Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku:Hodnocení zdravotní závažnosti suspendovaných částic

Zpráva hodnotí na základě sběru a analýzy vzorků ovzduší úroveň znečištění ovzduší a toxikologické vlastnosti suspendovaných částí. Jsou popsány majoritní typy znečištění ovzduší v sídlech - domácí topeniště a tranzitní doprava v závislosti na období (topná a netopná sezóna). Byly stanoveny základní chemické charakteristiky (kovy, PAU) aerosolových částic různých frakcí. Jsou uvedeny velikostní frakce aerosolových částic v závislosti na typech zdrojů a období a posuzován jejich vliv na zdraví

Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži:Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi

Cílem řešení dílčího projektu je stanovení podílu biogenních složek (pyly, mikrobi, plísně, kvasinky) na celkovém znečištění ovzduší suspendovanými částicemi, návrh charakterizace zátěže ovzduší v různých typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí), založené na stanovení podílu biogenních složek v různých frakcích suspendovaných částic a popis časového a prostorového rozložení částic biogenního původu. V roce 2005 byly provedeny tyto práce: Rešerše informačních pramenů a existujících datových souborů v ČR a ve světě; Popis časové variability suspendovaných částic, pylů a mikrobiologického znečištění ovzduší; Zpracování logistiky k organizaci odběrů vzorku aerosolů z venkovního ovzduší (výběr lokalit, frekvence odběrů, režimy odběru, definování zájmových frakcí) zajištění potřebných standardů a optimalizace jednotky pro pylový monitoring; Odběry vzorků aerosolu z venkovního ovzduší; Ověřování postupů vedoucích k identifikaci a kvantifikaci částic biogenního původu - kapilární elektromigrační metody (elektroforéza, izotachoforéza, elektrokinetická chromatografie); Příprava kampaňových měření v definovaných typech lokalit (městské, okolí zdrojů zemědělské výroby, malá sídla, přírodní pozadí)

Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly

Podklady obsahují schválený harmonogram činnosti na rok 2002, plnění harmonogramu činností, přehled čerpání přidělených prostředků a zprávu o plnění v roce 2002. Hlavní část podkladů tvoří zprávy o provedených měřeních v rámci dílčího úkolu I (Malá sídla - měření v Habarticích, malá sídla - měření v Havlovicích, Malá sídla - měření v Třešti) a dílčího úkolu II Zátěž biologickým aerosolům v blízkosti vybraných zemědělských zařízení/zdrojů (rešerše)

Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly

Projekt byl zaměřen na kvantifikaci potenciální expozice obyvatel malých sídel z venkovního ovzduší škodlivinám vznikajícím při spalování pevných paliv v lokálních topeništích a zátěž bioaerosoly ze zemědělských zdrojů. Při řešení byl projekt rozdělen na dvě samostatné části: Dílčí úkol č. I - Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a Dílčí úkol č. II. - Znečištění ovzduší bioaerosoly. Souhrnná zpráva obsahuje shrnutí provedených prací za oba dílčí úkoly a návrh postupů ke snížení úrovně zátěže z venkovního ovzduší

Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži:Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi

Plnění úkolu v roce 2006. V průběhu celé pylové sezóny roku 2006 od 1.3.2006 do 31.10.2006, byly na dvou místech tj. v areálu SZÚ v Praze (zastupuje městskou aglomeraci s významným podílem dopravní zátěže) a v areálu nemocnice v Havlíčkově Brodě (zastupuje maloměstskou lokalitu pozaďového charakteru) realizovány paralelní odběry 24 hodinových vzorků aerosolů TSP. V obou lokalitách byly souběžně měřeny základní meteorologické parametry (teplota, relativní vlhkost, směr a rychlost větru). V obou lokalitách jsou dlouhodobě provozovány stanice celostátního pylového monitoringu a je realizován státní imisní monitoring (manuální stanice č. ISKO 457 v Praze SZÚ a automatická stanice č. ISKO 1200 v H. Brodě) suspendovaných částic frakce PM10 a na stanici v Praze i monitoring suspendovaných částic frakce PM2,5 a spadu. V paralelních 24 hodinových vzorcích frakce TSP byly stanoveny hmotnostní koncentrace suspendovaných částic, mikrobiologické složky (celkové počty mikroorganismů, celkové počty plísní a kvasinek, spory plísní) a jako indikátor výskytu pylových zrn či jejich částí stanoveny i alergenní složky biogenního původu. V roce 2006 byly ukončeny činnosti související s úpravou metod pro kvantifikaci a identifikaci částic biogenního původu

Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži:Studium podílu bioaerosolů na imisní zátěži území České republiky suspendovanými částicemi

Cílem dílčího projektu DP 3 bylo získání podrobnějších informací a dat o bioaerosolech (částicích biogenního původu), které jsou významnou složkou spektra suspendovaných částic, a to především v důsledku své biologické aktivity a progresivně vyjádřených zdravotních účinků. Soubor informací o podílu biogenních částic na celkové zátěži suspendovanými částicemi je v současné době naprosto nedostačující. Cíle dílčího projektu a formy dosažení cílů. V roce 2007 proběhla kampaňová měření v definovaných typech lokalit (městská, malá sídla, přírodní pozadí), byly odebrány vzorky aerosolu a pylů, provedeny analýzy získaných datových souborů, zpracování závěrečné zprávy, prezentace výsledků a zpracovány podklady pro návrh opatření ke snížení expozice populace nepříznivým zdravotním účinkům bioaerosolů

Klimatická změna a klimatické fluktuace - normály vybraných klimatologických prvků na území České republiky:Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na sektory vodních zdrojů, zemědělství, lesního hospodářství a zdravotnictví. Možné vlivy klimatické změny na lidské zdraví

Cílem úkolu bylo, v návaznosti na předchozí i paralelně realizovaný výzkum, zvětšit rozsah vyhodnocení možných efektů předpokládaných klimatických změn na zdraví lidí v ČR. Zdravotní důsledky globálních klimatických změn a úbytku ozónu ve stratosféře (přímé a nepřímé účinky). Přehled dopadů změny klimatu na lidské zdraví: Přímé vlivy - horké vlny a další klimatické extrémy (záplavy, sucha, tropické cyklóny apod.), nepřímé vlivy (kvalita ovzduší a infekční nemoci), adaptační opatření, dopady změny klimatu na zdraví významné pro Evropu (scénáře změny klimatu pro Evropu, hlavní oblasti dopadů změny klimatu na lidské zdraví v Evropě, stres z horka, kvalita ovzduší, nemoci šířící se přenašeči, nemoci vázané na vodu, zdravotní důsledky povodní). Potřeba výzkumu dopadů změn klimatu na lidské zdraví. Rostlinné pyly a pylové alergie (alergická onemocnění, rostlinné pyly v ovzduší, ovlivnění pylové situace v Praze vybranými meteoparametry). Výjezdy zdravotnické záchranné služby (data o ošetřených pacientech, meteorologická data, statistická analýza a deskripce dat)

Általános iskolák beltéri levegőminősége Közép-Európában - Az InAirQ projekt = Indoor ir Air Quality in Central European Primary School Buildings – The InAirQ Project

