The Turing Machine on the Dissecting Table

Since the beginning of the twenty-first century there has been an increasing awareness that software rep- resents a blind spot in new media theory. The growing interest in software also influences the argument in this paper, which sets out from the assumption that Alan M. Turing's concept of the universal machine, the first theoretical description of a computer program, is a kind of bachelor machine. Previous writings based on a similar hypothesis have focused either on a comparison of the universal machine and the bachelor machine in terms of the similarities of their structural features, or they have taken the bachelor machine as a metaphor for a man or a computer. Unlike them, this paper stresses the importance of the con- text as a key to interpreting the universal Turing machine as a bachelor machine and, potentially, as a self-portrait

Evil Media. Eristic for Digital Societies

Evil media studies was introduced as an effective methodological tool that offers an alternative to a purely technical point of view on information technology as well as the purely aesthetic viewpoint. In this context, we can talk about the turnover from aesthetics to ethics, about leaving the user's perspective in favour of a programmer’s perspective, and about overcoming the isolation of academic debate in favour of participatory research in new media network, i. e. blurring boundaries between theory and experimental practice of digital culture.Zlá mediální studia byla prezentována jako účinný metodologický nástroj, který představuje alternativu k čistě technickému pohledu na informační technologie, stejně jako k čistě estetickému hledisku. V této souvislosti můžeme mluvit o obratu od estetiky k etice, o opuštění hlediska uživatele ve prospěch hlediska programátora, o vystoupení ze závětří akademické debaty ve prospěch participativního výzkumu nových médií, stírajícího hranice mezi teorií a experimentální praxí digitální kultury

Computer Graphic Re-visited & Vasulka Kitchen Brno : Past and Present of New Media Art in Brno

The lecture introduces two milestones of new media art history in Brno, Czech Republic. It will start with one of the very first exhibitions of computer art worldwide which took place in the Brno House of Arts in 1968. This little-known exhibition will be described both from the historiographical perspective, and from the point of view of it reconstruction using fully immersive virtual reality system (2017, 2018). The second milestone to be introduced is an opening of Vašulka Kitchen Brno – Center of New Media Art (2018) dedicated to the work and legacy of pioneers of video art: Brno native Woody Vašulka and his wife Steina. Beside information about the center and its mission, the research project using machine learning to deal with content of the archive, and to test potential of these new tools for research, and mediation of the Vasulkas work and poetics to the contemporary audience will be discussed. Vašulka Kitchen Brno www.vasulkakitchen.orgPřednáška představuje dva milníky historie nových médií v Brně. Začne s jednou z prvních výstav počítačového umění na světě, která se uskutečnila v Brně v roce 1968. Tato málo známá výstava bude popsána jak z historiografického hlediska, tak i z hlediska její rekonstrukce s využitím systému virtuální reality (2017, 2018). Dále bude představeno slavnostní otevření Vašulka Kitchen Brno - Centrum umění nových médií (2018), které je věnováno práci a odkazu průkopníků videoartu: brněnského rodáka Woody Vašulky a jeho manželky Steina. Kromě informací o centru a jeho poslání bude diskutován výzkumný projekt využívající strojové učení k řešení obsahu archivu a testování potenciálu těchto nových nástrojů pro výzkum a zprostředkování Vašulkovy práce a poetiky současnému publiku. Vašulka Kitchen Brno www.vasulkakitchen.or

