Knowledge of and attitudes towards epilepsy among homeroom teachers of children with epilepsy in the Czech Republic

Objective: Significant attention has been devoted to knowledge of and attitudes toward epilepsy among teachers, and the importance of their previous experience with epilepsy has been proved. However, no information about a specific group of homeroom teachers is available despite their importance in forming a positive climate in class and preventing related stigma. Thus, we aim to evaluate knowledge of and attitudes towards epilepsy in this group and compare the results with previously studied groups of 136 teachers in training and 123 primary school teachers not having, in most cases, experience with children with epilepsy. Methods: One hundred and four homeroom teachers of children with epilepsy attending mainstream schools were involved in the study. They fulfilled an 18-item knowledge test, a 5-item questionnaire focusing on epilepsy-related self-confidence, and a 21-item Czech version of the Attitudes Towards People with Epilepsy scale. All instruments were used and validated in our previous research focusing on the other groups of teachers, making possible the direct comparison of the results. Results: We found that homeroom teachers had significantly better knowledge of epilepsy (total score of 11.75 ± 2.29 points compared with 10.21 ± 2.08 points for primary school teachers and 9.60 ± 2.08 points for teachers in training) as well as more positive attitudes (30.81 ± 11.11 vs. 24.80 ± 11.01, and 25.81 ± 10. 20, respectively). Regarding self-confidence, homeroom teachers were comparable with primary school teachers (total score of 18.31 ± 3.74 compared with 17.71 ± 3.86) but significantly better than teachers in training (16.37 ± 3.20). Conclusions: The results suggest that despite having a higher level of epilepsy-related knowledge, selfconfidence, and attitudes, homeroom teachers still have significant shortages in some specific issues, especially regarding the ability to recognize the adverse effects of antiepileptic drugs. Tailored education interventions focusing on these groups and topics are thus highly needed

Factors affecting the school life of children with epilepsy

Epilepsie je chronické neurologické onemocnění s řadou negativních dopadů na školní docházku nemocných dětí. Školní prostředí se zásadním způsobem podílí na stigmatizaci doprovázející tuto nemoc. Jednotlivé rizikové faktory související s dětmi s epilepsií samotnými, jejich rodiči, učiteli a spolužáky nebyly dosud dostatečně studovány; komplexní struktura školního života dětí s epilepsií podmíněná vzájemnými vazbami mezi zmíněnými proměnnými tak zůstává nejasná. Prvním cílem naší studie je poskytnout přehled nejdůležitějších současných poznatků o dané problematice. Ve druhé části pak představujeme studii, jejímž výstupem bude detailní strukturální model zohledňující relevantní proměnné vztahující se k životu dětí s epilepsií v prostředí školy, vč. kvantifikace jejich vzájemných vazeb. Tento komplexní model by měl posloužit jako teoretický základ pro plánování cílených intervencí vedoucích ke zvýšení kvality života těchto dětí prostřednictvím redukce stigmatu souvisejícího nejen se samotnou nemocí, ale i se znalostmi a postoji rodičů, učitelů a spolužáků. V závěru studie předkládáme doporučení pro další výzkum i praxi v této oblasti.Epilepsy is a chronic neurological disorder with many negative sequelae related to the school attendance of aff ected children. School environment plays a fundamental role in the stigmatization accompanyi ng this dise ase. Individual risk factors related to children with epilepsy themselves, their parents, teachers and clas smates have not been suffi ciently studied yet; the complex structure of the school life of children with epilepsy determined by the mutual coupli ng of the particular variables thus remains unclear. The fi rst objective of this review article is to provide an overview of the most important fi ndings related to this topic. The second objective is to introduce a complex study in which outcome will be a detailed structural model taki ng into consideration the most important variables related to the life of children with epilepsy in a school and quantify ing the links between them. Such a complex model should serve as a theoretical background for plan n ing tailored interventions to improve the quality of life of these children by means of reduc ing the stigma related not only to the dise ase itself but also to report the parents’, teachers’ and class mates’ knowledge. Recom mendations for further research as well as clinical practice in this field are given at the end of the study