A Nemzeti Népegészségügyi Központ konzorciumvezetőként részt vett az InAirQ elnevezésű nemzetközi projektben, melynek célja, többek között, a beltéri levegőminőség vizsgálata általános iskolákban, illetve olyan akciótervek kidolgozása, melyekkel a beltéri levegő minősége javítható. Egy kampány keretében összesen hatvannégy általános iskola egy-egy osztálytermét vizsgáltuk a Cseh Köztársaságban (n = 12), Magyarországon (n = 16), Olaszországban (n = 12), Lengyelországban (n = 12) és Szlovéniában (n = 12). A bel- és kültéri levegőminőség vizsgálatára irányuló mintavételeket a 2017/2018-as fűtési időszakban végeztük a kiválasztott iskolaépületeknél. A légszennyezők közül meghatároztuk számos aldehid és illékony szerves vegyület, a kisméretű aeroszol részecskék (PM2.5), a szén-dioxid és a radon koncentrációját. A felmérés ideje alatt néhány fizikai paraméter (hőmérséklet, relatív páratartalom) alakulását is nyomon követtük. Jelentős eltéréseket tapasztaltunk számos légszennyező anyag esetén a felmérésben résztvevő országok között. A benzol koncentrációja a vizsgált iskolák 37%-ában meghaladta az Európai Bizottság által, a kültéri környezetre meghatározott éves határértéket (5 μg/m3). Azonban a beltéri benzol koncentráció minden esetben a kültéri értékkel közel azonos volt, így kijelenthető, hogy a benzolnak nincs jelentős beltéri forrása. A formaldehid koncentrációja beltéren minden esetben meghaladta a kültéri értéket, azonban egyik esetben sem érte el az Egészségügyi Világszervezet (WHO) által javasolt irányértéket (100 μg/m3). A PM2.5 tömegkoncentráció az iskolák 56%-ában meghaladta a WHO által megállapított 24 órás irányértéket (25 μg/m3), illetve az iskolák 85%-ában az éves (10 μg/m3) irányértéket meghaladó értékeket mértünk. A vizsgált osztálytermekben a szén-dioxid koncentrációja több esetben is magas volt (az átlag meghaladta a 1000 ppm értéket), jelezve az elégtelen szellőztetést. A komfortérzetet befolyásoló paraméterek közül a relatív páratartalom sok esetben nagyon alacsony volt. A radon koncentrációja 100 Bq/m3 körül mozgott, kivéve néhány osztálytermet Magyarországon, Lengyelországban és Szlovéniában. The National Public Health Center participated as a consortium leader in the international project called InAirQ, aiming to investigate the indoor air quality (IAQ) and to take actions to improve the indoor environment in primary school buildings. In total, sixty-four primary school buildings were investigated in the Czech Republic (n = 12), Hungary (n = 16), Italy (n = 12), Poland (n = 12), and Slovenia (n = 12). The air quality was investigated during the heating period of 2017/2018. The concentration of volatile organic compounds, aldehydes, PM2.5 mass, carbon dioxide, radon were investigated. Physical parameters (e.g. temperature, relative humidity) were also monitored. Significant differences were identified for the majority of the investigated IAQ parameters across the countries. The concentration of benzene was higher than 5 μg m-3, the annual limit value set for the ambient air by the European Commission, in 37% of the investigated school buildings. It must be noted that the concentration of benzene indoors was similar to that obtained for outdoors in all cases which indicates the lack of indoor sources. The concentration of formaldehyde was always higher indoors than outdoors, although the concentration of formaldehyde never reached the WHO guideline (100 μg m-3). The PM2.5 mass concentration values exceeded the 24-h and annual guideline values set by the World Health Organization in 56 and 85% of the cases, respectively. The carbon-dioxide concentration was high in the majority of the classrooms (the average value exceeded 1000 ppm), indicating the inappropriate ventilation. Among the parameters affecting the comfort of the students, the relative humidity was very low in many cases. The radon level was around or below 100 Bq m-3, except for some locations in Hungary, Poland, and Slovenia

Zdokonalení a zpřesnění modelování znečištění ovzduší a získání podkladů pro predikci zdravotního rizika

Cílem projektu je rozvoj modelů transportu a rozptylu znečištění ovzduší určených pro podporu státní správy a informování veřejnosti; využití jejich výsledků pro hodnocení zdravotních rizik. Řešení je rozděleno do dílčích úkolů: DP 1: Vyhodnocení vazeb mezi meteorologickými podmínkami, emisemi a imisní zátěží. DP 2: Další vývoj referenčních modelů s ohledem na hodnocení zdravotních rizik. DP 3: Hodnocení zdravotních rizik. DP 4: Vývoj a implementace modelového systému pro hodnocení aktuálního stavu imisní zátěže a její předpověď. DP 5: Vývoj a implementace analytických nástrojů pro zpracování výsledků měření a modelování imisní zátěže