Civil Society: Adventures of the Concept before and after 1989

Discusses three manifestations of civil society in the Czech Republic's formation, portraying the concept as a normative idea that has progressed from the academic to the socially practical. Civil society in the pre-1989 political dissidence was examplified by Vaclav Havel's notion of antipolitical citizenship's establishment of a social moral conduct outside of the authoritarian government. During the 1989-1991 development of the Czech nation's democracy, the notion of civil society evolved from an action against the state to a public participation in the power structure. With the current development in the mid-1990s of a successful competitive party system, civil society has shifted into mediating between the nonprofit sector, local administration, & unions & professional associations. This last form represents the most unresolved, problematic, yet potentially beneficial metamorphosis of civil society in today's Czech Republic

Extraordinary Appeal

Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...The thesis is devoted to the issues associated with an extraordinary appeal in criminal proceedings. An extraordinary appeal is an extraordinary remedial measure by which final decision of the court may be contested if the court decided in the second instance and the law permits it. The chapter seventeen of the Rules of Criminal Procedure consists of 18 sections which represent the main source of law to this extraordinary remedial measure. The thesis focuses on their analysis while taking the literature and case law into account. Therefore, the paper aims to point out the problematic aspects of corresponding sections and case law that determine the conditions by which an extraordinary appeal may be lodged and processed. Naturally, the paper also seeks to convey the ideas of solving the particular problems in which its readers have been introduced in the thesis. Brief comparsion to the rest of the remedial measures contained in the Rules of Criminal Procedure is also presented. The thesis consists of the introduction, nine individual chapters and the conclusion. The individual chapters are divided into subsections to make the content of the paper easier to be oriented within. The first chapter deals with the conditions of admissibility of an extraordinary appeal. The term decision on the merits is...Department of Criminal LawKatedra trestního právaFaculty of LawPrávnická fakult

Editorial

13 x 13 c

Rodáci, odrodilci a adoptovaní. Sport v transnacionálních souvislostech

Článek sleduje různé podoby transnacionalismu v prostředí sportovních arén, a to v současných i historických kontextech. Hlavním teoreticko-kritickým cílem je přispět k precizaci a zvýšení analytické užitečnosti konceptu transnacionalismu. Transnacionalismus je odlišen nejen od globalizace a jejích derivátů, ale také (a speciálně) od "internacionality". Napětí uvnitř transnacionálního leží mezi dvěma (zřídka i více) pociťovanými či vyjadřovanými alternativními národně definovanými příslušnostmi či identitami, zatímco v internacionálním je tenze situována mezi národní a nadnárodní prostředí. Nacionalismus tak hraje důležitou a nenahraditelnou roli při konstituci transnacionální situace a zkušenosti. Empirické příklady jsou převzaty z různých sportů, avšak primární referenční bod tvoří fotbal. K sociologickému výkladu transnacionální zkušenosti (nejen ve sportu) je využito historické i fenomenologické perspektivy. Transnacionální zkušenost je zasazena do kontextu mezinárodní sportovní migrace ve stále propojenějším globalizovaném světě

Paměť, trauma, generace

Stať je příspěvkem do současné sociologické diskuse o kulturním/kolektivním traumatu. Přidává příklad historické zkušenosti komunismu jako zdroje kolektivního traumatu k případům otroctví, holocaustu a nacismu, na nichž se zmíněná diskuse rozvinula, – a zároveň se systematicky zaměřuje na generační aspekt daného problému. V generační perspektivě představuje uvedené historické zkušenosti jako jedinečné případy kulturní definice traumatu a mezigeneračního přenosu traumatické zkušenosti. Zdůrazňuje přitom napětí mezi kulturní reprodukcí kontinuity dotčených kolektivit skrze vědomí kolektivně sdíleného historického osudu na jedné straně, a spory, skrze něž se kolektivní paměť udržuje, v nichž se ale současně odráží rozdílné generační zkušenosti příslušníků dané kolektivity a skrze něž se vědomí o generačních rozdílech reprodukuje, na straně druhé

Růstová dilemata občanského sektoru

Článek zkoumá otázku eroze občanských hodnot jako následku institucionální expanze občanského sektoru v uplynulých několika dekádách. S pozorností věnovanou této souvislosti se článek snaží polemizovat s rozšířenou tezí tvrdící, že jsou to komodifikace a etatizace stále více oblastí života, co představuje největší nebezpečí pro občanský sektor a jeho komunální étos solidarity, péče a empatie. Empirické důkazy tento populární pohled nepodporují. Jsme svědky růstu občanského sektoru jak v rovině jeho velikosti (množství NGO, fondů), tak v rovině jeho politické/veřejné viditelnosti a vlivu. Souběžně s touto institucionální expanzí se ovšem mění i charakter občanského sektoru. Čelí dilematům profesionalizace, politizace a oligarchizace - což jsou náklady požadované efektivnosti a životaschopnosti tohoto sektoru. Článek se snaží ukázat, že zde existuje inherentní kulturní rozpor týkající se občanského sektoru reprezentovaného typickými NGO: osvojil si idealizovaný étos převzatý ze sociálně homogenních, ale vzájemně oddělených komunit, asociací a klubů minulosti, přičemž jeho aktuální institucionální formy mu přikazují jinou, univerzalističtější hodnotovou orientaci