Trend vývoje koncentrace živin a biomasy fytoplanktonu v profilu Vltava-Zelčín

81

Dynamika fytoplanktonu v dolním toku Berounky a vliv klimatických změn

1

Živiny, fytoplankton a zooplankton ve střední části českého úseku Labe :stav v období 1996-1999 a 2006-2009

1

Kvalita vody pražských potoků

Možnost rekreačního využití některých (nejen) pražských nádrží je omezena především kvalitou přitékající vody. Článek navazuje na předchozí část [1] a shr-nuje výsledky sledování kvality vody v roce 2018 ve vybraných profilech pří-toků do rybníka Šeberák (Vestecký a Kunratický potok) a do přehradní nádrže Hostivař (Botič s Pitkovickým potokem). Sledování bylo zaměřeno na obsah hlavních živin v přítocích (fosfor, dusík), koncentraci chlorofylu-a a kvalitativní složení fytoplanktonu a zooplanktonu v nádržích v povodí. Značné množství živin v přítoku omezuje ve svých důsledcích především rekreační využití ryb-níka Šeberák (hlavně přítokem z Vesteckého potoka). V letech 2017-2018 zde byl po většinu rekreační sezony vyhlášen zákaz koupání, především pro nad-měrný výskyt sinic. Botič do přehradní nádrže Hostivař přináší sice nižší, ale také značné množství živin (zhoršená kvalita vody pro koupání byla v letech 2017-2018 po většinu rekreační sezony). Milíčovský potok, který ústí do přehradní nádrže Hostivař v její horní části, je hlavním zdrojem inokula fytoplanktonu.41

Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe:Změny eutrofizace povrchových vod v povodí Labe a jejich vliv na stav společenstva fytoplanktonu

V rámci zajištění dat pro matematické modelování proběhly odběry v terénu a následné analýzy požadovaných biologických a chemických charakteristik. Vzorkování proběhlo v období červen - září 2009 ve čtrnáctidenních intervalech v úseku Labe mezi profily Valy a Obříství, sledovány byly profily na Labi (Valy, Lysá, Obříství) a závěrové profily přítoků Jizera (Vestec) a Vltava (Zelčín). Proběhlo vyhodnocení dlouhodobých změn koncentrace živin a biomasy a struktury fytoplanktonu v modelovém úseku toku Labe. Na základě analýzy vzorků odebraných z toku Labe byl proveden odhad růstových rychlostí fytoplanktonu

Labe IV:Výzkum složek vodní flóry (fytoplankton, makrofyta) ve vybraných tocích povodí Labe

Náplní výzkumu složek vodní flóry (tj. fytoplanktonu a makrofytu) je analýza podmínek a jevů, které mohou významným způsobem ovlivňovat stav těchto autotrofních organismů v tekoucích vodách. Z hlediska fytoplanktonu i makrofyt je to zejména množství a dostupnost živin; hydrologické změny, především kolísání průtoků vyvolané klimatickými podmínkami (včetně souběhu nízkých průtoků a vysokých teplot vody); meteorologické - klimatické podmínky (výskyt dlouhodobých bezesrážkových období, množství slunečního záření) a dále úpravy koryt toků a provoz na tocích

Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe:Změny eutrofizace povrchových vod v povodí Labe a jejich vliv na stav společenstva fytoplanktonu

Stručná informace o analýzách vzorků odebraných na vybraných úsecích. Analýzy zahrnovaly stanovení koncentrace chlorofylu-a, biomasy vybraných skupin autotrofních mikroorganismů Labe, Jizery a Vltavy. Stanovení biomasy skupin autotrofních mikroorganismů zastoupených ve fytoplanktonu bylo prováděno pro sinice a rozsivky. Pro vyhodnocení změn v toku Labe byly vybrány výsledky z let 1996-1999 a 2006-2009, které se týkaly koncentrací N-NH4, N-NO3, celkového P a obsahu chlorofylu-a. Porovnání fytoplanktonu a zooplanktonu proběhlo v menším časovém úseku. Byly zjištěno výrazné snížení koncentrací N-NH4, N-NO3 a celkového P. Nebyla zjištěna odlišnost v koncentracích chlorofylu-a. Druhové složení fytoplantonu je na rozdíl od složení zooplanktonu velmi pestré. Zooplankton neomezuje rozvoj fytoplanktonu

Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe:Změny eutrofizace povrchových vod v povodí Labe a jejich vliv na stav společenstva fytoplanktonu

Stručná informace o analýze vzorků odebraných na vybraných úsecích. Analýzy zahrnovaly stanovení koncentrace chlorofylu-a, biomasy vybraných skupin autotrofních mikroorganismů Labe, Jizery a Vltavy. Stanovení biomasy skupin autotrofních mikroorganismů zastoupených ve fytoplanktonu bylo prováděno pro sinice a rozsivky. Proběhlo stanovení počtu jedinců zástupců zooplanktonu ze skupiny Rotatoria. Výsledky byly využity pro modelování

Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů:Společenstva a organismy

Sumarizace metodických výstupů a výsledků z let 2006-2007. Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody