Morphological and organoleptic fruit properties of various persimmon species (Diospyros spp.)

The goal of the study was to assess the morphological and organoleptic fruit characteristics  of various persimmon species and their derived food products. For experimental evaluation we used persimmon fruits (Diospyros kaki L.f.), (D. lotus L.), and (D. virginiana L.) and interspecific hybrids derived from crosses (D. virginiana L. x D. kaki L.f.). Fruits of the assessed species were obtained from Slovakia and Ukraine We determined in comparison of persimmon fruits statistically significant difference ​​of average weight (100.85 grams), height (47.88 mm), width (54.50 mm) and a ratio of flesh fruit weight (94%). Statistically significantly lower levels in comparison with other species were determined for D. lotus fruits (4.37 grams, 17.58 mm, 17.58 mm and 70%). For fruits of D. virginia we obtained (21.07 grams, 28.06 mm, 33.14 mm and 85%) and interspecific hybrids are not determined significant differences in the studied traits (60.91 grams, 40.68 mm, 47.48 mm and 95%). Generally is the smallest number of seeds in fruits in interspecific hybrids (1.7 pieces) and at most D. lotus (4.5 pieces). The weight of seeds / calyx in the fruit were determined by 1.5% (inter-species hybrid) to 6.5% (species D. lotus and D. virginia). Sensory analysis was conducted on fresh fruits and mixture with yogurt, cottage cheese and cream carriers. We constructed a custom classifier (List of descriptors and its scales) for evaluation of persimmon fruits. In the organoleptic characteristics, we identified significant differences between the mainly species. Fruits of D.lotus were distinguished for their acidity and bitterness. Organoleptic attributes of all assesed samples is very similar. We determined persimmon fruits as the most preferable by taste properties. Cream was determined as best carrier for persimmon fruit as a component part of milk products

Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd

Ve druhém roce řešení projektu byly odběry profilů půd a zemin (kopané sondy) na dalších 38 lokalitách ve východní části CHKO Moravskoslezské Beskydy až po hranici se SR. Na stejných bodech zajistily pracovníci Geominu družstvo Jihlava odběry materiálu pro analýzy šlichů, které byly již dokončeny pro celé území. Specialisté z firmy GEORADIS s.r.o. realizovali měření terénní gamaspektrometrie (K, Th, U, 137Cs) podle speciální metodiky. Ta byla užita i na dalších bodech v zájmové oblasti s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Celkem bylo v terénu proměřeno během etap 2005 a 2006 v místech kopaných sond 117 lokalit (B1 až B117) a pro zahuštění sítě měření dalších 113 lokalit (B200 až B 312). Měření byla rovněž provedena na vzorcích sedimentů z jader odebraných potápěči v etapě 2005 z nádrží Šance a Morávka (celkem 19 jader, 79 vzorků). Na všech vzorcích byl aplikován laboratorní gamaspektrometrický výzkum, část z nich (celkem 47 vzorků) byla analyzována v loňském roce na široké spektrum 41 prvků (laboratoře ACME v Kanadě) a menší část z nich (14 vzorků) i na obsahy signifikantních organických látek (Zkušební laboratoře ČGS Brno). Dokončena již byla i gamaspektrometrická měření šlichových frakcí (GEOMIN, GEORADIS). Značný díl laboratorních prací představovala gamaspektrometrická měření vzorků odebraných v profilech kopaných sond (přes 350 analyzovaných vzorků). Série vybraných sedimentů (103 vzorků) byla dále podrobena zrnitostním analýzám (Geodrill s.r.o.). Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím byly sestaveny mapy distribuce minerálů a radioaktivních prvků ve šlichových koncentrátech. Veškeré informace jsou obsaženy v dílčích zprávách, které jsou nedílnou součástí závěrečné zprávy za rok 2006. Bylo provedeno pilotní srovnání výsledků terénních měření gamaspektrometrie mezi dosud hodnocenými regiony (CHKO Moravskoslezské Beskydy, oblast Jeseníků, Králického Sněžníku a Orlických hor)

Pollen counts

Pollen counts extracted from the Czech Quaternary Palynological Database (https://botany.natur.cuni.cz/palycz/) on 2 November 2017 covering the entire study area. Pollen taxonomy follows Beug (2004). Age is given in the calibrated age scale in BP (0 cal BP = 1950). Regions are defined as in Kuneš et al. (2009)

Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd

Výzkum je zaměřen na vymezení plošného rozsahu, úrovně a vertikální distribuce vybraných kontaminantů v půdách rozdílné kultivace (les, pastvina, pole) v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Konkrétně jde hlavně o radiogenní 137Cs a další vybrané prvky (těžké kovy). Posouzeny budou vazby těchto kontaminantů na zrnitost, jílovitou a organickou složku půd. Analyzován bude též možný ekologický dopad kontaminace zemin s ohledem na možný vstup antropogenních látek do potravinového řetězce. Dále budou zkoumány sedimenty přehradních nádrží Morávka a Šance, které v hloubkových profilech dokumentují sedimentační historii oblasti. Pozornost bude věnována také indikaci atmosférické depozice v oblasti a výzkumu imisí z průmyslových oblastí. V prvním roce řešení projektu byly provedeny odběry profilů půd a zemin na 89 lokalitách. Na stejných místech byl zajištěn odběr šlichtů. Podle speciální metodiky bylo provedeno měření terénní gamaspektroskopie. Ta byla aplikována i na dalších bodech v zájmové oblasti CHKO Moravskoslezské Beskydy s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Pomocí potápěčů a zarážených sond byly provedeny odběry jader sedimentů z nádrží Šance a Morávka (19 jader). Z nich se vydělilo na následné analýzy 79 vzorků. Na všech bude postupně proveden laboratorní gamaspektrometrický výzkum (K, Th, U, 137Cs), jejich část byla zadána na analýzy širokého spektra více než 40 prvků. Série vybraných 45 vzorků byla dále podrobena zrnitostním analýzám. Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím provedena komplexní rešerše využitelných starších informací