Prediktory efektivity různých přístupů k distanční výuce během pandemie

Značná pozornost byla věnována nucenému přechodu na distanční vzdělávání v důsledku pandemie COVID-19. Některé aspekty této problematiky, které jsou pro praxi velmi důležité, jsou však stále nedostatečně prozkoumány. Cílem této studie je popsat vývoj on-line dostupného screeningového nástroje, který by mohl učitelům pomoci identifikovat studenty ohrožené sníženou efektivitou při distančním vzdělávání a také zvolit vhodný způsob výuky pro danou třídu. Byl proveden komplexní výzkum, kterého se zúčastnilo 35 učitelů českého jazyka, německého jazyka, matematiky, fyziky a zeměpisu a více než 1400 jejich studentů ze 70 tříd. V prvním kroku jsme identifikovali, které z více než 100 potenciálně relevantních proměnných mají prediktivní hodnotu pro efektivitu distančního vzdělávání. Následně byla vyvinuta řada multilineárních regresních modelů umožňujících kvantifikovat vliv jednotlivých proměnných na efektivitu a vnímanou užitečnost distančního vzdělávání. Moderační analýza byla použita k modelování toho, jak vhodné jsou synchronní a asynchronní aktivity založené na aktivním učení pro třídy s různými charakteristikami. Na základě výsledků modelů se vyvíjí jednoduchý screeningový nástroj, který učitelům pomůže přizpůsobit jejich přístup a strategii.Significant attention has been devoted to the forced switch to distance learning as a result of the COVID-19 pandemic. However, some aspects of this issue that are very important for practice are still understudied. The aim of this study is to describe the development of an online-available screening tool which could help the teachers to identify the students at risk of lowered effectiveness during the distance learning and also to select an appropriate teaching approach for the given class. A complex survey involving 35 teachers of Czech language, German language, Mathematics, Physics and Geography, and more than 1400 of their students from 70 classes, was carried out. In the first step, we identified which out of the more than 100 potentially relevant variables have predictive value for the effectiveness of distance learning. Subsequently, a series of multilinear regression models enabling to quantify the impact of the individual variables on effectiveness and perceived usefulness of distance learning were developed. Moderation analysis was also used to model how suitable synchronous and asynchronous activities based on active learning are for classes with different characteristics. Based on the results of the models, a simple screening tool helping teachers to tailor their approach and strategy is being developed

Effectiveness of the distance learning during covid-19 pandemic

Probíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).Since spring 2020, the ongoing covid-19 pandemic has significantly influenced education worldwide due to forced school closures and the necessity to switch to distance learning. The aim of the presented review study is to summarize recent findings regarding effectiveness of such distance learning worldwide and specifically in the Czech Republic. Some methodological issues connected mainly with the key concept of learning loss are discussed with respect to previous research on effectiveness of distance learning before pandemic. Our research approach to this topic is based on complex evaluation and takes into account the effectiveness of different forms of distance learning as perceived by both teachers and learners. We also take into consideration specifics of various subjects (Czech language, German language, geography, mathematics, and physics)

Effectiveness of the distance learning during covid-19 pandemic

Probíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).Since spring 2020, the ongoing covid-19 pandemic has significantly influenced education worldwide due to forced school closures and the necessity to switch to distance learning. The aim of the presented review study is to summarize recent findings regarding effectiveness of such distance learning worldwide and specifically in the Czech Republic. Some methodological issues connected mainly with the key concept of learning loss are discussed with respect to previous research on effectiveness of distance learning before pandemic. Our research approach to this topic is based on complex evaluation and takes into account the effectiveness of different forms of distance learning as perceived by both teachers and learners. We also take into consideration specifics of various subjects (Czech language, German language, geography, mathematics, and physics)

Efektivita distanční výuky během pandemie covid-19

Probíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).TL 04000147 Vývoj screeningového nástroje umožňujícího identifikovat žáky ohrožené sníženou efektivitou distanční výukySince spring 2020, the ongoing covid-19 pandemic has significantly influenced education worldwide due to forced school closures and the necessity to switch to distance learning. The aim of the presented review study is to summarize recent findings regarding effectiveness of such distance learning worldwide and specifically in the Czech Republic. Some methodological issues connected mainly with the key concept of learning loss are discussed with respect to previous research on effectiveness of distance learning before pandemic. Our research approach to this topic is based on complex evaluation and takes into account the effectiveness of different forms of distance learning as perceived by both teachers and learners. We also take into consideration specifics of various subjects (Czech language, German language, geography, mathematics, and physics)

Predictors of the Effectiveness of Different Approaches to Pandemic Distance Learning

