Sociální práce jako institucionalizace rizika v pozdně moderní době

Riziko je tématem, které je hluboce spjato s historií vzniku a rozvoje sociální práce. Riziko bylo dokonce kontextuální podmínkou vzniku a rozvoje sociální práce jako moderní společenské instituce, která se na přelomu 19. a 20. století začala v USA a v západní Evropě rozvíjet jako profese, jejíž úkol byl mnohými spatřován právě v eliminaci důsledků dramatických společenských procesů vyvolávajících obavu, pocit rizika a nejistotu. V uplynulých 20 letech se téma rizika opět vrátilo do diskursu sociálních věd a s novými akcenty je tematizováno také v sociální práci. V našem příspěvku se zabýváme konceptem rizika jako inherentním aspektem sociální práce. Na základě 16 provedených rozhovorů se sociálními pracovníky a pracovnicemi analyzujeme přítomnost (vědomí) rizika a rizikovosti v jejich činnostech. Cílem příspěvku je identifikovat zdroje rizika v sociální práci a porozumět prožívání nejistoty, rizika a rizikovosti v činnostech sociálních pracovníků a pracovnic, kteří působí v oblasti sociálně právní ochrany dětí

Effect of Quench Environment on the Conversion Coatings on Magnesium Alloy AZ91

The aim of the study is to achieve fine microstructure of AZ91, due to the optimized heat treatment processes, which can be easily coated with a normal conversion process as phosphating. Determination of the influence of the AZ91 microstructure, mainly precipitates which are created using different cooling media during the heat treatment and definition of the best heat treatment process parameters are the main experimental sections of the work. The structure of the samples heat treated under different conditions was subsequently compared with the structure of the as cast state of AZ91. The morphology of the conversion coating was studied by scanning electron microscopy (SEM) and amount of individual elements in the deposited coating was determined by EDS analysis

Predicting Online and Offline Civic Participation among Young Czech Roma: The Roles of Resources, Community Perceptions and Social Norms

Roma in the Czech Republic represent a large ethnic minority that faces intolerance and social exclusion. This study aims to describe factors that boost civic participation among Roma adolescents and emerging adults. Specifically, it asks whether different factors apply to Roma and members of the majority, and whether different factors boost offline and online participation. Survey data were analysed from Roma (n = 157) and majority (n = 573) participants between the ages of 15 and 28. Hierarchical regression models suggested that certain factors (a sense of collective influence and peer participatory norm) predict all forms of civic participation, regardless of ethnicity. For Roma youth, in contrast with the majority, offline participation was associated with a perceived lack of opportunities and unmet needs in their communities, which suggests that their offline civic participation might be a reaction to perceived communal problems. Finally, a lack of education was identified as a major explanation for lower rates of online participation among Roma

Experiencing of meaning of life and values of students of humanities – results of the first part of the pilot study

Cílem předkládaného příspěvku je seznámit odbornou veřejnost s analýzou, jak skupina studentů humanitních oborů vnímá smysl života a hodnoty (tvůrčí, zážitkové a postojové) kategorizované z vlastních písemných prací v kurzu Logoterapie a existenciální analýza. Studující společně s vyučující z nich následně provedli kvalitativní obsahovou analýzu prizmatem konceptu logoterapie a existenciální analýzy. Prostřednictvím této analýzy jsou předloženy názory vybrané skupiny studujících humanitních oborů a vyvozeny důsledky pro pedagogickou praxi.The goal of presented paper is to introduce to the public outcomes of the analysis, how students of humanities perceive meaning of life and values (creative, experiential, attitudinal) categorised on the basis of own written reflections from the course Logotherapy and existential analysis. Students and the teacher then carried out the qualitative content analysis with the prism of logotherapy and existential analysis. Through the analysis there are the opinions of the limited group of students of humanities submitted and deduced the conclusions for teaching practice