Nanovlákenné cévní náhrady

V současnosti není v klinické praxi cévní náhrada s vnitřním průměrem pod 6 mm, která by spolehlivě fungovala v dlouhodobém horizontu. Disertační práce se zabývá přípravou maloprůměrových cévních náhrad z biodegradabilních polymerů, které jsou testovány jako potenciálně vhodné materiály pro přípravu tkáňových nosičů pro vaskulární cévní systém. Hlavní myšlenkou tkáňového inženýrství je napodobování přirozeného prostředí - mezibuněčné hmoty. Proto byla ideální cévní náhrada navržena jako dvouvrstvá tubulární struktura s definovanou morfologií vláken. Tato definovaná struktura byla vytvořena elektrostatickým zvlákňováním polykaprolaktonu (PCL). Podobnost morfologie vláken s mezibuněčnou hmotou předpokládá, že po implantaci do organismu proběhne regenerace funkční tkáně. Kromě polymeru polykapronu byl testován polymer ze stejné třídy polyesterů - kopolymer polylatidu a polykaprolaktonu (PLC 70/30). Cévní náhrada připravená z toho polymeru byla tvořena pouze jednou vrstvou.Pro porovnání vlastností polymerů byla provedena charakterizace obou elektrostaticky zvlákněných materiálů. Kopolymer PLC je mírně hydrofilnějšínež polykaprolakton. Termické vlastnosti obou polymerů se značně liší. Zatímco kopolymer PLC je převážně amorfní s teplotou tání okolo 110°C, polykaprolakton je semikrystalický polymer s teplotou tání kolem 57°C. Mechanická pevnost a prodloužení je přibližně desetkrát větší u elektrostaticky zvlákněného kopolymeru PLC než u polykaprolaktonu.Biologické testování elektrostaticky zvlákněných materiálů potvrdilo biokompatibilitu obou testovaných polymerů s fibroblasty i s endotelovými buňkami. Vyšší proliferační stupeň byl pozorován při kultivaci buněk na mírně hydrofilnějším kopolymeru PLC, který zřejmě umožňuje lepší buněčnou adhezi. Vlákenné materiály byly rovněž testovány po interakci s krevními destičkami, které se po inkubaci aktivovaly a agregovaly. Mírnější aktivace byla pozorována po interakci s hladkými foliemi vyrobenými ze stejných materiálů, což dokládá, že na aktivaci destiček má vliv morfologie povrchu. Zvýšená aktivace trombocytů byla naopak pozorována při dynamické inkubaci vlákenných tubulárních vzorků.Vlákenné tkáňové nosiče byly využity jako systém cíleného uvolňování léčiv, konkrétně oxidu dusnatého (NO), který má pozitivní účinky na ardiovaskulární systém. Vlákna polykaprolaktonu byla obohacena o donory NO ze skupiny S-Nitrosothiolů, které umožňují uvolňování NO ve fyziologickém rozmezí po 42 dní v in vitro podmínkách. Po implantaci cévních náhrad jako náhrada břišní části aorty u potkanů bylo zjištěno, že NO inhibuje buněčnou infiltraci do vnitřní a střední vrstvy cévní náhrady. Tento snížený výskyt zánětlivých buněk může bránit vzniku neointimální hyperplazie způsobenou hladkosvalovými buňkami v pozdějších stadiích implantace.There is a pressing need to develop vascular graft since no clinically available appropriate prosthesis with inner diameter less than 6 mm works in a long term after implantation. In the thesis, blood vessel substitutes made from biodegradable polymers were created and characterized as potential candidates for such a medical device. The idea of tissue engineering scaffolds is based on mimicking natural environment - extracellular matrix therefore ideal bypass graft was designed as double layered structure with defined morphology of each layer. The proposed structure was created by electrospinning of polycaprolactone (PCL). The morphology of the resulting fibers resembled inner and medial layer of native arteries suggesting that this similarity will help body to regenerate functional tissue after implantation. Besides PCL, novel polymer from the same group of polyester - copolymer polylactide-polycaprolactone (PLC 70/30) was electrospun into a tubular form. Vascular graft made from copolymer PLC created only single layered prosthesis. Further tests were conducted with both presented electrospun materials in order to compare their bulk and surface properties. Copolymer PLC was slightly more hydrophilic than polycaprolactone. Thermal behavior revealed that copolymer is mostly amorphous with melting temperature about 110°C whereas polycaprolactone is semicrystalline polymer with melting temperature about 57°C. Mechanical strength and elongation at break of electrospun copolymer PLC was about ten times higher compared to electrospun polycaprolactone.Biological tests using fibroblast and endothelial cell line prove the biocompatibility of both tested electrospun polymers. Higher proliferation rate was found when cells were cultured on electrospun copolymer PLC suggesting that higher hydrophilicity contributes to favorable cell adhesion. Hemocompatibility testing of produced samples were carried out using platelets. It was found that fibrous layers are more thrombogenic than smooth surface when compared with foils made from the same materials. Platelets became activated and aggregated after incubationwith fibrous materials. The level of activation was increased in dynamic conditions.Electrospun fibers were successfully used as a drug delivery system of nitric oxide (NO) that has many beneficial effects on cardiovascular system. Polycaprolactone fibers were blended with NO donors from the group of S-Nitrosothiols that are capable of long term NO release in physiological levels up to 42 days in vitro. After implantation of such grafts as a replacement of rat abdominal aorta, the NO release was found to strongly inhibit cellular infiltration into the medial and luminal regions of the vascular graft. The reduced presence of inflammatory cells within these regions may confer increased protection against neointimal hyperplasia from smooth muscle cells