Significant attention has been devoted to the forced switch to distance learning as a result of the COVID-19 pandemic. However, some aspects of this issue that are very important for practice are still understudied. The aim of this study is to describe the development of an online-available screening tool which could help the teachers to identify the students at risk of lowered effectiveness during the distance learning and also to select an appropriate teaching approach for the given class. A complex survey involving 35 teachers of Czech language, German language, Mathematics, Physics and Geography, and more than 1400 of their students from 70 classes, was carried out. In the first step, we identified which out of the more than 100 potentially relevant variables have predictive value for the effectiveness of distance learning. Subsequently, a series of multilinear regression models enabling to quantify the impact of the individual variables on effectiveness and perceived usefulness of distance learning were developed. Moderation analysis was also used to model how suitable synchronous and asynchronous activities based on active learning are for classes with different characteristics. Based on the results of the models, a simple screening tool helping teachers to tailor their approach and strategy is being developed

Factors Influencing Effectiveness of Pandemic Distance Learning – Preliminary Findings From a Complex Survey

This study is focused on identification of factors affecting the effectiveness of pandemic distance learning both on the side of students and teachers. The attention is devoted also to prevalence and perceived usefulness of the individual distance learning approaches and activities. We recruited 35 teachers of Czech language, German language, geography, mathematics, physics (seven per each subject). Questionnaires for teachers and students were developed on the basis of focus groups held with the teachers and an extensive literature search. 70 classes (two per each teacher) and more than 1400 students participated in the research. We found that preference to the online communication and attitudes towards distance learning among students are predictors of the effectiveness of distance learning. Sufficiently developed executive functions were also important for its managing. The perceived usefulness of individual activities by teachers and students strongly correlated with the prevalence of these activities during distance learning and the conventional approaches such as explanation of the learning content by teacher with shared screen were assessed as more useful than activities requiring higher level of activization of students (e.g. long-term project, group presentation). The findings presented here are a starting point for more in-depth going data analysis leading at the end to an onlineavailable screening tool which should help teachers to identify students who are in danger of lowered effectiveness during the distance learning

Prediktory efektivity různých přístupů k distanční výuce během pandemie

Značná pozornost byla věnována nucenému přechodu na distanční vzdělávání v důsledku pandemie COVID-19. Některé aspekty této problematiky, které jsou pro praxi velmi důležité, jsou však stále nedostatečně prozkoumány. Cílem této studie je popsat vývoj on-line dostupného screeningového nástroje, který by mohl učitelům pomoci identifikovat studenty ohrožené sníženou efektivitou při distančním vzdělávání a také zvolit vhodný způsob výuky pro danou třídu. Byl proveden komplexní výzkum, kterého se zúčastnilo 35 učitelů českého jazyka, německého jazyka, matematiky, fyziky a zeměpisu a více než 1400 jejich studentů ze 70 tříd. V prvním kroku jsme identifikovali, které z více než 100 potenciálně relevantních proměnných mají prediktivní hodnotu pro efektivitu distančního vzdělávání. Následně byla vyvinuta řada multilineárních regresních modelů umožňujících kvantifikovat vliv jednotlivých proměnných na efektivitu a vnímanou užitečnost distančního vzdělávání. Moderační analýza byla použita k modelování toho, jak vhodné jsou synchronní a asynchronní aktivity založené na aktivním učení pro třídy s různými charakteristikami. Na základě výsledků modelů se vyvíjí jednoduchý screeningový nástroj, který učitelům pomůže přizpůsobit jejich přístup a strategii.Significant attention has been devoted to the forced switch to distance learning as a result of the COVID-19 pandemic. However, some aspects of this issue that are very important for practice are still understudied. The aim of this study is to describe the development of an online-available screening tool which could help the teachers to identify the students at risk of lowered effectiveness during the distance learning and also to select an appropriate teaching approach for the given class. A complex survey involving 35 teachers of Czech language, German language, Mathematics, Physics and Geography, and more than 1400 of their students from 70 classes, was carried out. In the first step, we identified which out of the more than 100 potentially relevant variables have predictive value for the effectiveness of distance learning. Subsequently, a series of multilinear regression models enabling to quantify the impact of the individual variables on effectiveness and perceived usefulness of distance learning were developed. Moderation analysis was also used to model how suitable synchronous and asynchronous activities based on active learning are for classes with different characteristics. Based on the results of the models, a simple screening tool helping teachers to tailor their approach and strategy is being developed