigated field relics accompanied by an extensive supplement with images and plans

Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi

Studie seznamuje s archeologickým objevem, který byl učiněn roku 2006 na severovýchodním předhradí Pohanska. Během následujících pěti let zde proběhl interdisciplinárně pojatý výzkum, který odkryl pozůstatky dosud neznámé raně středověké církevní architektury – rotundy obklopené rozsáhlým pohřebištěm (152 jedinců). K dnešnímu dni tak evidujeme na Pohansku již druhý velkomoravský kostel. Odkryv první křesťanské svatyně stál v roce 1958 na počátku systematických archeologických výzkumů, které na lokalitě a v jejím okolí probíhají kontinuálně dodnes. Za nejdůležitější výsledek nových výzkumů považujeme zjištění, že základní nosná konstrukce rotundy ze severovýchodního předhradí byla vybudována ze dřeva, i když kostel se z vnějšího pohledu jevil jako celokamenný. Pozoruhodná je i přítomnost pěti hrobů v interiéru chrámu. Dva muži a tři děti ve věku od 18 měsíců do 12 let zde byli uloženi pod podlahu již stojící stavby. Na základě nálezů z hrobů v kostele i mimo něj datujeme existenci stavby do vrcholného velkomoravského období (druhá pol. 9. stol.) s pravděpodobným přesahem do prvních decennií 10. stol.The study presents the archaeological discovery made in 2006 in the northeast suburb of Pohansko. The interdisciplinary excavation conducted at the site over the following five years revealed the remains of previously unknown early medieval church architecture – a rotunda surrounded by a large cemetery in which one-hundred and fifty-two individuals were buried. The rotunda represents the second Great Moravian church discovered at Pohansko. The first Christian shrine was discovered in 1958 at the beginning of systematic archaeological excavations that continue at the site and the surrounding area to this day. The most significant finding from the latest excavation is that the basic load-bearing structure of the rotunda in the northeast suburb was made of wood, despite the fact that the church appeared from the outside to be made entirely of stone. The presence of five graves inside the church is likewise noteworthy. Two men, and three children aged between eighteen months and twelve years were buried beneath the floor of the church at a time when the building was already standing. Based on finds from the graves in and outside of the church, the existence of the rotunda can be dated to the high Great Moravian period in the second half of the ninth century, with a probable duration into the first decades of the tenth century

Die Bestattungen in Břeclav-Pohansko. Alte und neue Ausgrabungen

Zusammenfassung der Ergebnisse der bisherigen archäologischen Forschungen im grossmährischen Burgwall Břeclav-Pohansko Fokussierung auf Grabarealen.Shrnutí dosavadních výsledků archeologických výzkumů na Pohansku u Břeclavi se zaměřením na pohřební areály.Summary results of previous archaeological research at the site Břeclav-Pohansko focusing on funerary complexes

Velkomoravské meče z Pohanska u Břeclavi a okolí – nová revize

Studie prezentuje výsledky revizního výzkumu devíti raně středověkých mečů či jejich částí z Pohanska u Břeclavi. Nálezový soubor tvoří nejen starší, ale i nové, dosud nepublikované, nálezy. Studie obsahuje popis archeologického kontextu, v němž byly meče objeveny, a podrobnou typologicko-metalografickou analýzu. Meče jsou precizně datovány s pomocí stratigrafické a radiokarbonové metody, což umožňuje jejich zařazení do širšího kontextu celoevropského vývoje raně středověkých mečů. Studie přináší i nové impulsy do diskuse o společenském postavení uživatelů mečů aplikací sociologických konceptů Pierra Bourdieu.The study presents the results of a revisory study of nine early medieval swords and their parts from Pohansko near Břeclav. The find assemblage is composed of both old and new unpublished finds. The study contains a description of the archaeological context in which the swords were discovered and a detailed typological-metallographic analysis. The swords are precisely dated using stratigraphic and radiocarbon methods, which make it possible to place them in the broader context of the European-wide development of early medieval swords. The study also brings new impulses to the discussion on the social standing of the sword-users based on the application of the sociological concepts of Pierre Bourdieu

Molecular archaeoparasitology identifies cultural changes in the Medieval Hanseatic trading centre of Lübeck

info:eu-repo/semantics/publishe

Epidemiological insights from a large-scale investigation of intestinal helminths in Medieval Europe.

Helminth infections are among the World Health Organization's top neglected diseases with significant impact in many Less Economically Developed Countries. Despite no longer being endemic in Europe, the widespread presence of helminth eggs in archaeological deposits indicates that helminths represented a considerable burden in past European populations. Prevalence of infection is a key epidemiological feature that would influence the elimination of endemic intestinal helminths, for example, low prevalence rates may have made it easier to eliminate these infections in Europe without the use of modern anthelminthic drugs. To determine historical prevalence rates we analysed 589 grave samples from 7 European sites dated between 680 and 1700 CE, identifying two soil transmitted nematodes (Ascaris spp. and Trichuris trichiura) at all locations, and two food derived cestodes (Diphyllobothrium latum and Taenia spp.) at 4 sites. The rates of nematode infection in the medieval populations (1.5 to 25.6% for T. trichiura; 9.3-42.9% for Ascaris spp.) were comparable to those reported within modern endemically infected populations. There was some evidence of higher levels of nematode infection in younger individuals but not at all sites. The genetic diversity of T. trichiura ITS-1 in single graves was variable but much lower than with communal medieval latrine deposits. The prevalence of food derived cestodes was much lower (1.0-9.9%) than the prevalence of nematodes. Interestingly, sites that contained Taenia spp. eggs also contained D. latum which may reflect local culinary practices. These data demonstrate the importance of helminth infections in Medieval Europe and provide a baseline for studies on the epidemiology of infection in historical and modern contexts. Since the prevalence of medieval STH infections mirror those in modern endemic countries the factors affecting STH decline in Europe may also inform modern intervention campaigns