The gestures that software culture is made of

This paper demonstrates the relevance of Vilém Flusser’s concept of post-industrial (programmed) apparatus in contemporary programmed media theory, as represented in the paper by software studies. Examples of software art projects that investigate the limits of apparatus programmability are introduced as examples of artistic gestures of freedom. The interpretation is supported by references to the general theory of gesture proposed by Flusser. The paper suggests that this new interpretative method, described by the author as a discipline for the ‘new people’ of the future can serve alongside software studies as an appropriate theory of software art, understood as gestures of freedom within the apparatus of programmed media

On Media of Memory and Remembering

Information stored in digital media literally and metaphorically loses its historical dimensions but gains spatial relations and burgeoning cross-references. Thus, all of culture, and by extension, its products too, are losing their historical dimension in the age of digital, networked technologies in favor of a constant, real-time information flow, produced by exchange and morphing

Gallery inside out. Videomapping as performative mediation of the Vasulkas’ Videoart Archive

This paper presents the performative exhibition “Vasulka Live Archive/video mapping” (20 December 2021, Brno House of Arts) in terms of the creative strategy and format chosen for it and in terms of the broader context of the exhibition project “Vasulka Live Archive/Interfaces”. This work has the character of a music video, created from fragments of videos by Steina and Woody Vasulka, which are interwoven with visualizations of the analytical work of artificial neural networks. The result is a new audiovisual work based on a remix aesthetic. Information on the 'Vasulka Kitchen Brno Archive' has been added by Barbora Šedivá and Kateřina Drajsajtlová

Business Plan for Establishment of Bistro, Bar

Předmětem mé bakalářské práce je sestavení podnikatelského záměru na téma otevření baru/bistra, za účelem zjištění, zda je možné ho realizovat. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních informací o podnikání, podnikatelském plánu, jeho náležitostech a struktuře. V praktické části je zpracována samotná tvorba podnikatelského záměru, tak jak bylo vymezeno v teoretické části.The subject of my work is to prepare a business plan for the future opening of a bar/bistro and also to evaluate the possibility of its realization. The theoretical part focuses on the definition of basic information about the upcoming business, its requisites and structure. In the practical part, there is the whole process of the business plan itself.

Listening to art on a seabed

The paper addresses Vilém Flusser's media philosophy, with a focus on his concept of new media art. Since Flusser never wrote a clear definition of new media art, his view must be deduced from remarks spread across his writings. The deduction is based on the assumption that Flusser's notion of new media art can be set up within the frame of Gaston Bachelard's water element aesthetics. In the paper, metaphors associated with water and with dreams are used to establish links among such different terms within Flusser's vocabulary as "sounding images and visible sound" (computed and projected models of collected data), "chamber music" (a metaphor for the endless collective creativity shared within the digital media pool), and "Vampyroteuthis infernalis" (a fantastic creature living in the hostile environment of the oceanic abyss). The aim is to introduce Flusser as an author of an original and visionary aesthetic and of the poetics of new media art

Softwarové umění: programování excesu

V diskurzu umění nových médií se setkáváme s nadprodukcí pojmenování této umělecké praxe. Produkce neologismů je pro tuto disciplínu natolik specifická, že můžeme mluvit o tekuté identitě diskurzu nových médií. Příspěvek je věnován specifikaci pojmu softwarové umění ve vztahu k jiným označením umění využívajícího digitální média, konkrétně počítačové umění a počítačem generované umění. Softwarové umění představíme jako disciplínu propojující matematické, poetické a metafyzické chápání komputace (A. Lovelace), jako diskurz osvobozující software z logiky čisté funkcionality ve prospěch jeho metaforické funkce (A. Turing), a jako uměleckou tvorbu zkoumající limity lidské i strojové racionality a imaginace, kterou můžeme nazvat extrémní programování nebo programování excesu