Regional seed mixtures for the re-creation of species-rich meadows in the White Carpathian Mountains: results of a 10-yr experiment.

Questions How does sowing a regional seed mix compare with a commercial grass mix and natural regeneration for re-creating species-rich hay meadow vegetation? What is the trajectory of vegetation change of these treatments over 10 yr compared with ancient meadow vegetation on a nearby nature reserve? What factors indicate successful restoration on ex-arable land? Location White Carpathian (Bílé Karpaty) Mountains, Czech Republic. Methods In 1999 an experiment was set up to investigate methods of re-establishing species-rich meadow vegetation on ex-arable land. Large plots sown with a regional seed mixture (RSM) were compared with three other ‘lower cost’ treatments – sowing narrow 2.5-m wide strips of the RSM into a matrix of commercial grasses (RCG), sowing strips of RSM into a matrix of natural regeneration (RNR) and natural regeneration alone (NR). Results are presented for years 2000, 2004 and 2009. Results Regional grass species established and persisted in cover and species number, regional herb species established and persisted in number but declined in cover. Perennial weeds increased in years 2000–2004 but had declined by 2009. The vegetation showed a gradual convergence in the direction of the ancient meadow vegetation and the vegetation was species-rich but a long way from the ancient meadow composition. Conclusions The experiment demonstrated lasting benefits of regional seed mixtures, including rapid establishment of meadow species with no perennial weed stage, producing vegetation suitable for haymaking. However, sowing regional seed mixtures is the most expensive method and colonization of these plots by unsown target species was slow. Satisfactory results were achieved by the cheaper method of sowing strips of regional seed mixture in a matrix of natural regeneration or natural regeneration alone, and colonization by unsown target species was the more successful here, although some of this was due to colonization (cross-contamination) from adjacent plots. The poorest results were in the commercial grass treatments due to strong competition from sown commercial grasses. Overall, to achieve biodiversity goals in grassland restoration it is essential to use seeds of regional provenance

Tvorba regionální semenné směsi pro obnovu luk

Příprava regionální bělokarpatské směsi pro různé typy stanovišť a metodiky výsevu. Dřív vyseté plochy byly sledovány po stránce botanické i pedologické. Proběhlo pěstování rostlin v matečných porostech

Návrh na používání regionálních směsí pro obnovu květnatých luk ve vybraných územích České republiky

Cílem projektu je stanovení metodiky zatravňování z hlediska botanického, pícninářského i ekonomického. Budou vymezeny oblasti pro používání regionálních směsí, navrženo druhové složení a pro jednotlivé vybrané oblasti zjištěny biologicko-pěstitelské podmínky. Projekt byl zaměřen na péči o krajinu, její obnovu, zvyšování biodiverzity a byl koncipován jako výrazně aplikační, s důrazem na usnadnění rozhodovacích a řídících procesů, které se týkají péče o velkoplošná zvláště chráněná území. Zpráva obsahuje metodickou příručku Obnova travních porostů regionální směsí, kde jsou uvedeny důvody pro zatravňování místním osivem, způsoby realizace a získané zkušenosti

Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porostů v CHKO Bílé Karpaty s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému

Bělokarpatské louky hostí pestrá společenstva rostlin a živočichů, jejichž diverzitu podmiňuje pestrost podloží, místní klima a různé způsoby obhospodařování. Základním předpokladem nastavení vhodného managementu pro tato společenstva je znalost aktuálního rozšíření druhů rostlin a živočichů. Analýza nálezových dat suchozemských plžů. Srovnávací studie biodiverzity Bílých Karpat, Pálavy a Podyjí. Časoprostorové analýzy fragmentace vybraných lučních lokalit. Srovnání Bílých Karpat, soutoku Moravy a Dyje a Podyjí z hlediska alfa, beta a gama diverzity. Vliv ponechaných nekosených pásů na skladbu lučních společenstev. Ukládání dat do databáze BKFLORA. Vyhodnocování vlivu seče na společenstva vybraných skupin bezobratlých živočichů. Osvětová práce realizovaná přípravou příručky

Syntéza poznatků o stavu biodiverzity travních porostů v CHKO Bílé Karpaty s cílem vytvoření metodiky pro zachování biodiverzity tohoto ekosystému

Cílem projektu je nanalýza botanických a zoologických dat, mapování vybraných tzoologických skupin, sledování vlivu různých způsobů managementu (především doby seče) na vybrané druhy rostlin a živočichů i travní společenstva, stanovení zásad obhospodařování lučních porostů se zohledněním nárokůl různých skupin organismů, zvýšení informovanosti o fenoménu bělokarpatských luk pro místní zemědělce, širokou veřejnost v České republice a v zahraničí. Zpráva obsahuje návrh metodiky pro sledování různých způsobů managementu. Ke sledování byla vybrána území s ohledem na zachycení různých typů travních porostů - NPR Čertoryje - Žalostinná, Javorina - vrcholová louka, PR Hutě - U Stehlíkov, PR Kaňoury

Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích:Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ V CHKO Bílé Karpaty

V poslední době se u vlastníků a uživatelů pozemku v CHKO Bílé Karpaty zvyšuje zájem o údržbu luk pomocí pastvy, která by mohla řešit údržbu hůře dostupných pozemků. Dodnes ale není znám optimální počet a skladba zvířat na plochu a dopad na zájmová rostlinná společenstva. Řešený projekt by měl přispět ke stanovení takových způsobů obhospodařování lučních společenstev, které by z ekonomického hlediska byly pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelné a současně udržely luční společenstvo v optimálním stavu

Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území

Cílem projektu je stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území CHKO Bílé Karpaty. Zpráva obsahuje popis provedených prací a výsledků dosažených v roce 2004 v těchto dílčích částech: Síťové mapování cévnatých rostlin, ornitologický výzkum, ichtyologický a hydrobiologický průzkum, lepidopterologický průzkum, carabidologický průzkum a geografický informační systém