Management turismu v nejvyšších polohách východních Sudet :příkladová studie zpracování plánu péče Národní přírodní rezervace Praděd (CHKO Jeseníky) = Management of tourism in the highest parts of the Eastern Sudetes : a case study of a new plan of management for the national nature reserve Praděd (PLA Jeseníky)

51552

How alpine heathlands response to the snow cover change on the ski slope? Long-lasting ski slope impact case study from the Hrubý Jeseník Mts (Central Europe)

The distribution and duration of snow cover are important variables that affect ecosystem processes in the alpine zone. The establishment of ski resorts dramatically change their surrounding environment and ski slopes represent significant anthropogenic impact in the mountains. We assessed the changes in environmental factors, phenology, growth, and reproductive performance of bilberry (Vaccinium myrtillus), a dominant species of alpine heathlands, caused by a “nature-friendly” managed ski slope (i.e., without artificial snow and machine grading) at permanent plots established on the ski slope under operations (inside the ski slope) and on an unaffected control area (outside the ski slope). A lower mean temperature and a shorter time of great temperature fluctuation during snow melting, a longer time span of snow cover, and a higher snow water equivalent were observed inside the ski slope compared to outside it. Due to changed environmental conditions, the beginning of growth was postponed, and a delay in phenological development was observed in the bilberry at the ski slope. However, bilberry ripened both inside and outside the ski slope in a similar period and showed similar cover and even higher flower and fruit densities inside the ski slope compared with natural surroundings. The persistence of bilberry was not deteriorated and its performance was even better inside the ski slope. On the ski slope, managed snow cover can reduce the potential vegetation shifts due to expected impact of the climate warming. That should be taken into account in conservation and management planning

Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn

Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vychází ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Zpráva přináší popis stavu řešení v roce 2007

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Obrazové přílohy k závěrečné zprávě tvoří mapy oblastí výskytu rysů, jeřábka lesního, tetřeva hlušce, vlka, medvěda hnědého v CHKO, mapy zátěže turistických tras v letním a zimním období, mapy intenzity zátěže komunikací v letním a zimním období, mapy lyžařských areálů a sídel v CHKO, mapy zimních a letních aktivit a průvodních jevů v CHKO

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Tato část závěrečné zprávy přináší shrnutí výsledků řešení jednotlivých tematických okruhů v průběhu realizace projektu (2003 – 2007), vyslovení závěrů a navržení konkrétních doporučení monitoringu a managementu rekreačních aktivit v souladu se zadáním projektu. Ve druhém svazku I. části pokračuje kapitola Zhodnocení dosavadního vlivu rekreačního využívání na dotčené ekosystémy a předměty ochrany na vybraných modelových lokalitách. Zpracování návrhu metod hodnocení a monitoringu vlivů rekreačních aktivit (Shrnutí výsledků za ochranářsky významné druhy živočichů vysokých teritoriálních škál, chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, geomorfologické procesy, mikroklimatické charakteristiky, vybrané ekosystémové procesy a návrh metod hodnocení a monitoringu vlivů rekreačních aktivit na přírodní prostředí)

Vliv výsadeb borovice kleče (Pinus mugo) na biotopovou a druhovou diverzitu arkto-alpinské tundry ve východních Sudetech (CHKO Jeseníky‚ NPR Kralický Sněžník). Návrh managementu těchto porostů

Výsledky řešení projektu v roce 2005. Práce byly soustředěny na území Hrubého Jeseníku. Byla zpracována rešerše ve všech oblastech plánovaného výzkumu, byly založeny pokusné plochy a zahájeno měření. Práce byly zaměřeny na: zmapování současného rozsahu kleče, zjištění věkové struktury porostů kleče, určení vitality a porostní dynamiky kleče, zjištění historického prostorového vývoje kleče z leteckých snímků, posouzení vlivu kleče na stávajícící aktivitu a tvar periglacálních tvarů, určení rozdílů v půdních pohybech pod klečí a mimi kleč, popis vlivu kleče na reliktní entomocenózy, popis vlivu kleče na půdní subsystém, stanovení přibližné polohy přirozené alpinské hranice lesa, stanovení původnosti stromových ostrůvků smrku nad alpinskou hranicí lesa, vyhodnocení odstranění kleče na pohyby a odnos půdy

Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn

Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za druhý rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, podrobná metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2008 pozornost, úvodní sada získaných výsledků a jejich stručná diskuse

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po čtvrtém roce jeho trvání (r. 2006). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných územích (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). V předložené zprávě jsou prezentovány ucelené výsledky sledování vybraných jevů za r. 2006. Rozpracované výsledky sledování nejsou v této zprávě uvedeny. II. část projektu je věnována následujícím jevům: 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy a 6. krajinný ráz a faktor pohody

Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)

Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 4 až 7